Vliv Termitů na Životní Prostředí

Členovci jsou vůbec největším a nejpočetnějším kmenem živočišné říše. Někteří z nich mají pouhý milimetr, další dorůstají až do šedesáti centimetrů. Rozmanité je také jejich životní prostředí: okupují půdu, vzduch i vodu. Třeba v každém čtverečním metru ornice najdeme desítky tisíc droboučkých členovců.

I přes jejich obrovský počet a význam ale vědci dlouho netušili, jak velkou část biomasy členovci vlastně tvoří. To je přitom extrémně důležitá informace. Rozhodli se proto jejich váhu spočítat. Shromáždili data z tisíců studií z celého světa a došli k ohromujícímu závěru: celková hmotnost suchozemských členovců je asi jedna miliarda tun. Přitom lidé dají dohromady „jen“ asi 400 milionů tun a hospodářská zvířata 600 milionů tun.

„Největší podíl tvoří šestinozí, kteří jsou v této obří hmyzí biomase zastoupení až ze 76 procent,“ uvádí Yuval Rosenberg. Pavoukovcům podle něj patří 14 procent této váhy a stonožkovcům 8 procent. „To už je masa, která tady musí mít pořádný vliv. Zvlášť pokud jde o společenské druhy hmyzu žijící v koloniích.

Lidská činnost a s ní spojené klimatické změny přitom tato zvířata ohrožují. Jednoznačně to dokládá rozložení těchto piditvorů: když vědci porovnali zastoupení stejných členovců v zemědělské půdě a v lese, jednoznačně vyhrál les.

Termiti patří mezi sociální hmyz žijící v koloniích, kde jsou jedinci hierarchicky rozděleni do skupin, tzv. kast. Každá kasta má jasně dané funkce, které plní v termitím společenství. Jsou drobní a světlí, s 6 končetinami, podle stavby těla lze odlišit zástupce jednotlivých kast. Např. ústní ústrojí je kousací, ale jen u vojáků jsou extrémně vyvinutá kusadla, které využívají při obraně kolonie. I velikost jedinců se dost liší, vojáci a dělníci jsou dlouzí 2 až 14 mm, zatímco královna až 110 mm.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Kolonie žijí ve stavbách - termitištích, která budují dělníci ze směsi rozžvýkaného dřeva, hlíny, bahna, slin a trusu. Existují tři typy hnízd, která různé druhy termitů staví: nadzemní, podzemní a stromové. Největší nadzemní termitiště mohou dosahovat výšky až 9 m, obvykle ale dosahují 2-3 m, tvar je kuželovitý a stavba zasahuje i 2-3 metry pod povrch. Tvar a velikost stavby se ale liší v závislosti na druhu. V hnízdě se běžně vyskytuje několik milionů jedinců.

Termitiště je složitá stavba, skládá se ze spleti tunelů, chodbiček a komor, které slouží jako skladiště potravy nebo odpadu, pro pěstování hub a k uskladnění vajíček. Důmyslný systém chodeb slouží také k udržování stálé teploty (kolísá jen o 1 °C), vlhkosti a k odvětrávání.

Termit kompasový (Amitermes meridionalis) žijící v Austrálii staví vysoká klínová hnízda s delší hranou směřující severojižním směrem, tato orientace termitiště slouží k regulaci teploty uvnitř. Termitiště poskytují místo k životu nejen termitům, ale i dalším živočichům a rostlinám. V afrických savanách, kde dochází ke každoročnímu sezónnímu zaplavování, slouží termitiště jako útočiště ptákům, ještěrkám, hmyzu, ale fungují i jako substrát pro rostliny, které nesnesou zaplavení kořenů.

V opuštěných termitištích nacházejí úkryt štíři, ještěrky, hadi, malí savci a ptáci. Např. hrabáči si v nich vyhrabávají nory a ty se stávají domovem hyenám a mangustám. V některých oblastech může být až 100 termitišť na hektar, takže vytváří zajímavou krajinu.

Termiti žijí ve vysoce organizovaných koloniích s jedinci rozdělenými do kast podle funkce, kterou zastávají. Kolonie čítá od několika stovek až po několik milionů jedinců. Je to systém, který se sám organizuje a řídí se inteligencí skupiny. Nejvýše postavenou kastou jsou rozmnožující se jedinci - královna a král. Úkolem královny je klást vajíčka, má proto hodně zvětšený zadeček a sadu vaječníků navíc, za den může naklást až 2 000 vajíček. Kvůli zvětšení zadečku je málo pohyblivá, a tak musí mít okolo sebe skupinu, která se o ni stará.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Královna se považuje za primární zdroj feromonů, látek sloužícím ke komunikaci a udržování soudržnosti kolonie. Může žít až 45 let, král se drží poblíž ní a páří se s ní celý život. Kasta vojáků slouží na obranu hnízda, mají zvětšenou a tvrdou hlavu s velkými kusadly. Kvůli kusadlům nemohou ani sami přijímat potravu, a proto musí být krmeni dělníky. Někdy mohou mít na hlavě vytvořený „roh“, na kterém ústí jedová žláza. Termitiště chrání hlavně proti mravencům.

