Vliv Olše Lepkavé (Alnus glutinosa) na Znečištění Ovzduší a Monitoring Lesních Ekosystémů

Členské státy Evropské unie zřídily síť trvalých pozorovacích zkusných ploch. Do 30. června 1994 byl ukončen výběr zkusných ploch a bylo zřízeno více než 50 % zkusných ploch v souladu se společnými metodami pro zřizování sítě trvalých pozorovacích zkusných ploch za účelem intenzivního a trvalého dohledu.

Zřizování a Výběr Zkusných Ploch

Do 30. června 1994 členské státy vybraly na svém území dostatečný počet trvalých pozorovacích zkusných ploch. Od té doby některé členské státy rozšířily svůj národní program intenzivního dohledu o další zkusné plochy.

• Zkusná plocha je obklopena nárazníkovou zónou, aby vliv činností probíhajících v okolí byl co nejmenší. Skutečná šířka této zóny závisí na typu a stáří lesa.
• Jestliže je výšková a věková struktura lesa na zkusné ploše i v jejím okolí stejnorodá, může být šířka nárazníkové zóny jen 5 až 10 metrů.
• Způsoby hospodaření na zkusné ploše, v nárazníkové zóně i okolním lese musí být stejné.
• Je třeba vyloučit jakékoliv přímé znečištění vyvolané místními známými zdroji.

Doporučuje se vybrat ty zkusné plochy, které během posledních let podléhaly dohledu podle nařízení (EHS) č. 3528/86 nebo v rámci jiných programů. Podrobný popis zkusné plochy zahrnuje informace o její přesné poloze, kartografický náčrt s označením rohů a/nebo okrajů zkusné plochy, údaje o počtu stromů na ploše a všechny další významné prvky trvalého charakteru, které charakterizují zkusnou plochu nebo s ní souvisejí (např. přístupové cesty, vodní toky). V budoucnu se do této mapy zakreslí také přesná poloha lokalit pro odběr vzorků.

V zásadě jsou do vzorku pro hodnocení stavu stromů (např. při inventarizaci zdravotního stavu korun či hodnocení přírůstu) zahrnuty všechny stromy na zkusné ploše. V případě, že na zkusné ploše roste velké množství stromů (tzn. husté porosty), lze pro účely těchto šetření vymezit podplochu. Při zřizování zkusné plochy musí být podplocha natolik velká, aby mohla poskytovat spolehlivé údaje pro tato šetření po dobu nejméně dvaceti let, a ještě lépe po celou dobu životnosti daného porostu.

Pokud členské státy k rozšíření národního programu intenzivního dohledu zřídily další zkusné plochy, předají Komisi za každou zřízenou zkusnou plochu informace nashromážděné při jejím zřizování za použití datového souboru a zpráv, a to do konce roku, v němž ke (znovu)zřízení plochy došlo. Závažné informace získané během následujících let sledování se předkládají každoročně.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Výběr zkusných ploch s intenzivním dohledem spadá do pravomoci členských států. Tato příloha stanoví pro výběr celou řadu kritérií. Přestože byly plochy vybírány tak, aby byly k dispozici pro dlouhodobé sledování, vždy existuje nebezpečí, že plocha bude předčasně zničena (například požárem apod.). V některých případech lze i přesto odebrat celou řadu posledních vzorků ještě předtím, než z plochy zmizí veškeré stromy. Před ukončením sledování plochy by měla být provedena některá poslední měření/hodnocení. Pokud je to ještě před (úplným) zničením zkusné plochy možné, lze provést (destruktivní) odběr vzorků ze sledovaných stromů.

Strategie Sledování a Rozšíření Programu

Strategie sledování ve většině členských států zahrnuje aspekty týkající se rozlohy lesa, lesního ekosystému, jednotlivých dřevin a často také půdy, meteorologických údajů a úrovně spadu škodlivin. Když je třeba nahradit zkusnou plochu, mělo by být při této příležitosti ověřeno, zda původní strategie je stále platná, a stanovit co nejlepší postup. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že vedle původních šetření (zdravotní stav korun, stav půdy a listové výživy, hodnocení přírůstu) byl program v posledních letech rozšířen o další druhy šetření (spad škodlivin, meteorologická pozorování, sledování chemismu půdního roztoku, hodnocení přízemní vegetace a dálkový průzkum Země).

