Biomasa a bioplyn: Obnovitelné zdroje energie s potenciálem v České republice

V České republice jsou stovky zařízení, které umí vyrábět teplo a elektřinu z obnovitelných zdrojů. Vytápění obytných domů, ale také škol, úřadů nebo průmyslových areálů, výroba elektřiny a biometanu, který je na kvalitativní úrovni jako zemní plyn, to vše je možné díky bioplynu a biomase. Výrobním zdrojem je dřevní štěpka, sláma, ale také kejda nebo bioodpad.

Sdružení CZ Biom si právě připomíná tři desetiletí rozvoje bioplynu a biomasy v České republice. CZ Biom je organizací, která podporuje rozvoj využití biomasy, bioplynu a biometanu jako obnovitelných zdrojů bioenergie, prosazuje takové podmínky pro udržitelný rozvoj těchto obnovitelných zdrojů, aby tyto obory přispívaly ke snižování skleníkových emisí a k ochraně přírody a půdy. Zabývá se také využíváním bioodpadů nebo kompostováním. Sdružuje specialisty, podnikatele a další experty, spolu s vědci a odborníky z výzkumných ústavů, univerzit a firem připravuje odborné studie, posudky, strategie a analýzy.

Za tu dobu přitom moderní zdroje energie z biomasy urazily velký kus cesty a právě nyní nabývají na významu: jsou udržitelné, bezemisní, podporují rozvoj komunit a regionů a navíc nabízejí služby výkonové rovnováhy pro ostatní obnovitelné zdroje, protože na rozdíl od nich nejsou sezónně kolísavé a závislé na počasí. Tento týden organizace oslavila 30 let od svého založení.

Stovky výrobních zařízení

V České republice je téměř stovka licencovaných zdrojů využívajících pevnou biomasu buď jako primární, nebo minoritní palivo. Dohromady se tato zařízení využívající dřevní odpad, štěpku nebo piliny podílejí na tuzemských obnovitelných zdrojích 27 procenty, tedy bezmála 58,5 miliony gigajoulů. Biomasa má rovněž významné zastoupení v domácnostech, které odpovídá téměř 40procentnímu podílu na veškeré obnovitelné energii.

Díky tomu se zužitkují veškeré zbytky z pokácených stromů počínaje větvemi a konče pilinami. Odpadní dřevo se drtí na štěpku, jejímž pálením vzniká opět elektřina a teplo, které mohou zásobovat celé obce a části měst. Z pilin se vyrábějí pelety, ekologické topivo do kotlů.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Dlouhým vývojem prošel rovněž bioplyn. V České republice vyrostlo okolo 400 zemědělských bioplynových stanic, které využívají například kejdu nebo bioodpady k výrobě bioplynu. Ten se následně spaluje v kogeneračních jednotkách a produkuje obnovitelnou elektřinu a teplo, kterým mnohdy zásobují většinové části měst a obcí. Další energii vyrábějí stanice, které jsou například součástí čistíren odpadních vod.

Podle posledních výročních zpráv Energetického regulačního úřadu činila v roce 2022 hrubá výroba elektřiny z bioplynu více než 2,6 milionu megawatthodin a také takřka 4,3 terajoulu tepla, což je zhruba 30 procent z celkové výroby. Je zde tedy stále potenciál k rozvoji využití tepla. Mírně klesající trend ve využití tepla v posledních dvou letech je způsoben tlakem na výběr daně z plynu na pohon motorů v bioplynkách, kterou vyžadují celníci od roku 2021.

Součást moderního mixu

Bioplynové stanice a biomasové teplárny za poslední desetiletí prokázaly, že jsou významnou součástí moderního energetického systému. Mohou produkovat elektřinu s proměnným výkonem podle potřeby distribuční soustavy a svých technických možností. „Flexibilita může sloužit k poskytování služeb výkonové rovnováhy během dne, ale i k mnohem důležitější sezónní regulaci,“ poznamenal Jan Habart, předseda CZ Biom.

Bioplyn lze také upravit na kvalitu zemního plynu - biometanu, který může v dopravě nebo průmyslu nahrazovat zemní plyn. „Bioplyn, který se nevyužije k výrobě elektřiny a tepla v letním období, může být právě upraven na biometan,“ potvrdil Habart.

V této oblasti má ale Česko velké mezery. Nejenže si před lety stanovilo málo ambiciózní cíle na výrobu tohoto obnovitelného plynu, za což zemi kritizovala i Evropská komise, ale tyto plány ani neplní. V republice zatím nefunguje ani deset stanic na výrobu biometanu.

Čtěte také: Česká republika a zpracování odpadu

Sdružení CZ Biom připomnělo, že výroba biometanu byla v republice zahájena v roce 2019, kdy bylo uvedeno do provozu první zařízení. Do letošního roku se tento počet rozrostl zatím na devět stanic s vykázanou roční produkcí kolem 7,6 milionu kubíků. Česko má ale možnosti, aby v roce 2030 vyrábělo i více než 700 milionů kubíků biometanu ze surovin, které splňují kritéria udržitelnosti.

