Tři kvality hmotné přírody

Abychom mohli vědecky a do hloubky pochopit, kdo jsme, odkud pocházíme a kam směřujeme, potřebujeme se na svět kolem nás dívat pohledem skrze autoritativní védská písma, která automaticky zahrnují jak hmotnou část poznání, tak i duchovní. Védská písma v tomto ohledu poskytují zcela komplexní pohled na věc ze všech vědních oborů. Přes stavebnictví, zdravotnictví, sociální vědu, vojenství či astronomii až po duchovní poznání o podstatně nás samých.

Můžeme tedy říci, že veškeré poznání potřebné pro úspěšný život a prospěch celé společnosti je již zde. Bylo sepsáno před dávnými časy a v dnešní době je přeloženo a celosvětově rozšířeno v podobě knih Šríly Prabhupády. Jelikož je toto poznání autorizované a úplné, není potřeba něco dalšího vymýšlet a vylepšovat. Vše potřebné již je zde. Vlivem naší vlastní nedokonalosti je i vše, co svými nedokonalými smysli vybádáme, též nedokonalé. Proto tento vzestupný způsob získávání poznání nemůže být nikdy dokonalý, je vždy plný chyb. Skutečně moudří lidé nic nevymýšlí, ale učí se. Učí se od skutečné autority, z autorizovaného zdroje.

Díky tomu, že úplné poznání z védských písem o Absolutní pravdě zahrnuje i duchovní aspekt poznání o nás samých jakožto nepatrných duších, nedílných částí Nejvyšší duše, můžeme porozumět naši duchovní podstatě a dovést náš život k dokonalosti. Díky poznání o hmotné přírodě, duši, nadduši a vztahu mezi nimi, můžeme jednoduše vědět, kdo jsme, odkud pocházíme, co je naší věčnou povahou, jaké je naše původní a přirozené postavení, jak můžeme žít v tomto životě v souladu s přírodními zákony tak, abychom se jen stále dokola nezaplétali do nikdy nekončící spirály karmických akcí a reakcí, ze kterých plyne koloběh rození a smrti a neustálé utrpení, které v tomto světě prožíváme.

Toto jsou ve skutečnosti hlavní problémy dnešní moderní civilizace. Zrození, nemoci, stáří a smrt. Problémy čistě duchovního rázu, způsobené absencí duchovního poznání v našem moderním vzdělávacím systému mají proto pouze duchovní řešení. Duše není stejné povahy jako tento svět. Všechny prvky, které kolem sebe vidíme a dokonce i ty, co nevidíme, jako jsou mysl, inteligence a falešné ego, všechny jsou hmotného charakteru. Celý tento svět je tedy stvořen z jemnohmotných a hrubohmotných prvků, hmota ovšem sama o sobě nic nedělá, je nečinná.

Stejně jako když máme dvě ampule a v každé z nich jednu chemickou látku, dokud nepřijde vyšší moc, nic se nestane. Ampule budou vedle sebe stát na stole bez jakékoliv interakce. Do té doby dokud nepřijde chemik, který je vezme a smíchá. Teprve pak začne probíhat chemická reakce. Stejně tak celé toto stvoření je kombinací živých bytostí - džívátmá - a tří kvalit hmotné přírody. Protože hmota je nečinná a statická, dočasná, plná nevědomosti a utrpení, do pohybu ji uvádí vyšší moc. Živá duše, která je oblečena v tomto hmotném, neživém těle jako ve skafandru, ozařuje celé toto tělo vědomím.

Čtěte také: Technologie IoT pro ovzduší

Bg. Živá bytost žije v hmotné přírodě a užívá si jejích tří kvalit. To je způsobeno jejím stykem s touto přírodou. Celé toto stvoření je kombinací hmotné přírody - prakriti, a živých bytostí - džívátmá. Jelikož je ovšem duše nepatrná, ozařuje vědomím pouze tělo, které právě obývá. Nadduše - Paramátma, pak prostupuje svým vědomím všechna těla. Jak dokazuje verš: Bg. Věz, že všechny stavy bytí - ať už na úrovni kvality dobra, vášně či nevědomosti - jsou projevem Mé energie. Z jednoho hlediska jsem vším, ale přitom jsem nezávislý. Všechny hmotné činnosti na světě probíhají pod vlivem tří kvalit hmotné přírody. Tyto kvality jsou emanacemi Nejvyššího Pána, Krišny, ale On jim není podroben.

