Svoz Bioodpadu: Ekologické Aspekty

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání.

Cílem je získat kvalitnější vytříděný odpad a zvýšit jeho objem. Zároveň by mělo dojít i ke snížení produkce směsného komunálního odpadu.

Podle průzkumů tvoří bioodpad v průměru cca 18 % vyhozeného odpadu v popelnicích se směsným odpadem. Třídění bioodpadu je určitě na místě. To je přece mnohem lepší, ekologická cesta, jak bioodpad znovu vrátit do oběhu a efektivně jej opět použít.

Jak Třídit Bioodpad v Domácnosti

To, že se naše domácí odpadkové koše plní biologickým odpadem především při vaření, asi nikoho nepřekvapí. Pojďme se mrknout na bioodpad, který vzniká především v kuchyni. Chcete doma třídit bioodpad? Pak se vám budou hodit některé rady a tipy, jak nad tříděním bioodpadu uvažovat.

Nejsnadnější cestou je nákup nádoby, která vám bude nejvíce vyhovovat. Na trhu jich je celá řada. Do nádob a košů na bioodpad můžete používat rozložitelné odpadové sáčky.

Čtěte také: Efektivní nakládání s odpady Vodňany

Kam odkládat v domácnosti bioodpad?

• Třídění bioodpadu do sklenic s víčkem: Skleněná zavařovačka (i většího objemu) je uzavíratelná, dobře vymývatelná a může klidně nenápadně „trůnit“ vedle umyvadla na kuchyňské lince.
• Třídění bioodpadu do plastových nádob: Další možnost, kam odkládat bioodpad, nabízejí plastové nádoby - třeba různé kyblíky a koše.
• Třídění bioodpadu do nádob na papír: Pakliže nevyprodukujete bioodpadu během týdne moc a nádobu nevynesete víckrát než jednou do týdne, pak postačí obyčejná nádoba na třídění papíru. Koš je obvykle perforovaný, odpad tak dýchá, navíc je levný a běžně dostupný! Jen pozor na octomilky!

Je jen na nás, zda bude nádoba na bioodpad závěsná, volně stojící na lince, vedle kuchyňské linky, nebo pod ní (např. pod dřezem), příp.

Podle jejich vyhodnocení pak obce mohou na svém území rozmístit hnědé popelnice, menší obce pak třeba zvolí větší kontejner, jiné mají veřejnou kompostárnu nebo sběrný dvůr, kde můžeme bioodpad vytřídit. Při třídění bioodpadu se řiďte samolepkami na kontejnerech v dané obci.

Pakliže máte zahradu (ať už vlastní, či sdílenou s dalšími obyvateli, například ve vnitrobloku), určitě je ideálním místem pro vyhození bioodpadu kompost, který je snadné si vyrobit, nebo opět můžete sáhnout po speciálních nádobách - tzv. kompostérech.

Do vlastního kompostu dokonce můžete vyhazovat více druhů odpadu než do bioodpadu sváženého obcí. Domácí kompostér je alternativou koše na bioodpad, jehož obsah pak odneseme na místo sběru bioodpadu. Velkou výhodou je, že odpadne jeho vynášení, ale čeká nás samosebou také údržba domácího kompostéru.

Systém "Door to Door"

S ohledem na novou legislativu v oblasti životního prostředí, na avizované omezení skládkování komunálních odpadů, ale i zvýšení cen svozu a likvidace komunálních odpadů se obce a menší města zamýšlejí nad přechodem k systému tzv. door to door, kdy má každá nemovitost možnost třídit odpad samostatně, a to do nádob či pytlů.

Čtěte také: Třídění odpadu Mělník

Město či obec může svým občanům nabídnout možnost vypůjčit si zdarma či za poplatek samostatné nádoby na papír, plast nebo bioodpad. Ty pak pravidelně, dle rozpisu, sváží svozová firma, se kterou má obec smlouvu. Sběr odpadů door to door je pohodlnější a snazší zvláště pak pro starší a nepohyblivé spoluobčany.

Ze studií je zřejmé, že je odpad kvalitnější, a tedy lépe využitelný. Pokud se obec rozhodne pro tuto variantu třídění, je třeba zvážit všechny aspekty systému door to door.

Na základě všech těchto získaných dat bude daná obec lépe připravena na nový systém a bude přesně vědět, kde náklady ušetří a kde naopak náklady vzrostou.

U nás ve městě máme v režimu door to door hlavně nádoby 240 l na papír i plast dohromady (tzv. duo nádoby oddělené přepážkou), které svážíme jen jednou za 14 dní. Během doby, co svoz provozujeme, je toto náš kompromis mezi pohodlím, efektivitou, ekologií a udržitelností z pohledu nákladů.

Komunitní Kompostování

V současné době mohou obce nakládat s bioodpady v různém právním režimu. Komunitní kompostování je administrativně velmi snadné, protože není de iure nakládání s odpady, a zákon o odpadech se omezuje na stanovení minimálních zcela nezbytných pravidel.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech se komunitním kompostováním rozumí "systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost."

Zákon prohlašuje komunitní kompostování za způsob předcházení vzniku odpadu. Třebaže se jeví zařazení komunitního kompostování mezi způsoby prevence odpadu jako formalistické, právní důsledky jsou zřejmé. Komunitní kompostárna není zařízením pro nakládání s odpady a zákon o odpadech na tento způsob nakládání s rostlinnými zbytky v zásadě vůbec nedopadá.

Odborná veřejnost zdůrazňuje prakticky nulovou administrativní náročnost komunitního kompostování. Není nutná evidence přijatých rostlinných zbytků (byť je vhodná), vlastní svoz zbytků nemusí provádět osoba oprávněná k nakládání s odpady, a není stanovena ani maximální kapacita kompostárny.

V rámci komunitního kompostování není možné nakládat se zbytky z restauračních zařízení či domácností. K tomu slouží obcím jiné nástroje. Nízká administrativní náročnost spojená s ekonomickou dostupností poté umožňuje široké rozšíření komunitního kompostování i v malých obcích.

Oddělený Sběr Bioodpadu

Postupně se ve stále více obcích zavádí oddělený sběr vybraných biologicky rozložitelných složek odpadu. Obce mohou povinnost svým obyvatelům odděleně shromažďovat i tento druh odpadu uložit ve vyhlášce. Právní úprava na národní ani evropské úrovni nyní neukládá obcím povinnost zavést oddělený sběr bioodpadu.

Mezi faktory, které ovlivňují úspěšnost odděleného sběru, patří charakter zástavby (určuje podíl bioodpadu ze zahrad) a podmínky pro svoz. Poněvadž se stále jedná o relativně novou možnost, je většinou zavedení této povinnosti spojeno s informační kampaní nebo je nejprve ověřeno na pilotním projektu.

Třebaže není povinností obce zavést oddělený sběr bioodpadu, není k dispozici mnoho jiných prostředků, jak dostát požadavku směrnice o skládkách na postupné snižování množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu.

Zelené Veřejné Zakázky

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou.

K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky.

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.

V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např.

Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.

Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty.

tags: #svoz #bioodpadu #ekologické #aspekty

Oblíbené příspěvky:

• Dusík a síra: hrozba pro ekologii?
• Příčiny zápachu jimky
• Vztah geologie a ekologie
• Přírodní koupaliště Střední Čechy
• Modernizace pouličního osvětlení v ČR