Laboratorní analýzy včetně odběrů vzorků jsou realizovány na základě předem vybavené objednávky.
Oddělení pro chemickou bezpečnost výrobků se specializuje na hodnocení zdravotní nezávadnosti široké škály materiálů a výrobků. Pracoviště je součástí zkušební laboratoře č. 1206, akreditované u Českého institutu pro akreditaci. Nabízíme testování a posuzování materiálů určených pro styk s potravinami a výrobků pro děti do 14 let. Stanovujeme vybrané chemické parametry u stavebních výrobků a materiálů hraček. Podílíme se také na testování kosmetických přípravků a výrobků určených pro styk s pitnou vodou.
Pracoviště se zaměřuje na výzkum chemické bezpečnosti výrobků, které mohou obsahovat nebezpečné látky, jako jsou perzistentní organické polutanty (POPs), karcinogeny, látky toxické pro reprodukci a další. Tyto látky mohou přímo působit na člověka, přenášet se do potravin, vnitřního prostředí budov a dalších materiálů. Náš výzkum se proto zaměřuje nejen na výskyt toxických látek v různých typech výrobků, ale také zkoumá možnost jejich přenosu např. do potravního řetězce. Klíčovou úlohu v tomto procesu hrají pokročilé instrumentální metody, které umožňují detekovat stopové koncentrace škodlivých látek.
Naše laboratoře disponují pokročilým přístrojovým vybavením, které zahrnuje plynovou a kapalinovou chromatografii, hmotnostní spektrometrii, infračervenou a Ramanovu spektroskopii, rentgenovou fluorescenci, atomovou absorpční spektrometrii a komoru pro stanovení emisí.
Jsme česká organizace a působíme v tzv. TIC sektoru (testing - inspection - certification) ve více než 40 zemích světa. Naši obchodní partneři nás řadí mezi důvěryhodné a uznávané instituce v rámci evropského i světového trhu. Důkazem je i naše aktivní členství v mezinárodní Asociaci inspekčních a certifikačních orgánů TIC Council. Vedle odborných předpokladů je naší hlavní devizou profesní zkušenost, komplexní nabídka služeb a flexibilita. Ať už jste výrobci, dovozci či exportéři, jsme připravení pomoci s uváděním vašich výrobků a služeb na trh.
Čtěte také: Bezpečné nakládání s laboratorním odpadem
SZÚ podporuje výrobce, kteří zamýšlejí uvádět své výrobky na trh či do provozu v zemích mimo trh Evropské unie, např. SZÚ je jedním z mála certifikačních orgánů, u kterých si výrobci mohou podat žádost o získání certifikace KEYMARK, tj. SZÚ uznán jako jeden z mála neamerických subjektů působících v rámci EPA (The United States Environmental Protection Agency), jejímž hlavním posláním je ochrana zdraví člověka a čistoty životního prostředí v USA. Hlavní role SZÚ spočívá v provádění zkoušek se zaměřením na emisní limity dle souvisejících amerických norem a metodik a následnému vyhodnocení (tj. certifikaci) těchto zkoušek, vč. (EU) č.
V současné době platí pro stavební výrobky označované symbolem CE v ČR přímo aplikované Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. Pro ostatní stavební výrobky bez CE označení platí v EU národní požadavky, v ČR dané Nařízením vlády č. 163/2002 Sb. Ani jeden ze jmenovaných dokumentů neklade přímo použitelné požadavky na úroveň emisí ze stavebních výrobků. V ČR se běžně používá orientační porovnání naměřených hodnot emisí s limitními ukazateli danými Vyhláškou č.
Dále nabízí orientační porovnání změřených emisí ze stavebních výrobků s legislativními požadavky uvedenými ve Vyhlášce č. 43/2025 Sb. v aktuálním znění, o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Dále vystavíme zkušební a odběrové protokoly dle požadavků příslušných norem. Na základě ujištění zákazníka o nezměněných surovinách, totožné technologii výroby a parametrech stavebního výrobku je možné vystavit nové osvědčení bez nutnosti opětovného laboratorního testování. O prodloužení lze požádat pouze jednou, a to před ukončením platnosti stávajícího osvědčení.
Laboratoř není schopna z technických důvodů realizovat testování emisí formaldehydu z dřevotřískových desek podle normy ČSN EN 717-1, které vyžaduje až 28denní sledování emisí. Pro stanovení formaldehydu se používá standardně pouze 3denní ekvilibrace.
V bytě se objevil výrazný nepříjemný a nepolevující zápach. Co mám dělat? Nejdříve se přesvědčte, že se zápach do vašeho bytu právě nedostává z vnějšího prostředí. Pokud tomu tak není, pak zkontrolujte společné prostory ve vašem domě (chodby, schodiště, sklepy apod.). Jestliže neodhalíte žádný venkovní zdroj, pak se musíte soustředit na vlastní byt. Projděte všechny místnosti ve vašem bytě a zkuste vytipovat tu, v které je zápach nejintenzivnější.
Čtěte také: Chemický odpad: kam s ním?
Předpokládáme, že typický zápach merkaptanů, kterým je odorizován zemní plyn, poznáte. Z výlevek může být cítit sirovodík (zápach po zkažených vejcích), pokud jste do ní vlili něco hodně kyselého. Pokud jste stále neobjevili zdroj zápachu, pak se zamyslete nad tím, zda nedošlo v posledním půlroce k nějaké významné změně ve sledované místnosti, jako např. k výměně podlahy, obložení stěn, oken, dveří, nábytku apod. V tom případě byste měli vnímat „chemický“ zápach.