Například podle státních zákonů může být občan potrestán, nicméně král, zákonodárce, jim nepodléhá. Všechny kvality hmotné přírody - dobro, vášeň a nevědomost, jsou projevy Nejvyššího Pána, Krišny, ale Krišna není vůči hmotné přírodě v podřízeném postavení. Je tedy nirguṇa - přestože guny, kvality, pocházejí od Něho, neovlivní Ho. Nejvyšší Pán sídlí v srdci každé živé bytosti jako pozorovatel jejích činností. Nadduše a individuální duše, neboli Paramátmá a džívátmá, si nemohou být za žádných okolností rovny, i když obě jsou ve stejném těle jako dva ptáci sedící na stejném stromě. Jeden, Paramátmá neboli Nadduše, je pouze svědkem. Druhý pták pojídá ovoce stromu.

Bg. Jak potvrzuje tento verš - každý svého štěstí strůjce. Na základě našich činností v tomto světě zažíváme buď štěstí, a nebo neštěstí, které jsou ovšem dočasné a proto střídavě přicházejí a odcházejí, stejně jako se střídají roční období. Veškeré hmotné neštěstí i štěstí je dočasné stejně jako všechny hmotné statky. Naše peníze, majetek, rodina, sláva… vše jednoho dne skončí. Bg. Požitky pocházející ze styku hmotných smyslů se smyslovými objekty jsou zdrojem neštěstí. Hmotné smyslové požitky pocházejí z hmotných smyslů. Všechny jsou dočasné, jelikož dočasné je již samo tělo. Proto bychom svou energii měli soustředit na seberealizaci. Praktikováním duchovního života - bhakti-jógy, můžeme zažívat transcendentální štěstí, které nepřichází z hmotné, ale z duchovní úrovně. Díky tomu není dočasné ani pomíjivé. Dnešní moderní pohled na svět kolem nás a vědecké poznání života je neúplné, protože zahrnuje pouze hmotnou část vědy.

Bg. Ten, kdo má víru, by měl nejprve vyhledat nějakou příznivou společnost, kde bude moci naslouchat o Bohu a tak postupně nabýt poznání. Když přijme duchovního učitele, může se naučit rozlišovat mezi hmotným a duchovním, a to se mu stane odrazovým můstkem k další duchovní realizaci. Duchovní učitel různými pokyny učí své žáky, jak se zbavit hmotného pojetí života. Každý může poznat, že tělo je hmota - lze to zjistit při rozboru jeho dvaceti čtyř hmotných prvků. Tělo je hrubohmotný projev a subtilním projevem je mysl a následné psychologické aspekty. A příznaky života jsou projevy vzájemného působení těchto prvků. Kromě toho tu však je duše a také Nadduše, a ty nejsou jedno a totéž. Tento hmotný svět je v pohybu díky spojení duše a dvaceti čtyř hmotných prvků. Ten, kdo vidí, že celý hmotný projev je kombinací hmotných prvků a duše, a zná také postavení Nejvyšší Duše, je způsobilý k přemístění do duchovního světa.

Příběh o rýži a kvalitách hmotné přírody

Jednou Šríla Prabhupáda mluvil o svém životě gentlemana hospodáře v Kalkatě. Popisoval různé druhy rýže, které jedly různé typy lidí, řka, že aristokratická třída preferovala dlouhozrnnou basmati rýži a služebnická třída preferovala krátkozrnnou, levnější rýži. Basmati pro nás byla nová a Šríla Prabhupáda k tomu vyjadřoval své uznání. Řekl: “Každý má něco rád v závislosti na své přirozenosti," vysvětloval, “každému chutná něco jiného v závislosti na jeho přirozenosti. Pokud dáte tygrovi mléko, nevezme si jej. Touží pít krev. To je jeho přirozenost.”

