Klimatické podmínky Třebíče: Podrobný přehled

Třebíč se nachází ve střední části okresu Třebíč, který leží v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po Jihlavě druhým největším městem v kraji. Město o rozloze 57,6 km² se dělí na 10 katastrálních území a 17 částí, z nichž 10 tvoří městskou zástavbu a zbylých 7 je v blízkém okolí.

Geografická poloha a reliéf

Centrum města leží v údolí řeky Jihlavy, hlubokém šedesát metrů. Zbytek města se pak rozkládá na návrších, která se místy střídají s údolími, jimiž do řeky tečou potoky. Krajina severně od města je rovinatá s typickými remízky a velkými syenitovými balvany, doplněná soustavami rybníků. Jižní krajina je jiného charakteru a nabízí mnohem větší možnosti využití půdy. Asi tři kilometry na jihu se od města zvedá sopečný masiv, který je součástí Stařečské a Jevišovické pahorkatiny, táhnoucí se od jihovýchodu až na západ. Výraznou dominantou okolí je Klučovská hora s televizním vysílačem pro Třebíč a okolí, která patří k Jevišovické pahorkatině. V jejím sousedství se nachází pahorek Hošťanka s přírodní rezervací.

Území města Třebíče je poměrně kopcovité, nejníže dosahuje k cca 400 metrům v údolí Jihlavy u Táborského mlýna, nejvýše pak dosahuje na severním okraji území města u Dubinky, tam dosahuje 579 metrů nad mořem, na jihu pak je těsně za hranicí území města Pekelný kopec, který dosahuje 572 metrů nad mořem a jižně za hranicí se nachází také Hošťanka, která dosahuje 573 metrů nad mořem. Na severním okraji území města se pak nachází kopce Kopaniny (521 m) a Jurdův kopec (539 m) a na východ od města se nachází Stříbrný kopec (460 m). Samotné zastavěné území města je pomyslně rozděleno na jižní a severní část řekou Jihlavou, Karlovo náměstí se nachází v údolí řeky, stejně jako podzámecká niva, na sever pak se zvedá náhorní plošina Hrádek a kopce směrem k Hájku nebo do Nového Města.

Vodní toky a plochy

Přes území města protéká ze západu na východ řeka Jihlava, u Palečkova mlýna tvoří náhon, stejně tak u Oulehlova mlýna v Řípově nebo v Poušově, kde ještě řeka zásobuje rybářské sádky. U Padrtova mlýna se do Jihlavy vlévá Místní potok a u Podklášterského mostu se do Jihlavy vlévá Stařečský potok, u Zdislaviny ulice pak Týnský potok a u Palečkova mlýna také potok Lubí. U Táborského mlýna pak řeka Jihlava tvoří náhon, o kus dále po toku do řeky Jihlavy ústí Klapovský potok. Dále pokračuje na východ, kde se po mnoha kilometrech vlévá do Dyje.

Část severní hranice území města tvoří nepojmenovaný potok, který pramení východně od rybníka Opatůvka, pak jej napájí a následně se spojuje s nepojmenovaným potokem, který napájí Výčapský rybník. Tento potok se pak vlévá do Klapovského potoka, ten pramení jižně od Benetic a asi po 10 km se dostává na území města Třebíče a tvoří část východní hranice území obce a pak u Táborského mlýna ústí do Jihlavy.

Čtěte také: AVE Třebíč: Co byste měli vědět

Příroda a vegetace

Poblíž Třebíče je velice zachovalá příroda. Pouze na jihu byla původní vegetace rozrušena velkými poli, která vznikla v 50. letech. Velmi důležité z hlediska biodiverzity jsou v Třebíči xerotermní skály a stráně nad řekou, které hostí řadu vzácných organismů.

Velká část území města je zastavěna, jižní část území města je z větší část využívána zemědělsky, severní z části také, ale také se tam nachází zalesněné oblasti v okolí Račerovic nebo Pocoucova. Stejně tak je zalesněna oblast okolo kopce Kopaniny. Zalesněná je však i oblast Libušina údolí nebo svahy Pekelného kopce na jižním okraji území obce. Jižní část zastavěného území města je tvořena z části průmyslovou zónou v části města Jejkov.

Klimatické změny v Třebíči

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovuje celosvětový rámec pro omezení globálního oteplování na hodnotu výrazně pod 2 °C, nejlépe na 1,5 °C (stupně Celsia) ve srovnání s předindustriální úrovní. Účinky klimatické změny jsou již dobře patrné zvyšujícími se teplotami vzduchu, táním ledovců a úbytkem polárních ledových čepiček, stoupající hladinou moří, narůstající desertifikací a také častějšími extrémními meteorologickými jevy, jako jsou vlny veder, sucha, povodně a bouře. Klimatická změna není celosvětově jednotná a postihuje některé regiony více než jiné.

Na následujících diagramech můžete vidět, jak klimatická změna již ovlivnila oblast Třebíč během uplynulých 40 let. Data neukazují podmínky na přesném místě. Mikroklima a místní rozdíly se v nich neprojeví.

