Vliv teploty na ekologii organismů

Teplota hraje klíčovou roli v ekologii organismů na planetě. Geografické areály organismů jsou zřejmým odrazem hlavních teplotních pásem. V souvislosti s teplotními změnami se objevují a opět mizí druhy rostlin a živočichů.

Studium organismů podzemních vod je poměrně opomíjenou oblastí zájmu i v České republice. Ekosystémy podzemních vod jsou charakterizovány relativní stabilitou. Teplotní změny a všechny ostatní vlivy z povrchu jsou s rostoucí hloubkou a vzdáleností od povrchu postupně tlumeny. Avšak dlouhodobé změny klimatu na povrchu země se promítají i pod její povrch, a může tak dojít ke změnám diverzity a struktury potravní sítě podzemních vod, chování živočichů a následně ekosystémových služeb.

Právě proto jsme začali sledovat společenstva bezobratlých živočichů podzemních vod ve vrtech státní pozorovací sítě podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v jižních Čechách a v oblasti u Sokolova. Zde předkládáme první výsledky, které budou podkladem pro výběr míst nadcházejících sledování. I když jsme živočichy určovali jen do vyšších taxonomických úrovní, zjištěné ekologické vztahy jsou zjevné.

Nízké koncentrace rozpuštěného kyslíku nejsou pro podzemní živočichy limitující, na rozdíl od organického uhlíku. Výskyt bezobratlých živočichů byl nejvyšší v místech s nejvyšší koncentrací organického uhlíku. Vztahy se živinami mohou naznačovat, jaké děje se odehrávají pod povrchem země i jaký je přísun látek z povrchu.

Mezi organismy podzemních vod, které obývají porézní a popraskané horniny kolektorů, patří bakterie, archea, houby, prvoci a živočichové, jako jsou hlístice, máloštětinatci, mnohoštětinatci, želvušky, roztoči a korýši (převážně různonožci, klanonožci a stejnonožci - zejména beruškovití). Rostliny a další organismy, které vyžadují energii ze slunečního záření, v podpovrchových systémech nežijí. Obecně jsou v podzemních vodách zastoupeny téměř všechny živočišné kmeny, zejména pokud zahrneme jeskynní podzemní vody.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Hlavním zdrojem energie pro organismy podzemních vod je rozkládaná půdní organická hmota. Většina těchto látek je v půdě transformována na oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). Zbývající sloučeniny se spolu s živinami rozpouštějí do podzemní vody a jsou heterotrofně degradovány mikroorganismy (bakterie, archea, houby). Předpokládá se, že mikroorganismy jsou hlavním zdrojem potravy pro živočichy podzemních vod. Čím více organického uhlíku pronikne do podzemních vod.

Rozpuštěný kyslík, uhlík a živiny jsou obvykle limitujícími faktory pro mikroorganismy, a tak nepřímo omezují rovněž živočichy, kteří se jimi živí. V jižním Německu Griebler a jeho spolupracovníci zjistili statisticky průkazné pozitivní vztahy mezi početností fauny a koncentracemi rozpuštěného organického uhlíku (DOC) ve zvodnělých vrstvách. V povodí Marblingerského potoka byly koncentrace dusičnanů významně vyšší ve zvodnělých vrstvách, kde byla detekována přítomnost živočichů.

Proto jsme si stanovili následující hypotézy: 1) vzorky společenstev podzemních bezobratlých živočichů se kvantitativně i kvalitativně liší v závislosti na použité metodě odlovu, tedy sítě nebo pumpy, 2) zásadní rozdíl mezi živočichy v mělkých (převážně kvartérních) a hlubokých vrtech, 3) nárůst četnosti jejich početnosti s koncentrací DOC, 4) nárůst celkové i relativní početnosti s koncentrací rozpuštěného kyslíku, 5) nárůst celkové i relativní početnosti s rostoucími koncentracemi dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, ale malý nebo žádný vliv kolísání pH.

