TOP 09: Obnovitelné zdroje energie a změny v jejich podpoře

Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou klíčovou součástí nové energetiky, jejíž hlavní hnací silou je rychle pokračující změna klimatu se stále hrozivějšími důsledky. Ještě před dvěma lety se zdálo, že bude možno přijmout taková opatření, aby se průměrná teplota na Zemi nezvýšila víc než o dva stupně Celsia.

TOP 09 vysvětluje své úterní prohlášení o zastavení plošné podpory pro nové obnovitelné zdroje. Nově nastavená podpora má podle vládní TOP 09 směřovat pouze do nejefektivnějších technologií a nesmí sebou nést negativní dopady na životní prostředí.

Cílem TOP 09 tak podle středeční tiskové zprávy není zrušení podpory obnovitelných zdrojů, ale změna stávajícího systému. Ten podle TOP 09 znamená, že například výroba energie pomocí fotovoltaických článků spotřebovává 66 % veškerých dotací na obnovitelné zdroje a zároveň produkuje pouze 26 % z celkové výroby obnovitelné energie.

„My všichni v letošním roce zaplatíme na podpoře obnovitelných zdrojů celkem 38,4 miliardy prostřednictvím státního rozpočtu, tedy ze svých daní či v ceně energie,“ říká tisková mluvčí TOP 09 Alžběta Plívová. Kvůli tomu roste cena elektrické energie pro domácnosti i průmysl, a to za situace, kdy cena vyrobené energie na trhu klesá, tvrdí TOP 09.

Kvůli tomu TOP 09 připravuje vlastní návrh podpory obnovitelných zdrojů energie. Nová podpora má podle něj směřovat pouze do nejefektivnějších technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů. Nový návrh by měl zabránit tomu, aby závazky státu byly garantovány tak, že v sobě nezahrnují snižování cenových nákladů na instalované technologie. Stejně tak by nový návrh měl počítat s technologickým vývojem a také s dopady na životní prostředí.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

„Jde například o degradaci půdy při pěstování energetických plodin či brutální snižování biodiverzity v naší krajině,“ dodává Plívová.

Poplatek za POZE a plány nové vlády

Lidé a firmy nebudou dále platit poplatek za POZE, poplatky za tuto složku regulované elektřiny na sebe převezme stát, podobně jako je tomu v jiných zemích. Přenesení poplatku z faktur lidí a firem na stát je podle ekonomů fiskálně nákladný krok, pro koncové ceny má ovšem výrazný efekt.

Podle analytika Jiřího Tylečka ze společnosti XTB složka POZE u domácností dělá 599 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Jde o údaj, který se dotýká průměrné rodiny v bytě, kde elektřinou nevytápí (spotřeba podle Energetického regulačního úřadu je mezi 2,5 až 3 MWh za rok). U podniků je výpočet složitější, ale u nich jde zase o vyšší absolutní částky. Úlevy už nyní mají velcí spotřebitelé elektřiny.

Budoucí Babišova vláda podle něj dělá to, co vítězné strany slibovaly před volbami. „Nejde tak o unáhlený slib, protože v té době byly ceny energií větším problémem, ale jde spíše o to, že v současnosti už ceny energií nejsou pro domácnosti a firmy tak zásadním problémem, jako byly v minulých letech. Dle mého názoru se v současnosti priority posunuly. Loni jen domácnosti přispěly na platby za podporované zdroje energie více než devíti miliardami korun.

Celkově však nová vláda bude podle expertů hledat téměř 20 miliard. Politici budoucí opozice ze Spolu se ptají, kde takový balík sežene. „Dodavatelé už dávno zlevňují elektřinu. Bez dotací, bez zásahů. A teď Havlíček hledá 20 miliard po chodbách?

Čtěte také: České startupy a energie

Budoucí ministr průmyslu (hospodářství) a místopředseda ANO Karel Havlíček tvrdí, že již peníze našel. Na dotaz Deníku kde, ale neodpověděl. „Výdajovou stránku rozpočtu budeme komentovat, jakmile budeme mít rozpočet ve sněmovně. Jedná se o 17 miliard.

Nedávno nicméně prohlásil, že stát v příštím roce nebude potřebovat 18,3 miliardy, se kterými se v návrhu státního rozpočtu počítá jako se státní bezúročnou půjčkou pro výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Podle dosluhujícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vezmou peníze na výdaje spojené s poplatkem POZE právě z tohoto balíku na Dukovany.

