Výběr stromů na slunné stanoviště pro vaši zahradu

Zahrada je místem, kde se můžeme spojit s přírodou, relaxovat a užívat si krásy okolí. Stromy a keře určují celkový ráz zahrady, rozdělují ji na jednotlivé části, poskytují stín, chrání před větrem, zásobují nás plody, navíc krásně voní a umí vykouzlit zajímavou atmosféru. Okrasné stromy si najdou své místo v každé zahradě, ať už menší nebo velké a rozlehlé. Dodávají nádech stálosti a dlouhověkosti, zkrášlují zahradu díky svým různorodým tvarům, barvám listů či jehlic, květem, kůrou či plodem.

Výběr solitérního stromu není jen otázkou vkusu. Jde o dlouhodobé rozhodnutí, které ovlivní celou kompozici zahrady - její strukturu, zastínění i celkový charakter. Ne každý solitér patří do každé zahrady. Strom, který působí nádherně v parku, může v malé zahrádce působit stísněně až rušivě.

Jak vybírat solitérní dřevinu do zahrady?

Nejjednodušší je oslovit odborníka, který nám s výběrem vhodného stromu a jeho výsadbou poradí. Pokud tuto možnost nemáme, je dobré si před nákupem zjistit o dřevině alespoň maximum informací - náročnost na pěstování, vhodné stanoviště, choroby a škůdci na které dřevina trpí a v neposlední řadě také rozměry, kterých strom v dospělosti dosáhne.

Okrasné stromy se dají dělit na okrasné jehličnany a okrasné listnáče. Výběr konkrétního stromu nezávisí pouze na tom, která dřevina se nám líbí. Je důležité také zvážit stanovištní podmínky, kam chceme dřevinu vysadit (slunce, polostín, stín), vláhové podmínky a účel, pro který dřevinu vysazujeme.

Chceme-li, aby náš vybraný soliter na zahradě vynikal například květem či podzimním zbarvením, budeme vybírat z listnatých stromů. Pokud je naším cílem vybrat dřevinu, která nás kromě pohledu z okna potěší, ale zároveň brání nechtěným pohledům zvědavého souseda, a to po celý rok i v zimě, budeme vybírat z jehličnanů, které jsou větvené odspoda a vytváří tak neprůhlednou bariéru.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Dalším kritériem výběru je velikost zahrady, respektive rozměr plochy pro výsadbu. Vždy bereme v úvahu celkové proporce, které dosáhne dřevina v dospělosti, abychom do budoucna nezatížili naše další generace případným kácením stromu z důvodu, že po letech svojí velikostí na zahradě překáží nebo ohrožuje dům apod.

Za těmito účely jsou dnes dřeviny vyšlechtěny do řady nejrůznějších kultivarů, kdy každý kultivar nese svoje jisté upřesňující znaky (výška dorůstání, tvar koruny, barva listu atd.), a každý si tak má možnost vybrat vhodný strom pro svoji zahradu.

Chcete-li vaši zahradu nenásilně včlenit do okolní krajiny, volte takové stromy, které v našem klimatickém pásu běžně rostou a vyskytují se v krajině poblíž vaší zahrady. Listnaté okrasné dřeviny na zimu sice opadají, ale během sezóny vás potěší několikrát do roka. Na jaře budou krásně kvést a vonět, na podzim se zase jejich listy mohou zbarvit do zajímavých barevných variací a celý efekt dovrší jejich zrající plody. U některých listnáčů navíc může obdivovat jejich zajímavou borku, jako je tomu například u některých druhů bříz.

Tvar koruny je sice dán geneticky, ale zda se koruna vyvine tak, jak má, záleží na stanovištních podmínkách. Existují koruny košaté i řídké, kulovité, deštníkovité nebo štíhlé, větve mohou být široce rozložené i povislé, kmeny nízké i vysoké. Při výběru stanoviště nesmíme zapomenout, že listy každoročně opadávají a rozhodně je nechceme mít v bazénu, nebo v jezírku.

