Selhání srdce: Příčiny, příznaky a včasná léčba

Selhání srdce patří mezi nejzávažnější nemoci dneška. Přichází nenápadně, často bez varování, ale končí tragicky. Podle kardiologa Dragana Simiće nepřežije pět let od diagnózy až polovina pacientů. Lékaři proto apelují na včasné vyšetření i změnu životního stylu.

Srdce ztrácí sílu a tělo se přizpůsobuje

Srdce je hlavní motor těla. Zajišťuje krev, kyslík i živiny, bez kterých by žádný orgán nefungoval. K jeho selhání dochází, když už nemá dost síly pumpovat krev v potřebném množství. Tělo se chvíli brání a hledá rovnováhu, nakonec ale začne ztrácet sílu.

Podle lékařů má selhání srdce horší prognózu než většina onkologických onemocnění a patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v Evropě. „Pacient přichází na vyšetření spíše v době, kdy má srdcovou slabost, kterou toleruje, protože se na ni tělo přizpůsobilo. Žije na polovinu svých sil, což je hlavním důvodem hospitalizace,“ vysvětlil kardiolog Dragan Simić.

První varování bývá nenápadné, únava, ztráta dechu, menší výdrž při běžných činnostech. Lidé si je často spojují s věkem, stresem nebo nachlazením. Právě v této tiché fázi se rozhoduje, jestli má člověk šanci nemoc zvládnout.

Choroba, která se rozvíjí potichu

Nejčastěji za selháním srdce stojí prodělaný infarkt nebo dlouhodobé onemocnění cév. Významnou roli hrají i infekce, které poškodí srdeční sval, například viry Coxsackie nebo CO*ID-19. Když srdce zeslábne, ztrácí pružnost a nedokáže už pumpovat krev naplno.

Čtěte také: Vladislav Kriz o klimatických změnách

„Je to složité a je důležité, aby se srdcové zlyhávání léčilo co nejdříve. Dokonce 50 procent těch, kteří jím trpí, zemře do pěti let. To je mnohem závažnější průběh než u mnoha jiných zhoubných procesů,“ upozornil doktor Simić.

Zpočátku člověk skoro nic necítí. Pak ale přijdou otoky, dušnost, noční kašel a neschopnost spát vleže. I běžné věci, jako je chůze po schodech, se stávají vyčerpávající zkouškou.

Včasná léčba zachraňuje roky života

Léčba má srdci ulevit a umožnit člověku žít plnohodnotně. V nejzávažnějších případech bývá poslední možností transplantace. Kdo dodrží doporučení a pravidelně chodí na kontroly, může žít spokojeně i dlouhé roky.

„Pacient se bez zásadní změny životního stylu neobejde. Potřebuje zhubnout, přestat kouřit a hlídat si zdravotní hodnoty,“ uvedl Simić. Podle lékařů pomáhá omezit sůl, jíst lehce a pravidelně se hýbat. Aktivita posiluje srdce a pomáhá udržet krevní tlak i váhu pod kontrolou.

Lidé s vysokým tlakem, cukrovkou nebo nadváhou by měli své srdce kontrolovat pravidelně. Kdo přijde včas, může získat nejen roky života navíc, ale i klidnější dny bez potíží.

Čtěte také: Český červený kříž a pátrací služba

Selhání srdce je nemoc, při které srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve která se tak hromadí na nesprávných místech. Srdeční selhání - není to „jen" náhlá zástava srdce, jak si mohou lidé myslet.

Chronické srdeční selhání trápí v České republice téměř 300 tisíc pacientů. Rozvine se u každého pátého člověka ve věku nad 40 let. A je nejčastějším důvodem hospitalizace lidí ve věku nad 65 let.

Srdečních selhání přitom v Česku přibývá. Ještě v roce 2011 ho prodělalo zhruba 97 tisíc lidí, loni jich už bylo 122 tisíc.