Pro výběr nových zkusných ploch platí stejná kritéria jako pro zničené plochy. Po zřízení nových zkusných ploch by se měly co nejdříve provést některá šetření, jež se často neopakují (např. rozbor půdy a dálkový průzkum). Jelikož se zkoumání zdravotního stavu korun a stavu listové výživy provádí každý rok nebo každé dva roky, není nutné provádět ihned po zřízení zkusné plochy žádné dodatečné šetření tohoto typu. Nově zřízeným plochám se přidělí nové číslo.

V zásadě musejí být sledovány všechny předrůstavé, nadúrovňové a úrovňové stromy (Kraftovy třídy 1-3) na celé zkusné ploše. Pokud je na zkusné ploše velký počet stromů (například v případě hustého porostu), může být počet vzorníků vybraných pro hodnocení koruny omezen tak, že se vymezí podplocha. V takovém případě musejí být pozorovány všechny předrůstavé, nadúrovňové a úrovňové stromy (Kraftovy třídy 1-3) na podploše. V některých případech lze použít ke snížení nebo výběru počtu stromů určených pro odběr vzorků odlišný, avšak objektivní a nezkreslující systém.

Odlistění se hodnotí v pětiprocentních stupních v poměru ke stromu s plným olistěním v podmínkách daného stanoviště. Strom, který je dosud živý a jehož odlistění dosahuje 95 až 100 %, je hodnocen stupněm 99. V příručce o vizuálním hodnocení stavu stromů na zkusných plochách s intenzivním dohledem, vypracované experty v rámci programu mezinárodní spolupráce Lesy, jsou stanoveny další podrobnosti o výběru stromů a provádění hodnocení. Dále tato příručka obsahuje technické údaje o doplňkových parametrech, které mají být posuzovány a o způsobu jejich předkládání.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Inventarizace a Analýza Půd

Inventarizace se provede na všech trvalých pozorovacích zkusných plochách v průběhu let 1994-1996. Údaje o stavu půd nashromážděné a analyzované před rokem 1994 ale po 1. lednu 1991 mohou být rovněž využity za předpokladu, že bylo použito níže popsaných metod. Inventarizace se bude na každé zkusné ploše, z níž se odebírají jednotlivé vzorky, opakovat vždy po deseti letech.

Tato příloha se zakládá na výsledcích práce expertní skupiny „Půdy“ v rámci programu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (OSN) týkající se hodnocení a pozorování vlivů znečištěného ovzduší na lesy (program mezinárodní spolupráce „Lesy“). Odkazuje se na příručku vypracovanou touto expertní skupinou v roce 1992.

Vzorky půdy musejí být reprezentativní pokud jde o situaci na zkusné ploše. Odebírají se z půdního profilu nebo hloubkovou sondou. Provede se pedologická charakterizace každé zkusné plochy pro odběr vzorků. Doporučuje se vypracovat popis profilu v nárazníkové zóně podle směrnic Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) pro danou oblast.

Je třeba dbát na to, aby prováděný popis nebo popisy profilu byly z reprezentativního místa v dané zóně odběru vzorků. Doporučuje se stanovit hustotu suché půdy na základě nenarušené půdy, aby bylo možné vypočítat celkový obsah výživných látek. Pokud není hustota suché půdy stanovena, je třeba formulovat rozumný odhad tohoto parametru. Stanovení granulometrie je povinné. Velikostní kategorie částic jsou následující: < 2 μm, 2-63 μm, 63-2 000 μm (FAO). Vzorky půdy se odebírají po vrstvách o předem stanovené tloušťce nebo po horizontech. Organické vrstvy (vrstva „O“ a vrstva „H“) se odebírají odděleně.