Listnaté stromy vhodné na slunné stanoviště

• Javory: Mezi nejpoužívanější javory pro soliterní výsadbu patří červenolistý javor mléč (Acer platanoides ´Crimson King´ nebo Acer platanoides ´Crimson Sentry´) - strom s rozložitě kulovitou korunou, je většího vzrůstu (12-15m), takže patří do větších zahrad, listy jsou laločnaté červenohnědé, purpurově lesklé. Vyžaduje slunnou až polostinnou polohu, často trpí na houbovou chorobu - padlí (bílé povlaky listů). Dalším často vysazovaným javorem je kulovitý javor mléč (Acer platanoides ´Globosum´) - strom je vhodný do menších zahrad, dorůstá okolo 4 - 5m výšky, průměr koruny je okolo 3- 4m. Má pravidelnou kompaktní kulovitou korunu, pro kterou je často vybírán, listy jsou po celou dobu vegetace zelené. Daří se mu na slunném stanovišti, stejně jako předchozí zástupce i tento kulovitý javor trpí často na padlí.
• Katalpa: Dalším menším stromem s pravidelnou kulovitou korunou je katalpa (Catalpa bignonioides ´Nana´), dorůstá zhruba stejných rozměrů jako výše uvedený kulovitý javor mléč, má i stejné nároky pro pěstování a stejně tak jako javory i katalpy trpí na houbovou chorobu padlí. Listy jsou velké, srdčité, plodem jsou výrazně dlouhé tmavě hnědé až černé lusky.
• Dřezovec trojtrnný: Žlutolistý kultivar dřezovce trojtrnného (Gleditzia triacanthos ´Sunburst´) je oblíbeným zástupcem středně vzrůstného soliterního stromu s jemnou nepravidelnou vzdušnou korunou. Dorůstá okolo 8m, má rád slunné polohy, listy jsou zpeřené zlatožluté. Na choroby a škůdce příliš netrpí.
• Tulipánovník tulipánokvětý: (Liriodendron tulipifera) - poměrně mohutný strom vhodný do větších zahrad, dorůstá okolo 15-17m, jeho květy nápadně připomínají tulipány, mají žlutozelenou barvu, kvete v období květen - červen, má rád slunné polohy a propustné kyselejší půdy.
• Okrasné jabloně: (Malus) Výraznou růžovou či bílorůžovou barvou květu vítají jaro. Na podzim se obalí okrasnými jablíčky různých velikostí podle kultivaru stromu. Ty u některých druhů vydrží na větvích velmi dlouho do zimy.
• Okrasné japonské třešně: Velmi oblíbené soliterní stromy bohatě kvetoucí na jaře v různých odstínech růžové barvy. Patří mezi středně vzrůstné stromy, dorůstají okolo 6m, převislé druhy jsou nižší, dorůstají zhruba 3 - 4m. Pro pěstování jsou nenáročné, vyhovuje jim slunné stanoviště a propustné živné půdy. Mezi nejpoužívanější druhy patří tzv. sakury (Prunus serrulata´), korunu mohou mít nepravidelnou kuželovitou (např. Prunus serrulata ´Kanzan´) nebo mohou mít převislou korunu (např. Prunus serrulata ´Kiku - shidare´). Další okrasnou třešní s velkou oblibou použití je červenolistá třešeň (Prunus cerasifera ´Nigra´). Listy má po celou dobu vegetace tmavě červené, květe na jaře růžovobílými květy, dorůstá okolo 5-6m, je tedy vhodná i do menších zahrad na slunné stanoviště.
• Jeřáby: Menší stromy s řidší nepravidelnou korunou jsou ceněné zejména pro jejich okrasné oranžové plody, které na větvích vytrvají až do zimy.

Jehličnaté stromy vhodné na slunné stanoviště

Jehličnaté stromy dodají vaší zahradě neotřelý vzhled, který je po celý rok stejný, tedy i v zimě. Jsou charakteristické svou vůní a v létě poskytnou dokonalý stín, který v horkých dnech opravdu oceníte. V zimě si zase můžete nazdobit jehličnatý strom u vstupu v předzahrádce. Výhodou jehličnatých stromů je jejich nenáročnost. S trochou nadsázky lze říci, že je zasadíte a nemusíte se o ně v podstatě starat. Nepotřebují žádný řez, z pravidla příliš netrpí na škůdce a choroby, jen během parného léta uvítají občasnou zálivku a na jaře přihnojení.

Čtěte také: Realita a výzvy

Jehličnany lze sázet do skupin nebo je nechat vyniknout jako samostatně stojící soliteru. Většina jehličnanů které lze využít jako okrasné solitery mají rádi slunné partie (borovice, smrky), případně polostín (jedle).

