Recyklace stavebních materiálů a proces

Většina stavebního a demoličního odpadu se znovu vrací do oběhu a je tedy významným zdrojem druhotných surovin. Stavební odpad nepatří do směsného odpadu, ale do sběrného dvora či do rukou specializované firmy. Následně je odpad tříděn a recyklován.

Organizace demolic s ohledem na recyklaci stavební suti

V celém procesu recyklace jednoznačně platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. třídění materiálů z demolice přímo v místě jejich vzniku.

Z hlediska recyklace je velmi výhodné zvolit takový postup demoličních prací, který by také umožňoval využití celých stavebních prvků a dílců. To je relativně nový trend, patrný zřetelně v zemích EU - recyklací se tak rozumí nejenom zdrobňování, třídění a separace stavebních sutí a odpadů, ale také postupy, vedoucí k přímému znovuvyužití celých stavebních prvků a dílců.

Je samozřejmé, že opětovné využití celých stavebních prvků je dnes možné spíše ve výjimečných případech - zde se jedná zejména o problém, který je nutno řešit při projektu samotné stavby, jejíž existence se předpokládá v konkrétním ohraničeném časovém úseku a poté je plánována její demontáž.

Při běžných demoličních pracích se ukázalo zcela nezbytné (z hlediska dalšího využití stavební sutě) provádět důsledné třídění. Je jednoznačně prokázáno, že třídění již na stavbě je mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Je to dáno zejména tím, že při demolici lze snadněji oddělit od minerální sutě veškeré cizorodé materiály - zejména dřevo, plasty, dehtové lepenky, kovy apod., než je to možné z netříděné sutě, která může vzniknout při nešetrné celkové demolici.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Ukázalo se jako účelné, klást při třídění během demoličních prací důraz zejména na:

• oddělení kontaminovaných materiálů od nekontaminovaných
• oddělení cizorodých materiálů od minerálních sutí určených k recyklaci (zejména dřeva, lepenky, sádrokartonů, plastů, kovů atd.). S tím souvisí vytvoření třídícího logistického systému, kdy jsou tyto materiály separovány v několika kontejnerech.

Zejména by měly být odděleny tyto materiály:

• kovy
• organické materiály - zejména použité dřevo
• některé minerální látky - kamenivo, maltoviny
• další (zejména nebezpečné) odpady - nátěrové hmoty, azbesty, apod

Roztřídění inertní minerální sutě alespoň na tyto druhy:

• cihelná stavební suť
• betonová suť
• živičné sutě (kry)
• výkopová zemina

Proces recyklace stavební suti

K recyklaci stavební sutě může docházet buď na místě demolice, nebo je odpad k recyklaci převezen. Nejekologičtějším a finančně nejvýhodnějším způsobem je třídit stavební odpad, vznikající během stavebních prací nebo demolic, přímo na místě. V objektu demolice staveb se dají použít tzv. mobilní drtící linky, které je možné kombinovat s třídícím zařízením pro drcení sutě.

Během recyklace dochází ke změně fyzikálních vlastní sutě. Odpad různé velikosti se přeměňuje na tříděný recyklát o užitné zrnitosti - nejčastěji v rozmezí 0 - 63 mm. Ze základních frakcí jsou tříděny specifické frakce různých velikostí. Zvláště důležité je oddělit kontaminované materiály od těch, které je možné použít k recyklaci.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Při recyklaci stavební sutě jsou používány drtící a třídící linky a také magnetické separátory. Průběh recyklace přímo na místě stavby snižuje náklady a dopady na životní prostředí. Počítat se musí s tím, že během ní dochází k vyšší prašnosti.

Jaká stavební suť se dá recyklovat:

• cihly
• beton
• materiály z omítek
• obklady
• střešní krytina - kromě eternitu, který obsahuje azbest

Metody úpravy stavebních odpadů

Technologie, použitá při zpracovávání stavebních odpadů, má zásadní vliv na kvalitu produkovaných recyklátů. Je přirozené, že existují a úspěšně se provozují i recyklační zařízení, vybočující z tohoto ustáleného schematu, nicméně je zcela jednoznačné, že až na výjimečné případy není výroba kvalitních recyklovaných materiálů myslitelná bez tří základních technologických operací - předtřídění - drcení - následné třídění. K tomu by se měla v budoucnosti přidat i další technologická operace - separace lehkých a prachových částic, příp. praní - tato činnost je zcela běžná v recyklačních zařízeních v zemích EU a s postupnou certifikací některých recyklovaných produktů u nás bude jejich přítomnost v řadě linek nezbytná.