„V letošním roce spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu novou podporu pro biometanové stanice, takzvaný zelený bonus na biometan. Věříme, že díky této podpoře nastávají biometanovým stanicím lepší časy,“ konstatoval Jan Habart.

Neutrální emisní bilance

Z hlediska dopadu na emise skleníkových plynů má biomasa neutrální bilanci. Na zachycování zbytkového uhlíku se budou v budoucnu používat nové technologie. „Scénáře dekarbonizace vyžadují nejen snižování emisí oxidu uhličitého, ale také technologie na zachycování uhlíku, které budou kompenzovat ty emise, které se nepodaří zcela eliminovat,“ vysvětlil Habart.

Přímé zachycování uhlíku z atmosféry je ale velmi nákladné, protože jeho koncentrace je menší než 0,5 procenta. Perspektivnější jsou technologie zachycování CO2 ze spalování biomasy, bioplynu nebo biometanu. „Zachycený oxid uhličitý se může využít pro další průmyslové aplikace (BECCU - utilization), nebo se v nějaké formě uloží do orné půdy (například biochar), chemicky naváže na některé horniny, případně se vtlačí do vytěžených slojí zemního plynu (BECCS storage). V zahraničí již první pilotní projekty vznikají, v České republice jsou zatím první technologie na zachycování pomocí biocharu,“ řekl Jan Habart a připomněl Zlatou Olešnici na Trutnovsku.

Obnovitelné zdroje se ukazují jako stabilně rostoucí sektor, i co se zaměstnanosti týká. Až 95 procent biomasy a bioplynu se vyrábí v Evropě. To samé platí o výrobě zařízení na výrobu energie či úpravu produktů z biomasy a bioplynu a zároveň s tím se na starém kontinentu vyvíjejí i nové technologie, což přináší vznik nových pracovních míst. Tuzemský sektor výroby energie z obnovitelných zdrojů zaměstnává desetitisíce lidí již dnes. Podle odhadů studie CZ Biom vytvoří sektor bioenergetiky do roku 2030 více než osm a půl tisíce dalších pracovních míst.

Čtěte také: Obnovitelná energie z biomasy

„Bioplyn i pevná biomasa jsou stabilní zdroje energie, a to bez ohledu na aktuální klimatické podmínky, které se přesouvají ke službám výkonnostní rovnováhy. Celý obor dokáže poskytnout flexibilitu rovnající se elektrárně Dlouhé Stráně,“ doplnil Jan Habart.

Sektor bioplynu zaznamenal podle zprávy Evropské bioplynové asociace v posledních letech výrazný růst. Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu v roce 2021 dosáhla 4,5 procenta podílu spotřeby plynu v Evropské unii. V roce 2021 došlo k dosud nejvyššímu ročnímu nárůstu produkce biometanu, a to o 20 procent. Na konci téhož roku bylo v Evropě celkem 1 067 biometanových stanic, což je v porovnání s rokem 2020 o 184 více. Z aktualizovaného odhadu studie Gas for Climate vyplývá, že v roce 2030 by se v Evropě mohlo vyrobit až 44 miliard metrů krychlových biometanu a v roce 2050 až 165 miliard kubíků.

Konec příspěvku na KVETK rychlejšímu rozvoji oboru v Česku by mohlo pomoci navrácení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) z roku 2013 malým bioplynovým stanicím. Ty byly spuštěny již po solárním boomu (2009 až 2010), tedy v době, kdy stát rozvoj obnovitelných zdrojů energie spíše omezoval. V takové atmosféře byl novelizován zákon o podporovaných zdrojích tak, že se podpora již nepočítala jako do roku 2012 pomocí diskontované návratnosti (tedy včetně přiměřeného zisku), ale pomocí takzvané prosté návratnosti - tedy že se vložené prostředky vrátí bez jakéhokoli zhodnocení. Provozovatelům byl jako určitá kompenzace nabídnut příspěvek na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), který snížení podpory dorovnával. Obě podpory se kombinovaly, respektive sčítaly. Provozovatelé tak byli motivováni investovat do technologií na využití tepla, například často šlo o teplovody, které dnes vytápějí obce.