Babišova koaliční vláda také zmínila, že další zdroje pro snížení regulované složky ceny energií bude hledat ve fondech, například v Modernizačním fondu. Předseda ERÚ Jan Šefránek uvedl, že stát počítá s dotací ze státního rozpočtu ve výši 24,6 miliardy korun. „Pokud by na sebe stát převzal celé financování podpory POZE, jak je nyní avizováno, ERÚ změnu do cenových výměrů neprodleně promítne.

Pro ilustraci, na hladině nízkého napětí by tento krok vedl k průměrnému poklesu regulovaných cen zhruba o 15 procent. Naopak smůlu mají domácnosti, které využívají plyn pro vytápění, ohřev vody či vaření. Kvůli vysokým cenám energií poplatek na POZE už v období od října 2022 do konce roku 2023, tedy za Fialovy vlády, hradil plně stát.

Princip poplatku je spojený s podporou obnovitelných zdrojů. V Německu podobný poplatek domácnosti neplatí od roku 2022, kdy náklady převzal stát. V Rakousku spotřebitelé určitý příspěvek platí s určitými výjimkami a za určitých podmínek. Na Slovensku vyloženě poplatek POZE není. Vláda Roberta Fica však letos ukončuje plošné dotace na energie, s nimiž stát začal během energetické krize.

Čtěte také: ERÚ a Ceny Energie z OZ

Dlouhé jednání o energetickém zákoně

Odkládá se projednávání energetického zákona, který do Poslanecké sněmovny vrátil Senát. Koalice ale zatím nemá jasno v tom, kterou verzi podpořit. Budou o tom ještě jednat nejen poslanecké kluby, ale i špičky vládních stran.

Senát chce z normy označované jako lex OZE III vypustit individuální kontroly solárních elektráren, které do návrhu vložili v dolní komoře vládní zákonodárci.„Já osobně se kloním ke sněmovní verzi, ale tu konkrétní většinu, postoj koalice, budou vyjednávat především předsedové klubů, a myslím, že i členové vlády,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) jsou obě varianty zatím možné. Nechtěl předjímat, na kterou nakonec dojde. „Čeká nás ještě několik jednání, ale za mě osobně je důležité, aby lex OZE III, který zavádí prvky akumulace, agregace, flexibility, ochrany spotřebitelů, sněmovna schválila,“ podotkl.

Senátní úpravy

Sněmovní verze zákona znamená omezení například pro města jako je Praha, Brno či Ostrava, která mají vlastní stavební předpisy. Mohou tak lépe koordinovat třeba to, kudy povedou inženýrské sítě a kde budou vysazené stromy. Naopak senátní verze omezení neobsahuje. „Zafungoval jako určitá pojistka. Skutečně si nedovedu představit, že by město neorganizovalo svůj veřejný prostor,“ uvedl náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Není to ale jediná senátní změna normy, která měla hlavně upravovat využití baterií a fungování moderní energetiky. Horní komora navrhla vyjmout i individuální kontroly solárních elektráren. Právě toto opatření spolu s dalšími má vládě pomoci snížit výdaje na podporu obnovitelných zdrojů. Sněmovní verzi prosazuje ODS. TOP 09 a lidovci mají ještě jednat.

„Je to věc, která je předmětem jednání, budeme o tom hovořit na jednání poslaneckého klubu v úterý, nedokážu teď předjímat výsledek,“ komentoval předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Až se opětovně rozjede sněmovna, tak my jednání zintenzivníme,“ dodal také Vlček.

K vrácenému zákonu se sněmovna dostane až začátkem března. Zatímco k přijetí senátní varianty stačí prostá většina, k přehlasování horní komory, a tedy prosazení původní verze, je potřeba minimálně 101 hlasů.

Pokud sněmovnou neprojde senátní verze, budou poslanci hlasovat o té původní. „Musíme nejprve zjistit, jestli máme 101 hlasů, což musíme vědět dřív, než do toho půjdeme. Celá koalice odsouhlasila lex OZE III. To, že Senát ustoupil solárníkům a v nějaké podobě jim vyhověl, je podle mě senátní chyba,“ podotkl předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Pokud by se ale takzvaná stojednička nenašla, sněmovna nic nepřijme. Opozice se dříve u normy zdržela hlasování, nyní bude ale například SPD řešit stanovisko na klubu, další avizují podporu senátních úprav.

„Všichni mají domněnku, že podpoříme sněmovní verzi, pokud neprojde senátní - v žádném případě. Děláte nová pravidla za chodu. Když budete investor, budete investovat v nejistém právním prostředí? Myslím, že nikoliv,“ podotkl člen sněmovního hospodářského výboru Roman Kubíček (ANO).