V současnosti existuje v oboru recyklací stavebních sutí řada firem, využívajících pouze část výše uvedeného základního řetězce. Jedná se jak o provozování nejrůznějších třídících zařízení bez drtiče, tak také naopak - provozování samotného drtiče (většinou menších rozměrů) bez předtřídění a následného třídění. Vede je k tomu takřka vždy snaha, snížit na minimum provozní náklady.

Využití samostatných třídičů

Nemusí vést vždy ke znehodnocení recyklovaných materiálů. Osvědčily se např. při recyklaci výkopové zeminy, obrovský kus práce vykonaly např. také při odstraňování následků povodní na Moravě. V případě tak velkých množství netříděných sutí to byla pravděpodobně jediná možnost, jak separovat minerální sutě od ostatních odpadů a využít je při další stavební činnosti - zejména se jednalo o zpevňování hrází, příp. stavbu místních komunikací.

Další typický způsob využívání samotných třídičů je spojen s činností některých firem, které se zabývají získáváním železa ze starých skládek strusky některých sléváren a hutí. Pro tuto činnost se tyto stroje, vybavené navíc velmi účinnými separátory železa, také osvědčily, nicméně až na výjimky byla struska uložena zpět do skládky, takže v tomto případě nelze hovořit o jakékoliv recyklaci. V současnosti však probíhá i výzkum v oblasti využití materiálů z hald ve stavebnictví (ve VÚSH, a.s., Brno), takže i tato oblast může být s ohledem na recyklaci perspektivní.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Využití samostatných drtičů

Se jeví v současnosti velmi diskutabilní. Je to dáno zejména tím, že jsou provozovány takřka výhradně firmami, které mají tuto činnost jen jako doplněk - zejména stavební firmy, které chtějí snížit náklady na likvidaci či zpracování stavebních sutí využitím vlastního zařízení. K tomuto účelu používají malé a relativně jednoduché mobilní drtiče. Kvalita výstupních recyklátů je pak velmi špatná a tyto materiály lze použít pouze na zásypy či jiné obdobné účely. Nehodí se však pro aplikaci nosných vrstev (podloží komunikací, parkovišť apod.).

Nejúnosnější se jeví využívání malých kontejnerových čelisťových drtičů (zejména jednovzpěrných), které jsou navíc vybaveny podávacím vibračním předtřídičem. Získaný recyklovaný materiál (který je možno v případě potřeby navíc přetřídit jednoduchým mobilním třídícím zařízením alespoň na dvě frakce) je pak využíván většinou v lokalitě umístění drtiče. Jedná se zejména o využití na různé terénní úpravy, zásypy, podloží chodníků apod. Recyklát z čelisťového drtiče má sice horší tvarové vlastnosti než při použití odrazového, na druhé straně však převažuje řada výhodných vlastností těchto drtičů právě pro toto nasazení. Je to zejména jejich malá prašnost a také nízké zatížení okolí hlukem. Protože se jedná většinou o využití v blízkosti nejrůznější zástavby, jsou tyto vlastnosti pro provozovatele výhodou.

Na druhé straně je však třeba zdůraznit, že se zde nejedná o recyklaci v pravém slova smyslu - recyklovaný materiál je většinou znehodnocován a použit pro podřadné účely. V zahraničních pramenech je tato činnot označována jako „Down-Cycling“.

Z výše uvedených důvodů lze označit jako jediný způsob opravdu efektivního zhodnocení stavebních sutí jako plnohodnotných druhotných surovin jejich zpracování (recyklace) renomovanou firmou, disponující odpovídajícím zařízením - ať mobilním nebo semimobilním, příp. stacionárním.

V ČR existuje v současnosti takřka 30 těchto firem a lze konstatovat, že v uplynulých několika letech se kvalita produkovaného recyklátu, díky postupně získávaným zkušenostem, zlepšila. Přesto však, v důsledku absence obecných předpisů deklarujících kvalitu recyklátů, nedosahuje zpravidla kvality certifikovaných recyklátů v zahraničí.

Ekologické využití demoličního odpadu

Takto získaný recyklát je možné opětovně na stavbě využít. Například betonová drť je dále používána jako kamenivo do betonových směsí. Cihlová drť je přidávána do směsí s menšími požadavky na pevnost. Přetříděnou zeminu z výkopových prací lze použít při zatravňování okolí staveb.

tags: #recyklace #stavebních #materiálů #proces

Oblíbené příspěvky:

• Pojištění pro životní prostředí
• Živá příroda Velešín
• Vyklízení Odersko
• Ochrana mořských želv
• Toyota RAV4 2019: Klíčové parametry