Kardiologové odhadují, že kvůli tomu v následujících letech vzroste počet případů selhání srdce až o třetinu. Onemocnění se přitom často může zaměnit za infarkt. Ten ale ve většině případů srdečnímu selhání předchází.

Selhání srdce postihuje především starší lidi od 60 let, kteří už prodělali třeba infarkt myokardu. Zasáhnout ale může i mladší pacienty s nějakou vrozenou srdeční vadou nebo vysokým krevním tlakem. Podle kardiologů je proto zásadní dodržovat zdravý životní styl a chodit pravidelně na preventivní prohlídky.

Čtěte také: Zajímavosti o Koryčanech a Kříži v Přírodě

Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme. Právě to, že se nemoc projevuje nenápadně a příznaky se zdánlivě nepojí se srdcem, je největším rizikem srdečního selhání. Lidé trpící srdečním selháním často svádí příznaky nemoci na stáří nebo špatnou kondici nebo na to, že přibrali. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.

Nemocný může pociťovat dušnost a bude takzvaně lapat po dechu. Špatně se mu bude dýchat nejdříve během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne.

Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.

Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou Jelikož naše tělo v sobě zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu, právě proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše. To jsou příznaky, které můžeme přisuzovat stáří, typickým pacientům je kolem 65 let.

V případě srdečního selhání se snaží tělo s nemocí vyrovnat a zajistit všechny životně důležité funkce. Spuštěny jsou takzvané „kompenzační mechanismy", které tělu pomáhají zvládnout nároky organismu i navzdory tomu, že srdce trpí srdečním selháním. Jedním z kompenzačních mechanismů je rozvádění krve pouze životně důležitým orgánům na úkor svalů a dalších částí těla. To se projeví narůstající únavou.

Pokud bych to tedy celé shrnul, nejčastějšími příznaky jsou: pocit dušnosti, otoky nohou a kotníků, zvětšení pasu tedy břišní dutiny, nevysvětlitelná únava až malátnost, nárůst váhy, nechutenství, dalšími příznaky mohou být také nadměrné bušení srdce a častější frekvence močení v průběhu noci.

V České republice máme více jak 230 000 pacientů. To je velké číslo, avšak lidé o srdečním selhání příliš nevědí a často jej zaměňují za infarkt.

Úplné vyléčení bohužel není možné, ale velmi důležitá je včasná diagnostika. Srdce pacienta musí být neustále kontrolováno, při nastavení vhodné léčby a režimových opatření však mohou žít pacienti plnohodnotným životem.

Nedílnou součástí léčby srdečního selhání jsou režimová opatření. Jejich aktivní dodržování snižuje riziko další hospitalizace. Tato část léčby je plně v rukou pacientů, ale i jejich blízkých.

Nevhodný režim může zhoršit prognózu onemocnění i do budoucna. Včasná diagnostika, vhodná léčba a dodržování režimových opatření jsou tedy zásadní pro zajištění kvality života pacienta.

Po stanovení diagnózy v řadě případů pacient zůstává v domácí péči a je nutné, aby rozuměl všem režimovým opatřením včetně těch dietních. Přestože je srdeční selhání závažné onemocnění, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Po poradě s lékařem je možné stále provozovat některé fyzické aktivity.

Je však třeba myslet i na odpočinek a další opatření, která mají významný vliv na kvalitu pacientova života.

Osm otázek, které pomohou odhalit nemoc srdce:

1. Tobě nejsou kalhoty? Vždyť sis před měsícem kupoval/a nové!
2. Nemáš chuť k jídlu, ale přitom jsi během měsíce přibral/a několik kilo?
3. Máš zaříznuté lemy od ponožek, které ti přitom byly akorát?
4. Tebe tlačí boty? Přece ti nemohla vyrůst noha.
5. Kolikrát v noci chodíš na toaletu? Nutkání k močení je v noci větší?
6. Nedýchá se ti špatně (při klasické procházce, která běžně jindy nedělá problémy)?
7. Nemáš pod hlavou moc polštářů, to jsi nikdy nemíval/a?
8. Nejsi poslední dobou nějak více unavený/unavená?

