Ochrana přírody a legislativa v souvislosti s trháním výhonků


11.12.2025

Jakékoliv stavební dílo vzniká záměrnou činností člověka na úkor přírody nebo přírodních prvků. K nim náleží i společenstva rostlin (stromy, keře, trávníkové a květinové plochy), která ke svému životu potřebují čas a prostor.

Ze všech živých prvků tohoto společenstva jsou to stromy, jejichž čas a prostor vyžaduje maximální hodnoty. Např. listnatý strom potřebuje sto let na to, aby dorostl výšky až do 30 m a šířky koruny nad 30 m. A to se nejedná jen o prostor pro vnímatelnou a viditelnou část, což je kmen a koruna, ale i prostor pro zakryté kořeny, které jsou často stejně mohutné a pro život stromu naprosto nezbytné.

Kromě toho stromy a vegetace mohou přispívat i ke stabilizaci terénu. Na druhé straně je však třeba znát i jejich negativní vliv na stavby, které mohou způsobit jejich poruchy a tím i škody. A právě tyto problémy jsou předmětem tohoto příspěvku.

Legislativa v oblasti ochrany přírody

Zákon o životním prostředí č.17/1992 Sb. stanoví zásady ochrany životního prostředí a s ní související povinnosti právnických a fyzických osob. Na tento zákon navazuje zákon č.244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Mimo jiné se v něm stanoví povinnost posuzovat z tohoto hlediska změny ve využití území.

  • Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb.
  • Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavební řádu, ve znění zákonů č.103/1990 Sb., č.262/1992 Sb., č.43/1994 Sb. a č.183/2006 Sb.(stavební zákon) a související předpisy stanoví mimo jiné rozsah nezbytných informací o území, jehož využití má být usměrněno nebo v němž mají být umístěny stavby.
  • Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu § 13 (1) stanoví, že negativní účinky staveb a jejich zařízení na životní prostředí, k nimž mimo jiné patří znečišťování vod a zastínění budov, nesmí překročit limity uvedené v příslušných předpisech, např.vyhlášce č.45/1966 Sb. o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění pozdějších předpisů.
  • Obdobné požadavky jako jsou uvedené v §13 (1) Vyhlášky č.137/1998 Sb.
  • ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství. Ochrana stromů, rostlinných porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech patří k nejvýznamnějším zpracovaným normám na ochranu dřevin při všech stavebních činnostech.

Prořezávání stromů a legislativa

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou všechny dřeviny rostoucí mimo les chráněny před poškozováním a ničením. Obecně se to týká zejména kácení dřevin, kde je třeba povolení obecního úřadu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Typy řezů

  • Vyvětvování: Má váš strom na kmeni hodně postranních výhonů? Můžete ho odhalit vyvětvováním. Strom pak nepůsobí tak objemně a vy tím vytvoříte prostor pro cestičku nebo útulné posezení. Větve odřízněte přibližně do výšky hlavy, ale dbejte při tom na proporce stromu.
  • Udržovací/odlehčovací řez: V důsledku hniloby nebo vichřice se mohou větve nalomit nebo ulomit. Ty by se pak měly odříznout. Slabým místem může být i rozvětvení, a to v případě, že se dvě stejně silné větve rozvětvují ve stejném bodě pod stejným úhlem.

Řezem ovocných stromů zajistíte nejen to, že získají krásný tvar, ale především to, že stromy hojně kvetou, a tudíž i nesou víc ovoce. K pečlivému prořezávání potřebujete správné nástroje. Volba nástroje závisí na pracovních krocích a na poloze a tloušťce větví. Tenčí větve a větvičky lze zkrátit a ustřihnout zahradnickými nůžkami. Pro silnější větve je vhodné použít nůžky na větve a vysoké větve je nejlepší zkrátit vyvětvovací pilou.

Pozor: Při práci na stromu vždy zajistěte pracovní prostor tak, aby do prostoru padajících větví a větviček nemohla vstoupit žádná osoba ani zvíře.

Náletové dřeviny a jejich ochrana

Náletové dřeviny představují běžný problém pro mnoho majitelů zahrad a pozemků. Tyto samovolně rostoucí rostliny se často objevují na nechtěných místech a mohou narušit vzhled i funkčnost vaší zahrady.

Nejčastější druhy náletových dřevin

  • Bříza bělokorá
  • Trnovník akát
  • Pajasan žláznatý
  • Jasan ztepilý

Metody zjišťování náletových dřevin

Pravidelná kontrola zahrady je základem včasného odhalení náletových dřevin. Důležité je prohlížet zejména okraje pozemku a místa u plotů.

Pro správnou identifikaci je třeba sledovat:

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

  • Tvar a uspořádání listů
  • Strukturu kůry
  • Přítomnost plodů nebo semen
  • Způsob růstu a větvení

Prevence a kontrola náletových dřevin

Pravidelné sekání trávy každých 7-14 dní zamezuje klíčení semen náletových dřevin. Na okrajích pozemku je nutné udržovat čistý pruh o šířce minimálně 1 metru.

Mulčování záhonů vrstvou 5-10 cm organického materiálu vytváří účinnou bariéru proti růstu nežádoucích rostlin.

