Žijeme v době neomezených možností, což se projevuje i v oblasti likvidace a nakládání s odpadem. Česká republika se stala jedním z evropských lídrů v třídění a recyklaci obalových odpadů. Třídění odpadu se stává normální a přirozenou součástí našich životů.
Netřídit odpad je neefektivní a neohleduplné k životnímu prostředí. Každá nevytříděná PET láhev má negativní dopad. Když nezačnete s tříděním recyklovatelného odpadu doma, v dalším procesu už mu nelze pomoci. V popelnici na směsný odpad se vše smísí dohromady a nelze jej dále využít.
Je škoda vyhazovat do směsného odpadu složky, které se dají vytřídit a využít dál. Pečlivým tříděním se snižuje množství směsného odpadu, který pak obsahuje pouze složky, jež nelze dále využít. Tento zbytkový odpad, legislativně označovaný jako směsný komunální odpad, končí na skládce nebo ve spalovně jako energetický zdroj. Je důležité snažit se o minimalizaci tohoto odpadu.
Zbytkový odpad má dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Proces energetického využití odpadu (EVO) spočívá ve spalování komunálního odpadu v zařízeních, které jsou zdrojem tepla a elektřiny. Spalovny komunálního odpadu (odborně zařízení pro energetické využití odpadu - tzv. ZEVO) jsou zdrojem energie, který nám dodává teplo a elektřinu. Moderní spalovny jsou méně škodlivé k životnímu prostředí, než se obecně předpokládá. První spalovna v České republice byla uvedena do provozu v roce 1905 v Brně.
Využití směsného odpadu přeměnou na zdroj energie je vhodnější alternativou než skládkování. Díky spalovnám se odpadky můžou přeměnit na energii, kterou si topíme, ohříváme vodu apod.
Čtěte také: Milovice: Kompletní Průvodce Likvidací Odpadu
Skládky mají přísná pravidla, jejichž porušení je ošetřeno zákonnými sankcemi. Skládka se buduje na místě s vhodným geologickým podložím a musí se izolovat. Z ustanovení zákona nesmí skládka ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí.
Šíření epidemií ve středověku mělo na svědomí špatné nakládání s odpady. Tehdejší města měla zanedbané nebo žádné systémy kanalizace, často žádný přístup k čisté vodě a vůbec dodržování základních podmínek čistoty. To naopak ve starověku se dbalo na hloubení odpadních jam a ve starém Řecku a Římě, který měl velice sofistikovaný systém kanalizace a zdrojů vody, se prováděl pravidelný komunální generální úklid: skrápění vozovek a čištění kanalizace.
Kristýna Zahálková, právnička Frank Bold, shrnuje informace týkající se černých skládek. Dozvíte se, kdo projednává přestupky, kdy se jedná o trestný čin, koho a jak informovat, když objevíte nelegálně uložený odpad či jak postupovat při jeho odstranění.
Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech. Jednání může naplňovat skutkovou podstatu několika přestupků, jako například:
Přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, který také může uložit pokuty, pokud na základě provedeného dokazování dospěje k závěru, že konkrétní osoba spáchala přestupek.
Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady
Pokud máte informace o vznikající černé skládce, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, které by mohly vést k odhalení osoby, která skládku založila, přiložte je k podnětu. Můžete také nahlásit skládku na www.ZmapujTo.cz nebo přes jejich mobilní aplikaci. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje.
Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat i obecně závazná vyhláška obce. Pokud je zakládání černých skládek v rozporu s některou obecně závaznou vyhláškou, můžete se s podnětem obrátit na obecní úřad.
V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.). Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.
Nakládání s odpady v České republice je komplexní proces, který zahrnuje legislativní rámec, technické postupy a ekonomické aspekty. Cílem je minimalizovat negativní dopady odpadů na životní prostředí a lidské zdraví, a zároveň efektivně využívat druhotné suroviny.
Obecné požadavky na nakládání s odpady jsou dány zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a prováděcími předpisy, jako jsou Vyhláška MŽP č. 8/2021 Sb. a Vyhláška MŽP č. 273/2021 Sb. Tento zákon stanovuje povinnosti pro původce odpadů, obce a další subjekty, které se podílejí na nakládání s odpady. Jednou ze základních povinností původců odpadů je zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.
Čtěte také: Jak ušetřit na likvidaci stavebního odpadu?
Komunální odpady lze rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Z pohledu třídění je v současnosti největším problémem bioodpad, který stále tvoří přibližně 40 % z celkového množství komunálních odpadů, a přitom ho lze jednoduše zpracovat jak v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici anebo v domácím kompostéru.
Během nouzového stavu kvůli šíření viru COVID-19 je potřeba upravit i rutiny nakládání s domácím odpadem. Domácnosti s osobami v karanténě či prokázaným onemocněním by neměly třídit odpad, ten navíc musí i do směsného kontejneru řádně zabezpečit proti potenciálnímu šíření nákazy kontaktem s odpadky. Speciální postup vyžaduje i likvidace ochranných pomůcek, a to od všech občanů, varuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Odvoz materiálu na sběrné dvory je nutné odložit na později. Běžný domácí odpad, který nepočká, musíte zabezpečit a až poté odložit do černé popelnice nebo kontejneru, odpady na sběrný dvůr ale odvezte až po ukončení mimořádných opatření.
Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů. Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních.