Můžeme zjednodušeně říct, že když je unavené srdce, je potom unavené celé tělo?

Ano, pokud je unavené srdce a čerpá málo krve, tak se dostavuje pocit únavy po celém těle. Člověk má pocit, že mu klesá výkonnost v porovnání s kolegy nebo vrstevníky. A když se tento problém začne řešit pozdě, tak to znamená horší prognózu pro pacienta.

Pokud je chronické selhání srdce odhaleno včas, jsme schopni léčit jeho příčiny. Jsou to například některé arytmie, které dokáží indukovat srdeční selhání. A tam je důležité to odstranit včas. Tedy aby nedošlo ke změnám na srdci. Funkce srdce, která je snížená v důsledku arytmie, je už fixovaná tím, že tato arytmie fungovala příliš dlouhou dobu.

Srdeční selhání - pět věcí, na které jste se báli zeptat:

1. Je pro mé srdce vhodná sauna?

   Teplé počasí může způsobovat rozšiřování cév a pokles krevního tlaku. Ve velkém horku tlak klesá příliš rychle, což je pro srdce značná zátěž.

   Pro kardiaky a lidi s chronickým srdečním selháním je proto spíš než klasická sauna vhodnější infrasauna, kde jsou teploty nižší (do 60 °C) a díky infračervenému záření není organismus zatěžován.

   Naopak, celé tělo se prohřeje a teplo podpoří krevní oběh a kardiovaskulární systém. Závažnost srdečního selhání se však u každého pacienta liší. Vždy je třeba se poradit s lékařem, zda je pro vás saunování vhodné, nebo ne, a především v jaké míře.

2. Mám se nechat očkovat?

   Chřipka může srdce oslabit a zhoršit zdravotní stav pacienta se srdečním selháním.

   Klinické studie ukazují, že každoroční očkování proti chřipce snižuje úmrtnost u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním, proto je očkování rozhodně doporučeno.

   Opět ale platí, že konzultace s vaším lékařem je nezbytná. On musí posoudit, zda je to vhodný krok i pro vás. Informujte se proto u svého lékaře, která očkování pro vás mohou být prospěšná a pomoci ochránit potenciálně i vaše srdce. Každá další prodělaná nemoc totiž může být pro oslabené srdce velkou zátěží.

3. Znamená srdeční selhání omezení při cestování?

   Cestovat určitě můžete, ale snažte se vyhnout velmi horkému a vlhkému podnebí. Poraďte se s lékařem, než vyrazíte do vysokých nadmořských výšek - například na hory, ale i do letadla, kde hrozí dehydratace, otoky nohou nebo vznik žilní trombózy. Pokud si však můžete vybrat mezi dlouhou cestou autem/autobusem a letadlem, zvolte raději letadlo.

4. Jak je to se sexem?

   Sex je fyzická aktivita jako každá jiná, můžeme ji přirovnat zhruba k výšlapu do druhého patra. Srdeční selhání způsobuje, že se pro vás běžné fyzické aktivity stávají náročnějšími.

   Je tedy třeba přizpůsobit je svému stavu a výkonnostním možnostem a slevit z přehnaných nároků na sebe sama. Neostýchejte se i věci okolo sexuálního života konzultovat s lékařem, který zhodnotí váš stav a seznámí vás například s možnostmi a riziky užívání léků na podporu erekce.

5. Mohu pít alkohol?

   Alkohol je rizikovým faktorem rozvoje srdečního selhání a může také přispívat k jeho dalšímu zhoršování. Alkoholici s diagnostikovaným srdečním selháním by měli alkoholické nápoje postupně vyřadit pod dohledem odborníka úplně.

tags: #kriz #srdce #priroda #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Přehled ekologických materiálů
• Udržitelný život
• Ekologický Dopad Kartáčků
• Informace o KOBRA Údlice s.r.o.
• Život šimpanzů