Vhodné materiály:

  • Dřevěná štěpka
  • Sláma
  • Borka

Chemické metody kontroly náletových dřevin

Použití herbicidů představuje účinnou metodu likvidace nežádoucích dřevin. Správná aplikace a výběr vhodného přípravku zajistí dlouhodobé výsledky při minimálním dopadu na okolní vegetaci.

Systémové herbicidy s účinnou látkou glyfosát jsou nejúčinnější proti náletovým dřevinám. Pro mladé výhonky stačí postřik na listy, zatímco u vzrostlých dřevin je nutný nátěr na řeznou plochu.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Doporučené koncentrace:

  • Listové ošetření: 2-3% roztok
  • Nátěr pařezů: 10-15% roztok

Ekologické a přírodní přístupy

Přírodní metody kontroly náletových dřevin nabízí šetrné a dlouhodobě udržitelné řešení bez negativních dopadů na životní prostředí. Tyto postupy podporují přirozenou rovnováhu v zahradě.

  • Pravidelné kosení
  • Mulčování hustou vrstvou organického materiálu
  • Vytrvalé plodiny jako půdopokryvné rostliny

Legislativa a regulace pro likvidaci náletových dřevin

Vlastníci pozemků mají podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, povinnost pečovat o své pozemky tak, aby nedocházelo k nadměrnému šíření náletových dřevin.

Pro kácení stromů s obvodem kmene nad 80 cm ve výšce 130 cm je nutné získat povolení od příslušného orgánu ochrany přírody.

V období od 1. března do 31. srpna je zakázáno kácení dřevin z důvodu hnízdění ptáků, pokud nejde o havarijní stav.

Příloha č. 2 k vyhlášce č.

Semenáčky prostokořennéSemenáčky krytokořennéSazenicePoloodrostkyOdrostkyČíselný znakf)12341K, 1V2K, 2V3K, 3V4K, 4V5,5K, 5V6,6K, 6V7,7K, 7V8,8K,8V9,9K, 9V10,10K, 10V11, 11K, 11V12, 12K, 12VRozpětí výšky nadzemní části (cm)10-1415-2526-5051-8010-1415-2526-5051-8015-2526-3536-5051-7051-8081-120121-180181-250Tloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věkTloušťkaa)Max. věk b)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. věkb)Tloušťkaa)Max. Výška nadzemní části - U semenáčků a sazenic o minimální výšce 10 cm, resp. 15 cm (číselný znak 1, 1K, IV, 2, 2K, 2V, 5, 5K a 5V) je tolerance výšky nadzemní části až o 5 cm povolena pouze směrem nahoru s výjimkou borovice lesní a borovice černé, kde se připouští tolerance výšky nadzemní části také směrem dolů, a to až o 3 cm. U sazenic s výškou nadzemní části 51-70 cm (číselný znak 8, 8K a 8V) je povolena tolerance směrem nahoru až o 10 cm. Tloušťka kořenového krčku - U všech rozpětí výšek nadzemní části při splnění ostatních parametrů kvality, určených pro dané výškové rozpětí, je u nejmenší tloušťky kořenového krčku povolena 10% tolerance směrem dolů s výjimkou krytokořenných semenáčků z výsevů do pěstebních obalů, pěstovaných po dobu maximálně jednoho roku, u nichž je povolena tolerance nejmenší tloušťky kořenového krčku směrem dolů až o 1 mm. b) při pěstování sadebního materiálu z 8. a 9. e) vzhledem ke geneticky podmíněné růstové variabilitě je u sazenic smrku ztepilého původem z 8. lesního vegetačního stupně hlavním kritériem výsadby schopnosti tloušťka kořenového krčku při dodržení ostatních parametrů kvality, u všech rozpětí výšek nadzemní části sazenic z 8.

Příloha č. 3 k vyhlášce č.

Druh dřeviny Typ sadebního materiálu Poměr výšky k tloušťce kořenového krčku Minimální tloušťka kořenového krčku (mm)
SMSemenáčky 15-251:214c) Sazenice26-351:217c) 36-501:317c)
Poloodrostky 51-701:417c) 51-801:325c) 81-1201:535c)
BO mimo borovice klečeSemenáčky 10-141:410-14 15-251:412-20 Sazenice15-351:312-20
36-501:515-20 Poloodrostky51-801:515-20 MDSemenáčky15-251:210-14 26-501:312-20
Sazenice26-501:215-20 51-701:315-20 Poloodrostky51-801:315-20 81-1201:426-34
JDSazenice15-351:215-20 36-501:315-20 Poloodrostky51-801:515-20 DGSemenáčky15-251:412-20
Sazenice26-351:215-20 36-501:315-20 Poloodrostky51-801:415-20 DB, BK, JV, JSSemenáčky26-351:112-20
36-501:215-20 51-801:215-20 Sazenice15-351:115-20 36-501:115-20
51-701:215-20 Poloodrostky81-1201:226-34 Odrostky121-1801:326-34 181-2501:326-34
Pozn. Pozn. Pozn.

tags: #trhani #vyhonku #ochrana #prirody #legislativa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]