Čtěte také: Kvalita ovzduší v České republice

Šríla Prabhupáda začal mluvit o svých vlastních zkušenostech. Když byl hospodář, měl pár sluhů, jak bylo v koloniální a pokoloniální Indii zvykem. “Protože jsme jedli velice kvalitní basmati rýži, která je dlouhozrnná a velmi chutná, chtěl jsem nejlepší rýži dát i svým služebníkům. Chtěl jsem jim nabídnout to nejlepší prasádam a péči, protože jak je řečeno - i když někdo zaplatí svým služebníkům, pořád jim je zadlužen, jelikož prokazují mnoho služby. Přijetí služby je vážná věc," vysvětloval, "protože to může velmi zaplést. Po nějakou dobu mí služebníci jedli tuto velice dobrou basmati rýži. A potom jednoho dne,” popisoval Šríla Prabhupáda, “ke mně velice pokorně přišel jeden služebník a požádal mě: ´Pane, jste velice laskavý a úctyhodný a nemám ke službě vám žádné stížnosti. Jsem velice spokojen s tím, že sloužím ve vaší domácnosti, ale mám jen jednu věc, pane. Je pro nás velice těžké jíst rýži, kterou nám dáváte. Nejsme zvyklí. Je možné, abychom mohli jíst krátkozrnnou rýži?´"

Šríla Prabhupáda vybuchl smíchy, smál se a třásl hlavou ze strany na stranu, zdvižené obočí, napolo zavřené oči a řekl: “Jen se podívejte, dávám mu rýži první třídy, ale není schopen to snášet. Touží po rýži třetí třídy, levnější kvality, protože v ní má chuť. Tohle jsou kvality hmotné přírody, taková subtilní věc. Tak jsem jim dal, co chtěli.”

Šríla Prabhupáda nám dal takové hluboké vysvětlení kvalit hmotné přírody. Je to vybráno z knih a vloženo do našich životů. Můžeme se dívat kolem sebe a vidět, jak mají lidé různé chutě na základě svých kvalit hmotné přírody v jídle, muzice, prostředí, všem, a můžeme také pozorovat, jak se to sdružováním se s čistými oddanými a oddanou službou mění - naše chutě, naše preference jsou kultivovanější a více sattvické. Šríla Prabhupáda nás také varoval před přijetím služby od druhých, jak se do toho můžeme zamotat a jak důležité je ji oplatit. Dát jim prasádam, nějaké Krišna vědomé požehnání a příležitost, protože to nám pomůže zabránit zapletení se do karmického cyklu přijímání služby.

Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste nám dal svoji službu. Díky tomu se můžeme očistit a naše chutě se změní z naší touhy sloužit psům na touhu sloužit Bohu. Říkával jste, že pes (angl. Dog) přečtený pozpátku je bůh (angl. God), a to ukazuje zaostalost moderní civilizace. Spíše než aby uctívali Boha, uctívají psy a slouží jim. Psi jsou považováni za úložiště nižších kvalit, jako je chtíč, vztek, chamtivost a nespoutané smysly. Psi jsou symbolem degradace. I když oni sami mají dobrou vlastnost věrnosti, problém nastává, když nahradíme službu Bohu službou psovi. Děkuji Vám, Šrílo Prabhupádo, že jste nás naučil rozdílu mezi službou psovi a službou Bohu a za očištění našich vědomí, takže se naše kvality hmotné přírody mohou pomalu měnit a my můžeme vyvinout chuť ke službě Krišnovi.

