TA Luft: Co to je a jak ovlivňuje kvalitu ovzduší v České republice?

Na Ostravsku, Kladensku nebo Mostecku dochází každou zimu k mnohonásobnému překročení limitů škodlivin ve vzduchu. Data za poslední čtyři roky ukazují, že situace se nelepší.

Alarmující znečištění ovzduší v Česku

Průměrná koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrenu v Ostravě-Radvanicích loni dosáhla 9,8 nanogramu na metr krychlový. Je to desetkrát víc, než povoluje zákonný limit. Polétavý prach PM10, který způsobuje problémy s dýchací a oběhovou soustavou, překonal limit téměř třikrát.

„Radvanice leží pod areálem ocelárny a koksovny ArcelorMittal,“ ilustruje situaci Kamila Smutná z obecně prospěšné společnosti Čisté nebe. Stejný argument opakuje i ministerstvo životního prostředí.

Hlavní zdroje znečištění

„Lokální vytápění domácností představuje v současné době téměř 41 procent emisí primárních částic PM10, více než 59 procent emisí primárních částic PM2.5 a téměř 90 procent emisí benzo(a)pyrenu,“ píše v čerstvě vydaném národním programu snižování emisí. Právě tyto tři škodliviny přitom překonávají limity znečištění nejčastěji. Data z posledního sčítání obyvatel přitom neukazují, že by Ostrava měla zvlášť vysoký podíl domácností, které topí uhlím nebo dřevem.

Ostrava není jediným místem, které se znečištěním zápasí. Prachové limity byly loni překročeny v centru většiny měst zatížených dopravou. Nejvýraznější porušení limitů je hned po Ostravě vidět v Kladně a na severu Čech. Na většině měřicích stanic se přitom kvalita vzduchu za poslední čtyři roky nezlepšila.

Čtěte také: Současný stav ochrany ovzduší

Legislativa a odpovědnost

Zodpovědnost za řešení kritického stavu má podle zákona o ochraně ovzduší ministerstvo životního prostředí. Ostrava proto v roce 2010 podala na stát žalobu. Loni na podzim ji ovšem Nejvyšší správní soud zamítl.

Krajský soud v Ostravě rozhodl, že Moravskoslezský kraj postupoval nezákonně, když nezavedl opatření pro snížení množství prachových částic v ovzduší, čímž porušil práva občanů na příznivé prostředí a na ochranu zdraví. Vzhledem k tomu, že nedošlo ke zlepšení situace, zažalovalo Čisté nebe a Frank Bold před měsícem ministerstvo životního prostředí znovu. „Současný stav představuje závažná zdravotní rizika pro obyvatele a poškozuje je na jejich ústavně zaručených veřejných subjektivních právech,“ tvrdí žaloba.

Situaci v problematických místech mají řešit zejména programy zlepšování kvality ovzduší. Ty měly být připravené loni v září. „Národní program je těsně před dokončením,“ vysvětluje Kurt Dědič, ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP. „Teď prochází připomínkovým řízením, brzy bude k dispozici jeho finální verze. „Zároveň není pravda, že by se situace nezlepšovala,“ brání se Dědič. „Emise znečišťovatelů průběžně klesají. To, že neklesají koncentrace škodlivin ve vzduchu - tedy imise - je z velké části mimo naši kontrolu.

Česko evropské úřady sledují hlavně v souvislosti s vysokým množství polétavého prachu PM10. Právě prachové částice jsou totiž jedním z hlavních zdrojů zdravotních problémů. „Ukazuje se, že čím menší jsou, tím nebezpečnější je jejich vliv na lidský organismus,“ tvrdí Kamila Smutná z Čistého nebe. Většina měřicích stanic přitom monitoruje pouze PM10, tedy pevné částice o velikosti pod 10 mikrometrů.