Během nebezpečí ucpávají úzké chodby svou zvětšenou hlavou a brání tak vniknutí nepřítele dovnitř. Pokud vznikne nějaká díra, která je větší než jejich hlava, vytvoří vojáci uskupení podobné římské falanze a kousají nebo vylučují jed. Tato obrana ale vyžaduje sebeobětování, protože jakmile dělníci opraví vzniklou trhlinu, tak není cesty zpět. U některých druhů termitů mohou vojáci spáchat sebevraždu protrhnutím velké žlázy, která se nachází kousek pod povrchem kutikuly. Po kontaktu se vzduchem se hustá žlutá tekutina ve žláze stane lepkavou a útočníci se k sobě přilepí.

Dělníci jsou nejpočetnější kastou v kolonii, zajišťují získávání a uchovávání potravy, stavbu a opravu hnízda a péči o nymfy. Mají měkké tělo. Jsou hlavní skupinou, u které dochází k trávení celulózy. Mezi sebou se dělníci navzájem krmí potravou z řitního otvoru, zatímco ostatní kasty a nymfy jsou krmeny ústy. Tím je zajištěno, že se symbiotické mikroorganismy potřebné pro trávení dostanou z jedné generace dělníků do druhé.

Termiti se živí odumřelým rostlinným materiálem, jako je dřevo, tráva, hrabanka (=povrchová vrstva organického materiálu) nebo trus býložravců. Celulóza z rostlin je velmi bohatý zdroj energie, ale těžko se tráví. Proto mají v trávicím ústrojí mnoho druhů symbiotických mikroorganismů, kteří celulózu štěpí. Některé druhy termitů také produkují i své vlastní celulázové enzymy. Symbionty si jedinci mezi sebou předávají prostřednictvím vzájemného krmení.

V boji proti termitům vyvinuly rostliny různé metody obrany. Produkují např. chemické látky (oleje, ligniny, pryskyřice), které ukládají do buněčných stěn a tím odpuzují své požírače. Většina odolných stromů má velmi tvrdé dřevo s vysokým obsahem pryskyřice, jsou to např. eukalypty, teka obrovská (teak), Syncarpia glomulifera produkující terpentýnový olej nebo jeden druh sekvojí. Vědci se snaží tyto chemické látky izolovat a využít je na ochranu dřevěných budov. V blízkosti takové látky jsou termiti nejdříve zmatení a nakonec umírají. Testy ukázaly, že termiti raději vyhladoví, než by se dotkli ošetřeného dřeva.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

V termitím společenství se rozmnožuje jen k tomu určená kasta, ostatní (dělníci a vojáci) jsou sterilní. Na začátku vývoje se z nymfy (nedospělého jedince) může stát příslušník jakékoli kasty, o tom, v jakého jedince se vyvine, rozhoduje složení potravy, feromony a hmatové impulzy. Mladé královny a králové jsou okřídlení a jako jediní mají vyvinuté oči.

V oblastech s jasně odlišeným obdobím sucha opouští páry hnízdo ve velkém roji po prvním vydatném dešti. V ostatních oblastech dochází k rojení nejčastěji na jaře nebo na podzim. Jsou to špatní letci a snadno jsou neseni větrem. Jakmile pár přistane, křídla se odlomí v místě švu, který je k tomu určený. Vyhloubí si komůrku v půdě nebo vlhkém dřevě a ta se stane základem nového termitiště. Pár se spáří a samice začne po několika týdnech klást vajíčka, zvětší se jí zadeček, a tak se stane nepohyblivou. Denně naklade až 2 000 vajíček. V nově založených hnízdech zůstávají vajíčka u královského páru, zatímco ve starších hnízdech jsou odnesena do speciálních komor.

Délka vývoje jedince závisí na kastě, do které bude patřit, nejkratší vývoj mají dělníci a nejdelší královské páry. Termiti mají vývoj s proměnou nedokonalou, jedinec se po vylíhnutí podobá dospělci (tzv. nymfa) a během růstu se několikrát svléká. U většiny termitů je královský pár celý život uzavřen v komůrce, protože okolní chodbičky jsou příliš malé. V kolonii se běžně vyskytuje několik rozmnožujících se párů, navíc jsou v zásobě jedinci, kteří je v případě potřeby mohou nahradit. Všechny kasty kromě královských párů mají buď zakrnělé, nebo úplně chybějící oči.