• Jedle stejnobarvá: (Abies concolor) Poměrně statný a rychleji rostoucí jehličnan ceněný svým pravidelným tvarem již v mládí a šedomodrou barvou jehlic. Dorůstá okolo 15-20m, má ráda polostín a živnější vlhčí půdy. Přechodně ale zvládne i vedra a přísušky.
• Jedle korejská: (Abies koreana) Menší až středně velká jedle pomalu rostoucí, v mládí je její tvar lehce nepravidelný a na pravidelnosti nabírá s věkem. Dorůstá do výšky okolo 5m, má krásné veliké fialovohnědé šišky. Na pěstování je poměrně nenáročná, roste dobře v každé ne příliš suché půdě a lépe je jí na přístíněném stanovišti než na plném slunci.
• Modřín převislý: (Larix decidua ´Pendula´) Na kmínku roubovaný převislý kultivar modřínu opadavého, výška dorůstání je odvislá od výšky naroubování, ale zpravidla se jedná o drobnější jehličnaté solitery s dorůstáním do 3m. Větvičky po čase převysají až na zem. Na podzim se před opadem jehlic probarvuje do žluta. Na pěstování je nenáročný, má rád spíš sušší a slunné stanoviště.
• Smrk ztepilý sloupovitý: (Picea abies ´Cupressina´) Štíhlý vysoký smrk dorůstající v dospělosti okolo 15m, tvar pravidelně úzce kuželovitý, hustý. Nemá rád sušší půdy a delší vedra, jinak je nenáročný.
• Smrk omorika: (Picea omorika) Štíhlý smrk s pravidelným tvarem, dorůstá do 12-15m, nejčastěji se vysazuje do skupin, ale lze ho použít také jako soliteru. Nesnáší přemokřené půdy, jinak je na pěstování nenáročný.
• Smrk pichlavý stříbrný: (Picea pungens´Hopsii´/cv.) Středně veliký strom s pravidelnou široce kuželovitou korunou je ceněný jak pro svůj pravidelný tvar, tak pro svoji šedostříbrnou barvu jehlic. Dorůstá okolo 12m. Na stanoviště je zcela nenáročný, vyhovuje mu plné slunce, je velmi efektivní soliterou pro středně veliké zahrady.
• Borovice černá: (Pinus nigra) Poměrně statný strom s široce kuželovitým habitem dorůstající 15m, zcela nenáročná borovice, které vyhovuje sušší a slunné stanoviště.
• Cypřišek nutkajský převislý: (Chamaecyparis nootkatensis ´Pendula´) Středně vysoký cypřiš se závěsovitě převisajícími vedlejšími větvičkami. Dorůstá do 10-12m, je jedinečný svým lehce převislým habitem a nepravidelným rozmístěním hlavních větví na kmeni. Ideálním stanovištěm pro pěstování je slunce či polostín a vlhčí půdy.

Stromy pro suchá stanoviště

Některá městská stanoviště vyžadují druhy, které snášejí sucho lépe než běžné alejové stromy. V podmínkách České republiky se stále častěji uplatňuje dub cer (Quercus cerris), který dobře snáší sucho i městské prostředí, dále javor babyka (Acer campestre), jehož hluboký kořenový systém mu umožňuje prosperovat i při omezené dostupnosti vody, a jasan zimnář (Fraxinus ornus), který je odolný vůči letnímu přísušku. Dobrou volbou jsou také dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos) a mahalebka obecná (Prunus mahaleb), které se díky své přirozené adaptabilitě často uplatňují ve městských výsadbách na extrémních stanovištích. Za pozornost stojí i méně známé dřeviny, jako je habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia).

Rychle rostoucí stromy

Každý vlastník zahrady dobře ví, že než stromy dosáhnou impozantních rozměrů, může to trvat pěkně dlouho. K rychle rostoucím stromům patří původní i zdomácnělé druhy, které jsou ekologickým rájem pro spoustu živočichů a hmyzu.

Mnohé rychle rostoucí původní stromy jsou odolné vůči suchu. Vyznačují se hlubokým nebo daleko sahajícím kořenovým systémem a obecně velmi dobře snáší horko.

Podzimní krása

Podzim přináší do zahrady nádhernou paletu ohromujících barev, a jedním z nejlepších způsobů, jak tuto přírodu oslavit, je výběr stromů, které vytvoří spektakulární podzimní show. Tři stromy na podzim, které ve své nádheře vynikají, jsou javor dlanitolistý, škumpa orobincová a ruj vlasatá.

Čtěte také: Více o ekologických cigaretových filtrech

• Javor dlanitolistý je kompaktní strom nebo keř, který se krásně hodí na menší zahrady. Listy tohoto stromu se na podzim proměňují do ohromujících červených, oranžových a zlatých odstínů, vytvářejíce nádherný záblesk barev.
• Škumpa orobincová je strom známý svými efektními listy, které na podzim přecházejí do různých odstínů červené a oranžové. Škumpa orobincová má také výrazné květenství, které zaujme snad každého svým rudým zbarvením.
• Ruj vlasatý je strom s výraznými listy, které na podzim získávají sytě červenou až purpurovou barvu. Jeho listy připomínají samet, což dodává zahradě unikátní texturu.

tags: #strom #na #slunne #stanoviste #vyber

Oblíbené příspěvky:

• Ubytování v penzionech pro rodiny
• Udržitelná drogerie: Průvodce
• Sazebník poplatků Ústí nad Labem
• Měření Emisí Prostějov
• Co dělat po odpadnutí pupečního pahýlu