Televizní pořad o vaření z darů přírody a recepty

V Českém Krumlově, ve studiu v zahradě Kouzelné bylinky, kterou znáte ze stejnojmenného pořadu ČT, se nachází bylinkový ráj o rozloze 8000 metrů čtverečních. Místo pro velké romantiky a absolutní relax. Kouzlo místa je ještě umocněno polohou zahrady, která se nachází nad Českým Krumlovem, tudíž je zde nádherný výhled na město Krumlov a je v těsné blízkosti zámku Český Krumlov a jeho velkých zahrad. Dál za zahradou jsou už jen louky a lesy.

Podzimní příroda je pastva pro oči a potěcha pro duši. Dny se krátí, slunce už nemá takovou sílu, ale pořád nás dokáže krásně zahřát a dodat nám potřebný vitamin D. Stromy i keře se pomalu probarvují a dozrávají na nich nejrůznější plody. Vždy se vyplatí vzít s sebou košík, plátěný pytlík nebo papírovou tašku a kus té přírody si donést domů. A pak ochutnat a taky zpracovat na zimní dny.

Šípky - poklad podzimu

Co bychom určitě neměli přejít bez povšimnutí, jsou šípky. „Patří k nejzdravějším plodům podzimu. Kromě zdravotních benefitů vnímám jako důležitou i lokálnost. Jak vysvětluje, na podzim jsou šípky vynikajícím zdrojem řady vitaminů a minerálních látek. Uvádí se, že ve 100 g těchto malých červených plodů je 740 mg vitaminu C, což je téměř 15krát víc než ve stejném množství pomerančů!

„Podporují imunitu, mají močopudné a protizánětlivé účinky, posilují vazivové a kloubní tkáně. Abychom maximálně využili vitamin C, doporučuje bylinářka připravit si šípky s medem. A až přijdou první mrazíky, lze jíst šípky přímo z keříku. S plodem růže si můžeme dál různě „pohrávat“. Využít se dá téměř na vše.

„Šípky suším na čaj, používám je často v kombinaci s jablíčky či hruškami na výrobu pyré, pergamenů, kvašených nápojů a octů.

Čtěte také: Špioni v divočině – recenze

Zájemcům nabízejí on-line kurzy, mj. Veronika Poláčková, autorka webu příznačně nazvaného www.zijemehomemade.cz, vyrábí také čaj (z čerstvých plodů, ale některé usuší pro pozdější použití až do další sezony), ovšem také džem, sirup a pleťový olej na celé tělo.

Dobré je, že se nikdo šípku bát nemusí. „Obecně nejsou kontraindikace známy, ale cítím jako důležité, abychom se při užívání bylin naučili vnímat své tělo,“ nabádá Linda Mahelová k tomu, abychom něco nejedli, nepili nebo nedělali jen proto, že tak činí ostatní nebo že to píšou v časopise. „Tělo nám samo dobře napoví, pokud ho umíme poslouchat, co a v jakém dávkování je dobré konkrétně pro nás.

Další plody podzimu

Duby, buky a jírovce jsou téměř všude. Když přijde čas dozrávání jejich plodů, je země posetá žaludy, bukvicemi a kaštany. Děti je nadšeně sbírají a vyrábějí z nich figurky a podzimní dekorace, případně je sbírají jako krmi pro zvířata. Ze žaludů, které jsou bohaté na draslík, hořčík, železo a vitaminy A, E i B, se dá vyrobit mouka. Naši předci ji běžně mleli například během válek či neúrody. Před pár lety to zkusila i Veronika Poláčková a teď už ji vyrábí pravidelně.

Není to nic složitého, jen je dobré vědět, že se budou lépe loupat, pokud je ponecháme na chladném místě, aby slupka trochu změkla. Vypadaly nádherně, a tak jsem se pustila do hledání. Pak je důkladně promyjeme v teplé vodě, překrájíme, povaříme, opět řádně propláchneme a můžeme sušit. A už zbývá jen je namlít. Mouku si vyrábí i Anna Pačevová a používá ji pak na pečení koláčů, buchet, chleba, ale rovněž do polévky. Ze žaludů doma vyrábějí také alternativu kávy bez kofeinu.

