Aktuálně ohrožené stromy a možnosti jejich ochrany

Stromů a lesů v české krajině už dvě století přibývá. Přesto mnoha druhům živočichů, rostlin a hub, které na stromech žijí, hrozí vyhynutí. Potřebují totiž stromy osluněné, staré nebo poškozené, například s dutinami. Jenže takových je v přírodě málo a mizí rychleji, než vznikají.

Ochránci přírody, arboristé a přírodovědci proto vzali do rukou motorové pily a vznik dutin ve zdravých stromech výrazně urychlili. Podrobně pak sledovali, jaké zásahy jsou nejvhodnější. Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj.

Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.

„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík. Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil.

„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim. „V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů.

Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet.

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky druhů jsou na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Počet ohrožených druhů stromů je dvojnásobný ve srovnání s počty ohrožených savců, ptáků, obojživelníků a plazů dohromady, uvádí se ve zprávě. Mezi nejohroženější druhy stromů patří například magnólie a stromy z čeledi dvojkřídláčovitých, které rostou v deštných pralesích jihovýchodní Asie.

Stromy přispívají k udržení přirozených ekosystémů a jsou považovány za klíčové v boji proti globálnímu oteplování a změnám klimatu. Největší hrozbu pro zachování druhů stromů představuje pěstování plodin, kácení a chov dobytka.

Výzkum, který koordinovala organizace Botanic Gardens Conservation International (BGCI) ve spolupráci s více než 100 partnery a 1 000 odborníky, ukazuje, že ze 47 282 zkoumaných druhů stromů spadá 38 procent do kategorie ohrožených. Za nejohroženější druhy považují odborníci stromy na ostrovech, kde hrozby zahrnují odlesňování, invazivní druhy a extrémní počasí.

Úbytek stromů je podle odborníků také hlavní hrozbou pro tisíce dalších rostlin, hub a živočichů. Stromy jsou určující složkou mnoha ekosystémů a díky své roli v koloběhu uhlíku, vody a živin, tvorbě půdy a regulaci klimatu mají zásadní význam pro život na Zemi. Organizace proto vyzývá k mezinárodním akcím na ochranu a obnovu stromů a jejich stanovišť.

Zvláštní ochrana druhů vychází z páté části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Definuje ji jako ochranu druhů rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné. Takové druhy jsou vyhlášeny za zvláště chráněné. Výčet takto chráněných druhů je uveden v příloze II. a III. vyhlášky č. 395/1992 Sb. Od roku 1992 byl tento seznam aktualizován pouze dílčím způsobem v rámci implementace evropských směrnic a v současné době vyžaduje celkovou revizi.

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

V aktuální podobě seznam obsahuje 532 druhů rostlin včetně hub a 309 druhů živočichů. Podobně jako u ptačích druhů je u zvláště chráněných druhů chráněný každý jedinec ve všech jeho vývojových stádiích, chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat či usmrcovat a dále provádět veškeré aktivity související s jejich komerčním využíváním. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimy užívaná sídla.

V případě zvláště chráněných druhů rostlin je zakázán jejich sběr, trhání, vykopávání, poškozování, ničení nebo jiné rušení ve vývoji vč. držení, pěstování, dopravování a komerční využívání těchto rostlin. Z uvedených zákazů lze v konkrétních případech povolit výjimku.

U kategorie ohrožených druhů je rozdíl, zda se jedná o rostliny nebo živočichy. Pro ohrožené druhy rostlin platí, že nájemci a vlastníci mohou prolomit výše uvedené zakázané činnosti v souvislosti s běžným obhospodařováním svých pozemků bez nutnosti dalšího povolení, blíže viz § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny. U ohrožených druhů živočichů je situace odlišná (§ 50 zákona). V případě zásahu do přirozeného vývoje těchto živočichů je při činnostech souvisejících s běžným obhospodařováním nemovitostí nebo jiného majetku nezbytné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody.

Zákon o ochraně přírody a krajiny dále upravuje podmínky držení, chovu, pěstování, prodeje, výměny nebo nabízení za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracování zvláště chráněných druhů. Každý, kdo tímto způsobem nakládá se zvláště chráněným jedincem, musí být schopen prokázat jeho legální původ. Upravena je také povinnost evidence zvláště chráněných druhů živočichů chovaných v lidské péči.

