Turistická Značka Modrá: Průvodce Značením Turistických Tras v České Republice

Česká republika se může pochlubit jednou z nejhustších sítí turistického značení. Turistická značka, jak už název napovídá, je značka, která slouží ke snadné orientaci turistů v krajině.

Historie Turistického Značení

Vůbec první značení na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub v roce 1874. Značení se nacházelo v okolí Hodruše ve Štiavnických vrších, tedy na území dnešního Slovenska. První značené trasy na území českých zemích vznikly až o deset let později v roce 1884. Vytvořila je Pohorská jednotka Radhošť v Beskydech. Jako první značená ryze česká trasa bývá uváděna červená trasa vedoucí ze Štěchovic ke Svatojánským proudům z roku 1889. Rok 1912 pak přinesl první značenou dálkovou trasu, vedoucí přes Brdy na Šumavu.

Značení tras se ukázalo jako velice praktické, a tak se postupně začala vytvářet celá síť turistických tras. Rychlý rozvoj nakonec zbrzdila druhá světová válka. Během válečných let se o dosavadní značení nikdo nestaral, takže značky postupně mizely a zároveň nikdo nevytvářel žádné nové. Vše se změnilo v roce 1954, kdy získal Československý svaz tělesné výchovy a sportu monopol na značení turistických tras. Celá síť se postupně obnovovala a přibývaly stále nové a delší trasy. Svaz fungoval až do roku 1990, kdy svou samostatnou činnost obnovil Klub českých turistů, který se o značení na našem území stará dodnes.

Dalším důležitým rokem v historii turistického značení v Česku je rok 1997. Toho roku se původní pěší turistické značení rozšířilo také o značení pro cyklisty a lyžaře. Náklady spojené s výrobou a udržováním turistických tras začal hradit odbor Cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj, což mělo velký vliv na další vývoj a rozšiřování celé sítě.

Největší dík ale patří všem dobrovolníkům „značkařům“, kteří již od samého počátku turistického značení bezplatně značí většinu tras. Některé trasy později přešly pod správu nejrůznějších organizací. Mnohé naučné stezky například udržují organizace ochrany přírody nebo správy národních parků.

Čtěte také: Recenze ubytovny Volyně

Typy Turistického Značení

Nejčastěji se setkáte s pěším značení, každopádně existuje také lyžařské a cyklistické. Pěší značení patří v Česku mezi ty vůbec nejdokonalejší v celé Evropě. Při jakékoliv výpravě mimo civilizaci se tak můžete spolehlivě orientovat díky tomuto jednoduchému, ale maximálně praktickému způsobu značení.

Klub českých turistů, který se o značení na našem území stará využívá takzvané pásové značení. Na značkách najdeme čtyři barvy - červenou, modrou, zelenou a žlutou. Barevný je vždy střední pruh a pod ním i nad ním najdete bílý pás. Značky se většinou nacházejí na stromech, sloupech, patnících, zkrátka všude, kde je značka dobře viditelná.

Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pruhů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit.

Speciální Značení

Kromě klasického „pásového“ designu najdete na turistických trasách také speciální značení pro odbočení. Střední pruh je v tomto případě nahrazen šipkou, která směřuje na stranu odbočení. Kromě pásové značení, které je namalováno na nejrůznější objekty narazíte také na turistické směrovky. Kromě klasických pásových turistických značek můžete narazit také na speciální značky pro odbočení, odbočení ke studánce nebo odbočky vedoucí k zajímavým místům poblíž vaší trasy.

Ty jsou umísťovány na rozcestnících značených tras a slouží k lepší orientaci a výběru vhodné trasy. Najdete na nich délku trasy v kilometrech, případně další užitečné informace. První řádek směrovky označuje nejbližší další místo se směrovkami do vzdálenosti 4 kilometry, druhý řádek navádí k dalšímu významnému místu ve vzdálenosti 8-12 kilometrů a třetí řádek pak významné místo do vzdálenosti 25 kilometrů. Směrovka je doplněna o barevnou šipku, která vás informuje o tom, jakou barvu turistických značek máte následovat, abyste se na dané místo dostali.

Čtěte také: Jak správně recyklovat plasty?