Termiti si předávají informace prostřednictvím feromonů, chemických látek sloužících k předávání informací mezi jedinci. Jejich primárním zdrojem v kolonii je královna. V mnoha kulturách jsou termiti (hlavně ti okřídlení) součástí jídelníčku. Jsou zdrojem bílkovin, tuků a po tepelném zpracování mají ořechovou příchuť.

Vlivem člověka se termiti rozšířili mezi kontinenty, ale lidé také způsobili dramatický pokles populací vlivem ztráty vhodného prostředí a používáním pesticidů. Termiti mohou produkovat až dva litry vodíku ze strávení 1 listu papíru, této efektivity dosahují díky více než 200 druhům mikroorganismů v jejich zažívacím traktu. Málokdy jsou chováni v zoo, je to totiž poměrně složité. Navíc mají status škůdce, takže ani úřady nejsou moc ochotné povolit je k chovu. Jsou k vidění např. ve švýcarské zoo v Basileji.

Jsou významnými škůdci, kteří ohrožují obilí, lesy a plantáže plodin. Svou činností ohrožují také dřevěné budovy a další stavby. Mají ale i pozitivní vliv na krajinu. Rozsáhlý systém chodeb v půdě umožňuje dešťové vodě vsáknout se hlouběji. Snižují tak rychlost odtoku vody z krajiny a erozi půdy. Zároveň mají pozitivní vliv na její kvalitu. Jsou důležitými recyklátory živin, tvůrci prostředí, půd a potravou pro mnoho dalších živočichů. Jako konzumenti odumřelých rostlin čistí povrch země od spadaných listů, kusů dřeva atd. Tím snižují riziko vzniku požáru a jeho závažnost.

Nejbližším příbuzným tohoto řádu jsou švábi. Víte, kdo objevil nejbohatší diamantové ložisko na světě? Nebyl to žádný špičkový geolog vybavený nejmodernější technikou, ale obyčejný termit! Poušť Kalahari v africké Botswaně svá geologická tajemství nevydává nijak snadno. Podloží je tu ukryto pod desítkami metrů písku, půdy a zvětralých hornin. Kdo tu chce najít vzácné suroviny, musí se připravit na hledání jehly v kupce sena se zavázanýma očima.

Když byly v 70. letech minulého století na povrchu objeveny stopy minerálu zvaného ilmenit, vzbudilo to okamžitě pozornost geologů. Ilmenitu se totiž líbí ve stejné hornině, která také často bývá domovem pro diamanty. A skutečně měli k pozornosti velmi dobrý důvod. Dnes se na místě nachází nejbohatší diamantový důl na světě - Jwaneng. Ložisko však bylo objeveno 40 metrů pod zemí. Jak se tedy mohl ilmenit dostat na povrch?

Termiti jako horníci

Pouštní termiti hloubí hluboké šachty. Jinak to ve vyprahlé Kalahari ani nejde, pokud chtějí přežít déle než několik dní. Vysoká kupole termitiště slouží jako nezbytná klimatiční jednotka, která umožňuje udržovat v hnízdě přijatelné podmínky. Zajišťuje cirkulaci vzduchu a udržuje relativně stálou teplotu. Pokud by však drobní stavitelé neměli možnost své výtvory neustále opravovat za pomoci vlhké zeminy, rychle by o majestátní chrámy přišli. Kde se však dá na vyprahlé poušti sehnat bahno? 30 metrů pod povrchem! Až do takové hloubky se termiti musí prokopat. Pro představu jde o výšku 10ti patrového domu!

Pro šestinohé dělníky není otázka zajištění materiálu žádný med. Nejprve se k hladině spodní vody musejí doslova prokousat i přes vrstvy poměrně husté horniny. Nejdůležitější ovšem je, že vykopaný materiál vynášejí zrnko po zrnku v kusadlech nahoru na povrch. Novými průduchy také může prosakovat voda obsahující minerály z ještě větších hloubek. Termit se také při své hornické práci pochopitelně řádné zamaže, a může tak sloužit jako spolehlivý vynašeč kovů či rozpuštěných solí původně skrytých desítky metrů pod povrchem, a pro geology tedy jen velmi obtížně zjistitelných.

Termiti tak usnadňují práci geologům, kteří si mohou ze vzorků vynošených na povrch udělat představu o tom, jaké horniny se ukrývají pod metry zvětralé půdy. Australští specialisté teď vyvíjejí metodu, jež využívá mapování termitišť a v nich obsažených různých chemických látek. Po vyhodnocení pak lze získat poměrně přesnou mapu hornin tvořících podloží. Geologové díky tomu mohou s velkou pravděpodobností odhadnout, kde se ukrývají bohatá ložiska vzácných kovů nebo diamantů. Pokud za běžných okolností chtějí vědci získat vzorek z podloží, musejí udělat hloubkový vrt. Termiti teď jednoduše tuto nákladnou činnosti vykonávají za ně, a to zcela zdarma.