Vzorky se přepravují a skladují tak, aby chemické změny byly snížily na minimum. Označit způsob dopravy a skladování (včetně čekacích lhůt). Popřípadě lze podrobně uvést, k jakým problémům a odchylkám od stanovených postupů dochází. Doporučuje se skladovat část vzorků v bance vzorků půd, aby bylo možno provést srovnání s budoucími odběry (například za deset let). Před vlastní analýzou vzorků je třeba je připravit. Příručka o metodologii odběru a analýze lesních půd vypracovaná skupinou odborníků „Půda“ pracujících v programu mezinárodní spolupráce „Lesy“, popisuje metody použitelné při analýze různých půdních parametrů. Radí se použít schválené metody. V případě použití jiných metod (státních) je třeba podrobně vyložit srovnatelnost výsledků analýzy stejně jako metody.

Čtěte také: České rybářství a kvalita vody

Inventarizace a Listová Analýza

Inventarizace se provádí na všech trvalých pozorovacích zkusných plochách. První společná inventarizace bude dokončena do léta roku 1996. Ačkoliv se doporučuje provést inventarizaci během uvedeného období, tj. v létě 1995 a v zimě 1995/1996, lze připustit, aby byla rozložena na dva roky. Inventarizace se bude na každé jednotlivé zkusné ploše opakovat po dvou letech.

Následující technické podrobnosti se zakládají na výsledcích práce expertní skupiny „Listová analýza“ v rámci programu mezinárodní spolupráce „Lesy“.

• Dřeviny s opadavými listy (včetně modřínů): vzorky se odebírají, když jsou mladé listy zcela vyvinuté, ale dosud se neobjevily první známky žloutnutí a podzimního stárnutí.
• Dřeviny s neopadavými listy: odběr se musí uskutečnit v období vegetačního klidu.

V případě, že hodnocení životaschopnosti je omezeno na stromy z podplochy, náležely stromy vybrané pro odběry listů ke zbytku z celkové zkusné plochy. Pokud podplochy neexistují, budou stromy pro odběr vzorků vybrány v nárazníkové zóně. V průběhu let nesmějí být vzorníky měněny a stromy musejí být očíslovány. U dřevin s málo rozložitou korunou a velmi malým množstvím jehlic (nebo listů) za rok je možno (nikoliv však doporučeno) střídat dvě série po pěti stromech, aby se zabránilo poškození vzorníků.

Je zakázáno kácet stromy na zkusné ploše, neboť by to mohlo ovlivnit metodu odběru vzorků listů. Je důležité, aby odebrané listy byly vyvinuty na plném světle. V každém případě je třeba dbát na to, aby odebrané listy byly již dospělé, především u dřevin, které přirůstají několikrát v jednom roce (například Pinus halepensis, Pseudotsuga menziesii, Eucalyptus sp., Quercus sp.). U modřínu Larix sp. a cedru Cedrus sp. Obecně se odběr vzorků musí provádět tak, aby ve škále vzorníků byly zastoupeny všechny expozice. Pokud je to nezbytné, mohou být z každého vzorníku série odebrány vzorky z několika expozic. Na místech zjevně vystavených vlivům expozice (například příkré svahy nebo silné převládající větry) se odběr vzorků týká jediné expozice, která musí být vždy stejná.

Vzorky se odebírají minimálně z 5 stromů, které patří k hlavním dřevinám na zkusné ploše, přičemž každý vzorek musí být uchován v samostatném sáčku. U listnáčů může být užitečné oddělit listy od větví (u některých dřevin dokonce oddělit lístky od čepele), což je zbytečné u jehličnanů. Nové přírůsty a přírůsty z předchozího roku jsou odděleny a uchovávají se v různých sáčcích. Doporučuje se použít perforované polyetylénové sáčky o velké hustotě.

Je třeba věnovat značnou pozornost zřetelnému označení každého vzorku (les, číslo zkusné plochy, dřevina, stáří jehlic atd.) před jeho odesláním do laboratoře k analýze. Tyto údaje musí být uvedeny na vnější straně sáčku (přímo na něm buď nesmyvatelným inkoustem, nebo za použití štítku). Doporučuje se uvést údaje i na papírový štítek nadepsaný nesmyvatelným inkoustem, který je vložen do sáčku. Není nutné odstraňovat řapíky listů, ale v případě složených listů je povoleno oddělovat lístky od řapíku, pokud to nebylo učiněno již v lese.