U většiny materiálů se zápach postupně snižuje, tak jak se vypařují z použitých materiálů těkavé složky jako monomery nebo rozpouštědla. Existují však výjimky (např. polyvinylchloridové (PVC) podlahové krytiny), kdy se může zápach postupem času zvětšovat. Intenzita pachu většiny látek je významně závislá také na teplotě vzduchu v místnosti. Ta se může v průběhu roku měnit i o více než 15 °C, a tak v létě můžete vnímat zápach intenzivněji.
Zápachem by se mohly projevovat i plísně, které však ke svému životu potřebují vyšší vlhkost. Jsou naštěstí dobře viditelné. Proto zkontrolujte podlahu, stěny především u oken a za nábytkem. Voda může do místnosti prosakovat z vnějšku (ze střechy, obvodovou zdí) nebo z vadného vodovodního potrubí, trubek topení, odpadů apod.
Pokud jste stále nic neobjevili, pak zkuste kontaktovat odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze [1], případně i ze Zdravotních ústavů se sídlem v Ústí nad Labem [2] nebo v Ostravě [3], kteří vám díky své bohaté praxi v oblasti kvality ovzduší mohou případně pomoci s řešením vašeho problému.
Lino (Linoleum): Pro přírodní lino by se správně měl používat výraz linoleum. Po delší době se tato podlahová krytina opět stává populární. Linoleum se vyrábí ze směsi lněného oleje, dřevité nebo korkové moučky, jutové tkaniny, přírodní pryskyřice a vápence. Suroviny jsou převážně přírodního charakteru a tak se jedná o ekologický materiál. Z pohledu zdravotní nezávadnosti k němu nejsou žádné závažné výhrady.
Čtěte také: Výzkum úložiště jaderného odpadu
Dřevotřískový Nábytek a Formaldehyd: Při výrobě dřevotřísky se třísky spojují při teplotě cca 200 °C močovino-formaldehydovým lepidlem. Dříve nebyly technologie tak propracované jako dnes a tak se stávalo, že se z dřevotřískových desek často uvolňoval formaldehyd. Bohužel ne krátkodobě, ale i po desítky roků, čemuž nedokázala zabránit ani standardně používaná laminace jejich povrchu.
Pokud nechcete z jakýchkoliv důvodů původní dřevotřískový nábytek automaticky vyměnit, pak vyhledejte na internetu akreditovanou popřípadě autorizovanou laboratoř (viz Státní zdravotní ústav [1], Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem [2], popř. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě [3]), která vám bude schopna provést příslušná měření, správně interpretovat jejich výsledky a vydat doporučení.
Rodinné Domy Okál: RD Okál je vžité označení pro montované dřevěné rodinné domky. První Okály byly postaveny v tehdejším Československu na počátku 70. let minulého století, kdy Rudné doly Jeseník, n. p., zakoupil od německé firmy OKAL licenci na výrobní a montážní systém stejného názvu. Konstrukci domku tvoří dřevěný sloupkový systém opláštěný z vnitřní strany dřevoštěpkovými deskami a z vnější strany azbestocementovými deskami. Prostor mezi vnitřní a vnější deskou je vyplněn tepelnou izolací. A právě vnitřní lepené dřevoštěpkové desky z počátku 70. let minulého století jsou téměř bez výjimky zdrojem formaldehydu.
Vyšší koncentrace formaldehydu (hygienický limit 60 µg/m3) lze očekávat u starších domků, tj. ze 70. let, naopak novější stavby jsou většinou vyhovující. Přesto doporučujeme nechat si prověřit koncentraci formaldehydu v každém Okálu již před jeho koupí. Orientačně lze použít jednorázová indikační čidla, která prokáží zvýšenou koncentraci formaldehydu. Exaktní stanovení formaldehydu provádí řada akreditovaných laboratoří včetně SZÚ a Zdravotních ústavů v Ústí nad Labem a Ostravě.
Problémy s PVC Podlahami: Není zcela jisté, co se přesně stalo. Známe nápadně podobné příklady i z naší praxe. Většinou je na vině vysoká vlhkost tedy spíše voda, která zůstala uvězněna v betonu či stěrce pod podlahovou krytinou. Voda má tendenci (sklon) prostupovat všemi podpodlahovými vrstvami až nakonec narazí na relativně nepropustnou podlahovinu. Tento případ nastane tehdy, když se začne pokládat krytina nepropouštějící vodní páru dříve, než v podkladu poklesne vlhkost na doporučovanou hodnotu. Druhou nutnou podmínkou je zpravidla použití di-(2-etylhexyl)ftalátu (DEHP) jako změkčovadla PVC v materiálu podlahové krytiny. DEHP je hydrolyzován (rozkládán) vodou stoupající z podkladu za vzniku 2‑etylhexanolu, který vzápětí dokáže prostupovat krytinou, což se projevuje dlouhotrvajícím intenzivním chemickým zápachem. Samozřejmě intenzivní zápach mohou způsobovat i jiné chemikálie, ale příčina jeho vzniku bude pravděpodobně stejná.
Bohužel náprava je docela bolestná. Je nutné strhnout podlahovou krytinu, zbrousit zbytky lepidla a nechat doschnout stěrku. V některých případech, kdy 2-ethylhexanol proniknul i do podkladových vrstev (betonu), je nutné použít speciální fólii, která se nalepí na stěrku a zabrání tak opětovnému pronikání 2-ethylhexanolu vzhůru.
tags: #szu #laboratore #mereni #emisi