Poskytování příspěvku na KVET bylo od ledna 2023 zastaveno, Energetický regulační úřad ho přestal vyplácet. „Zastavení tohoto příspěvku byl s ohledem na vysoké ceny energie pochopitelný krok. Ceny elektřiny se však pro rok 2024 výrazně snížily, přesto se o vyplácení této podpory znovu neuvažuje,“ poznamenal Jan Habart z CZ Biom. Získat lze od 30 do 65 procent způsobilých výdajů na jeden projekt. Žádosti o podporu bude možné podávat od 9. ledna 2025 do 9. „Základ budoucnosti české energetiky vidíme v jádru a rozvoji obnovitelných zdrojů. Proto se dlouhodobě zaměřujeme na podporu přechodu českých firem od fosilních paliv. Mezi podporované aktivity aktuální výzvy patří výstavba zdrojů tepla z biomasy, včetně kombinované výroby elektřiny a tepla, a vyvedení tepla rozvodnými tepelnými zařízeními do místa spotřeby. Cílem výzvy je podpořit a zatraktivnit využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména biomasy z vlastní produkce, pro nové příjemce podpory. „Program je příležitostí pro firmy, které chtějí investovat do inovací, snížit náklady a chránit životní prostředí. Míra podpory bude poskytována dle velikosti podniku a typu způsobilých výdajů od 30 % do 65 %. Celkové způsobilé výdaje na projekt musí být minimálně ve výši 8 milionů korun a maximálně 300 milionů korun. Více informací k výzvě najdete na to webu OP TAK. Zájemci o dotaci se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace, která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a administrací projektu. OP TAK 2021-2027 je jeden z klíčových evropských programů na podporu podnikatelů. Jeho cílem je zvýšit přidanou hodnotu podniků, podpořit rozvoj nových inovativních firem a usnadnit chytrý přechod k udržitelné a digitální ekonomice. Program se primárně zaměřuje na podporu malých a středních podniků. V oblasti úspor energií, energetické a digitální infrastruktury nebo výzkumu a vývoje nechybí ani podpora pro velké podniky. Zajímá vás téma financování podnikání a dotací? Co vám nabízíme? Informace o podpoře podnikání financované z prostředků státního rozpočtu ČR, z fondů EU i z jiných zdrojů. Ministerstvo průmyslu a obchodu tento týden spustilo výzvy zaměřené na transformaci českého teplárenství a kombinované výroby elektřiny a tepla. Aukce a dotační programy mají pomoci firmám s modernizací stávajících výroben a motivovat je k většímu využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, jako je biomasa. Výše podpory se pohybují ve stovkách milionů korun a dokončení většiny podpořených projektů se očekává mezi lety 2028 až 2030.

Podmínky aukce, v níž je celková hodnota soutěženého instalovaného elektrického výkonu 13,12 MWe, zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu těsně před koncem minulého roku. Hlavním cílem je podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve zdrojích s instalovaným výkonem nad 1 MW, které ke svému provozu využívají zemní plyn, biomasu, bioplyn nebo důlní plyn. Vyhláška se nevztahuje na zdroje spalující odpad. V případě zdrojů na zemní plyn musí žadatel navíc prokázat, že projekt je technicky a ekonomicky schopen nahradit zemní plyn a provozovat obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny do roku 2050.

Forem podpory tento rok přibylo více

Podpora tak dává příležitost provozovatelům lokálních nebo závodních tepláren k modernizaci svých zdrojů. Tyto teplárny dnes z velké části stále fungují na uhlí, jehož těžba by se měla v České republice do roku 2030 výrazně omezit. Termín pro uvedení dotované výrobny do provozu nebo provedení modernizace stanovuje aukce na konec roku 2029. Úspěšní žadatelé tak budou mít na realizaci zhruba 5 let, přičemž u většiny z nich se předpokládá, že čerpání podpory formou zeleného bonusu začne mezi lety 2028 a 2030.

Podpora pro menší výrobny elektřiny s výkonem do 1 MW, výrobny tepla z biomasy a udržovací podpora tepla z biomasy bude poskytována formou úředně stanoveného zeleného bonusu. Čerpání podpory pro tyto zdroje má začít už od roku 2025.

Kromě zmíněné aukce vyhlásilo MPO na konci minulého roku také výzvu z evropských fondů na podporu výroby energie z biomasy s alokací 500 milionů korun. Výzva má firmám primárně pomoci se zvyšováním efektivního využití obnovitelných zdrojů energie z biomasy a se snižováním spotřeby primárních energetických zdrojů. Platí jak pro malé a střední podniky, tak i pro ty velké.

Využití biomasy a bioplynu v posledních letech stagnuje, budoucí vývoj ale vypadá pozitivně

Zveřejněná podpora ukazuje, že biomasa a bioplyn mají i nadále své místo v české energetice. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo ke konci roku 2023 v České republice celkem 78 provozoven na spalování biomasy s celkovým výkonem přesahujícím 2200 MW a 418 bioplynových stanic s instalovaným výkonem 333 MW.

Ačkoliv v posledních letech další rozvoj v obou případech spíše stagnoval, a v případě biomasy dokonce poklesl instalovaný výkon i počet provozoven, nové výzvy svědčí o tom, že stát v těchto zdrojích stále vidí potenciál. V případě biomasy lze do konce dekády očekávat rostoucí trend instalovaného výkonu. Bioplynu sice končí postupně podpora, ale jednou z forem dalšího rozvoje nabízí přesun k biometanu.

Z biomasy se vyrábí zhruba 3 % elektřiny v ČR, objem výroby se od roku 2020 stabilně pohybuje nad hranicí 2,2 TWh ročně, tedy na podobné úrovni jako výroba vodních elektráren. Významná role těchto paliv je však ve výrobě tepla, kde se ještě v roce 2023 podílela na celkové výrobě zhruba 20 %.

tags: #biomasa #obnovitelné #zdroje #energie #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění ovzduší a Evropa
• Tipy na ubytování v přírodě
• Recenze Leos Novak Odpady
• Odcizení moderního člověka přírodě podle Heideggera
• Legislativní ochrana raka