K podobným závěrům míří i analýza ministerstva. „Suspendované částice PM2.5 představují, vzhledem ke své schopnosti pronikat hlouběji do plicních sklípků, výrazně vyšší zdravotní riziko než PM10,“ píše se v ní. „Podle odhadů mají tyto částice sedmiprocentní podíl na všech předčasných úmrtích v Česku. V současných studiích o dopadu znečištění na zdraví se navíc mluví o ještě pronikavější hrozbě - prachových částicích pod 1 mikrometr neboli PM1. Jejich rozptyl v ovzduší se u nás neměří vůbec.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Benzo(a)pyren a jeho dopady

Studie zmiňuje i látku, která u nás překračuje limity nejčastěji - benzo(a)pyren. „Polycyklické aromatické uhlovodíky mají schopnost přetrvávat v prostředí, kumulují se v jeho složkách a v živých organismech a řada z nich vykazuje toxické, mutagenní - přímo reagují s řetězci DNA - a karcinogenní vlastnosti. Potlačují imunitu, ovlivňují porodní váhu a růst plodu. Ve vysokých koncentracích mohou mít dráždivé účinky. Nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu bylo v letech 2007 až 2013 vystaveno 53 procent Čechů. U PM10 to bylo podle analýzy ministerstva životního prostředí 30 procent obyvatel, u PM2.5 pak 11 procent.

Návrhy opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Ministerstvo navrhuje řadu opatření: snížení mýtného pro nákladní auta na alternativní pohon, dotace na výměnu kotlů na pevná paliva za ekologické vytápění, zpoplatnění vjezdu do center měst nebo výstavbu železniční sítě pro nákladní dopravu. Opatření mají dostat emise pod úroveň limitů mezi lety 2016 a 2020. Návrh ovšem počítá s ročními náklady státu, firem i domácností přes sto miliard korun. Část mají zaplatit evropské programy, část má jít ze státního rozpočtu. Dohromady mohou - podle propočtů - pokrýt národní a evropské zdroje asi 40 procent nákladů. Zbylých 60 miliard ročně zbývá na soukromý sektor: tedy firmy, včetně velkých znečišťovatelů, a domácnosti.

Legislativní rámec ochrany ovzduší

Zákon stanoví dva druhy limitů: první říká, že u žádné z látek nesmí být překročena průměrná roční koncentrace. Prachové částice PM10 mají ještě druhou podmínku - nesmí být překročen počet dní v roce, kdy se znečištění zvýší nad kritickou koncentraci. U PM10 proto najdete informaci, jak si měřicí stanice vedla vzhledem k oběma limitům: ročnímu průměru i počtu problematických dní.

V případě, že je v zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo v případě, že je v zóně nebo aglomeraci imisní limit stanovený v této příloze v bodu 1 překročen vícekrát, než je zde stanovený maximální počet překročení, zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu, pro danou zónu nebo aglomeraci program zlepšování kvality ovzduší.

Podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu program zlepšování kvality ovzduší musí obsahovat:

Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky

• vymezení a typ zóny, popis regionu, příslušné klimatické a topografické údaje a další údaje
• odpovědné orgány, jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu
• informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí
• seznam a popis nově navrhovaných opatření, zejména emisní stropy a lhůty k jejich dosažení pro vymezená území kraje; v rámci těchto vymezených území se emisní stropy stanoví pro vybranou skupinu stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu
• identifikace stacionárních zdrojů, které mají významný příspěvek k překročení imisního limitu

Řešení a doporučení

Na lokální, regionální ani národní úrovni se občanským iniciativám nedaří přesvědčit samosprávu o tom, jak závažný problém s ovzduším česká sídla mají. Je tedy dobře, že vládě připomíná zodpovědnost za zdraví svých občanů a občanek i evropský reprezentant. Prodlevy a opatrnost v realizaci opatření ke zlepšení situace se nám již nyní nevyplácí na zdraví a životech lidí.

Eurokomisař Karmenu Vella i český vicepremiér Richard Brabec se shodli, že snížit znečištění z uhelných kotlů a kamen je naprostá nutnost. Průmysl i ekologické organizace se shodují, že bez vyšší energetické daně na uhlí se nepohneme. Vyšší daň bude motivovat k odchodu od uhlí a její výnosy v tom budou lidem pomáhat. Nyní je na řadě česká vláda, aby zvýšení prosadila. Zatím kolem tohoto nutného kroku chodí, jako kolem horké kaše.

tags: #ta #luft #pro #ovzdusi #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Význam časopisu Ochrana Přírody
• Efektivní řešení pro údržbu
• Malování a Tvoření s Přírodou
• Podrobnosti o učebnici ekologie
• Podpora obnovitelných zdrojů energie