Odhad počtu druhů stromů, rostoucích na celém světě, se blíží 60 000. Ano, tropická diverzita v této cifře hraje prim. V Evropě se nachází výrazně méně původních druhů dřevin, jen 454. To ale neznamená, že by jejich rozmanitost měla menší význam nebo hodnotu, než dřevin typických.

Zvlášť, když nadpoloviční většina z nich čelí riziku vyhubení. Chtělo by se říct, že v Evropě nemáme o zeleň nouzi. Konec konců, 33 % povrchu je tu pokryto lesy, které se nachází na úctyhodné ploše 215 milionech hektarů. Proto ani tolik nepřekvapí, že v dřevozpracujícím průmyslu tu nachází zaměstnání kolem 2,3 milionů lidí a že celý ten byznys s lesnictvím, dřevem a jeho zpracováním generuje ročně obrat 410 miliard eur. Jenže těmto ohromujícím číslům a sumám navzdory, jsou evropské stromy v hluboké krizi.

Celkem 58 % druhů (265 druhů z 454) totiž čelí riziku vyhubení, vymizení. A než si zase posteskneme nad tím, že v Amazonii je to jistě horší, zmíníme, že 56 % z těchto našich „domácích“ druhů je svým výskytem endemických a nikde jinde na světě než v Evropě nerostou. Jejich ztráta by tak byla totální a nenahraditelná. Míra ohrožení stromů v tropech dosahuje jen 10 %. A přesto ty naše vytrvale ignorujeme. Protože většina z nich nemá bezprostřední produkční význam, jako třeba smrk ztepilý nebo borovice.

Když se hovoří o ohrožení biodiverzity, často je dnes zmiňována hmyzí apokalypsa a úbytek opylovačů. Kolik je ale v Evropě takových zařazeno do Červeného seznamu? Vlastně „jen“ 9 % včel a 9 % motýlů. Přitom naprosto nejohroženější skupinou jsou sladkovodní měkkýši (těch je v seznamu 59 % z v Evropě se vyskytujících druhů), následovanou právě stromy. Nadpoloviční většina jejich druhů má totiž problém.

S čím? Se zavlékáním nepůvodním konkurenčních druhů, s parazity a nejrůznějšími patogeny, změnou hospodaření v krajině, lesnickým hospodařením, úpadkem farmaření, s legálním i nelegálním kácením, požáry, neodbornou péčí a rozrůstáním měst.

Aktualizovanému Červenému seznamu ohrožených dřevin vévodí ikonické druhy, jako například jírovec maďal, co do počtu zastoupení nejvýraznější zástupce růžovitých jeřábů (těch je v seznamu 107 druhů) a pár exotických zajímavostí, jako například Heberdenia excelsa z Kanárských ostrovů. Tristní je, že pro 57 domácích endemitních druhů, které nám rostou pod nosem, nemáme ani dostatek dat, takže vlastně nevíme, jak dobře nebo špatně na tom jsou.

Takže možná, než se zase pustíme do zachraňování tropických pralesů, by bylo příhodné udělat si nejdřív pořádek v našich stromech.

Příklady ohrožených druhů stromů

• Dračinec (Dracaena draco): Velmi pomalu rostoucí listnatý strom, endemit Kanárských ostrovů a Madeiry.
• Pikonie ztepilá: Stejně jako Dračinec roste na Kanárských ostrovech a na Madeiře.
• Borneo teak: Velmi oblíbený u těžařů a výrobců dřevěných podlah a interiérů.
• Smrk omorika (Picea omorika): Vzácný druh smrku, který najdeme v západním Srbsku a východní Bosně.
• Jeřáb sudetský: Endemit, rostoucí pouze v Krkonoších.

Viděli jste nějaký z ohrožených druhů dřevin na vlastní oči?

tags: #aktuálně #ohrožené #stromy

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství v České republice
• Třídění betonového odpadu
• Vývoz odpadu z ČR
• Nakládání s odpady v ČR
• Přečtěte si recenzi odpadkového koše Simplehuman