Trestný čin ohrožení autem: Definice a důsledky

S ohledem na velké množství motoristů a cyklistů dochází také ke každodennímu porušování dopravních předpisů a následných dopravních nehod. V České republice je většina přestupků a trestných činů na úseku dopravy sankcionována mimo jiných postihů také udělováním trestných bodů, které mají zabránit opakovanému porušování povinností motoristů na silnicích.

Jakmile dosáhnete 12 bodů, pozbýváte řidičské oprávnění, a to minimálně na 1 rok. O řidičský průkaz však můžete přijít i bez dosažení 12 bodů, a to tehdy pokud se dopustíte některého ze závažnějšího dopravního přestupku nebo trestného činu.

Alkohol a návykové látky za volantem

Alkohol nepatří za volant ani za řídítka od kola. Požitím alkoholu před nebo během jízdy se dopouštíte přestupku, ale můžete být obviněni i z trestného činu ohrožení pod návykovou látkou. Ten je spáchán v okamžiku, jakmile naměřená hladina alkoholu ve Vaší krvi dosáhne 1 promile - za tohoto stavu jste považováni za nezpůsobilého řídit vozidlo.

Neschopnými ovládat vozidlo můžete být samozřejmě i s nižší hladinou alkoholu, i v tomto případě Vám však tato nezpůsobilost musí být prokázána. Za vozidlo se mimo automobilu považuje také motocykl, kolo, ale pod vlivem alkoholu nesmíte být ani při jízdě na zvířeti.

Pokud se jedná pouze o přestupek, ukládá se pokuta ve výši 20.000 - 50.000 Kč a zákaz řízení v období jednoho až dva roky + 7 bodů, jestliže byla naměřená hladina v krvi vyšší než 0,3 promile. Stejný trest se uloží, pokud se odmítnete podrobit orientační dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření k zjištění alkoholu.

Čtěte také: Vrbětice: Od nedbalosti k útoku

V případě, že bude Vaše jednání posouzeno jako trestný čin, hrozí Vám trest odnětí svobody ve výši jednoho roku, peněžitý trest nebo zákaz řízení. Jestliže jste během Vaší jízdy pod vlivem alkoholu způsobili navíc i dopravní nehodu, můžete dostat trest odnětí svobody ve výši tři měsíců až tři roky.

Alkoholu se tedy na silnicích vždy vyhýbejte, a pozor si dávejte i na tzv. zbytkový alkohol, kdy jste sice alkohol nepožili bezprostředně, ale ještě se Vám nestačil v krvi odbourat.

Proto by si měl každý řidič uvědomit, že pokud požije alkohol anebo jinou návykovou látku, tak by mu mělo být následné řízení motorového vozidla zcela zapovězeno. K prokázání přítomnosti alkoholu anebo jiné návykové látky (nejčastěji se jedná o metamfetamin anebo THC) je však zásadně třeba, aby se řidič podrobil vyšetření na zjištění přítomnosti návykových látek (dechovým analyzátorem anebo rozborem krve).

Stav vylučující způsobilost lze sice v určitých případech dovodit i na základě jiných důkazů, než je provedení dechové zkoušky či rozboru krve (např. výpověďmi svědků o chování řidiče, event. o jeho způsobu jízdy, zajištěním účtu za zkonzumované alkoholické nápoje z restaurace nebo opatřením lékařských zpráv),[2] nicméně je nutné připustit, že odmítnutím vyšetření na přítomnost návykových látek se řidič většinou vyhne trestnímu postihu za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále „tr. zákoník“), a bude postižen pouze za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. d) zák. č.

Tato skutečnost je zjevně primárním důvodem, proč se každý den přibližně 20 řidičů motorových vozidel rozhodne odmítnout vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek.[3] Ponecháme nyní stranou úvahy, zda by de lege ferenda nemělo být odmítnutí vyšetření na přítomnost alkoholu anebo nealkoholových drog postaveno na roveň zjištění stavu vylučujícího způsobilost a posuzováno také jako trestný čin, jako je tomu např.

Čtěte také: Ohrožení pohlavní nemocí: Právní analýza

Společným objektem skutkové podstaty přestupku spočívajícího v řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu [od 1. 1. 2024 se bude jednat o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu], jakož i přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr.

V České republice platí tzv. Při zjištění stavu vylučujícího způsobilost, který si řidič motorového vozidla přivodil vlivem návykové látky, je takovou jízdu motorovým vozidlem zásadně třeba posoudit jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr.

Pro stav vylučující způsobilost neexistuje žádná konkrétní definice, neboť různé návykové látky působí na člověka odlišně, rozdílně ho ovlivňují se zřetelem k provozované činnosti, a proto je nutné v každém jednotlivém případě zkoumat, jakou měrou byla požitou návykovou látkou ovlivněna jeho schopnost vykonávat danou činnost. O stav vylučující způsobilost, mj.