Až do současnosti Australané hmyzí pomocníky příliš nepotřebovali, protože třetina jejich bohatých ložisek vzácných rud se nachází v místech, kde skály nezakrývá zvětralá zemina. Jenže teď už tyto zásoby pomalu začínají docházet a je zapotřebí najít zbývající dvě třetiny na místech, kde se podloží nezřídka ukrývá i pod stovkami metrů půdy. „V poušti Tanami na severu Austrálie se pevné skály na povrchu nacházejí jen na 1 % celé rozlohy,“ říká k tomu geolog Steve Hill z Adelainské univerzity v Austrálii. „Na těch zbylých 99 % procentech půdy zatím bylo objeveno jen několik málo ložisek.“

Neúnavní stavitelé

Aby Hill zjistil, jestli se může na termity spolehnout, provedl studii několika jejich staveb v blízkosti zlatých nalezišť v západní části pouště Tanami, kde je podloží geologicky dobře zmapováno. „Chodíme na termitiště s kladívkem a po rozboření stěn si bereme z interiéru staveb vzorky,“ vysvětluje Hill. „Termiti si to nicméně nenechají líbit, během několika minut už začínají opravné práce a do druhého dne už není vidět, že jsme tu někdy kopali.“ Nasbírané vzorky se pak analyzují v laboratoři. Na přítomnost zlata v podloží ukazuje například výskyt titanu, chrómu nebo arsenu. Někdy se na povrch dostane i samotné zlato.

Výsledky chemických rozborů termitišť překvapivě přesně odpovídaly tomu, co se skutečně nachází pod povrchem až do hloubky 30 metrů. „Některé druhy termitů dokonce dávají zlatu přednost, protože je měkké a dokáží jej oddělit svými kusadly,“ říká Hill. „Mají v nich obrovskou sílu a není radno do termitišť dloubat příliš lehkomyslně. Už z toho důvodu, že v nich občas bydlí nečekaní nájemníci. Jedna z mých studentek dokonce narazila na kobru schovanou uvnitř.“

Nejen termiti se však mohou stát neocenitelnou pomůckou geologů. Na poušti je mnoho dalších organismů, které „vytahují“ informace o horninách uložených desítky metrů pod povrchem. Například travina spinifex v poušti nemarní čas ani energii na rozvoj kořenového systému do šířky těsně pod povrchem, kde by jej pouštní žár velice záhy zbavil veškeré vláhy. Namísto toho se snaží kořeny v úzkém svazku vysílat co nejhlouběji, a proto si může pro vodu „sáhnout“ až do 50 metrů. „Nikdo až dosud spinifexu nechtěl moc věnovat pozornost, mimo jiné proto, že má nepříjemně pichlavé listí, které není k rukám vědců příliš přívětivě,“ usmívá se Hill. „Najdeme v nich odlišné látky, než jaké na světlo vytahují termiti. Společně pak poskytují komplexnější a přesnější přehled o tom, co se nachází pod nimi.“

Přesnost výsledků už zaujala mnoho těžařských společností po celém světě a pravděpodobně v dohledné době nová metoda pomůže nalézt nová ložiska v Africe a v Austrálii. „Na průzkumy termitišť už pomalu přestáváme pohlížet na podivnou exotickou metodu a stává se z nich rutinní postup,“ říká Trevor Ireland ze společnosti Australasia Gold.

3 největší diamantové doly na světě

Termití chrámy

Co termit, to jiný dům. Mohutná, až šest metrů vysoká termitiště si budují druhy ze suchých a horkých oblastí, kde jim poskytují dostatečný úkryt před palčivým sluncem. Termiti druhu Amitermes meridionalis si stavějí vysoká klínovitá termitiště, jejichž podélná osa je vždy ve směru sever-jih. Taková poloha je důležitá k udržení potřebného mikroklimatu uvnitř hnízda. Termiti ze skupiny cubitermes si budují hnízda s několika „klobouky“ která vypadají jako obří houby.

Půdní bezobratlí jsou významní nejen přeměnou půdní organické hmoty a recyklací živin. Navzdory své malé velikosti se svou činností mohou podílet i na zadržování vody v krajině, zásobách živin anebo tvorbě půdních agregátů. Určitá část půdní fauny ovlivňuje rozklad i jinak, než přímou konzumací - například nepřímým narušováním její struktury tak přispívá ke snadnější kolonizaci opadu půdními mikroorganismy - bakteriemi a houbami.

tags: #termiti #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ostrovní ekosystém
• Rekonstrukce Nová Ves pod Pleší
• Odtah zdarma při likvidaci vozidla
• Recyklace uhlíkových vláken
• Komplexní přehled o cílové skupině v odpadovém hospodářství