Environmentální Management Území Českého Švýcarska: Příklady a Výzvy

Největší lesní požár v historii Česka začal před měsícem a postupně se rozšířil na plochu přes tisíc hektarů. Tato událost poukazuje na důležitost environmentálního managementu v chráněných oblastech, jako je Národní park České Švýcarsko.

Pohled odborníků na požár v Českém Švýcarsku

Odborníci z různých oborů se shodují, že požár v Národním parku České Švýcarsko je komplexní problém, který má dopady na přírodu, společnost i ekonomiku. Dvanáct z nich odpovědělo v anketě na otázky: co požár znamená z pohledu jejich oboru, lesa a také společnosti.

Dopady požáru z různých perspektiv

• Bohumil Kotlík, Národní referenční centrum pro venkovní a vnitřní ovzduší, Státní zdravotní ústav: Z jeho odborného pohledu je požár velký problém, protože dokazuje změny v ekosystémech i v přírodních a klimatických procesech a jevech. Z pohledu přírody je požár možná prvním krokem k obnově přirozeného řádu. Z pohledu místních lidí je ekonomickou katastrofou a velkým varováním.
• Miroslav Zeidler, katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci: Z odborného pohledu je požár jednou z forem přírodních dějů nebo procesů, podobně jako jsou záplavy, výbuchy sopky, vichřice. Z pohledu přírody je požár intenzivní faktor, který v krátkém čase změní podmínky prostředí a vytvoří prostor pro opětovný vývoj přírodních společenstev od svého začátku. Z pohledu lidí je tento požár tragédie či katastrofa, podobně jako nedávné tornádo.
• Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Brno: Z jeho odborného pohledu je oheň v národním parku dobrou ukázkou toho, že to, co dýcháme, nemusí pocházet ze zdroje, který se nachází někde v blízkosti. Z pohledu přírody je požár situací, která, byť mohla být zaviněna člověkem, patří k přirozeným procesům v krajině, které zde byly odjakživa. Z pohledu lidí je požár určitým dalším rozsvícením pomyslného varovného světélka, že s planetou se něco děje a že je nutné důsledně dodržovat opatření, která jsou v národních parcích platná.
• Pavel Kindlmann, Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy: Z jeho odborného pohledu je požár v tomto parku celkem běžným jevem, ten letošní je však následkem klimatické změny obzvláště rozsáhlý. Z pohledu přírody je požár do značné míry pozitivním jevem. Pomáhá organismům, které jsou konkurenčně slabší třeba tím, že otevře prostor rostlinám a živočichům, které nemohou žít v zapojeném hustém smrkovém lese. Z pohledu lidí je požár negativním jevem, způsobuje nedozírné hospodářské škody na majetku a rozšiřuje do okolí množství škodlivých, člověku nebezpečných látek.
• Radim Hédl, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Botanický ústav AV ČR: Z jeho odborného pohledu je požár v Českém Švýcarsku jedinečnou příležitostí ke kultivované celospolečenské diskusi o úloze požárového managementu v naší přírodě. Požáry do této krajiny přirozeně patří a bylo by obrovsky krátkozraké snažit se je příliš omezovat nebo dokonce zcela vyloučit. Z pohledu lidí je tento požár něco, co se většinou zbytečně přeceňuje.
• Jiří Novák, vedoucí výzkumné stanice Opočno, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti: Vznik požáru, ať už zaviněného lidskou neopatrností, nebo přírodním živlem, není v našich lesích i ve zmíněném národním parku úplně neobvyklý. Výjimečný je jeho rozsah. Požár sám o sobě nebude znamenat konec lesa. Celý problém je v širších souvislostech o tom, že na území střední Evropy jsou v podstatě všechny lesy do nějaké míry historicky ovlivněny člověkem. Z pohledu lidí a třeba i nároků společnosti na NP je třeba zohlednit již zmíněnou historii a naše usazení v kulturní a obydlené krajině.
• Pavel Stopka, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK v Praze a Biocev: Z jeho odborného pohledu je požár v Národním parku České Švýcarsko vhodnou příležitostí k návratu života do vyhořelé části lesa. Z pohledu přírody je požár vhodným začátkem a šancí k návratu do přirozeného typu lesa. Z pohledu lidí jde o smutnou událost, protože došlo ke ztrátám na majetku.
• Jan Frouz, ekosystémový ekolog, Ústav životního prostředí, UK, Ústav půdní biologie a biochemie AV ČR: Z jeho odborného pohledu je požár důsledkem jednak změny klimatu, jednak způsobu hospodaření v lesích. Z pohledu přírody je to jednoznačně šance, zejména dáme-li větší příležitost přírodním procesům. Z pohledu lidí požár znamenal ztráty na majetku, a to je vždy problém.
• Roman Berčák, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze: Z jeho odborného pohledu je požár v Českém Švýcarsku důkazem zvyšující se náchylnosti mnoha typů lesních ekosystémů střední Evropy a do jisté míry také varováním ukazující slabiny uplatňování bezzásahového managementu. Z pohledu přírody je požár začátkem vývoje nového ekosystému. Z pohledu lidí je to katastrofa a musíme vynaložit maximální úsilí a prostředky na to, aby se již takový požár neopakoval.
• Markéta Poděbradská, Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy, Ústav výzkumu globální změny AV ČR Czech Globe: Z jejího odborného pohledu je požár na české poměry nezvykle velkým, ale může sloužit jako dobrý příklad pro další studium přírodních požárů ve střední Evropě a jejich budoucího výskytu ovlivněného předpokládanými klimatickými změnami. Z pohledu přírody je poměrně běžným a nezbytným jevem, protože přírodní požáry jsou důležitou součástí mnoha ekosystémů a slouží k jejich přirozené obnově. Z pohledu lidí je požár tragédií a katastrofou, která bude postiženou oblast a její obyvatele ještě nějakou dobu negativně ovlivňovat.

