Spaní v přírodě: Tipy a pravidla pro bezpečné a legální trampování v Česku i v zahraničí

Máte rádi toulání přírodou a nevadí vám přitom trochu toho nepohodlí? Přespíte klidně v lese pod širákem nebo v hamace a ráno se rádi pokocháte pohledem na vycházející slunce zalévající napřed vrcholky hor a potom i údolí? Než ale vyrazíte za dobrodružstvím do přírody, je dobré si uvědomit, co můžete a co už je za hranou zákona. Vše záleží na tom, zda je oblast, ve které hodláte přenocovat, nějakým způsobem chráněná. To je dnes třeba případ většiny našich pohoří, ale ne úplně všech.

Legislativa a pravidla pro spaní v přírodě v ČR

Žádný zákon sice nezakazuje bivakování ve volné přírodě, a to ani v chráněných oblastech, podle Ústavy navíc platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Má to ovšem několik háčků. Můžete tak třeba přespat ve spacáku i v chráněné oblasti, ale nesmíte sejít ze značené stezky. „České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu.

„Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku (bivakovací spací pytel, pozn. autora), či přespání v hamace. Naprostým opakem je táboření. To je na většině míst zakázáno, případně potřebujete souhlas majitele pozemku.

V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. Táboření zahrnuje rovněž další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava stravy, umývání nádobí, tvorba odpadu atd. Za táboření se běžně považuje zejména přebývání na jednom místě v přírodě přes noc.

Definici zakázaného táboření může naplnit i přebývání osoby/osob v obytném vozidle či přívěsu. Samotné přenocování (tj. přespání na jednu noc) ve vozidle na místě, kde to zároveň neodporuje zákazu vjezdu a setrvání s motorovými vozidly, většinou tuto definici nenaplní. Pokud však osoba/osoby budou vykonávat další doprovodné činnosti (např.

Čtěte také: Tipy pro třídění odpadu v přírodě

Táboření na území ZCHÚ mimo zastavěná území obcí je možné pouze na vyhrazených místech (tj. V některých maloplošných zvláště chráněných územích může být omezení táboření či pro něj nutných vstupů stanoveno individuálně v bližších ochranných podmínkách v příslušném vyhlašovacím právním předpise. Tuto informaci naleznete prostřednictvím vyhledávání vyhlašovací dokumentace daného území v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody nebo jí na dotaz sdělí příslušný orgán ochrany přírody. Podmínky v národních parcích jsou dále upravené v § 16a-16d Zákona č.

Za táboření není považováno pouhé bivakování tj. přenocování (přespání na jednu noc „pod širákem“) v zásadě bez přístřešku a za podmínky absence pobytových znaků (zejména zanechání odpadu). V případě, kdy nocující osobu zastihne nepřízeň počasí (déšť, bouřka či vichřice), lze akceptovat i použití jednoduchého zakrývacího prostředku (např. celta, tarp). V některých případech je však zakázané jakékoliv nocování (např. dle bližších ochranných podmínek v Národním parku České Švýcarsko).

Rozděláváním ohně se rozumí zapálení hořlavého materiálu. Za oheň je považován otevřený neregulovatelný oheň, u kterého není zabráněno styku plamenů (nebo létajících uhlíků či jisker) s okolním prostředím (tj. se zemí a okolní vegetací) nebo není dostatečně tepelně izolován od okolního prostředí tak, aby nezpůsobil poškození vegetace (zejména oheň v přímém kontaktu se zemí nebo i gril či přenosné ohniště na podstavci, pokud nevhodné konstrukční řešení způsobí poškození vegetace žárem topného zařízení nebo pokud při absenci krytu jsou plameny či odlétající jiskry způsobilé poškodit okolní vegetaci či založit požár). Za porušení zákazu rozdělávání ohně není považováno použití různých typů přenosných topných zařízení, která umožňují regulaci plamene s možností jeho okamžitého uhašení (zejména malé vařiče s plynovou kartuší).

Pokud chcete tábořit ve zvláště chráněném území, kde platí zákonné zákazy, potřebujete výjimku dle § 43 odst. 1 ZOPK. Případně můžete požádat o souhlas s vyhrazením, resp. V případě, že je činnost vázána na souhlas v bližších ochranných podmínkách, potřebujete dále souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost, stejně tak provádí vyhrazení místa. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK. Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst. musí v ní být dostatečně specifikován záměr (lokalita, termín, délka a četnost; v případě žádosti o vyhrazení musí být mj.

