Travní semeno do ekologického sadu: Složení a využití

Květinová pastva je ideální volbou pro každého, kdo chce spojit krásu květin, podporu opylovačů a přirozené zlepšování půdy.

BIO Květinová pastva je pestrá směs jednoletých rostlin, která přitahuje včely, motýly a další užitečný hmyz, zároveň zlepšuje půdu a působí jako zelené hnojení.

Směs kombinuje květy i užitkové druhy pro živou, barevnou a úrodnou zahradu. Je ideální pro ekologické zahrady, permakulturní projekty i malé záhony.

Složení Květinové pastvy

Složení směsi:

• Svazenka
• Pohanka
• Hořčice
• Koriandr
• Černucha
• Ředkev setá
• Chrpa
• Sléz lesní
• Brutnák
• Kopr

Hlavní přínosy

• Přitahuje opylovače a podporuje biodiverzitu
• Obohacuje půdu organickou hmotou a živinami
• Potlačuje plevel a chrání půdu před vysycháním
• Zajišťuje dlouhou dobu kvetení a pastvu pro včely i motýly
• Krásná směs květů, která ozdobí záhony i okraje zahrady

Rostliny v zimě zcela odumřou.

Čtěte také: Složení ekologických směsí

Návod na výsev a použití jako zelené hnojení

• Výsev: od dubna do června přímo na záhon, mělce zapravit do povrchu půdy.
• Hustota výsevu: cca 1 g/m².
• Péče: není náročná, jen pravidelně zalévejte při suchu.
• Zelené hnojení: na konci sezóny porost posekejte a nechte ležet na povrchu půdy jako mulč.

Balení semínek vystačí na 10 m² záhonku.

Travní osivo pro koně

Pro zdravý vývin koně je pastevní odchov naprosto nezbytný.

Přirozený pohyb na pastvině přispívá ke správnému utváření končetin, hrudníku, hřbetu, zádě. Pro pastvu koní jsou vybírány sušší pozemky s dostatečnou půdní vláhou a hustě zapojeným drnem, který by měl odolávat poškozením kopyty.

Porosty na půdách, které jsou trvale nebo po dešti zamokřené, jsou pro pastvu koní méně vhodné, protože u koní může docházet k nesprávnému utváření končetin.

Z výše uvedených důvodů je vhodné pastvu koní začít až po oschnutí povrchu, v praxi obvykle v druhé polovině dubna.

Čtěte také: Řešení pro suché trávníky

U žírných pastvin se počítá s ½ až 1 ha na jednoho paseného koně, koně potřebují kromě pastvy i dostatečný prostor k pohybu, takže je potřeba počítat s větší velikostí oplůtků, než u skotu.

Koňské pastviny by neměly být zakládány na mělkých půdách i proto, že kůň spásá travní porost proti skotu na nižší výšku, neboli kůň je tzv. mělčí spásač.

Složení travního osiva pro koně je poměrně specifickou záležitostí a vyžaduje zastoupení druhů s vysokým obsahem vlákniny v píci.

Kůň je býložravec, má schopnost enzymatického i mikrobiálního trávení. Na rozdíl od přežvýkavců probíhá v trávícím traktu koně nejdříve trávení enzymatické a až následně trávení mikrobiální.

Pro mikrobiální trávení jsou v slepém střevě a tračníku velmi omezené podmínky především pro deficit lehce stravitelných sacharidů a bílkovin, které jsou z velké části resorbovány již tenkém střevě.

Čtěte také: Složení travních směsí pro ekologické zemědělství

Koně dávají přednost porostům trav ve stadiu metání. Leguminózy nejsou zpravidla vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v píci žádoucí.

Původní plemena (Norik, Haflinger) využívají dobře i extenzívní porosty. U chovných stád a koní pro dostihy je nutná intenzívnější péče a využívání pastevních porostů.

Se zlepšením životních podmínek, a úrovní zdravotní péče koní, se rozšířila obezita a s ní spojované zdravotní problémy. Mnozí chovatele již objevili, že kůň dokáže velmi dobře prosperovat jen na pícninové stravě a jádro se stává zbytečným komponentem krmné dávky.

Základní složkou výživy je pícnina, ať v sušeném, nebo čerstvém stavu.

Předcházení nepříznivým následkům z překrmování koní vyžaduje vysévání travního osiva pro koně, které odpovídají potřebám zvířat, ať už se jedná o běžně dostupné čistě travní směsi bez jetelovin nebo travní osivo pro koně složené z travních druhů, které obsahují nízký podíl fruktanů.