Kaštany jsou symbolem podzimu. Lesklá hnědá semena všudypřítomného jírovce maďala se po staletí používala v lidovém léčitelství jako lék proti revmatismu, křečovým žilám, bolestem zad, nachlazení i na zvýšení plodnosti. Mnutí kaštanů v dlaních má být zbraň proti revmatismu. A podle lidové tradice jsou symbolem plodnosti: ženy, které se snaží otěhotnět, by měly nosit 9 kaštanů stále při sobě, nejlépe v dolní části těla.

Čtěte také: Televizní program: příroda na National Geographic

Linda Mahelová z kaštanů vyrábí tinkturu nebo oleje, které se používají zevně na ošetření křečových žil. Jedlé kaštany, což jsou plody kaštanovníku setého, nabízejí spoustu možností. Anna Pačevová je jednoduše peče v troubě. „Je to velká dobrota. A Veronika Poláčková přidává další tipy. Kaštanová mouka (vyrábí se podobně jako žaludová), sušenky, pomazánka… Jen si musíme dát pozor, abychom opravdu použili kaštany jedlé. Od těch klasických, po jejichž požití by nám bylo špatně, se liší na první pohled.

Během procházky taky velmi často narazíme na hloh. Jeho plody mají podle Lindy Mahelové příznivý vliv na činnost srdce a cév. Ideální využití je ve formě likéru nebo tinktury. Můžeme ale nasbírat a pak využít vlastně cokoli. „Podzim je na plody opravdu bohatý. Co všechno ještě sbírá?

Veronika Poláčková také sebere kdeco. Z černého bezu vyrábí sirup, limonádu, ocet, nanuky, želé bonbony. „Z vyrobeného sirupu pak dělám smoothies, přidávám ho do kaší, džusů apod. Pak ještě upeču nějaký koláč. „Dále nesmí chybět rakytníkový med a olej. Aronii nejčastěji nasuším a po celý rok si z ní připravuji čaj. Část také zamrazím a pak přidávám pár kuliček do smoothies.

„Každý rok si chodíme nasbírat do okolí vlašské ořechy. Několik sklenic si schovám do mrazáku, abych měla do cukroví. Tam se mi na ně nedostanou moli, a také nežluknou. Ze skořápek pak dělám plovoucí lodičky (svíčky), abychom si je mohli o Vánocích zapálit a sledovat, jak plují na vodě. Když mám ořechů dost, udělám i ořechové máslo.

Stačí jen vyrazit ven a mít oči otevřené. A být připraven a náležitě vybaven. „Často se mi stávalo, že jsem někde šla nebo jela na kole a objevila strom plný plodů, které jsem si chtěla nasbírat. Bohužel jsem u sebe neměla nic, do čeho bych plody dala. Od té doby u sebe neustále nosím několik látkových sáčků na pečivo.

Čtěte také: Přírodní záběry na Samsung TV

Kořeny bylin - síla ze země

Pokud budeme chtít využít ještě více zdravotních přínosů darů podzimní přírody, můžeme svou pozornost po vzoru Lindy Mahelové obrátit i k zemi a vydloubat kořeny bylin. „Jsou nositelem intenzivní léčivé síly, což naše tělo jistě ocení. Pampeliškový kořen zase napomáhá přirozené očistě těla. Má blahodárný vliv na játra a žlučník, což pocítíme nejen na zlepšení trávení, ale i na stavu pokožky. Často také sbírám kořeny lopuchu,“ osvětluje bylinářka, která je používá ve formě oleje, tinktury, odvaru nebo chutného a zdravého pokrmu. Z kořene kostivalu zase nejčastěji vyrábí hojivou mast.

