Předmět tělesná výchova je součástí povinného vzdělávání na víceletých i čtyřletých gymnáziích a představuje nejdůležitější formu pohybového učení žáků.
V tělesné výchově žáci nacházejí prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k ovládnutí (využívání) různého sportovního náčiní (nářadí), k seznámení s návody pro pohybovou prevenci, korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení i pro rozvoj zdravotně orientované tělesné zdatnosti a výkonnosti.
Učí se využívat pohybové činnosti v různém prostředí a s různými účinky, zvykají si na různé sociální role, které vyžadují spolupráci a odpovědnost za zdraví své i spolužáků.
Především však tělesná výchova umožňuje žákům poznávat vlastní pohybové možnosti (předpoklady) i zdravotní a pohybová omezení, rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat a cíleně ovlivňovat.
Obsah předmětu je koncipován v návaznosti na obsah 1. stupně ZŠ do deseti tematických okruhů, v jejich rámci je pak učivo členěno na poznatky, potřebné návyky a pohybové činnosti.
Čtěte také: Cestování s batohem
Obsah učiva je prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělání.
Základní učivo, které by mělo být nabídnuto k osvojení všem žákům, vychází ze standardu vzdělávání (Standard základního vzdělávání a Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu) a je v osnovách označeno černou odrážkou .
Učitel by ho měl nabídnout všem žákům k osvojení. Konkrétní úroveň osvojení závisí především na individuálních předpokladech žáků.
Ve zdůvodněných případech ( nevhodné prostorové podmínky a nedostatečné vybavení) je možné do jisté míry omezit i základní učivo (viz dále).
Pro uspokojení zájmu, dovednosti i pohybového nadání jednotlivců, skupin, případně celé třídy slouží učivo rozšiřující.
Čtěte také: Příroda a zajímavosti Malty
Toto učivo je nezávazné.
Z výše naznačeného vyplývá, že zařazení rozšiřujícího učiva nebo vypuštění některého námětu (tématu) základního učiva je v kompetenci učitele (ředitele), kteří nejlépe znají předpoklady žáků a konkrétní podmínky školy.
Proto hodnocení žáků vychází z diagnostiky žáků z poznání jejich předpokladů, aktuálních možností, zdravotního stavu a pohybových zájmů.
Poznatky(téma 1.) jsou převážně aplikací poznatků z jiných předmětů - přírodopis, rodinná výchova, biologie atd. - v pohybovém učení a při propojení pohybových činností s otázkami denního režimu a zdraví.
Jen výjimečně jde o samostatné teoretické hodiny (při tříhodinové variantě předmětu, v rámci kurzů atd).
Čtěte také: Tipy na výlet po Šumavě
Obsah 2. tématu tvoří podstatu rozvoje tělesných a zdravotních předpokladů žáků pro realizaci dovedností jednotlivých sportů a pohybových činností.
Proto je jejich koncepční zařazování do jednotlivých hodin tělesné výchovy i do celého pohybového režimu školy základním předpokladem úspěchu v dané vzdělávací oblasti.
Pohybové činnosti je možné provádět podle zaměření, zamyšleného účinku, výukových i individuálních potřeb jako:cvičení jednotlivců, dvojic, skupin; na místě, z místa; bez náčiní, s náčiním, na nářadí (lavičky, žebřiny, lana a tyče na šplh atd.); ve standardních podmínkách sportovního zařazení, v přírodním prostředí; podle vlastního tempa, rytmizovaně, s hudbou atd.
Pohybové činnosti jsou zařazovány do každé vyučovací jednotky podle konkrétního cíle a zaměření výuky.
Vytvářejí se i podmínky pro jejich uplatnění v denním režimu.
Součástí tohoto tématu je i rámcový výčet nevhodných (nevhodně realizovaných) pohybových činností, který je platný pro celou výuku tělesné výchovy i další pohybové aktivity v režimu školy.
V gymnastice (téma 3.) je zařazení cvičení na bradlech a na kruzích závislé na vybavení škol, a proto je zařazeno pouze jako rozšiřující.
Cvičení na kladině a rytmická gymnastika je převážně koncipováno pro dívky.
Rovněž z obsahu tanců a dalších pohybových činností s hudbou a rytmickým doprovodem je vhodné vybírat jen modelové činnosti, především podle zájmu žákyň a zaměření vyučujících.