Tyto specializované travní směsi se dříve míchaly pouze tzv. „na přání“, ale nyní jsou na trhu dostupné.

Zásadním aspektem, který je v dnešní době potřeba respektovat, je také vhodnost použitých travních druhů ve směsi pro výsev ve volné krajině.

Např. troskut prstnatý je považován za travní druh s nízkým podílem fruktanů, ale pro výsev do krajiny je z pohledu Agentury ochrany přírody a krajiny značně nevhodný pro svoji tzv. nepůvodnost na našem území.

Požadavky ochrany přírody zamezují zavlékání cizích genotypů rostlin, které nejsou přizpůsobeny daným podmínkám prostředí tolik jako místní typy, nebo dokonce zavlékání zcela nepůvodních druhů či odrůd.

Proto by pro výsevy v krajině neměly být používány mezirodové hybridy a dokonce ani kostřava rákosovitá, jejíž používání v travních směsích je v posledních 30 letech velmi rozšířené. Vnesené genotypy se totiž kříží s původními, a mohou tak rozšiřovat regionálně méně vhodné geny a „zřeďovat“ původní genetickou pestrost a odolnost populace.

S rozvojem ekologického pojetí zemědělství a životního stylu preferujícího domácí suroviny produkované na menších farmách, roste zájem o druhově pestré pícní směsi s marginálním podílem bylin, z nichž některé vynikají vysokým obsahem živin, dieteticky působícími aromatickými látkami, jiné mají vysoký obsah mikroelementů.

Tento současný fenomén rozvíjí nejen estetickou složku vnímání barev a vůní, ale také zcela nezanedbatelně zvyšuje biodiverzitu porostu, protože biologická hodnota vysetých travních porostů je pak mnohem větší.

Směsné kultury obilnin a leguminóz

Využívání smíšených kultur je doloženo již z dávné minulosti. V současné době jsou považovány za určitý návrat k přirozeným systémům.

Vzájemné vztahy mezi plodinami ve směsi přinášejí propojení celé kultury, a také různorodější reakce na změny prostředí, díky kterým lze lépe vybalancovat nepříznivé podmínky.

Smíšené kultury obilnin s leguminózami patří k nejrozšířenějším a nejužívanějším. Příkladem může být smíšená kultura, kdy obilnina, např. pšenice, je brána jako plodina hlavní a leguminóza jako plodina pomocná, podpůrná, přičemž její funkce je chápána jako pomoc hlavní plodině k dosažení pěstebních a ekologických cílů.

Díky schopnosti poutat vzdušný dusík obohacuje leguminóza celý systém dusíkem, který je využitelný i pro obilninu. Navíc, vyšší biologická rozmanitost smíšené kultury může vést k redukci výskytu chorob a škůdců, zvýšení půdní biodiverzity i schopnosti potlačovat plevele.

Pěstování smíšených kultur však s sebou může nést i určitá negativa. Jedná se především o provázanost výkonu směsi s konkrétními agroekologickými podmínkami, složitost vztahů mezi jednotlivými komponenty směsi, které jsou zatím málo prozkoumané i obtížně stanovitelný ekologický přínos.

V tříletých přesných polních pokusech, vedených v letech 2019/20-2021/22 v ekologickém systému pěstování na Výzkumné stanici ČZU v Praze-Uhříněvsi a na pokusných pozemcích ve Zvíkově u Lišova, využívaných FZT JU České Budějovice, jsme hodnotili vliv směsného pěstování pšenice seté ozimé s vybranými druhy leguminóz na hlavní produkční a jakostní ukazatele pšenice.

Výsev pšenice ozimé a ozimých i jarních leguminóz byl proveden souběžně, na počátku října. V pokusech byla použita odrůda pšenice ozimé Butterfly, výsevek 4 MKS/ha, bob obecný Merkur, výsevek 0,3 MKS/ha, jarní hrách Avatar a ozimý hrách Balltrap, výsevek obou odrůd 0,5 MKS/ha a jetel nachový Kardinál, výsevek 3 MKS/ha.

Pokus zahrnoval varianty založené výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických úzkých řádků 125 mm i varianty založené střídavým výsevem pšenice a leguminózy ob řádek.

U pšenice bylo provedeno hodnocení vybraných produkčních a jakostních ukazatelů.

Na pokusné lokalitě Praha-Uhříněves se roce 2021 efekt směsného pěstování s leguminózou projevil při založení porostu směsí osiva nejvíce u variant s hrachem jarním i ozimým, kde pšenice dosáhla shodně výnosu 6,83 t/ha (117 % kontroly bez leguminózy, u které byl zaznamenán výnos 5,81 t/ha).