Sattva, Radžas a Tamas v Ájurvédě

Sattva, radžas a tamas. Podle ájurvédy mají všechny formy života tyto tři kvality neboli guny, a to v různém poměru a kombinaci. Jejich souhrn definuje náš charakter a povahu. Pokud jsou v přirozené harmonii, cítíme se dobře. Když se však vychýlí z rovnováhy, může to s naší psychikou zamávat. Co znamená slovo guna a jak nám může pomoci pracovat s naší myslí, emocemi, psychikou? Doslovný překlad slova guna je lano. Stejně jako jsou jednotlivé prameny lana spleteny dohromady, tak jsou i guny spojené, aby vytvořily skutečný, objektivní vesmír. Teorie gun tedy filosoficky vysvětluje, z čeho je tento vesmír vytvořen a jak se projevuje. Avšak pro ty, kdo praktikují jógu, je pochopení gun důležité zejména proto, aby si lépe uvědomili, zda se na cestě jógové praxe posouvají vpřed (sattva), přešlapují na místě (radžas) nebo ztrácí správný směr (tamas).

Čtěte také: Vysvětlení IKO

Tři základní kvality

Sattvu si lze představit jako čistou, průhlednou skleněnou tabuli, která umožňuje světlu plynule procházet. Původní povaha naší mysli je právě taková, sattvická - jasná, klidná, harmonická. Sattva není osvícení samo o sobě, ale odhaluje to, co je pravdivé, skutečné - sat. Projevuje se jako krása, rovnováha, inspirace. Podporuje život, energii, zdraví a spokojenost. Kultivace sattvy prováděná tím, že děláme rozhodnutí, která povznáší naše vědomí, v nás utváří pocity nesobecké radosti. A to je hlavním cílem jógy.

Radžas je energie změny. Vyznačuje se vášní, touhou, úsilím, bolestí. Taková činnost může přinést pohyb směrem k sattvě, vyššímu duchovnímu porozumění, nebo k tamas, nevědomosti. Může tedy být pozitivní i negativní. Nejčastěji je charakterizována jako nestabilní, rozrušená, nešťastná, což přináší impuls k samotné změně. Podnětem k těmto změnám jsou naše smysly, které rozrušují mysl a způsobují závislosti. To nás vede k hledání pocitu štěstí ve vnějším světě, což z dlouhodobého hlediska vede k tamas.

Tamas skrývá přítomnost vědomí. Způsobuje otupělost, nevědomost a přináší tíhu a pocit nehybnosti. Jedno sanskrtské synonymum pro tamas zní stiti neboli stabilní. Tamas někdy může být potřebné, například pokud je namístě zůstat v posteli, odpočívat, abychom se uzdravili. Avšak primárně nás tamas brzdí, znehybňuje. Aktivita spojená s tamas nám nic nepřináší, je bezduchá. Často jde o letargii, otálení, plýtvání časem a zaslepenost k vnitřnímu vědomí.

Sattva, radžas a tamas spolu neustále komunikují a tvoří náš běžný mentální stav. Sattva - jasnost, radžas - rozrušení, tamas - netečnost. Všechny jsou v nás obsaženy, a dokonce nejen v nás, ale ve všem okolo nás. I v nás samých vždy nějaká z těchto kvalit převažuje. Od toho se odvíjí i náš temperament a mentální nastavení.

Jaký jsem typ?

• Sattvické typy lidí jsou spokojené, klidné, mentálně i emocionálně vyrovnané. Jejich myšlenky mívají dobrý záměr a spontánně konají dobré skutky. Jsou nesobečtí, ohleduplní. Jejich dominantními emocemi jsou láska, víra, oddanost a spokojenost.
• Radžastické typy lidí jsou neustále až přehnaně aktivní, neklidní, pobíhají od jedné věci ke druhé a mají radost, pokud je jejich diář naplněný k prasknutí. Často vyhledávají multitasking a naplnění toho, co si naplánovali, je jejich prioritou. Mají velké nadšení, ambice, ale málo vnitřního klidu a míru. Nesnášejí opozici, v tu chvíli sáhnou k agresivitě a intrikám. Emocionálně je ovládá zlost, naštvanost, hněv, agrese, vášeň a pýcha.
• Tamastické typy lidí trpí mentální otupělostí, netečností a letargií. Jejich pohled na svět je temný a nic je nemotivuje. Emocionálně je sužuje klam, násilí, paranoia, prudkost či megalomanie. Jen velmi těžko se odhodlávají ke změně svého myšlení a jednání.

