Pustošení a devastace, kterých jsme svědky, obrací náš zájem k ekologii. Ale jaké jsou vlastně metody ochrany životního prostředí a jaké by měly být? Na prahu nevratného poškození světové biodiverzity v tom dosud nemáme jasno...
Pořad, který vznikal v době, kdy se s vodní stavbou ještě počítalo, ukazuje, jak může souviset ochrana unikátních krajinných prvků a snahy o splavnění meandrující řeky s dlouhodobým plánováním dopravní infrastruktury.
Pokud stát nemá vizi, jak by měla vypadat dopravní síť za deset či dvacet let, pak může zbytečně přicházet o krajinné prvky s nevyčíslitelnou ekologickou hodnotou.
Plány na vybudování megalomanského vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe snad míří do propadliště dějin. Avšak potenciální následky pro životní prostředí a způsob argumentace, kterým se plavební kanál prosazoval, mohou být mementem pro budoucnost.
Pasáž věnovaná klimatickým změnám popisuje, jak čím dál častěji zaznamenáváme projevy extrémního počasí, které spojujeme s lidskou činností. Výsledkem našeho jednání může být nárůst průměrné globální teploty o 1,5 °C, v důsledku čehož budou na planetě Zemi přibývat místa, kde se nebude dát žít.
Čtěte také: Jak zákon a policie vnímaly CzechTek
Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají.
Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety.
Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají?
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat.
Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat.
Čtěte také: O pořadu Příroda na Dosah Ruky
Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem.
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny.
Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Čtěte také: Emise a uhlíková stopa: detailní analýza
Než potraviny skončí na našem talíři, často putují tisíce kilometrů. Jistě je nemožné, abychom v otevřeném trhu, jakým je Evropa, konzumovali pouze české zboží. Avšak často si přístup k českým či lokálním potravinám komplikujeme my sami důrazem na co nejnižší cenu.
Když dáme přednost podpoře lokálních produktů před péčí o naši peněženku, možná nás nakonec překvapí, co všechno si budeme moci dopřát.
Černé jezero je největší z pěti ledovcových jezer, která se nachází na české straně Šumavy. Jméno mu údajně dala barva způsobená odrazem tmavých lesů. K tomuto jezeru se vydáme Šumavláčkem ze Železné Rudy.
Více než půl miliardu let staré horniny, skalní města, vyvřeliny i naleziště zkamenělin, rostlin a živočichů, to je Geopark Český ráj. V roce 2015 získal Český ráj, jako jediný geopark v celé republice, značku UNESCO.
Baťovská architektura je pověstná industriálně laděnými stavbami s typickou „červenou cihlou“. Město Zlín díky tomu získalo jedinečný architektonický ráz. Kdo se chce o odkazu bratří Baťů dozvědět víc, může zamířit například do Baťova mrakodrapu, podívat se do Památníku Tomáše Bati nebo si zajít do Baťova institutu. Návštěvníci Zlína se mohou dotknout nejen historie, ale taky přírody včetně exotických zvířat. Zlínská zoo se pyšní jako jediná v Evropě dotykovou expozicí rejnoků. I díky ní je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější zoo u nás.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné.
Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara - orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí.
Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý.
tags: #televize #stav #prirody #dokument