U atletiky (téma 5.) jsou problémové většinou skoky, pokud není odpovídající vybavení doskočišť.
Ze sportovních her (téma 7.) se zpravidla zařazují dvě sportovní hry ve dvouletém (či čtyřletém ) cyklu - volejbal se doporučuje řadit až od 3. ročníku osmiletého gymnázia.
V tématu 8. se plavání organizuje v návaznosti na 1. stupeň ZŠ jako zdokonalovací výuka (ale mohou být mezi žáky začátečníci - neplavci), převážně ve formě kurzu nebo soustředěné výuky.
Lyžování se organizuje zpravidla ve formě kurzu nebo soustředěné výuky ve 2. a 5. ročníku osmiletého gymnázia a v 1. ročníku čtyřletého gymnázia v souladu s konkrétní úrovní žáků.
Turistika je zpravidla součástí sportovně turistického kurzu v 7. ročníku osmiletého gymnázia a ve 3. ročníku čtyřletého gymnázia.
"Zpravidla" znamená, že je v pravomoci ředitele posunout konání kurzů do jiných ročníků (převážně o rok níže).
Při dohodě se ŠÚ o případné finanční dotaci je třeba včas ŠÚ o záměrech školy informovat a zdůvodnit zamýšlené přesuny v učebním plánu.
V prvé etapě vzdělávání se organizují i činnosti v přírodě jako forma spojení turistických a dalších vhodných pohybových činností s činnostmi jiných předmětů v přírodním prostředí.
Téma 9. je chápáno jako seznámení žáků s motorickými testy a testy svalové nerovnováhy a s jejich využitím v životě žáků. Naučit je základnímu ohodnocení své úrovně.
Výběrové učivo ( téma 10.) má sloužit k prohloubenější výuce některých témat, o něž mají žáci zájem, případně pro které jsou na škole velmi dobré podmínky a škola je tradičně rozvíjí.
Obsah 1. a 2 a 6. tématu je v obou etapách vzdělávání řazen do výuky tělesné výchovy průběžně podle potřeb žáků a vzdělávacích cílů.
Ostatní témata se v 1. etapě vzdělávání doporučuje začleňovat v rozsahu : 3. téma (gymnastika, tanec a jiné pohybové činnosti s rytmickým a hudebním doprovodem) 30% D - 20% CH,, 5. téma (atletika) 20% D i CH, 7. téma sportovní hry 20% D, 25% CH, témata 4. (úpoly), 8. (sporty vyžadující zvláštní podmínky a netradiční sporty) a 9.
Ve 2. etapě se doporučuje začleňovat témata v přibližně stejném rozsahu nebo postupně posilovat výběrové učivo z 15% v 5. (respektive 1.) ročníku až na 40% v 8. (respektive 4.) ročníku při úměrném zkrácení ostatních témat nebo tématu, které bude výběrovým učivem posíleno (nahrazeno).
Škola má možnost upravit navrhované dotace až v rozsahu 40% (daného tématu) nebo při zcela nevyhovujích podmínkách některá témata vypustit při úměrném posílení ostatních témat.
Ve dvou hodinách tělesné výchovy není možné výrazně ovlivnit pohybové předpoklady a celkovou tělesnou zdatnost žáků, proto je povinný předmět chápán především jako návod pro činnosti v dalších formách pohybového režimu žáků i pro činnosti mimo školu.
Z hlediska vývoje žáků, jejich motorického rozvoje, konkrétní pohybové úrovně a zájmů, z hlediska organizace škol atd. je učivo tělesné výchovy v těchto osnovách začleněno do dvou samostatných na sebe navazujících etap (1. etapa= 1. - 4. ročník osmiletého gymnázia, 2. etapa = 5. - 8. ročník osmiletého gymnázia a 1. - 4.
Základní učivo je zvlášť osnováno pro 1. a 2. etapu vzdělávaní.
Pro nižší etapu je rozšiřujícím učivem učivo vyšší etapy, pro vyšší etapu (u nadaných žáků i pro nižší etapu) je rozšiřující učivo vymezeno samostatně v částech " Doporučené rozšiřující učivo" a je uvozeno odrážkou.
tags: #telocvik #cestovani #stanoviste #pravidla