Podobně mluví i Anna Pačevová, když odpovídá na otázku, zda má nějaké „vychytávky“: „Ty největší už dávno máme: smysly, kterými můžeme vnímat krásu kolem nás. Stačí se jen zastavit a pozorovat, vnímat. „Nechat se unášet podzimní krajinou. Cestou si nasbírat trochu šípků nebo hložinek a přidat pro začátek třeba malou hrstečku do marmelády nebo povidel.

Tipy a rady

• Šípková růže je plevel, který se rychle rozrůstá a dokáže zahradu vyloženě zamořit. Je třeba ji pravidelně a často zastřihávat.
• Bylinářka Linda Mahelová doporučuje připravit čaj z usušených šípků den dopředu. Šípky zalejeme studenou vodou a necháme přes noc vyluhovat. Druhý den přivedeme k varu a odstavíme. Necháme vyluhovat ještě 10 minut a přecedíme.
• Veronika Poláčková upozorňuje na důležitost teploty sušení plodů. Pokud to přeženeme, bude výsledek tvrdý a bez chuti. Při nižších teplotách se navíc zachová maximum výživných látek (do 42 °C se dokonce jedná o raw kvalitu).
• Šípky trumfnou v obsahu vitaminu C i pomeranče!

Na jejích webech www.lindamahelova.cz, www.provonenyden.cz a www.mujbylinkovydiar.cz najdeme mnoho rad ohledně účinků a sběru všemožných rostlin a plodů.

Nabízíme možnost objednat si veganský oběd, který nám s láskou uvaří paní Lucie z kvalitních sezonních surovin. Většinu čerstvých surovin kupuje u farmářů z okolí (farma Vícemil, Bemagro, Slunečná). Suché suroviny nakupuje v bezobalovém obchodě PachaMama v Českých Budějovicích, čímž se snaží přispívat ke snižování objemu odpadu. Kuchyni má postavenou na čerstvých surovinách a bylinkách. Týden před začátkem školy posíláme bližší informace o výuce a též jídelníček na daný víkend či týden, aby si studenti mohli vybrat a zažádat o objednání obědů.

„S vášní kouzlíme v kuchyni z darů přírody. Je to divoké, výživné a naprosto osvobozující,“ píšou v jeho úvodu.

Pro každého, kdo se chce o bylinkách dozvědět více a chce se naučit, jak bylinky poznávat, zpracovávat, jak lépe porozumět svému tělu a umět sám sobě pomoci, je určen kurz Gemmoterapie, protože Gemmoterapie je bylinářský obor sám o sobě, není nutné mít předchozí bylinářské znalosti, nebo už absolvované kurzy fytoterapie. Pokud se zajímáte o bylinky a začínáte, bude to pro vás velmi intenzivní týden plný nových informací. Proto i odpolední blok školy je odlehčený a spíše budete pracovat s vaší intuicí, srdcem a citem.

Motivací byly obdobné školy, snažící se pomáhat, ovlivňovat a konečně i léčit pomocí přírodních prostředků. V současné době se u nás školí 300 budoucích (i současných) bylinářek a bylinářů. První ročník je zaměřen na základy bylinářství. Další dva ročníky by měly být více specializované.

• Víkendová škola 2025/26 pro 1. ročník
• Víkendová škola 2025/26 pro 2. ročník
• Letní škola 2026 pro 1. ročník
• Letní škola 2026 pro 3. ročník

První formát je tzv. „Víkendová škola“ - tato škola probíhá v rámci čtyř (pro 2. ročník) nebo pěti (pro 1. ročník) víkendů rozložených do školního roku. Druhý formát je tzv. Třetí formát je tzv. První splátka ve výši 2 000,- Kč, která Vám zajistí rezervaci místa je zcela nevratná. Druhá splátka je vratná celá do 6 týdnů před začátkem školy.

tags: #televizni #porad #vareni #z #daru #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní přehled o kolísání napětí a emisích
• Studie o emisích hybridů
• Co s odpadní vodou z reverzní osmózy?
• Pelety z Dřevěného Odpadu
• Technická kontrola a emise – cena