Televize, příroda a spolupráce: Aktuální pohled na ochranu životního prostředí

Ochrana životního prostředí je komplexní téma, které vyžaduje spolupráci mnoha subjektů. V následujícím textu se podíváme na několik aktuálních případů, kde se prolíná role televize, neziskových organizací, státních institucí a dalších aktérů.

Krušné hory: Spor o vyhlášení CHKO

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Resort tak reagoval na petici za vyhlášení chráněné krajinné oblasti a na výzvu vědců k důsledné ochraně bučin v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří.

Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě. „Krušnohorské přírodní fenomény jsou už dnes chráněny jako evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území lokálního a národního významu. Tento způsob ochrany přírody je dostatečný a vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařících subjektů v oblasti,“ informovala Českou televizi mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

„Jde o mimořádně hodnotné území, které je bezesporu prioritním územím pro vyhlášení velkoplošného chráněného území. Jde též o území, jehož vyhlášením za CHKO může Česká republika přispět k naplňování Strategie EU o ochraně biodiverzity do roku 2030, jejímž cílem je mimo jiné zvýšení podílu chráněných území v Evropě,“ vysvětluje Tomáš Růžička, ředitel odboru vnějších vztahů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Agentura tak začala získávat odborné poznatky a provádět výzkum cenných druhů a biotopů. Tyto podklady budou podle ministerstva životního prostředí následně sloužit například pro vymezení hranice CHKO a zón ochrany přírody.

Čtěte také: Jak zákon a policie vnímaly CzechTek

Vědci: Stávající ochrana krušnohorských bučin nestačí

Už teď jsou krušnohorské bučiny zařazeny na seznam nejcennější evropské přírody, sítě Natura 2000, a představují jeden z největších bukových ostrovů v Česku. Podle odborníků a autorů vědecké výzvy však jejich dosavadní ochrana není dostatečná a probíhající těžba narušuje stanoviště evropsky chráněných druhů.

K těm patří například ptáci jako sokol stěhovavý, holub doupňák, lejsek malý, jestřáb lesní či orel mořský a brouci jako roháč obecný, páchník hnědý nebo kovařík fialový. Většina z nich vyhledává porosty se starými a odumírajícími stromy, které se v dostatečném počtu vyskytují jen v chráněných územích, kde je zásadně omezeno lesnické hospodaření.

„Ukazuje se, že pro dlouhodobé přežívání životaschopných populací zpravidla nestačí chránit lokalitu, kde se daný druh vyskytuje, ale je potřeba nějakým způsobem pamatovat na jeho ochranu i v regionálním měřítku,“ vysvětluje Jeňýk Hofmeister z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Greenpeace: Lesy ČR bez povolení vykácely více než 200 let staré buky

Ve Východním Krušnohoří se ale už řadu let kácí, což kritizují vědci i aktivisté. Podle neziskové organizace Greenpeace navíc minimálně na dvou místech u Litvínova došlo k ilegální těžbě dřeva. Lesy ČR podle ochránců vykácely bez povolení úřadů 240 let staré buky.

Greenpeace proto podalo podnět České inspekci životního prostředí a žádá, aby se státním podnikem bylo zahájeno přestupkové řízení. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová sice už dříve v médiích připustila, že k těžbě skutečně došlo bez patřičného povolení, kácení prý ale bylo v mezích zákona.

Čtěte také: O pořadu Příroda na Dosah Ruky

Inspekce případ od dubna prověřuje, k závěru ale zatím nedošla. „Oblastní inspektorát v Ústí nad Labem si k tomu vyžádal posudky od OKP a krajského úřadu, na které se momentálně čeká,“ vysvětluje Miriam Loužecká z České inspekce životního prostředí.

Nezisková organizace Greenpeace se proto obrátila na ministerstvo životního prostředí, které by podle ní mělo inspekci přikázat, aby zjednala nápravu.

CHKO Soutok: Potvrzení ochrany Ústavním soudem

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud ve středu zamítl návrh pětatřiceti poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla. Šlo o iniciativu končící vlády Petra Fialy (ODS). Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě staví k CHKO Soutok kriticky.

Takzvaná Moravská Amazonie je největším zachovalým komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Chráněná krajinná oblast má rozlohu 125 kilometrů čtverečních. Rozkládá se na hranicích s Rakouskem a Slovenskem kolem Břeclavi a Lanžhota. Lesy, louky, slepá ramena, tůně a mokřady jsou domovem ohrožených druhů rostlin a živočichů. V CHKO žije také například orel královský.

Ústavní soud ve svém nálezu uvedl, že „k vyhlášení CHKO došlo zákonem předvídaným způsobem a obstálo v testu proporcionality“ proti právu na podnikání, které „nebylo úpravou dotčeno ústavně nepřiměřeným způsobem“. Zároveň má být podle pléna soudu „ochrana životního prostředí ze strany státu komplexní, promyšlená a plánovaná“.