Není přitom povinností správních orgánů ani orgánů činných v trestním řízení paušálně odečítat od naměřených hodnot při dechové zkoušce nějakou veličinu připadající na vliv přesnosti měření a tzv. Chráněným zájmem skutkových podstat přestupků podle § 125c odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. d) a odst. 1 písm. h) bod 3 zákona o silničním provozu (poslední zmíněná skutková podstata přestupku souvisí s novým institutem mentora nezletilého řidiče, který bude do našeho právního řádu zaveden od počátku příštího roku) je zájem společnosti zjistit, zda řidič vozidla, příp.

Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f) a g), resp. Jedinou podmínkou pro vznik povinnosti podrobit se vyšetření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou je výzva osob uvedených ve zmíněných zákonných ustanoveních.[11] Je přitom samozřejmé, že lékařské vyšetření na přítomnost návykových látek nesmí být prováděno bezdůvodně, svévolně, či dokonce šikanózně.[12] Zároveň je třeba zdůraznit, že odmítnutí orientačního vyšetření přestupkem není, protože s tím výslovně počítá příslušná zákonná úprava.[13]

Čtěte také: Alkohol a trestní právo

Přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. d) a odst. 1 písm. h) bod 3 zákona o silničním provozu je pouze odmítnutí odborného lékařského vyšetření. K naplnění skutkové podstaty těchto přestupků přitom dojde již prvním nepochybným vyjádřením vůle odmítnout lékařské vyšetření.

Rovněž je třeba zmínit, že v případě odmítnutí vyšetření na přítomnost návykových látek řidičem motorového vozidla, který se může jízdou motorovým vozidlem dopustit přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku (na rozdíl od učitele autoškoly a mentora nezletilého řidiče, kteří na jízdu řidiče pouze dohlížejí), má policejní hlídka vůči takovému řidiči možnost uplatnit další postup předvídaný zákonem č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále „trestní řád“ či „tr. řád“).

Pokud totiž policista nebo vojenský policista dospěje ze způsobu chování řidiče v průběhu dopravní kontroly k důvodnému podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, může jej podle § 158 odst. 1 písm. e) tr. řádu vyzvat k provedení zkoušky krve nebo k provedení dechové zkoušky a zároveň jej poučit o možnosti uložit mu v případě nevyhovění pořádkovou pokutu (§ 66 tr. řádu) a také o možnosti postupu podle § 114 odst. 4 tr. řádu.

Pokud řidič nevyhoví výzvě dané mu policejním orgánem podle § 158 odst. 1 písm. e) tr. řádu, může mu policista v souladu s § 66 tr. řádu uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč a v krajním případě může v souladu s § 114 odst. 4 tr. řádu překonat jeho odpor za účelem provedení neinvazivních zkoušek směřujících ke zjištění, zda řidič není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou (dechová zkouška na přítomnost alkoholu, resp.

Pokud se od 1. 1. Buď nebude zjištěna v krvi řidiče žádná návyková látka, resp. zjištěná hladina alkoholu nepřesáhne tzv. V případě, že hladina alkoholu přesáhne hodnotu 0,2‰ a nedosáhne alespoň jednoho promile, resp. v případech jiných návykových látek nedosáhne limitních hodnot stanovených ve shora uvedeném stanovisku trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020, tak se od příštího roku bude jednat o přestupek podle § 125c odst. 1 písm.

Nicméně zákon o silničním provozu nevyloučil možnost mimořádně snížit výměru pokuty, která vychází z obecné úpravy v přestupkovém zákoně.[20] Po novele provedené zákonem č. 271/2023 Sb. bude od 1. 1. 2024 rovněž možné, aby správní orgán uložil řidiči zákaz činnosti na dobu kratší, než je její dolní hranice stanovená zákonem o silničním provozu, jestliže by byl zákaz činnosti uložený na této hranici vzhledem k poměrům řidiče nepřiměřeně přísný.

V případě překročení limitních hodnot, resp. prokázání stavu vylučujícího způsobilost k řízení motorových vozidel, je jednání takového řidiče kvalifikováno jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku. Za spáchání tohoto přečinu je možné teoreticky uložit peněžitý trest v řádech několika milionů korun[22] a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu až na 10 let[23] (příp. i jiné druhy trestů, typicky trest obecně prospěšných prací).

Odklony v trestním řízení

Možnost vyřešit trestní řízení za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku tzv. Je možné uvést, že v případě každého přečinu[24] se otevírá prostor pro řešení věci v trestním řízení tzv. odklonem, kterým nejčastěji bývá (pomineme-li vydání trestního příkazu samosoudcem) podmíněné zastavení trestního stíhání podle § 307 tr. řádu nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g tr.

