Ohrožení zvířat v deštných pralesích

Deštné pralesy jsou starší než lidstvo samo a přímo překypují nádhernými scenériemi, pestrobarevnou květenou a roztodivnými zvířaty. Jihovýchodní Asie patří k regionům s největší biodiverzitou na Zemi. Je osídlena některými velmi dobře známými zvířecími druhy, jako je tygr sumaterský, slon indický či orangutan.

Bujná vegetace však skrývá i mnohá nebezpečí. Ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Mnoho vědců věří, že současné kácení tropických pralesů ve velkém měřítku způsobuje oteplování Země a to může mít za následek zvýšení mořské hladiny a záplavy největších přístavních měst.

Hlavní příčiny ohrožení

Desítky let ubývají africké tropické deštné lesy alarmující rychlostí. V současnosti jsou hlavními příčinami jejich ničení poptávka po surovinách jako železná ruda, dřevo, kaučuk či palmový olej, a to především ze strany vyspělých zemí, Číny a Vietnamu.

Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok".

• Těžba dřeva: Těžba dřeva způsobila, že se kdysi vzdálené a nedostupné oblasti staly přístupné nejen mechanizaci svážející vytěžené dřevo, ale i lovcům a pytlákům.
• Plantáže: Plantáže olejové palmy nebo kaučukovníku, vysazované často na místech vykáceného nebo vypáleného lesa, představují zátěž pro půdu i vodu. Je na ně spotřebováno množství pesticidů.
• Těžba nerostů: Těžba nerostů (například železné rudy, zlata či vzácných kovů používaných k výrobě mobilních telefonů - například niobu a tantalu) stojí také za odlesňováním, degradací životního prostředí a environmentálním znečištěním na řadě míst Afriky, mimo jiné i v oblastech výskytu goril. Na nové doly je napojena stavba nových silnic a železnic pro přepravu nerostných surovin, což ještě zvyšuje možný dopad na okolní ekosystémy.
• Obchod s masem divokých zvířat (bushmeat): Obchod s masem divokých zvířat neboli bushmeatem představuje vážné riziko pro vzácné druhy savců. Problémem je především tlak trhu, který vytvářejí zejména překupníci. Ti si buď mohou najímat lovce z řad venkovského obyvatelstva, nebo jsou přímo součástí organizovaných gangů, které se zaměřují na gorily, šimpanze, slony či luskouny.
• Chov dobytka: Nejmeně 7.700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na úkor chovu v Latinské Americe.

Zbývající tropické deštné lesy navíc křižuje stále více cest a silnic. Tlak lidské civilizace na přírodu se tím ještě zvyšuje. Po kamerunských silnicích denně proudí náklady vytěženého dřeva.

Čtěte také: Více o tropických deštných pralesích

Nemalé riziko představují také choroby. Jednou za čas gorily postihne epidemie eboly, která je schopna jejich populace zdecimovat. Vyhlídky goril na přežití neblaze ovlivňuje také klimatická změna.

Ohrožené druhy

Domovem goril nížinných jsou tropické deštné lesy střední Afriky. Na základě současného tempa, s nímž goril nížinných v přírodě ubývá, se odhaduje, že jejich počty klesnou během tří generací (cca 66 let) o 80 %. Proto jsou na Červeném seznamu IUCN vedeny jako kriticky ohrožené. Tyto druhy jsou sice zákonem chráněné a za zabití gorily hrozí pachateli pokuta v přepočtu až 200 tisíc korun a až sedmileté vězení, vymáhání zákona je však - i kvůli široce rozšířené korupci - dosti obtížné.