Čtěte také: Emise a uhlíková stopa: detailní analýza

„Proces schvalování a projednávání napadeného nařízení podle Ústavního soudu nevykazoval jakékoli znaky libovůle,“ uvedl Ústavní soud. Vyhlášení CHKO navíc podle soudu „sleduje legitimní cíl v podobě ochrany přírodního bohatství a ochrany životního prostředí.“

Proti vyhlášení CHKO se staví ANO i Motoristé. Pětatřicet poslanců ANO ve svém návrhu tvrdilo, že ministerstvo životního prostředí nevyřešilo velkou část námitek vůči nové CHKO, že úřady ignorovaly názory místních, nespolupracovaly s vlastníky pozemků a nezohlednily zájmy obcí či podnikatelů.

Ekologové a ministr životního prostředí Hladík nález vítají. Odcházející ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) je rád, že „ÚS konstatoval, že lidé mají nárok na zdravé životní prostředí, že jsme CHKO vyhlásili v souladu s legislativou a zvolili vhodnou úpravu, která příliš neomezuje majetky, ale zároveň je vhodným nástrojem pro to, aby mohl být unikátní lužní les efektivně chráněn“.

Prales v Rumunsku: Ohrožení lesníci a nelegální těžba

V Rumunsku se rozprostírají jedny z největších pralesů v Evropě, ale rychle mizí. V říjnu tu přišli o život dva lesníci, když se snažili les ochránit před nelegálními těžaři. Podle rumunské pobočky organizace Greenpeace zmizí každý den v Rumunsku devět hektarů pralesa.

Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa na České zemědělské univerzitě, se svým týmem začal před deseti lety výzkum původních lesů, posledních sedm let jezdí zkoumat pralesy do Rumunska. Uvedl, že v Rumunsku je v podstatě dřevařská mafie, která obchoduje s nelegálním dřevem.

Svoboda také uvedl, že jeho tým se sice přímo nelegální těžbě nevěnuje, ale o tom, že tam je, se v Rumunsku mluví už dlouho. Konkrétně jim loni ve Faragaši někdo zničil auto. Letos jim zase někdo nastrkal za stěrače karty žolíků.

V Rumunsku došlo podle zahraničních médií už k šesti takovým vraždám za posledních několik let. Útoků na ochránce lesů je bezpočet. Evropská unie toto téma neřeší v žádném ze svých programů na ochranu přírody. Není to zakotveno v žádné legislativě a každá ze zemí si to řeší po svém.

Zelená dohoda pro Evropu a transformace uhelných regionů

Proměna ekonomiky uhelných regionů je příležitostí, jak zlepšit život na Ústecku. Může zajistit kvalitní pracovní místa, nabídnout perspektivu mladým a vdechnout kraji novou sílu. Otázkou je, jak bude vypadat ve skutečnosti. A kdo na ní vydělá?

„Zelenou dohodu vnímáme jako velkou výzvu a příležitost zásadně přenastavit dosavadní způsob života ve všech směrech, změnit svůj způsob myšlení,“ řekla ředitelka Aliance pro odpovědné podnikaní Daniela Němcová.

V Česku by se měl připravovat klimatický zákon a budoucí vláda by měla jasně vyjádřit, že řešení změny klimatu je pro ni prioritou. Na semináři Volby a klima: Co by měla dělat nová vláda?, které spolupořádalo Centrum pro dopravu a energetiku, to uvedla právnička Hana Müllerová. Klimatické zákony podle ní pomáhají definovat cíle v ochraně klimatu i cestu k jejich dosažení.

Česko se chystá rozdělit 41 miliard určených na přeměnu uhelných regionů: Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Kritika rozdělování financí na klimatická opatření

Podle zprávy Centra pro dopravu a energetiku nesplnila Evropská unie svůj vlastní závazek, že 20 % prostředků v rámci rozpočtu na roky 2014-2020 půjde na klimatická opatření. Česká republika nesplnila při čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů požadavky na zelené investice.

Na klimatická opatření mělo v rámci dobíhajícího programového období 2014-2020 putovat 20 % financí. V Česku to bylo pouhých 12,7 %. Chybí větší podpora obnovitelných zdrojů.

Závěr

Ochrana přírody a životního prostředí je komplexní výzva, která vyžaduje aktivní přístup všech zúčastněných stran. Spolupráce mezi státními institucemi, neziskovými organizacemi, vědci a médii je klíčová pro dosažení udržitelných řešení a ochranu naší planety pro budoucí generace.

tags: #televize #natura #greenpeace #spolupráce

Oblíbené příspěvky:

• Zařazování odpadů v Česku
• Jak banky vytvářejí peníze
• Prohlídka Valašského muzea
• Více o ekosystému parku
• Neurologické Dopady Ledvinného Postižení