Množství vyprodukovaného odpadu neustále roste a tato skutečnost má negativní vliv nejen na naše životy, ale třeba také na životní prostředí. A tak není divu, že roste také tlak na jeho co nejefektivnější využití. Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití. Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití.
Důvodů je celá řada. Plasty se vyrábějí z ropy a jak jistě všichni víme, zásoby této suroviny, stejně jako dalších přírodních zdrojů, jsou omezené. Tříděním a recyklací plastů tedy šetříme energii i neobnovitelné přírodní zdroje (konkrétně ropu).
V České republice se plasty třídí do žlutých kontejnerů či pytlů na separovaný odpad. Při třídění odpadu bychom se měli vždy řídit informacemi uvedenými na samolepkách na sběrných nádobách (obce mohou mít totiž různá specifika nakládání s odpadem). Pomoci nám mohou také symboly na konkrétním výrobku.
Obecné zásady správného třídění odpadů - nač nezapomenout?
PET láhve, ale i ostatní duté obaly od potravin, kosmetiky a čisticích prostředků musíme před vhozením do barevného kontejneru vždy zmáčknout či sešlápnout, abychom maximálně zmenšili jejich objem. Plastové fólie, sáčky a tašky můžeme také vytřídit do sběrných nádob na plasty. Jednorázové plastové obaly od jídla, jako jsou polystyrenové boxy a plastové krabičky na obědy, obaly od sýrů či salámů, ale třeba i kelímky od jogurtů nebo od pomazánek, nesmí být příliš znečištěné nebo mastné. Zbytky obsahu stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít např. papírovou utěrkou, kterou jsme právě setřeli kuchyňskou linku.
Čtěte také: Třídění odpadu: Chromové rozměry
Do kontejnerů na plastový odpad nepatří obaly se zbytky nebezpečného obsahu, jako jsou chemikálie a barvy (značí symbol nebezpečný odpad), mastné a znečištěné obaly se zbytky jídla, plastové vodovodní trubky, zbytky podlahových krytin (např. lina) a další odpady, které nejsou obaly.
Zjednodušeně lze říct, že vytříděný plastový odpad naloží svozové auto a sveze ho na třídičku, kde jej čeká ruční nebo automatické dotřídění. V ČR funguje přibližně 140 dotřiďovacích linek. Z toho cca 130 je ručních na papír a plasty a 2 automatizované pouze na plasty. Jednotlivé skupiny plastů jsou slisovány do kostek a čekají na další cestu. V tomto stavu mohou být předány přímo recyklátorům nebo dalším úpravcům, kteří z nich dle požadavků zpracovatelů připraví tzv. druhotnou surovinu na výrobu nových produktů.
Dotřiďovací linky slouží k úpravě svezeného vytříděného odpadu na tzv. druhotné suroviny. Cílem je zbavit odpady nežádoucích příměsí, které se nesmí dostat do recyklačního procesu, a dotřídit odpad na jednotlivé materiály dle požadavků zpracovatelů. Odpad nevhodný k dalšímu zpracování se označuje jako výmět. Výmět je část odpadu, kterou nelze po dotřídění dále materiálově využít.
Druhotné suroviny jsou materiály získané z vytříděných odpadů úpravou jejich fyzikálních vlastností. Na rozdíl od primárních surovin vznikají lidskou činností, nikoliv přirozenými přírodními procesy. Primární surovina je materiál přírodního původu - například plyn, ropa, rudy, voda atd.). Využití druhotných surovin má mnoho pozitiv - šetříme primární zdroje, které se jinak musí těžit (ničení přírody, logistická a energetická náročnost, mnoho procesních kroků…), a navíc využití již zpracovaných surovin vede k významným úsporám například energií.
Podle nejnovějších údajů (z roku 2024) bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití cca 260 000 tun plastového obalového odpadu. Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků. Energetickým využitím v cementárnách nebo teplárnách rozumíme přeměnu za účelem výroby tepla nebo elektřiny.
Čtěte také: Stojany na tříděný odpad: kovové provedení
Nejčastěji z vytříděných plastů vzniká tzv. regranulát. Je to tzv. druhotná surovina získaná recyklací vždy jednoho konkrétního druhu plastového odpadu (PP, PET, LDPE, HDPE). Jedná se o malé plastové pecičky, které slouží jako vstupní surovina pro výrobu nových produktů. Na regranulát se zpracovávají hlavně fólie a obaly od potravin. Recyklované plasty najdete ve většině nových plastových výrobků.
Z vytříděných plastů vzniká celá řada nových výrobků - například různé druhy obalových materiálů (láhve, vaničky, blistry, kelímky, ale i kanystry, velkoobjemové nádrže) či fólie a pytle, ale také textilní a technická vlákna (stany, koberce, silonová vlákna, lana, sítě, potahy a výplně do aut atd.), stavební konstrukce a materiály i obaly pro drogistické zboží, přepravky, boxy a mnoho dalšího. Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery. Vyrábí se z nich také fólie, pytle, sáčky nebo různé stavební prvky (náhrada betonu, protihlukové stěny, žlaby, ale také trubky apod.) či itinerář pro veřejné prostory. Recyklované plasty se mohou vrátit také jako výplně a výlisky do aut, hračky atd. Plasty mohou být takto využity samostatně, nebo jako kompozitní materiály (např.
Pěnový polystyren se pro změnu zpracovává do izolačních tvárnic a tepelných izolací. Ze směsných plastů se pak vyrábějí například ploty, zatravňovací dlažba, zahradní kompostéry nebo protihlukové zábrany. Z vytříděných PET lahví se vyrábějí nové PET lahve nebo technická a textilní vlákna, která se pak používají pro výrobu koberců nebo oděvů.
Plastový výmět z třídicích linek, který už nelze dále recyklovat, se po další úpravě využívá jako součást tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Tato paliva slouží jako částečná náhrada uhlí v teplárnách a jiných energetických zařízeních, kde se z něj vyrábí teplo a elektřina. Při výrobě cementu je potřeba vysoká teplota (cca 1500 °C), proto se využívají paliva s vysokou výhřevností. Kromě uhlí a plynu mají tuto vlastnost také tuhá alternativní paliva, která jsou vyrobena z odpadních plastů a pneumatik. Ty se při spalování stávají součástí vyrobeného cementu. - jejich využívání je přísně regulováno.
TAP (tuhá alternativní paliva) je označení pro „tuhá alternativní paliva“, která se používají jako náhrada fosilních paliv (zejména hnědého uhlí). Obvykle se TAP vyrábí z plastového výmětu či problematicky zpracovatelných plastů, kompozitních materiálů, textilií nebo pneumatik, a to na základě požadavků odběratele. Jedná se o efektivní využití odpadu, které je navíc přísně regulováno. Platná legislativa zohledňuje při nakládání s odpady tzv.
Čtěte také: Praktické rady pro výběr odpadkového koše
Skládkování je nejstarší metodou odstranění odpadu, při níž se většina potenciálně využitelného materiálu nevyužije, ale uloží se pod zem. I přesto jsou skládky odpadu stále součástí odpadového hospodářství. Na skládky by měly směřovat pouze odpady, které nelze materiálově nebo energeticky využít.
tags: #třídění #odpadu #plasty #jak #třídit