Koloběh vody na Zemi: Základ života a klíč k udržitelnosti

Koloběh vody v přírodě je snad nejmohutnějším látkovým oběhem v přírodě. Celkový objem vody na Zemi je konstantní a je ve stálém oběhu. Voda se na Zemi nevytváří, ani se z ní neztrácí, pouze mění svoji formu.

Koloběhem vody na Zemi se rozumí neustálé obíhání vody, doprovázené změnami skupenství: povrchová voda se odpařuje, jako vodní pára přechází do atmosféry, kde postupně kondenzuje a padá zpět na zemský povrch převážně ve formě deště či sněhu. Srážky se hromadí na povrchu Země a dále se odpařují, nebo se vsakují do zemského povrchu a přecházejí do podzemní vody. I podzemní vody zpravidla nakonec vystupují na povrch a odpařují se.

Koloběh vody, též označovaný jako hydrologický cyklus, je poháněn fyzikálními procesy změny skupenství látek. Hnacím motorem celého procesu je Slunce. Slunce otepluje vodní hladinu, voda se ohřívá a vystu­puje z ní vodní pára.

Při výstupu se páry ochlazují, vytváří mraky, které se po­mocí vzduchových proudů dostávají nad kontinenty. Pára v mracích kondenzuje a změnou teploty dochází ke srážkám. Voda padá na zemský povrch ve formě deště, sněhu, krup. Část vody, která spadne na zem, vyplní prohlubně a odtéká jako voda povrchová do potoků, řek, moří.

Část se vypaří, část se vsákne do půdy, filtruje se a přijímá minerální a stopové prvky. Odtéká pak jako podzemní voda nebo vystupuje na povrch jako pramen. Ve formě horizontálních srážek, které mohou mít kapalnou (dešťové srážky) nebo pevnou (sněhové srážky, kroupy) podobu, pak voda padá z oblaků zpátky na povrch Země. Skrz potoky, říčky a řeky odtéká do světového oceánu.

Čtěte také: Uhlík a voda v ekosystému

Výpar z neživých objektů, jako je vodní hladina či půda, se nazývá evaporace, výpar z rostlin se označuje transpirace. Voda se vypařuje ze zemského povrchu a v atmosféře vlivem ochlazení kapalní. Voda se do atmosféry může dostávat i díky sublimaci, tedy změně skupenství z pevného do plynného (jako tomu je např. V případě že se voda vypařuje nad pevninou a spadne opět nad pevninou, jedná se o malý koloběh vody. Stejně tomu je i v případě, že se vody vypaří nad mořem/oceánem a spadne zpátky opět nad mořem/oceánem.

Význam půdy a lesů v koloběhu vody

Půda a lesy mají pro vodu velký význam. Zdravá půda pohlcuje vodu, obohacuje ji o minerální a stopové prvky, předává ji rostlinám a živočichům v půdě. Pro udržení vody v půdě mají obrovský význam stromy. Kořenový bal jednoho velkého stromu dokáže za rok pojmout 30 000 litrů vody, kterou odevzdává pomocí svých listů formou vodních par do ovzduší.

Jen zdravá půda a zdravý strom mohou tuto funkci plnit dobře. Vodní hospodářství celé planety Země je v těsné souvislosti s počasím. Velké vodní plochy jsou velkým zásobníkem tepla na Zemi. Toto teplo je předáváno velmi pomalu. Voda tak ovlivňuje celkové klima Země.

Méně je známo, že plankton, který žije ve vodě, produkuje kyslík. Obrovské vodní plochy jsou největší zásobárnou kyslíku na Zemi.

Hydrosféra a její složení

Soubor veškeré vody na Zemi: na zemském povrchu, pod ním i v atmosféře (v kapalném, pevném a plynném skupenství), se označuje jako hydrosféra. Studiem vody na Zemi se zabývá věda hydrologie. Zemský povrch celkově zabírá plochu zhruba 510 mil. km². Z této hodnoty 70,7 % zaujímají moře a oceány, to odpovídá 360,7 mil. km². Pevnina se rozprostírá na 29,3 % povrchu (149,4 mil.

Čtěte také: Více o koloběhu vody v přírodě

97 % vody tvoří slaná voda v podobě oceánů a moří. Sladká voda pak z celkového vodního objemu tvoří pouhá 3 %. Z těchto 3 % je většina sladké vody soustředěna v ledovcích (nejvíce v kontinentálním Antarktickém a Grónském ledovci). Povrchová voda (řeky, jezera, močály a bažiny) pak zaujímá 0,3 % z výše uvedených 3 % celkové sladké vody.

Na zemi se vyskytuje 5 oceánů, největší z nich je Tichý (Pacifický) oceán. Velikostně druhý v pořadí je Atlantský oceán následovaný oceánem Indickým a Jižním. Jižní oceán je vymezen 60° jižní zeměpisné šířky. Nejmenším oceánem světa je Severní ledový oceán. Moře jsou části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů. Část pevniny, ze které voda odtéká do světového oceánu, se označuje jako odtoková oblast. Oblast z níž voda do světového oceánu neodtéká se nazývá bezodtokovou oblastí.

Vliv člověka na koloběh vody

Do celého tohoto velmi jemného mechanismu koloběhu vody vstupuje člověk. Svou činností způsobuje změny výstavbou vodních nádrží, závlahových soustav, odvodňovacích systémů, úpravou toků a především znečišťováním. Člověk a společnost svou činností vědomě i nevědomě ovlivňují hydrosféru. Mezi největší ekologické katastrofy patří vysychání Aralského jezera, které bylo dříve pátým největším jezerem na planetě.