Podle místopředsedkyně Pirátů Kláry Kocmanové jde o zbytečnou šikanu provozovatelů solárních elektráren. „Může to zbytečně demotivovat a vést naopak k arbitrážím u rozvoje nových obnovitelných zdrojů,“ dodala.

Historie podpory fotovoltaiky a role Bedřicha Moldana

Fotovoltaika nepochybně mezi perspektivní obnovitelné zdroje patří, avšak v České republice je zdrojem nenávisti za neúměrně vysoké ceny elektřiny. Při diskusi o solární energetice v rámci Otázek Václava Moravce 17. února 2013 odpověděl premiér Nečas na moderátorovu námitku, že přece zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byl v Senátu schválen díky nadpoloviční většině souhlasných hlasů senátorů ODS: „Protože následovali našeho tehdejšího senátora pana Moldana.“

Podle stenografického záznamu ze senátní schůze je však zřejmé, že jsem měl tehdy až nadpřirozenou moc, protože jsem se účastnil rozpravy velmi skromně: třicet šest řádek ze záznamu, který má dohromady řádek víc než tisíc. Vládní návrh citovaného zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 23. 2. 2005 a Senátem dne 31. 3. 2005.

Jak svědčí záznamy o dlouhé rozpravě ve sněmovně a následně i v Senátu, problematika fotovoltaiky zde nehrála téměř žádnou roli. Diskuse se soustředila především na využití štěpky, spoluspalování, v menší míře také na vítr, biopaliva, bioplyn a malé vodní elektrárny, o fotovoltaice prakticky nepadlo slovo.

Svědčí o tom jeden z podkladů, který měli k dispozici senátoři, v němž se předpokládalo, že do roku 2010 vznikne 400 nových větrných elektráren, 300 malých vodních elektráren, 140 elektráren spalujících pevnou biomasu, 200 bioplynových elektráren, 100 elektráren fotovoltaických a jedna elektrárna využívající geotermální energii.

Určitou dobu ovšem nic nenasvědčovalo tomu, že se některý ze způsobů výroby elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů se nějak nadměrně rozvine. Avšak zafungoval trh a v průběhu dvou až tří dalších let se prudce snížily ceny solárních panelů, až o 40 procent. Solární instalace se náhle staly velmi výhodným byznysem. Samozřejmě na to zareagovali ti, kdo měli informace a peníze na výhodné investice - tedy logicky „big business“, který plně využil možnosti dané zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů.

Ten byl bohužel schválen bez potřebných mechanismů, které by umožnily reagovat na nepředvídané situace. Na konci roku 2008 bylo instalováno necelých 40 MW výkonu slunečních elektráren, avšak nepochybně se rychle připravovaly nové velké instalace. 24. března 2009 padla vláda Mirka Topolánka a v dubnu nastoupil premiér Jan Fischer. To již vzrostl výkon těchto elektráren na 67 MW.

Bohužel vláda a jmenovitě ministerstvo průmyslu a obchodu dost rychle nezareagovaly. Nelze si představit, že by ministerstvo nemělo dostatek informací o tom, co se v nejbližší budoucnosti chystá, vždyť kdo jiný než jeho ministr Vladimír Tošovský (jmenovaný ČSSD), dlouholetý vysoký funkcionář ČEZ a šéf České energetické přenosové soustavy, by už mohl a měl vědět, co se v energetice děje?

Zákon, který měl korigovat příliš výhodné podmínky pro solární energetiku, byl předložen parlamentu až 18. 11. 2009. Koncem roku však stoupl instalovaný výkon slunečních elektráren už na 464,58 MW, v samém závěru roku pak bylo ve velkém spěchu schváleno připojení dalších velkých zdrojů. Sněmovna schválila úpravu podle vládního návrhu 17. 3.

Kdo nese odpovědnost?

Kdo tedy vlastně může za vysoké podpory, jež jsou placeny provozovatelům solárních zařízení? Pravdy se asi nedopídíme. Je zřejmé, že bez původního zákona z roku 2005 by k tomuto vývoji nedošlo, avšak pokud by na přelomu let 2008 a 2009 všechny příslušné instituce reagovaly odpovídajícím způsobem na jasné signály změněného tržního prostředí v důsledku rychlého poklesu cen panelů, nemuselo by k současné situaci dojít.

V této souvislosti snad ještě můžeme poznamenat, že v březnu 2010, kdy byl sněmovnou schválen současně platný zákon, byla naštěstí schválena podoba vládního návrhu a nikoliv pozměňovací návrhy některých poslanců ODS, které by situaci ještě výrazně zhoršily.