Vzorky podzemních vod byly odebrány v jižních Čechách (obrázek 2a) a v okolí Sokolova (obrázek 2b) ve vrtech sledovaných v rámci státní pozorovací sítě jakosti podzemních vod ČHMÚ. V rámci této sítě jsou vzorky vody z vrtů pro chemické analýzy odebírány v dynamickém stavu čerpáním pumou a analýzy jsou prováděny v laboratořích akreditovaných dle ČSN EN ISO/IEC 17025 v platném znění. Během sledování ČHMÚ na podzim 2019 a na jaře 2020 byly odebrány vzorky živočichů ponořením úzké planktonní sítě (obrázek 3, [37]) na dno či do určité hloubky, následně byla síť 10x vyzvednuta na délku paže k promísení vody, a tažením k povrchu docházelo k filtraci vody. Ačkoli tato metoda není zcela kvantitativní, poskytuje dostatečný přehled o společenstvu živočichů žijících v konkrétním objektu.

Kromě odběru vzorků planktonní sítí přímo z vrtu byly odebrány i vzorky při čerpání vody čerpadly. Objem 10 až 50 litrů vody byl filtrován přes stejnou planktonní síť jako ve výše popsaném vzorkování. Proto by měly být v ideálním případě provedeny odběry vzorků pomocí planktonní sítě a čerpáním současně.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Z chemických veličin měřených v podzemní vodě byly pro vyhodnocení použity pH, rozpuštěný organický uhlík (DOC) a živiny, fosforečnany PO4-P, NH4-N a NO3-N. Naměřené hodnoty z let 2019 a 2020 byly zprůměrovány pro každý monitorovací objekt.

Nicméně, přesný a konkrétní vliv teploty je mnohem složitější. Úspěch druhu je úzce ovlivněn nízkou teplotou. Protože teplota přinutí zvýšit jejich klidový energetický výdej (tj. jejich spotřebu energie) více než 2,5 krát. regulace tělesného tepla. právě začíná. pro růst.

Bromus erectus (běžně známá jako upright brome) je tráva rozšířená ve střední a jižní Evropě, ostrovech a v jižní Skandinávii. Druhu je úzce ovlivněno nízkou teplotou. na produkci semen pro udržení své populace. úspěch v konkurenčních situacích. pokročilém stádiu. přežití semenáčů. tvorů, jakými jsou ptáci, může úzce souviset s teplotou. pták ze střední a východní Severní Ameriky. vztahu ke klimatickým podmínkám. ° C. živočichů. velké množství energie a proto musí více jíst. teplota klesne pod -4 ° C. chladnější oblasti. nevhodnější pro daný druh. konci je tedy gradient teploty. stále ve vlhku. to, aby 50% semen v rámci každé skupiny vyklíčilo. asi 17° C. klíčit na jaře. Optimální teplota pro klíčení je asi 27° C. stepní druh. příležitost.

Někteří živočichové mohou žít pouze v oblastech se specifickými teplotními podmínkami. Vliv teploty na organismy je tak komplexní a mnohostranný, že jeho přesné určení předem vylučuje.

Následující tabulka shrnuje standardizovanou početnost živočichů zjištěných v jednotlivých vrtech:

Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí

Poznámka: Šedě jsou podbarveny vrty bez detekce živočichů. HR označuje Hydrogeologické rajony. T = Třeboňská pánev - jižní část; K = Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy; B = Budějovická pánev, O = Kvartér Otavy a Blanice; S = Sokolovská pánev.

Cílem naší studie je odpovědět na otázku, jakou strukturu potravních sítí můžeme očekávat za různých podmínek prostředí a které ekosystémové služby budou probíhat za různých okolností. Řešení těchto otázek vyžaduje komplexní pojetí zahrnující také studium mikrobiálních společenstev, trofických úrovní, požíracích schopností živočichů, parametrů prostředí a mnohých dalších ukazatelů. V prvním kroku je nezbytné zmapovat výskyt živočichů a zjistit parametry daného prostředí s výskytem konkrétních taxonů. Kromě těchto cílů je důležitý i aspekt ochrany. V Červeném seznamu České republiky jsou jako zranitelné či ohrožené druhy uvedeny pouze čtyři druhy různonohých korýšů podzemních vod, pátý druh nelze z důvodu nedostatku informací vyhodnotit.

tags: #temperat #ekologie #význam

Oblíbené příspěvky:

• Vliv recyklace mobilů na životní prostředí
• Rodinná alternativa Klokánek
• Environmentální vědy: Úvod
• Tipy na zimní výlety
• Efektivní likvidace eco WC odpadu