Kvůli zvyšující se globální teplotě dochází v mořích k bělení a úhynu korálových útesů. Důsledkem nadměrného rybolovu jsou zmenšující se populace ryb a dochází k ničení oceánského dna. V Tichém oceánu se vytvořila Velká tichomořská odpadková skvrna, místo kde se hromadí odpad včetně mikroplastů.

Udržitelné hospodaření s vodou

Koloběh vody je základním přírodním procesem, který udržuje život na Zemi. Jeho narušení (sucho, vysoká spotřeba pitné vody, odvodňování krajiny) ohrožuje přírodu i domácnosti. Voda, která by se mohla vsáknout do půdy, končí ve stokách, dešťová voda odtéká nevyužitá a podzemní zásoby se tenčí. Dešťová voda je přirozeně měkká, bez chloru, a ideální pro mnoho běžných činností v domácnosti, aniž bychom museli plýtvat pitnou vodou.

Čtěte také: Krása a síla života v koloběhu přírody

Proč využívat dešťovou vodu:

• Šetří až 50 % spotřeby pitné vody v domácnosti.
• Přináší roční úsporu cca 9 000 Kč u čtyřčlenné rodiny.
• Snižuje zatížení kanalizace a podporuje vsakování do půdy.
• Je měkká, bez chloru - ideální na zalévání a praní.

Základem celého systému je sběr srážkové vody ze střechy pomocí okapového systému. Dešťová voda stéká okapy do filtračního koše nebo filtrační šachty, která zachytí větší nečistoty jako listí, větvičky nebo mech.

Jaké jsou možnosti:

• Sud pod okapem - levné, vhodné pro menší zahrady.
• Nadzemní cisterna - 1-5 m³, vhodná na pravidelné zalévání.
• Podzemní nádrž - profesionální řešení, napojení i na WC a pračku.

Díky těmto systémům můžete ušetřit desítky tisíc litrů vody ročně a zároveň výrazně snížit výdaje za vodné a stočné. Program Dešťovka umožňuje získat až 105 000 Kč na pořízení a instalaci systému.

Ochrana a obnova koloběhu vody

Tento úplný koloběh vody je stále více narušený např. odlesňováním, lesními monokultůrami a půdní erozí. Bez stínu stromů je půda teplejší jako dopadající srážková voda, která tak vůbec nevnikne do půdy a klouže rychle po povrchu do potoků a řek a může tak způsobit povodně!! V létě se povrchová voda často velmi rychle vypaří na místě, vytvoří další oblaka a to způsobí další deště. Jedna povodeň vytvoří další.

Aby se Země vrátila k původní funkčnosti (plnému hydrologickému cyklu a potřeba obnovit i cyklus živin a uhlíku), je třeba mít na paměti, že je potřeba vysadit ty správné rostliny (tzv. meziplodiny), které tvoří živiny (které obnoví koloběh živin, uhlíku a vody) a podpoří půdní život. Jakmile jsou nové rostliny na svém místě, budou znovu absorbovat živiny svými dlouhými kořeny (přísunu živin do vegetace a tím postupné zvýšení hladiny podzemní vody), které voda odebrala z půdy, tím se zastaví eroze a zvýší se kvalita půdy. Tímto zázračným způsobem se voda v přírodě skutečně léčí sama! Je to opatření, které mění klima v místním měřítku, což je jediné dostupné opatření ke globální změně klimatu.

Používáme tedy určitá regenerační opatření, jako jsou zemní práce, nebo rotační pastva a tím se bude infiltrovat více vody, která doplňuje vodonosné vrstvy a stabilizuje půdu. To katapultuje systém směrem k regeneraci, protože únik energie známý jako eroze je anulován. Tento energetický cyklus infiltrace vody udržuje delší období fotosyntézy a biologického rozkladu uhlíkového materiálu jako hnací síly přírody, vody, potenciálu. Tím se opraví půdní potravní síť (půdní mikrobiom), čímž se uvolní živiny a vytvoří půdní podmínky (struktura), které zvyšují účinnost infiltrace vody prostřednictvím nově vznikajícího humusu.

Tvrdost vody a její úprava

Voda se stane tvrdou díky své dlouhé cestě, kterou projde, než dorazí ke spotřebiteli. Zejména voda, která naprší či nasněží ve vyšších polohách se pozvolna vsakuje do povrchu, který je propustný. Dále pak stéká do dalších vrstev až se dostane do podzemních řečišť a jezer odkud nemá již kam odtékat. Protože tvrdá voda je voda s vysokým obsahem minerálů, zásadní je skrz jaké podloží po své cestě protéká.

Pokud je ve vaší lokalitě voda až příliš tvrdá, existují metody, jak vodu změkčit. Nejpoužívanější metoda změkčení vody je tzv. iontová výměna. Při tomto procesu prochází voda speciální pryskyřicí, která má tu schopnost, že odebere tvrdé vody ionty hořčíku a vápníku a místo ni ji vrátí ionty sodíku. Dále se ke změkčení vody používá například metoda reversní osmózy, kdy je voda pod tlakem protlačována skry osmotickou membránu a je “násilím” zbavena minerálů.

tags: #kolobeh #vody #na #prirode #zemi

Oblíbené příspěvky:

• Šetrná péče o dětskou pokožku
• Průvodce po Sicílii
• Vzdělávání a rekreace ve Štědroníně
• Článek o kvalitě ovzduší
• O financování odpadů v obcích