Na to, že jsou Filipíny poměrně malou zemí, zde najdeme ohromný počet rozmanitých druhů zoborožců. Do dnešního dne se vědcům podařilo identifikovat devět druhů ze čtyř rodů a deset poddruhů. Všechny z nich řadíme mezi endemity (tedy druhy, které se vyskytují jen na jednom území). Všechny bohužel také řadíme ještě do jedné skupiny: mezi ohrožené druhy. Lov ptáků na maso i na prodej, kácení zdejších lesů kvůli těžbě dřeva či nové zemědělské půdě na pěstování sóji, palmového oleje či cukrové třtiny - to vše stojí za vymíráním zoborožců.

Ohroženi však nejsou jen zoborožci. Dopady ničení ekosystému pociťují i jiné druhy. V přírodě se nachází již jen tři sta jedinců sambarů skvrnitých a populace prasat visajanských je ohrožena křížením s prasaty domácími. Největší hrozbou je ztráta přirozeného životního prostředí.

Podobně ohrožení jsou však i orli opičí, holubi negroští či kakadu filipínský. V celé zemi najdete 84 ohrožených druhů ptáků. Se šesti procenty z celkového počtu známých ptáků jsou Filipíny jedním z nejrozmanitějších míst na planetě. V tropických lesích žije přibližně šedesát sedm procent všech zdejších ptáků. Kdysi rozlehlé lesy se ale vytratily a budoucnost mnoha druhů s nimi. Na lidskou aktivitu nejvíce doplácení prasata visajanská.

Čtěte také: Jak znečištění vody ovlivňuje deštné pralesy

Saola, i jiné druhy jihovýchodní Asie, pravděpodobně čítají ne víc než několik stovek jedinců. Měli bychom je proto začít chránit dřív, než bude pozdě. Ačkoli je většina druhů, kterým hrozí největší nebezpečí, téměř neznámá, hrají důležitou roli při udržování zdraví a rovnováhy v ekosystému, který obývají. Pomáhají zajišťovat to, že tropické deštné lesy, plíce planety, jsou zdravé a funkční.

Co můžeme dělat pro záchranu deštných pralesů a jejich zvířat?

Ochrana deštných lesů, i když má zásadní význam, ale samotná nestačí, protože nejvýznamnějším faktorem, způsobujícím úbytek druhů, je ilegální obchod. Zvířata musíme tedy především chránit před neudržitelným lovem a odchytem.

Vyvarujme se kupování produktů, které vyžadují ničení tropických deštných lesů, jako jsou výrobky z tropického tvrdého dřeva nebo produkty obsahující palmový olej. Při nakupování čtěte složení výrobku a dávejte přednost olejům místního původu - řepkovému, slunečnicovému, příp. Zakoupením přívěšků na klíče označených logem kampaně přispějete na záchranné projekty financované touto kampaní. Nevozme si z cizích zemí žádné rostlinné ani živočišné suvenýry, jejich sbíráním, příp. Navštěvujme ochranářsky cenné lokality. Šetrný a disciplinovaný turismus napomáhá financovat záchranné projekty. Při konzumaci exotických jídel čtěme pozorně jídelní lístek, může se v něm objevit i ohrožený druh.

V jihovýchodní Asii existují aktivity, které se snaží snižovat poptávku po zvířatech z volné přírody a které je třeba podporovat. Hrozí totiž, že než se ilegální obchod dostane pod kontrolu, mnoho druhů z regionu vymizí. Může také dojít k poklesu počtu jedinců a rozptýlení jejich populací.

V posledních letech nastal v jihovýchodní Asii pokrok ve vyhlašování chráněných území a v systému jejich financování a řízení. Kambodža, kterou ještě před pouhými 15 lety zmítala krvavá občanská válka, má dnes několik chráněných území, kde početnost vysoce vyhledávaných druhů lovné zvěře stoupá.

Čtěte také: O lesích a pralesích

tags: #deštné #pralesy #zvířata #ohrožení

Oblíbené příspěvky:

• Hry pro školu v přírodě
• Inspirace pro upcyklaci a recyklaci
• Podmínky a postupy likvidace vozidel Dívčice
• Žaloba na ochranu životního prostředí
• Odpadkové koše pro hygienu