Čtěte také: Praktická kapsa na tříděný odpad

Vzor žádosti - povolení vjezdu a rekreačních a sportovních aktivit dle zákona č. Vzor žádosti dle § 45i odst. 1 zákona č.

Tipy pro bezpečné spaní v přírodě

• Nerozdělávejte oheň: Rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50 metrů od hranice lesa. Využívejte jen povolená ohniště, v lese nekuřte! A obzvláště velký pozor si dejte za sucha.
• Nevyhazujte v lese odpadky: Platí pravidlo, co si do lesa (volné přírody) donesu, s tím také odejdu. Odpadkové koše najdete v nejbližší vesnici.
• Nekácejte stromy, neničte ani jiné rostliny: Když si chcete udělat oheň, sbírejte jen klestí (povoleno je do sedmi centimetrů v průměry, ležící na zemi).
• Biologický odpad zahrabte: Pokud v přírodě „musíte“, nenechávejte po sobě žádné stopy. tak“.
• Zůstaňte mimo cesty a vodní zdroje: Udržujte vzdálenost alespoň 200 metrů od cest a vodních zdrojů.
• Odpadky vyhazujte pouze do oficiálních sběrných míst: Nemusí obsahovat věcně správné informace.

Spaní v přírodě v zahraničí

Na sousedním Slovensku jsou na rozdíl od nás podmínky pro přespání v přírodě velmi přísné. Důvodem je především snaha o ochranu cenné přírody, ale také o bezpečnost turistů. Přespat v těchto oblastech můžete jen v oficiálních kempech nebo tábořištích. Lesní stráž je bdělá a v případě odhalení (téměř jistého) vás čeká vysoká pokuta. A když už byste se nebáli odhalení a pokuty, tak vězte, že riskujete svůj život.

Rakousko je nádherná země, kde můžete vyrazit na vrcholy alpských velikánů, obdivovat nádherně průzračná jezera v jejich údolích, projet se po stezkách kolem Dunaje nebo jen tak vyrazit na méně náročné túry kolem místa, kde bydlíte. Pokud ale chcete přespat mimo oficiální tábořiště nebo kempy, budete to mít v Rakousku složité. Už před odjezdem si zjistěte, jaká pravidla platí na konkrétním místě. V oblastech přilehlých k České republice, tedy Horních a Dolních Rakousích, a také v nejnavštěvovanějších spolkových zemích Salcbursko a Tyrolsko, s přespáním pod širákem spíše nepočítejte.

U našich severních sousedů v Polsku sice není táboření mimo povolená místa oficiálně povoleno, ale je zpravidla tolerováno. Pozor si však dejte ve chráněných oblastech a národních parcích, kde může být problém.

Podobná situace je také v Německu, kde oficiálně „volné stanování“ není povoleno. Pokud chcete někde přespat v přírodě, je zpravidla tolerována jedna noc na jednom místě. Tato výjimka ale neplatí pro chráněné oblasti. Pozor si tedy dejte třeba na bavorské straně Šumavy, tam netolerují ani přespání ve spacáku na oficiálně značené trase. Na sezonu navíc posílili noční hlídky, které mají za úkol nocující najít a předat správním orgánům. Pokuty jsou časté a jdou do tisíců korun.

Čtěte také: Co s sebou na tramp?

Nouzová nocoviště na Šumavě

Milovníkům turistiky a trampingu vychází velmi vstříc Správa Národního parku Šumava. Ta nechala na hlavní trase ze Železné Rudy až po Novou Pec u Lipna vybudovat sedm takzvaných nouzových nocovišť, které fungují na principu „přenocuj a jdi dál“. Nacházejí se na Bučině, Hůrkách u Prášil, Modravě, Novém Údolí, pod Plešným jezerem, na Poledníku a ve Strážném. Díky tomu můžete přejít během několika dnů celé pohoří, aniž byste museli sestupovat do údolí. Kapacita nouzových nocležišť je ale omezená na 5 až 10 stanů a 10 až 20 lidí podle lokality.

Na co si dát pozor?

• Nikdy nepřemýšlejte o spaní na posedu.
• Vyhýbejte se spaní pod stromy na louce a v lese - velké nebezpečí pádu stromu!
• Zavěste hamaku v dostatečné výšce.
• Nespěte blízko vody - nebezpečí vzestupu vodní hladiny.
• Vyhýbejte se místům, kde se vyskytují komáři.

tags: #tramp #spani #v #prirode #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Potenciální využití malých červů
• Techniky akrylové malby přírody
• VASAGLE: Recenze stojanů na pytle a koše
• Využití hoblin
• Význam motlitby přírody