• Horní graf ukazuje odhad průměrné roční teploty pro širší oblast Třebíč. Přerušovaná modrá čára znázorňuje lineární trend změny klimatu. Pokud čára trendu stoupá zleva doprava, je teplotní trend pozitivní a v Třebíč se v důsledku změny klimatu otepluje.
• V dolní části graf zobrazuje takzvané pruhy oteplování.
• Horní graf ukazuje odhad průměrného celkového úhrnu srážek pro širší oblast Třebíč. Přerušovaná modrá čára představuje lineární trend změny klimatu. Pokud trendová čára stoupá zleva doprava, trend srážek je pozitivní a v Třebíč se vlivem změny klimatu stává vlhčeji.
• Ve spodní části graf zobrazuje takzvané srážkové pruhy.
• Horní graf zobrazuje teplotní anomálii pro každý měsíc od roku 1979 až do současnosti. Anomálie udává, o kolik bylo tepleji nebo chladněji oproti 30letému klimatickému průměru 1980-2010. Červené měsíce tedy byly teplejší a modré měsíce chladnější než obvykle.
• Dolní graf zobrazuje srážkovou anomálii pro každý měsíc od roku 1979 až do současnosti. Anomálie udává, zda měl měsíc více či méně srážek než 30letý klimatický průměr 1980-2010.

Tento graf se zaměřuje na zvolený měsíc. Pokud například vyberete srpen, zobrazí se teplotní a srážková anomálie pro každý srpen od roku 1979. Extrémní události nejsou v těchto datech viditelné - mohou se vyskytovat s odlišnou frekvencí a kritické prahové hodnoty mohou být překračovány častěji. Hlavní otázka se týká budoucnosti: Jaký bude trend v příštích 10-40 letech?

Čtěte také: Svaz ochránců přírody Třebíč - aktivity

Doprava a infrastruktura

Ze západu na východ přes území města prochází silnice I/23 ze Štěměch do Vladislavi, na severozápad pak vychází ze silnice I/23 vychází severní větev silnice II/351 k části města Račerovice a do Čechtína, severně pak vychází silnice II/360 do části města Pocoucov a do Velkého Meziříčí, západně pak od okraje území města vychází silnice II/405 do Krahulova a jižně a východně pak Libušiným údolím prochází silnice II/410 do Starče. Jižně pak vychází jižní větev silnice II/360 do Jaroměřic nad Rokytnou, jihovýchodně pak jižní větev silnice II/351 k Hrotovicím. Z části města Podklášteří pak západně vychází silnice do Nové Vsi s odbočkou do části města Sokolí, severně z části města Týn vychází silnice k části města Budíkovice a pak dál ke spojce mezi Trnavou a Beneticemi, z Budíkovic pak západně vede silnice do Okřešic. Z části města Borovina pak severně a dále západně vychází silnice do Řípova a pak k Červené Hospodě.

Menší silnice pak vede severně ze silnice I/23 do části města Ptáčov, z Ptáčova pak východně vede užitková silnice západně do Pocoucova. Ze silnice II/410 v Libušině údolí pak vede užitková silnice do oblasti jižně od části města Horka-Domky, přibližně po této cestě má v budoucnosti vést obchvat města Třebíče. Jižně z části Horka-Domky pak vede užitková silnice do části města Slavice, ze Slavic pak vedou silnice na východ k silnice II/360 a na západ silnice do Mikulovic, jižně pak vede silnice, která zaúsťuje do silnice II/360.

Přes území města vede okružní cyklostezka s názvem Městský okruh Třebíč, tato vede z Polanky, po Svojsíkově nábřeží podél řeky Jihlavy východně, pak pokračuje na Karlovo náměstí a následně se stáčí severně a překračuje řeku Jihlavu, následně se rozdvojuje a prochází přes někdejší židovskou čtvrť v městské části Zámostí a postupně pokračuje severně na náhorní plošinu Hrádek, pak pokračuje dále severně do Týnského údolí, kde se spojuje s cyklostezkou 103 a pokračuje Týnským údolím na východ, následně se odpojuje od cyklostezky 103 a pokračuje údolím severně Cyrilovou ulicí pod lesem Hájek a následně pokračuje dále severně kolem Střední průmyslové školy Třebíč.

Vývoj města

Město Třebíč se půdorysem řadí k podunajskému typu měst. Jeho hlavní náměstí má ulicový charakter. Vzniklo jednostranným rozšířením staré komunikace a kopíruje pravý břeh oblouku řeky Jihlavy. Vedlejší prostranství vzniklo při farním kostele sv. Martina z Tours. Toto jádro města uzavřelo městské opevnění. Jako předměstí vznikly v době renesance Stařečka za jihlavskou branou a Jejkov za brněnskou branou. Románské podhradí kláštera (Podklášteří) stavebně přešlo do sousedícího Židovského města.

Čtěte také: Zajímavosti Rouchovan

tags: #klimatické #podmínky #Třebíč #informace

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v Tachově
• Udržitelné stavebnictví
• Informace o lodích Greenpeace
• Proces recyklace ve stavebnictví
• Skauting a hry v přírodě