Tento způsob vyřízení věci je přitom pro řidiče zřejmě nejvýhodnější (takový řidič nebude mít ani záznam ve výpisu z Rejstříku trestů, a ani ve výpisu z evidence přestupků). Přitom mnohdy není třeba, aby ve věci rozhodoval soud, neboť velkou část případů kvalifikovaných jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr.

Základní podmínky pro využití odklonu u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. Je samozřejmé, že při užití odklonu musí být splněny základní podmínky uvedené v § 179g odst. 1 nebo v § 307 odst. 1 tr. Co se týče podmínky doznání podle § 179g odst. 1 písm. a) nebo § 307 odst. 1 písm. a) tr. řádu, tak je nutné uvést, že pokud podezřelý či obviněný při výslechu po sdělení podezření nebo při výslechu po zahájení trestního stíhání spáchání trestného činu popře nebo využije svého práva odepřít výpověď, ale po následné poradě s obhájcem (který mu vysvětlí výhody odklonu) svůj názor změní a bude chtít možnosti odklonu využít, tak není vyloučeno, aby znovu kontaktoval státního zástupce a ke svému jednání se doznal.

Dále je zapotřebí, aby obviněný nebo podezřelý ještě před rozhodnutím o odklonu nahradil škodu nebo s poškozeným uzavřel o její náhradě dohodu, a tím splnil podmínku podle § 179g odst. 1 písm. b) nebo podle § 307 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti zejména v případě naplnění kvalifikované skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy obviněný nebo podezřelý pod vlivem návykové látky způsobí dopravní nehodu.[25]

V těchto případech je totiž vyloučena alternativa náhrady škody formou oznámení dopravní nehody a poskytnutí potřebné součinnosti příslušné pojišťovně, kde má pachatel sjednáno tzv. zákonné pojištění vozidla, neboť na tyto případy se vztahuje zákonná výluka z pojištění, resp. Přitom je třeba si uvědomit, že trestní řád neumožňuje, aby státní zástupce (na rozdíl od soudu v odsuzujícím rozsudku) jednostranně uložil v rozhodnutí o odklonu obviněnému nebo podezřelému povinnost ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání uhradit způsobenou škodu, aniž by předtím došlo k uzavření dohody o náhradě způsobené škody mezi obviněným či podezřelým a poškozeným.

Základní podmínkou pro využití institutu podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu na potrestání je také skutečnost, že vzhledem k osobě obviněného či podezřelého a s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu je možné považovat vyřízení věci formou odklonu za dostačující.

Při zvažování užití odklonu v případě přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku je nutné reflektovat také judikaturu Nejvyššího soudu, podle které platí, že zpravidla nelze považovat za dostačující rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 1 tr. řádu (obdobně také rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání podle § 179g odst. 1 tr. řádu) pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku, zvláště byla-li naplněna jeho kvalifikovaná skutková podstata.

Naproti tomu by zpravidla bylo možné považovat za dostačující rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání (nebo podmíněném odložení podání návrhu na potrestání), pokud by byla využita některá ze zpřísňujících alternativ uvedených v § 307 odst. 2 písm. a) či b) tr. řádu.[27] Zmíněné zpřísňující alternativy jsou přitom shodně upraveny také v § 179g odst. 2 písm. a), b) tr.

Doporučení a prevence

Jízdu přizpůsobte hlavně svým schopnostem, stavu vozidla i komunikace. Jestliže způsobíte dopravní nehodu, při níž došlo k ublížení na zdraví jiné osoby, hrozí Vám v případě přestupku pokuta ve výši 25.000 - 50.000 Kč a k tomu zákaz činnosti v rozmezí od jednoho roku do dvou let. Pokud však došlo k vážnějšímu ublížení na zdraví, či dokonce k usmrcení, projednává se nehoda v trestním řízení, kde už jsou sankce podstatně vyšší.

Pamatujte, že neposkytnutí pomoci osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, je trestáno trestním zákonem, a můžete být odsouzeni až k dvěma létům nepodmíněnému odnětí svobody. V případě neposkytnutí pomoci řidičem, který se účastnil na dopravní nehodě, je trest odnětí svobody až ve výši 5 let a zákaz řízení.

Jestliže po dopravní nehodě nezastavíte vozidlo nebo od ní dokonce ujedete, je toto jednání trestáno pokutou ve výši 2.500 - 5.000 Kč + 7 bodů, samozřejmě za předpokladu, že se nikomu nic nestane.

Překročení povolené rychlosti

Při překročení povolené rychlosti se vystavujete nejen riziku pokuty, ale také zákazu řízení. Zákon omezuje rychlost takto: řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a autobusu smí jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km/h, na dálnici a silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 130 km/h. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km/h. V obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km/h, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km/h.