Radžastická mysl je aktivní, intenzivní a má sklony k velmi agresivnímu, žárlivému a impulzivnímu chování. Jakákoli argumentace s lidmi s touto myslí bývá velmi náročná. Tamastická mysl je pomalá, letargická a bez hlubšího zájmu se sklony k negativnímu a destruktivnímu myšlení. Lidé s touto myslí mají tendenci k odevzdanosti, utápění se ve svých temných myšlenkách.

Sattvická mysl je čistá, vyrovnaná. Lidé se sattvickou myslí jsou si vědomi stinných i světlých stránek sebe sama i světa okolo sebe. Jsou kreativní a schopní hledat východisko z každé situace. Dívají se na věci pozitivně. Samozřejmě i tento typ lidí mívá sklony k radžastickému či tamastickému myšlení. Čistě sattvické myšlení je opravdu vzácné.

Jak s gunami pracovat

Pro dosažení vnitřní harmonie a uzdravení je třeba nejdříve pracovat s tamas. Odstranit netečnost, nechuť k pohybu na úrovni fyzického já. Praxe očistných technik v józe i ájurvédě pomáhá odstranit toxické látky z fyzického těla, které nás blokují, ale také rozproudit tok prány. Jde tedy o očistu na úrovni energetického těla. Proč by se tato praxe měla zařazovat ráno a proč ájurvéda mluví o ranním očistném rituálu? Protože ráno, po probuzení, převládá kvalita tamas. Spánek je označován za tamastický stav. Ranní praxe si tedy žádá intenzivnější provádění pozic a více pránajámy než praxe odpolední či večerní.

V dalším kroku je třeba zklidnit radžas - snažíme se zmírnit a omezit podněty, které nás rozrušují. Taková praxe je většinou zařazována po pracovním dni či náročném období nebo v těžkých situacích obecně. Vždy když se vzdalujeme od naší mysli a svého nitra. Smysly nám mylně říkají, že pokud budeme mít tyto boty nebo toto jídlo, pak budeme šťastnější, spokojenější. Opak je ale pravdou. Proto je třeba kontroly smyslů, ne jejich potlačení, jak bývá někdy mylně zmiňováno. Pratjáhára (stažení pozornosti) je cestou ke kontrole smyslů, nebo ještě lépe k jejich nasměrování do našeho nitra. Jsou to okamžiky, kdy nasloucháme tlukotu svého srdce, vnitřním pocitům, přirozené inteligenci našeho těla. Spojujeme se s naší čtvrtou kóšou - intuitivní vrstvou. Objevujeme klid a harmonizujeme radžas.

Cesta k našemu pravému já

Co nám může k tomuto stavu pomoci? Pomalá praxe pozic, zpívání manter, vizualizace i afirmace. Poslední fází je pozvednutí sattvy, k čemuž slouží meditace. Jde o vyšší úroveň jógové praxe, proto je sedmým stupněm v Pataňdžaliho jógasútrách. Přes čistou sattvu, stav klidu - nirodha - poznáváme poslední vrstvu - anandamája kóšu a naše opravdové já. Naplňuje nás stav blaženosti a spokojenosti ze samotného bytí v přítomném okamžiku.

Ájurvéda stejně jako jóga používá diagnostiku tří gun k poznání individuální mentální a duchovní povahy. Většinou v nás jedna z gun převládá a je určující pro naše chování a jednání, avšak máme v sobě aspekty všech tří. To, co se okolo nás děje, je příčinou toho, která guna vystupuje na povrch a ovládá nás v daném okamžiku. Každý máme svá sattvická, radžastická a tamastická období. Samozřejmě to souvisí stejně jako u ájurvédských dóš také s věkem a ročním obdobím.

Podle učení ájurvédy právě z těchto tří gun povstalo pět elementů - země, voda, oheň, vzduch, éter. Jejich kombinace pak tvoří tři dóši.

tags: #tri #kvality #hmotne #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a výroba škrobových sáčků
• Průvodce instalací sprchového koutu bez vaničky
• Slunné stanoviště: Jaké stromy vybrat?
• Role Flexa ve Futurámě
• Jak nainstalovat granitový dřez