Vývoj lesa po požáru

Dlouhodobé sledování sukcese na požářišti Havraní skála (2007-2021) poskytuje detailní vhled do vývoje lesa po požáru ve zdejších podmínkách. Na místě došlo během několika let k rychlému vývoji - zpočátku dominovala bříza bělokorá, osika a javor klen, přičemž bříza si udržela dominantní postavení po celou dobu sledování. Později se začal prosazovat i smrk a buk. Významný vliv měly podmínky stanoviště, dostupnost semenných zdrojů, míra defoliace, sklon svahu a radiace. Obnova byla výrazně ovlivněna také tlakem zvěře, který omezoval nástup některých dřevin. Tato zkušenost naznačuje, že i na plochách po velkoplošném požáru v roce 2022 lze očekávat obdobný průběh sukcese s významnou rolí břízy následovanou nástupem klimaxových dřevin, jako je buk nebo smrk.

V letech 2021-2023 probíhal v NP České Švýcarsko monitoring přirozené obnovy lesa po kůrovcové gradaci. Výzkum ukázal, že v odumřelých smrkových porostech dochází k dvojnásobně vyšší přirozené obnově než na asanovaných holinách. Obnovu tvoří nejčastěji bříza bělokorá a smrk ztepilý, které rychle odrůstají do vyšších výškových tříd. Spárkatá zvěř výrazně ovlivňuje druhovou skladbu - nejvíce poškozuje jeřáb, buk, osiku a další vzácnější druhy, zatímco smrk a břízu ponechává více.

Invazní druhy a management

Potenciálním rizikem pro přírodní vývoj na požářišti je rychlé rozšíření invazních druhů, především rostlin. S ohledem na toto riziko je na požářišti z roku 2022 realizován projekt TAČR (SS06010395) „Monitoring a management invazních druhů na plochách zasažených rozsáhlými disturbancemi“, jehož cílem je získat data o výskytu, dynamice, dopadu nepůvodních a invazních druhů a navrhnout metodiky monitoringu a managementu vybraných druhů s ohledem na specifické podmínky po požáru.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Lze shrnout, že přestože plocha požářiště je v principu ponechána přírodní dynamice, v případě některých nebezpečných invazních druhů je opodstatněná snaha o jejich eradikaci (např. Senecio inaequidens), případně limitaci jejich rozvoje (Cytisus scoparius). Naopak v případě jiných invazních druhů, jejichž dominance na požářišti je pouze dočasná a bude klesat s postupující sukcesí stanoviště, se žádné zásahy nerealizují.

Udržitelný turismus a posílení biodiverzity

Ministerstvo životního prostředí je v rámci druhého švýcarského příspěvku Zprostředkovatelem programu zaměřeného na oblast ochrany životního prostředí s názvem „Udržitelný turismus a posílení biodiverzity“. Cílem programu je řešení dvou hlavních příčin poklesu biologické rozmanitosti: zásahy člověka do ekosystémů a nadměrné využívání ekosystémů s cílem snížit tlak na funkci ekosystému.

Struktura a alokace Programu

Pro program „Udržitelný turismus a posílení biodiverzity“ bylo alokováno 38,4 mil. CHF s národním kofinancováním 6,78 mil. CHF (celkem 45,18 mil. CHF, tedy cca 1 084 mil. Kč) s realizací projektů do 31. 12. 2028 (resp. do 31. 10. 2028 pro projekty v malém grantovém schématu).

Rozdělení alokace:

• Velké projekty v hodnotě nad 70. mil Kč ve dvou hlavních pilířích:
  • Posílení biodiverzity - 300 mil. Kč
  • Udržitelný turismus - 660 mil. Kč
• Projekty v tzv. Malém grantovém schématu (dále MGS) v hodnotě 500 tisíc Kč až 5 mil. Kč:
  • MGS podávány pro oba pilíře společně - 106 mil.

Oblasti podpory v rámci programu

• Udržitelný turismus: Udržitelné řízení návštěvníků v přírodně cenných lokalitách zejména s ohledem na extrémní zatížení ekosystémů vlivem nadměrného turismu.
• Posílení biodiverzity: Snížení vlivu fragmentace krajiny způsobené lidskou činností.

Tabulka: Harmonogram aktivit programu

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentalni #management #uzemi #ceskeho #svycarska #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Kniha o pravekej prírode
• Tipy pro Školu v Přírodě v Zlatých Horách
• Složení a využití ekologických nemrznoucích náplní
• Nároky jedle bělokoré
• Recyklace plastových obalů v EU