Červená kniha je čiernym svedomím ľudstva, a predsa začína pomaly strácať dôležitosť. Jen málokdo nezná Červenou knihu - seznam ohrožených druhů rostlin a živočichů naší planety. Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů, nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.
Na rozhodnutí, jak na tom daný druh je, existuje celosvětově standardizovaný postup podle pravidel IUCN (Mezinárodního svazu ochrany přírody). Každý druh dostane jednu z nálepek: běžný, vyžadující další pozornost, ohrožený, silně ohrožený, kriticky ohrožený, nejasný, nezvěstný či vyhynulý. Osobně se mi na tom moc líbí jak vědecký přístup, tak možnost přiznat, že prostě nevíme.
Skutečně účinná druhová ochrana se neobejde bez důvěryhodných a objektivních znalostí činitelů ohrožujících současné a budoucí rozšíření a početnost planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, kupř. hub. Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).
Nápad sepsat veškerou ohroženou faunu našeho světa vznikl již v 60. letech minulého století, a to mezi zoology Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Netrvalo dlouho a od slova se přešlo k činu. V roce 1966 bylo na světě první vydání. Spíš než knihu připomínalo první vydání jakousi kartotéku.
S názvem Červená kniha (red data book) přišel Peter Scott, syn slavného amerického polárního badatele a odvodil ho od barvy karet pro nejohroženější druhy živočichů. Celá sepsaná fauna byla totiž barevně roztříděna - na červených kartách, jak jsme již zmínili, se nacházeli tvorové kriticky ohrožení, následovala je zvířata "zranitelná" (tedy taková, která nebyla ohrožena bezprostředně, ale tato situace mohla nastat) se žlutým pozadím a za nimi byly řazeny šedé karty, které značily málo početné populace, u nichž však nemuselo hrozit vyhynutí (např. panda velká).
Čtěte také: Definice přírodě blízkého hospodaření
Tuto první trojici potom doplňovaly ještě živočichové na bílé kartě, kteří symbolizovali faunu, o které nebylo mnoho známo, ale vědělo se, že na tom není populačně dobře a knihu zakončoval jediný "pozitivní" oddíl a to oddíl zelený.
Systém jedné Červené knihy byl poté časem opuštěn a IUCN začala vydávat tzv. Červené listy, věnované vždy jen určité taxonomické skupině živočichů. Červené listy se také lokalizovaly, to znamená, že začaly vycházet i seznamy zahrnující živočichy na určitém území (známou je v tomto ohledu například Červená kniha SSSR). Ustoupilo se také od kartotékového systému a dnešní červené listy (i Česká republika má své vydání) už dostaly podobu sešitu.
Červená kniha (Červené listy) se tak postupem času stala důležitým a uznávaným dokumentem. Poslední vydání mezinárodních Červených listů vyšlo v minulém roce a vyvolalo mezi odbornou veřejností doslova poprask. V rámci kategorie "vulnerable" - tedy zranitelných druhů se totiž do seznamu dostali i živočichové jako je hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), jehož populace v Africe je bezproblémová.
Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.
Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa je známý taky jako Červený seznam IUCN. Kdo na něm je, tomu hrozí smrt. IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím.
Čtěte také: Cesta k udržitelnosti
Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení. V ABC 22/2017 píšeme o dvou (vyhynulý nebo kriticky ohrožený), ale celkem jich je devět, případně, zařadíme-li tam i kategorii druhy běžné či domestikované, tak jedenáct. Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku:
Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.
Aaron Hague a Kathryn Breonová z univerzity v americkém městě Salisbury se pokusili vyčíslit závažnost pěti faktorů obvykle považovaných za nejvýznamnější z hlediska působení na druhy a další taxony (Conserv. Sci. Pract., 4, e12670, 2022). Využili k tomu uznávaný červený seznam celosvětově ohrožených druhů, nejméně dvakrát za rok aktualizovaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN).
Protože odborníci zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní činitele, které mají uvedený stav na svědomí.
Hlavní hnací síly ohrožující další existenci druhů na naší planetě zahrnovaly rozpad, přeměnu a úplnou ztrátu biotopů v důsledku lidské činnosti, nadměrné využívání populací organismů lovem, odchytem, sběrem a sklizní včetně pytláctví, invazní druhy, nemoci a geny, znečišťování prostředí a změny podnebí, přičemž do poslední kategorie patří v tomto pojetí i dopady počasí.
Čtěte také: Nová Heřmínova - přírodě blízké úpravy
Na 88,3 % z 20 784 druhů, u nichž byly k dispozici potřebné údaje, působilo ničení biotopů, zatímco 26,6 % negativně ovlivňovalo jejich nadměrné využívání lidmi. Čtvrtinu globálně ohrožených taxonů zasáhly dopady nepůvodních invazních organismů. Důsledky znečišťování prostředí se projevily u 18,2 % druhů, jež byly předmětem výzkumu.
Vůbec nejmenší podíl na ohrožení druhů vyhubením nebo vyhynutím, konkrétně 16,8 %, připsali experti změnám podnebí a působení počasí.
Již ze součtu výše uvedených procentuálních podílů dosahujícího 175 % je zřejmé, že některé druhy fauny a flóry a další organismy ovlivňuje současně více vnějších činitelů.
| Faktor | Podíl na ohrožení druhů |
|---|---|
| Zničení biotopů | 88,3 % |
| Nadměrné využívání lidmi | 26,6 % |
| Invazní druhy | 25 % |
| Znečišťování prostředí | 18,2 % |
| Změny podnebí a počasí | 16,8 % |
tags: #taxony #blízke #ohrožení #definice