Už za devět měsíců budou muset všechny nové modely projít měřením dle cyklu WLTP. Je mnohem složitější než léta platný NEDC, akceleruje se v něm více, prudčeji a řídicí jednotky automobilů si jej nedokážou tak snadno zapamatovat. Aby je ani nenapadlo to zkoušet, k tomu přichází měření v reálném provozu RDE. Za auto se připojí mobilní emisní analyzátor a vyrazí se do běžného provozu - výsledky smí být nanejvýš 2,1krát horší než tyz válcové zkušebny a WLTP.
Prvním modelem Škody, na který nová povinnost dopadla, je Kodiaq. Možná už jste jej kolem Mladé Boleslavi sami viděli jezdit s podivným zařízením na tažném. A možná jste za volantem viděli i nás. Po příležitosti ověřit si v reálném provozu emise a spotřebu jsme samozřejmě skočili.
Aféra Dieselgate zarazila lobbistické pokusy automobilek oddálit přísnější měření emisí až někam za rok 2020. Po září příštího roku (tedy už za devět měsíců) budou muset všechny nově homologované modely na zkušebně točit válci podle nové, mnohem složitější křivky, v jejíž nejrychlejší části se jede až 131,3 km/h. „Dle teoretických výpočtů a prvních vývojových testů budou ve WLTP identické vozy dosahovat zhruba o 10 až 15 procent vyšších emisí CO2,“ říká Stanislav Kudela, koordinátor emisní laboratoře ve Škodě Auto.
Výsledky se více přiblíží realitě, i co se týče rozdílů mezi různými verzemi automobilů. „V současném léta platném cyklu NEDC jsou okamžiky řazení předepsány. Třeba šestistupňová převodovka sice zákazníkům palivo šetří, ale na udávané spotřebě se projevuje spíš negativně. Šestka se totiž řadí jen na chviličku a od ní pak musí být kratší pětka, takže průměrné otáčky v cyklu NEDC naopak zvýšíte. Automatické převodovky, které nebyly svázány pevnými okamžiky měření, mohou v současném cyklu vykazovat nižší spotřebu než manuální, přitom v reálu to bývá pořád ještě spíš naopak,“ vysvětluje Pavel Rufert, který má v Mladé Boleslavi na starost management agregátů (tedy plánuje, kdy, kam a jaké motory se budou montovat).
Samotný cyklus WLTP však ještě neřeší druhou věc, o kterou v kauze Dieselgate šlo - aby se jej auta nenaučila rozeznávat a nechovala se pak na válcích jinak než na silnici. „To se dalo zařídit různými způsoby. Nejjednodušší a velmi efektivní by byl náhodný jízdní cyklus. Počítač by prostě v mezích určitých limitů generoval náhodnou jízdní křivku. Nebo by si mohl nezávislý státní dozor přinést svůj vlastní jízdní profi l, který by se přenesl na válcový dynamometr. Bylo však zvoleno měření přenosným zařízením připojeným za auto v reálném provozu,“ vysvětluje František Plát, který má ve Škodě Auto právě tato měření na starosti.
Čtěte také: Typy teploměrů pro ovzduší
Komplikovat rutinu homologačních měření dopravními zácpami, sněhovými kalamitami a dalšími nedefinovatelnými vlivy dnešního hustého provozu je obrovský krok zpět.
Přibývá modelů, které když jej nemají z výroby, mohou mít třeba tři sta koní, ale neodtáhnou ani ten vozík, co tahával dědeček za Škodou 100. Pokud nová Škoda Scala nebude mít tažné zařízení z výroby za 17.500 Kč, či aspoň přípravu pro něj za 5000 Kč, už na ni nikdo nikdy žádné tažné zařízení nedoplní. Prostě k vozu, co z linky sjel bez tažného či přípravy pro něj, bude dodán list COC a technický průkaz s nulovými hmotnostmi přípojného vozidla.
Tiskový mluvčí Škody Auto Vítězslav Pelc nám potvrdil, že u nové Škody Scala skutečně jsou k tahání vleku určeny jen vozy, které mají z výroby tažné zařízení či přípravu pro něj. Připustil, že u nových aut bude tato věc stále častější, ale žádný systém v tom není - stále totiž existují škodovky, které i bez přípravy pro tažné zařízení jeho dodatečnou montáž umožňují (Rapid, Fabia). A SUV Karoq i Kodiaq mají už v aktuálním modelovém ročníku přípravu pro tažné standardně.
Rozhodně však platit bude, že v autosalonu mohou stát úplně stejné Škody Scala, z nichž jedna vlek táhnout může, ale druhá ne.