Postihy za nedodržení těchto rychlostí se liší v závislosti na tom, o kolik km/h v konkrétním případě rychlost překročíte. Jestliže nejvyšší dovolenou rychlost překročíte v obci méně než o 20 km/h a mimo obec méně než o 30 km/h, hrozí Vám v blokovém řízení pokuta do 1.000 Kč a v přestupkovém řízení od 1.500 - 2.500 Kč + 2 body (stejná sankce je i v případě telefonování za jízdy).

Pokud povolenou rychlost v obci překročíte o více než 20 km/h a mimo obec o více než 30 km/h, může Vám být v blokovém řízení uložena pokuta až do výše 2.500 Kč a v přestupkovém řízení od 2.500 - 5.000 Kč + 3 body.

Horší situace nastává, pokud je Vám naměřena vyšší rychlost než povolená o 40 km/h v obci a o 50 km/h mimo obec. V tomto případě nelze záležitost vyřešit blokovým řízením, ale projednává se zásadně před přestupkovou komisí, a mimo pokuty ve výši 5.000 - 10.000 Kč, Vám bude udělen navíc zákaz řízení v období 6 měsíců až jednoho roku + ztráta 5 bodů.

Řízení bez řidičského oprávnění

Řízení bez platného řidičského oprávnění se nevyplácí. Pokud řídíte motorové vozidlo, aniž byste vlastnili příslušné řidičské oprávnění, dopouštíte se přestupku, za nějž se ukládá pokuta ve výši 25.000 - 50.000 Kč a zákaz řízení v období 1 - 2 roku.

Jestliže Vám byl řidičský průkaz zadržen nebo nemáte platný posudek o své zdravotní způsobilosti, budete sankcionováni pokutou ve výši 5.000 - 10.000 Kč a zákazem řízení v rozmezí 6 - 12 měsíců.

Jiný případ nastává, jestliže řídíte po tom, co Vám byl řidičský průkaz odebrán, ať již pro dosažení 12 trestných bodů nebo v důsledku jiné sankce za spáchaný přestupek či trestný čin. V tomto momentu se dopouštíte trestného činu maření výkonu rozhodnutí a můžete být odsouzeni k trestu odnětí svobody až na tři roky.

Institut osoby blízké

Na osobu blízkou se už od příštího roku nebude tak snadné vymlouvat. Institut osoby blízké je v dnešní době při porušování povinností na silnicích velmi často využíván. Policie zachytí radarem u Vašeho vozidla překročenou rychlost, není však schopna zachytit, kdo automobil řídil.

Jakmile dojde k výzvě správního orgánu, abyste se dostavili k podání vysvětlení, nabízí se řešení odepřít toto vysvětlení z důvodu ohrožení osoby blízké nebezpečím postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin. Nezapomeňte však, že provozovatel vozidla se dopouští přestupku tím, že přikáže nebo svěří samostatné řízení vozidla osobě, o níž nezná údaje potřebné k určení její totožnosti. Není tedy vhodné tvrdit, že Vám osoba, jež řídila vozidlo, nebyla známa.

Ohrožení chodce na přechodu

Za spáchání dopravního přestupku "Ohrožení chodce na přechodu" jsou řidičům přičítány 4 body v rámci bodového systému (bodového hodnocení řidičů). Jedná se tedy o "středně závažný" přestupek. Přestupek je možné vyřešit příkazem na místě (udělením pokuty) do 2500,- Kč. V případě zahájení správního řízení hrozí sankce 2.500 - 5.000.

Za spáchání tohoto přestupku se udělí i zákaz činnosti (řízení motorových vozidel), konkrétně na 1 - 6 měs. (spáchá-li 2x a vícekrát za 12 měsíců po sobě jdoucích).

Definice přestupku "Ohrožení chodce na přechodu", včetně sankcí a počtu bodů pro bodové hodnocení, je uvedena v následující tabulce:

Pokud jste spáchali bodovaný přestupek "Ohrožení chodce na přechodu", doporučujeme dodržovat doporučení jak předejít vybodování.

Dopustili jste se dopravního přestupku "Ohrožení chodce na přechodu" a chcete poradit nebo se na něco zeptat? Navštivte sekci Poradna.

Další související bodované přestupky v dopravě:předchozí přestupek: § 125c / 1f) 5.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů, účinných ke dni 21.11.2012:Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích Zákon č. úplné znění zákona č. jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 60/2001Sb., zákonem č. 478/2001Sb., zákonem č. zákonem č. 311/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 436/2003 Sb., zákonem č. zákonem č. 229/2005 Sb., zákonem č. 411/2005 Sb., zákonem č. 76/2006 Sb., zákonem č. a zákonem č.

tags: #trestný #čin #ohrožení #autem #definice

Oblíbené příspěvky:

• Témata pro školu v přírodě
• Příjmová chudoba samoživitelek
• Likvidace aut Lysá nad Labem a okolí
• Charakteristika klimatických oblastí
• Význam ekologie