Z pohledu veřejného zadávání může zadavatel ovlivnit nastavení svozu a místo vývozu. K tomu je však nevyhnutelné znát data: produkce odpadů, nastavení sběrné sítě, náklady na svoz. A následně obec/město/organizace může přesněji nastavit kroky vedoucí k motivaci obyvatel a snížit tak objem směsného komunálního odpadu a zvýšit míru třídění.
Pro správné nastavení svozu odpadů je tedy nevyhnutelné znát data (současný stav), a dle nich dále nastavovat systém odpadového hospodářství. Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující. Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad. Následně by měl zadavatel požadovat pravidelnou kontrolu efektivnosti nastavených opatření, a to formou ročního auditu.
Doporučujeme, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Dodavatel předem informuje zadavatele o termínech kontrol a na závěr mu předá zprávu z provedené kontroly. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.
Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu (např. kompostárny, bioplynové stanice, spalovny).
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad.
Sběrný dvůr slouží k sběru vybraných druhů nebezpečných odpadů od občanů a firem Nového Města na Moravě a okolí. Sběrný dvůr je klasickým modelem sběrného místa, kde jsou odpady pouze dočasně skladovány a potom předávány oprávněným osobám k likvidaci.
Je vhodné podotknout, že při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích. Zaprvé může být podnikatel v postavení původce odpadu a za druhé v postavení oprávněné osoby, která podniká v oblasti odpadového hospodářství. Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj. každého, při jehož činnosti vznikají odpady.Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná.
Černé skládky představují výrazný problém ochrany přírody v chráněných krajinných oblastech. Nepovolené (černé) skládky vznikají ivelně zejména na lesních pozemcích v okolí komunikací, v blízkosti vodních ploch, v místech terénních depresí, oputěných lomů, neudrovaných a zanedbaných míst, příp. v místech velké koncentrace osob. Odpadů nejrůznějího druhu se zbavují např. někteří chataři a chalupáři, pro které je jednoduí odpad odloit v blízkém lese, ne jej odváet do místa svého bydlitě či vyhrazeného kontejneru. Pokud není zjitěn původce odpadu - pachatel, přechází povinnost zajistit znekodnění odpadů - uklizení těchto nepovolených skládek - na majitele nemovitostí, tj. pozemků, na kterých je odpad umístěn. Likvidaci černé skládky organizuje a vykonává chráněná dílna, která zaměstnává osoby se zdravotním postiením.
Likvidace nebezpečných odpadů představuje kritický proces vyžadující odborný přístup, specializované technologie a důsledné dodržování legislativních požadavků. Na rozdíl od běžného komunálního odpadu nelze nebezpečné odpady jednoduše odložit do kontejneru či popelnice. Likvidace nebezpečných odpadů podléhá přísné regulaci podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech a souvisejících vyhlášek. Tento zákon stanovuje hierarchii nakládání s odpady, kde likvidace představuje až poslední možnost po vyčerpání možností prevence, opětovného použití a recyklace. Zákon také vyžaduje, aby každý krok likvidace byl řádně zdokumentován v průběžné evidenci odpadů, což zahrnuje informace o množství, charakteristice odpadu, způsobu likvidace a osobě, která likvidaci provedla.
Likvidace nebezpečného odpadu začíná již u původce, který musí zajistit správné třídění, balení a označení odpadu. Následuje přeprava specializovaným vozidlem vybaveným podle ADR předpisů. Po příjezdu do zařízení pro likvidaci následuje přejímka odpadu, kdy se kontroluje shoda s průvodní dokumentací a provádí se laboratorní analýzy pro ověření charakteristik odpadu. Samotná likvidace pak probíhá zvolenou metodou podle typu odpadu.
V červenci odborná veřejnost se dočkala nové skládkové vyhlášky - Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb. Tato vyhláška v sobě zahrnuje nejen požadavky na skládky, ale především přináší implementaci nového právního předpisu Evropské unie - Rozhodnutí Rady 2003/33/ES, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II.
Mezi další údaje, které vyžaduje základní popis, patří fyzikální vlastnosti odpadu (konzistence, barva, zápach apod.), identifikační údaje osoby odpovědné za jeho úplnost, správnost a pravdivost, stanovení kritických ukazatelů, které budou sledovány v průběhu opakovaných dodávek odpadu, určení skupiny skládky, prohlášení, že odpad nelze využít, ani jinak odstranit a opatření, které je třeba na skládce učinit po přijetí některých druhů odpadu (např. překryv u odpadů obsahujících azbest).Rozsah ukazatelů výluhových tříd je sjednocen pro všechny druhy skládek, pro skládku inertního odpadu se však navíc stanovuje fenolový index a pro skládky ostatního odpadu se dále musí stanovit pH. U jednotlivých výluhových tříd jsou předepsané limitní hodnoty ukazatelů stanovovaných ve výluhu ve většině ukazatelů několikanásobně nižší než požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb. Pokud nebezpečný odpad nesplňuje tyto požadavky, nesmí být na skládku uložen a musí být upravován tak dlouho, dokud jeho výluh neodpovídá dané třídě vyluhovatelnosti.
Vzhledem k intenzivnímu projednávání návrhu textu vyhlášky je článek pouze základní informací o rozsahu připravovaných změn.
Nakládání s odpady je komplexní a neustále se vyvíjející oblast, která vyžaduje aktivní přístup všech zúčastněných stran. Důsledné třídění, recyklace a správná likvidace odpadů jsou klíčové pro ochranu životního prostředí a zajištění udržitelné budoucnosti.
tags: #likvidace #odpadu #na #skládkách #postupy