Předložená práce se zabývá problematikou emisí tuhých znečišťujících látek a popisuje principy a technologie na jejich odstranění. Zaměřuje se především na mechanické odlučovače tuhých částic.
Emise a Imise: Základní Pojmy
Emise (úlety) jsou znečišťující látky unikající přímo ze zdroje znečištění. Emise se objektivizují měřením přímo na zdroji, výsledky se porovnávají s hygienickými limity.
Imise je označení pro emise, které se dostaly již do prostředí - do půdy, vody nebo rostliny. Imise vznikají jako následek emisí, při kontaktu emise s životním prostředím. Imise se ukládají v půdě, rostlinách a organismech.
Druhy Imisí
- Tuhé imise: Tvořeny hlavně prachem a aerosoly anorganického i organického původu. Tuhé imise pokrývají listy, snižují propustnost pro světlo, ucpávají průduchy, po ovlhčení působí agresivně. Mezi tuhé imise patří zejména prach a aerosoly. Častými zástupci jsou různé anorganické prachy, jako kovové částice, křemičitany, fluoridy, chloridy nebo sírany. Prachy organického původu pak obsahují například dehty, bakterie a pyly. Obecná škodlivost tuhých imisí spočívá hlavně ve snižování viditelnosti, toxicitě pro živé organismy a korozivním účinku na materiály. Tyto látky také adsorbují plynné částice a podílejí se tak na zvýšení reaktivity částic a vzniku sekundárních emisí. Specifická míra jejich škodlivosti závisí na mnoha faktorech. Jedním z hlavních parametrů je velikost částic a na ní závislá disperzita. Na nich totiž závisí retence látky v plicích. Významnou roli při posuzování škodlivosti hraje chemické složení. Dle chemického složení rozlišujeme biologicky inertní prach, který způsobuje prosté zaprášení plic a biologicky agresivní prach, v důsledku jehož inhalace vznikají plicní koniózy. Zásadní význam pro škodlivost mají také fyzikální vlastnosti, hlavně tvar částic, smáčivost nebo krystalická struktura.
- Kapalné emise: Tvořeny aerosoly škodlivých látek, zejména oxidů síry, oxidů dusíku a dalších anorganických nebo organických sloučenin. Významné jsou jako faktory ovlivňující vznik kyselých dešťů.
Vliv Tuhých Znečišťujících Látek
Tuhé znečišťující látky mají různé negativní dopady na životní prostředí a zdraví člověka:
- Přímé fyzikální poškození rostlin: Překrytí a ucpání průduchů, snížení fotosyntézy, dýchání a transpirace. Příznaky poškození jsou chlorózy, redukovaný růst až úhyn rostliny.
- Kyselé deště: Narušují kutikulu listů a jehlic, dochází k pronikání jednotlivých složek kyselých dešťů do listu a chemickým reakcím způsobujícím poškození vnitřních struktur listu s následným snížením tvorby chlorofylu, což se projevuje chlorózou, hnědnutím až opadem listů. Dále dochází k okyselování půdy, narušení její biologické aktivity a chemismu, což vede ke zpomalování růstu kořenů, omezení příjmu živin.
- Tvorba smogu: Souvisí s obsahem emisí v atmosféře. Rozlišují se dva typy smogu: redukční (londýnský typ) a oxidační (Los Angeles nebo fotochemický smog).
Legislativa a Emisní Limity
Nařízení vlády stanovuje emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Kategorie zdrojů jsou definovány jako vyjmenované a nevyjmenované, zvláště velké, velké, střední a zemědělské zdroje.
Čtěte také: Zdroje a dopady tuhých imisí
Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení a dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny.
Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.
Obecné emisní limity se stanoví pro ty znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, u nichž činí při nejvyšším projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků znečišťujících látek.
Příklady Specifických Emisních Limitů (Příloha č. 1)
Následují příklady specifických emisních limitů pro vybrané zdroje znečišťování ovzduší (příloha č. 1 k nařízení vlády):
| Zdroj | TZL | SO2 | NO2 | CO | Podmínky | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Topné koksové baterie | nest.1)500 | nest. | nest. | nest. | 5B | |
| Příprava koksovací vsázky (střední zdroj) | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | C |
| Koksování3)2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | |
| Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (stávající střední zdroj) | 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - C |
| Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (nový střední zdroj) | 50 | nest. | nest. | nest. | nest. | - C |
1) nest. = nestanoveno
Čtěte také: Tuhé emise: definice a energetika
2) přípustné viditelné emise budou pro každou koksárenskou baterii stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 11 odst. 2 zákona).
Odstraňování Tuhých Znečišťujících Látek
Práce zahrnuje experimentální část zahrnující získání dat charakterizujících cyklonový (vírový) odlučovač. V druhé části práce pak byl proveden experiment ověřující odlučivost konkrétního cyklónu instalovaného v laboratořích EÚ.
Čtěte také: Ekologická stopa tuhých mýdel
tags: #tuhe #latky #emise #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]