Není nutné vzorky systematicky umývat, ale v oblastech se silným znečištěním ovzduší nebo v přímořských oblastech se umytí může ukázat jako vhodné. Teplota během sušení v sušičce po dobu minimálně 24 hodin nesmí překročit 80 oC. Usušené vzorky se rozdrtí tak, aby vznikl jemný, pokud možno homogenní prášek. Vždy zůstane několik vláken v závislosti na druhu dřeviny, což není na překážku za podmínky, že tato vlákna jsou drobná a že prášek je před odběrem vzorků k analýze pečlivě promíchán. Při určování Mn, Fe, Cu, Cd, Al a Pb je třeba se ujistit, že drtička nekontaminovala vzorky.

Každá země je oprávněna používat vlastní metody. Celkové koncentrace získané pomocí metod jednotlivých států však musejí být porovnány s koncentracemi ověřenými na normalizovaných referenčních vzorcích. Periodická měření se budou opakovat na každé jednotlivé zkusné ploše v období vegetačního klidu, a pak po pětiletých intervalech.

Hodnocení Růstu

Následující technické podrobnosti se zakládají na výsledcích práce expertní skupiny „Růst“ v rámci programu mezinárodní spolupráce „Lesy“. V zásadě se pozorování týká všech stromů na celé zkusné ploše. V případě, že plocha obsahuje velký počet stromů (například husté porosty), lze vymezit pro hodnocení stromů podplochu (například hodnocení koruny a růstu). V tom případě je třeba sledovat stromy na podploše. Při inventarizaci musí být podplocha natolik velká, aby bylo možno provést spolehlivé odhady růstu porostu po celé období akce.

Jelikož by odběr vrtáním mohl ovlivnit i ostatní měření, odebírají se tyto vzorky ze stromů mimo zkusnou plochu. Vzhledem k tomu, že stromy určené k odběru vrtáním musí být pokáceny, vybrané stromy musí být natolik vzdáleny od zkusné plochy, aby kácení v žádném ohledu neovlivnilo pozorované stromy na zkusné ploše. Zároveň musí být vzorníky reprezentativními zástupci stromů na zkusné ploše.

Členské státy jsou oprávněny používat své vlastní systémy a metody. Tohoto cíle lze dosáhnou pouze zhodnocením výsledků shromážděných na úrovni zkusných ploch. Jakékoliv srovnávání výsledků z různých trvalých zkusných ploch na regionální úrovni nebo na úrovni Společenství bude muset být prováděno s největší opatrností.

Členské státy předají Komisi údaje shromážděné v průběhu různých inventarizací, které proběhly v letech 1991-1996 na každé trvalé zkusné ploše, zároveň s interpretací výsledků za každou zkusnou plochu. Pro přenos dat se jako nosiče použije 3,5″ pružného disku (DSDD nebo HD). Tento disk se stal mezinárodní normou, je levný a trvanlivý. Diskety jsou formátovány na vhodnou hustotu (DSDD = nízká hustota a HD = velká hustota) za pomoci DOSu verze 2.1 nebo vyšší; musejí být 100 % kompatibilní s IBM.

Každá disketa (nebo sada disket) obsahuje soubor o zkusné ploše a zvláštní soubory, tj. soubor obsahující souhrnné informace o zkusné ploše a soubor nebo soubory obsahující výsledky inventarizace podle jednotlivých šetření. Předchozí přílohy obsahovaly podrobnosti o metodách používaných k inventarizaci. Po zjištění, odběru vzorků/analýze, ověření platnosti a zhodnocení musejí být údaje ve standardizované formě předány Komisi.

tags: #alnus #glutinosa #vliv #na #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Globální environmentální problém
• Kam volat, když je dítě v nebezpečí?
• Jak svět doopravdy funguje – recenze
• Živočišný protein z hmyzu
• Třídění odpadu Karlovy Vary