Je za tím ta proklínaná nová metodika měření emisí WLTP + RDE? Ta zrušila homologační skupiny s rozsahem hmotností, ale každý vůz má v papírech svoji přesnou hmotnost a spotřebu. Takže není žádná rezerva pro dodatečnou montáž tažného, které může vážit až 30 kg. Jenže implementace nových pravidel nepronikla do světa již registrovaných vozidel. Takže pokud doplníte tažné na už prodané a registrované auto, nikdo se žádných zpětných změn v papírech dožadovat nebude. Takže na auto, kterému výrobce hmotnosti vleku z výroby napsal, jde tažné dodatečně doplnit. WLTP to nezměnilo.
Čtěte také: Stavební odpady a recyklace
Pravé důvody, proč moderní škodovka s tažným z výroby tahat smí, a bez něj nikdy, jsou technické. Je to honba za kilogramy. Vše na voze musí být kvůli tak těžkým vlekům dimenzováno daleko lépe, než pak 99 procent zákazníků skutečně potřebuje.
Například Škoda Superb 2.0 TDI 110 kW bez tažného zařízení se snaží o co nejlepší aerodynamiku, takže má před chladičem aktivní klapky, které uzavírají přívod vzduchu. I v otevřené pozici však trochu cloní, takže když si z výroby objednáte tažné na dvě tuny, o klapky přijdete. A to i pokud si tažné necháte dodělat dodatečně - pak si je můžete vystavit třeba doma na skříň.
U nových vozů je to jasné - kupujte tažná zařízení, i když je nepotřebujete. Dostanete totiž celé vylepšené auto. Ano, v technickém průkazu má o pár gramů vyšší emise CO2, ale za to se v Čechách daně zatím neplatí. A jednou takový vůz dobře prodáte, protože problémů s dodatečnou montáží „koule“ bude víc a víc - nejen u škodovky.
U ojetých aut je to také jasné - najděte si typový štítek s hmotnostmi (u škodovek bývá na sloupku B) či chtějte vidět technický průkaz. Pozor - a to i v případě, že na voze už tažné je. Lze totiž zapsat i s nulovými hmotnostmi, ale smíte jej pak používat jen pro držák na jízdní kola. Prostě táhnout můžete jen za autem, které má v technickém průkazu zapsané hmotnosti.
S dotazem, zda na vaše vozy lze doplnit tažné zařízení, i když nebylo objednáno z výroby, jsme oslovili nejprodávanější značky na českém trhu.
Čtěte také: Zařízení snížení emisí - výběr
Již dlouho platí, že vozy Škoda, které mají tažné z výroby, se více či méně liší. Už octavia druhé generace z roku 2004 měla ve verzi „s koulí“ jiný chladič, v některých případech i ventilátory. Při dodatečné montáži ale výrobce na výměně těchto komponentů netrval.
Škoda Rapid Spaceback 1.0 TSI, jejíž dlouhodobý test v naší redakci pozvolna spěje do stotisícového finále, je podobný případ. Vůz s tažným má také jiný chladič (číslo dílu 6R0121253A), ale při dodatečné montáži originálního tažného jeho výměna vyžadována není. Doplní se řídicí jednotka tažného zařízení, kabeláž mezi řídicími jednotkami i od ní k zásuvce, samotné tažné (montuje se místo výztuhy nárazníku) a ve spodním spoileru zadního nárazníku vyřízne servis díru, jejíž okraje „zkulturní“ vlepovacím rámečkem. Na konci procedury se nahrává nový software do řídicích jednotek auta.
Na opačném spektru náročnosti je Kodiaq 1.4 TSI. U něj výrobce při dodatečné montáži...
Ceny tažných zařízení pro vozy Škoda Rapid 1.0 TSI 81 kW a Kodiaq 1.4 TSI 110 kW se liší v závislosti na tom, zda je vozidlo vybaveno přípravou pro tažné zařízení z výroby či nikoli.
| Varianta | Škoda Rapid 1.0 TSI 81 kW | Škoda Kodiaq 1.4 TSI 110 kW |
|---|---|---|
| Z výroby | 12 100 Kč | 14 500 Kč |
| Dodatečná montáž na vůz s přípravou* | 10 100 Kč | 21 985 Kč |
| Dodatečná montáž na vůz bez přípravy | 14 356 Kč | 66 418 Kč |
* Pro rapid za 5100 Kč, pro kodiaq modelového roku 2019 standardně
Chápeme, radost nemáme. Určením jen některých variant pro tažení se otvírá cesta k další diverzifikaci, kdy třeba tyto varianty budou mít i kratší převody, nebo celou odolnější převodovku.
tags: #tazne #zarizeni #emise #skoda #kodiaq