Odpověď nicméně může naznačit informace, kdo na těchto podporách nejvíc vydělává. Především je to společnost ČEZ, která získala v roce 2011 podporu v objemu 2,3 miliardy korun. Je velmi pravděpodobné, že dříve či později celý svět plně přejde na obnovitelné zdroje energie. Fotovoltaika k mixu zdrojů pro novou energetiku patří.

Celý manévr je po všech stránkách náročný a nejsou k dispozici potřebné zkušenosti, jak to udělat nejlépe a nejlevněji. Bedřich Moldan, Hospodářské noviny str. Jsem stále stejně přesvědčen o tom, že obnovitelné zdroje energie jsou jednou ze základních součástí nové energetiky a že se podporovat mají. Snad je každému zřejmé, že tato podpora není zadarmo.

Je smutné, že lidé u nás nechápou, že naše budoucnost - lidstva na planetě Zemi - je závislá na novém nasměrování celého ekonomického systému, k němuž nová energetika nutně patří. Rozhodně ovšem odmítám jakoukoliv odpovědnost za pozdější vývoj podpory fotovoltaiky a i dalších zdrojů (bioplynových stanic), která nabyla obludných rozměrů. S tím nemám nic společného, stejně jako jsem nikdy neměl ani nemám žádné osobní ekonomické zájmy s tím jakkoliv spojeny.

Nevidím žádnou souvislost mezi podporou obnovitelných zdrojů a nevhodným způsobem topení, o kterém se zmiňujete. Jestli to tak lidé vidí, je to více než smutné a je to nepochybně nejen selhání vlády a veřejné správy, která věci nedokáže vysvětlit, ale zřejmě i nás pedagogů, kteří své žáky špatně učí. Jsem rád, že svůj dopis končíte uznáním, že jisté kroky vedoucí "ke spáse světa" jsou nutné.

Zestátnění ČEZu a další priority

Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

„Většina západoevropských států včetně Německa v době energetické krize postupovala přesně takto, někde navíc i snížili sazbu DPH. V Česku jsme se zase rychle vrátili na původní úrovně, ale to řada jiných států neudělala. V příštím roce má na podporu OZE jít zhruba 42 miliard korun, z toho asi 18 miliard nyní hradí spotřebitelé. Pokud by toto břemeno převzal stát, domácnosti by navíc dále ušetřily díky snížení základu DPH.

„Stát by tak rozhodně pomohl českému průmyslu a vyrovnaly by se podmínky pro firmy, které konkurují těm západoevropským. Přestaly by být diskriminovány,“ upozorňuje s tím, že osvobození by bylo možné uvést do praxe během několika dnů. V ceně elektřiny jsou zahrnuty i další poplatky, jako podpora distribuce a obnova drátů. Snížení těchto poplatků by mohlo vést k nedostatku zdrojů pro investice do energetické infrastruktury.

Naopak zestátnění ČEZu by podle Němečka nemuselo nutně vést ke zlevnění elektřiny pro všechny. Platí totiž, že nikdo nesmí prodávat za dumpingové ceny a i státní společnost se musí chovat v intencích férové hospodářské soutěže. Společnost EDU II, která buduje pátý a šestý blok Dukovan, je už z 80 procent vlastněna státem, zbytek vlastní ČEZ, kde má stát dvě třetiny. Přítomnost minoritních akcionářů podle něj přispívá k přijímání lepších rozhodnutí a fungování společnosti.

Smysl Green Dealu

Členské státy Evropské unie ve středu schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. „Myslím, že při současném rozložení sil nehrozí, že by se to celé odpískalo. Samozřejmě pokud se nezmění priority a nebudeme muset jen zbrojit a zbrojit, abychom se ubránili. Pak takové iniciativy možná padnou, protože si je nebudeme moci dovolit, ale v této situaci naštěstí nejsme,“ podotýká.

Němeček připomíná, že základní myšlenkou Green Dealu je snížení závislosti na dovozu energetických surovin z třetích zemí, na nichž byla Evropa totálně závislá, a to právě skrze budování obnovitelných zdrojů. Zatížení fosilních zdrojů mělo fungovat jako přirozená motivace k přechodu na zelenější technologie.

„Systém zafungoval částečně, protože se zaměnily cíle a nástroje. A hlavně si myslím, že vůbec nebylo nutné odstavovat třeba německé jaderné elektrárny rychleji. Bylo to politikum, možná by pak nedošlo k tak velkým výkyvům,“ doplňuje.

tags: #top #09 #obnovitelne #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Bělkovice-Lašťany: Znečištění ovzduší
• Minimální počet ohrožených osob v kontextu obecného ohrožení
• Monitoring lesních ekosystémů s olší lepkavou
• Metody likvidace odpadu
• Průměrná spotřeba tramvaje