Pozitivní dopad směsného pěstování pšenice s leguminózou však byl zaznamenán i u variant s bobem a inkarnátem (cca 115 % kontroly). Ve sklizňovém roce 2022 byl dopad směsného pěstování na výnos pšenice oproti roku 2021 slabší.

Při založení porostu směsí osiva pšenice a leguminózy dosáhla pšenice nejvyššího výnosu 7,12 t/ha u varianty s hrachem ozimým (107 % kontroly bez leguminózy, kde výnos pšenice činil 6,66 t/ha).

Na pokusné lokalitě Zvíkov u Lišova při založení porostu výsevem směsi osiva dosáhla v roce 2021 pšenice nejvyššího výnosu 4,07 t/ha u varianty s hrachem jarním (110 % kontroly, kde výnos pšenice dosáhl 3,70 t/ha). Pozitivní, avšak nepříliš výrazný efekt směsného pěstování se projevil i u variant s hrachem ozimým a bobem.

V roce 2022 byly sice výnosy pšenice celkově vyšší, ale dopad směsného pěstování na výnos pšenice byl nevýrazný. Výnosy pšenice se při výsevu směsi pohybovaly na úrovni cca 101-103 % kontroly a v případě varianty s hrachem ozimým dokonce došlo k poklesu výnosu pšenice na 93 % kontroly.

Z výsledků jakostního hodnocení pšenice, dosažených na lokalitě Praha-Uhříněves v roce 2021, je patrný pozitivní vliv směsného pěstování s leguminózami jak na obsah N-látek v sušině zrna pšenice, tak i na hodnoty Zelenyho testu.

U variant s hrachem ozimým i jarním v případě založení porostu výsevem ob řádek dosáhl obsah N-látek 11,88 a 11,98 % a pšenice by tak splnila min. požadavek na obsah N-látek pro pšenici potravinářskou - pekárenskou (11,5 %). U kontroly činil obsah N-látek pouze 10,92 %.

V roce 2022 byl efekt směsného pěstování na obsah N-látek v sušině zrna pšenice slabší, a v případě výsevu ob řádek dosáhla pšenice z variant s oběma hrachy i bobem dokonce mírně nižšího obsahu N-látek ve srovnání s kontrolou.

Pozitivně, a poměrně výrazně se projevil dopad směsného pěstování pšenice s leguminózou v roce 2021 i na lokalitě Zvíkov u Lišova, a to u obou způsobů založení porostu. Obsah N-látek se pohyboval na úrovni mezi 11,35-11,70 % a překonal tak kontrolu (10,60 %).

V roce 2022 se naproti tomu dopad směsného pěstování na obsah N-látek neprojevil; varianty s leguminózami dosáhly obsahu N-látek na úrovni 9,29-9,85 % a s výjimkou varianty s hrachem ozimým nedosáhly obsahu N-látek kontroly (9,72 %).

Zaznamenán byl poměrně výrazný vliv ročníku na výnos pšenice a sledované jakostní ukazatele.

Z hodnocených druhů leguminóz na obou pokusných lokalitách dosahovala zpravidla pšenice nejlepších výsledků u variant s hrachem, případně i bobem.

Mírně vyšších výnosů zpravidla dosahovala pšenice u variant s porostem založeným výsevem směsi osiva pšenice a leguminózy do klasických obilních řádků 125 mm.

Městské zemědělství a ovocné sady

Fenomén městského zemědělství je v posledních letech velmi diskutovanou otázkou. Myšlenka produkce potravin ve městech se zdá být v nápadném kontrastu s charakterem městského života. Ale produkce potravin ve městech je stará jako města sama. Odlišné jsou pouze motivace.

Kromě toho městské zemědělství dotváří městskou krajinu a promítá se do struktury měst. V zastavěných oblastech se městské zemědělství nachází jak v centru města, tak v předměstském prostoru, například v zahradách u domů, ve dvorech, v zahrádkářských koloniích, na pozůstatcích zemědělských pozemků v nové zástavbě a nově i na střechách nebo fasádách budov (zelené střechy a fasády).

tags: #travni #semeno #do #ekologickeho #sadu #slozeni

Oblíbené příspěvky:

• Změna klimatu a pšenice
• Odpad Zdrojem a REMA Systém: Recenze
• Příčiny a příznaky selhání srdce
• Měření emisí LPG
• Přesuvky pro dřezové odpady