Místní Značení

Můžete se také setkat s místním značením, které nevyužívá pásového značení, ale je nahrazeno úhlopříčně rozdělenými čtverci. Polovina čtverce je vždy bílá a druhá v jedné ze čtyř barev turistického značení. Místní značení se používá pro okruhy, které jsou krátké a dále se nevětví.

Značení pro Lyžaře a Cyklisty

Jak už víte, od roku 1997 dostali své značení také lyžaři (běžkaři). Aby se značení nepletlo, využívá vlastní barevné schéma, které odlišuje běžkařské trasy od těch pěších. Značení se tak proměnilo z hlediska barev. Klasické pásové značení je tvořeno z dvou bílých pruhů a jednoho barevného středového. V případě lyžařských a cyklistických tras jsou bílé pruhy nahrazeny oranžovou a žlutou barvou.

Bílé pásy jsou nahrazeny oranžovými a vnitřní pás využívá červenou, modrou, zelenou a bílou barvu. Podobně na tom jsou také cyklistické trasy vedoucí terénem. Naleznete zde stejnou paletu barev vnitřního pásu jako u lyžařských značek, pouze s tím rozdílem, že horní a spodní pásy jsou vyvedeny ve žluté barvě.

Značení lyžařských tras se v podstatě neliší od značení tras pěších. Odlišná je pouze barva krajních pásů, která je oranžová. Vnitřní pás pak může být červený, modrý, zelený nebo bílý.

V cyklistickém značení se používají dva základní druhy, a to silniční a terénní. Převažuje silniční, které se používá na většině značených cyklotras. Značky mají žlutou podkladovou barvu a jsou označeny symbolem kola. Trasy jsou značeny čísly nebo logy a mohou být doplněny i piktogramy. Značky jsou součástí dopravního značení a jsou tří typů: směrová tabulka IS21, směrová tabule IS19 a návěst před křižovatkou IS20.

Čtěte také: Start-Stop a životní prostředí

Jezdecké Značky a Naučné Stezky

Aby toho nebylo málo, přibyly v roce 2005 také jezdecké značky, které jsou určeny pro jezdce na koních. Barevně se neliší od těch klasických pěších, jen je vnitřní barevný pruh nahrazen kruhem v barvě odpovídající zvolené trase.

Samostatnou kapitolou jsou pak naučné stezky, které jsou většinou doplněny o informační tabule a jsou realizovány ve spolupráci s dalšími organizacemi, jako jsou ochránci přírody, obce apod. Naučné stezky jsou značeny bílým čtvercem s šikmým zeleným pruhem.

Význam Barev Turistických Značek

Položili jste si někdy otázku, co jednotlivé barvy na turistických značkách vlastně znamenají? Obecně lze říci, že jednotlivé barvy lze přiřadit k trasám různých délek a určení, ale neplatí to vždy. V minulosti se totiž používala jen červená a až postupně se přidávaly další. Lidé si často myslí, že barva souvisí s náročností trasy. Nicméně, barva turistické stezky nikdy neznačí její náročnost v terénu.

Barva turistické stezky v TPN:

• Červená: Značí hlavní stezku v dané oblasti, která ukazuje nejhezčí místa a vrcholy tohoto regionu. Téměř vždy se jedná o delší trasu, která vypichuje ty nejdůležitější místa oblasti.
• Modrá: Hned za důležitostí červené stezky je modrá barva. Takto označené stezky znázorňují dálkové trasy dané lokality a je třeba počítat nejen s časovou, ale i fyzickou náročností na dlouhém přechodu.
• Žlutá: Žluté stezky se považují za spojovací a přístupové stezky k jedné z hlavních (červené či modré) cest.
• Zelená: Takto značená stezka se považuje za trasu vedoucí k charakteristickým místům, většinou k horské chatě či známému rozcestí.
• Černá: Černá barva značí krátké přístupové a spojovací trasy.

Modrá Turistická Značka

Jezdíte po českých lesích, kopcích nebo horách a občas vás zaskočí nejasná značka? Modrá turistická značka je jedním z nejrozšířenějších symbolů, který vám napomůže najít správnou cestu. Modrá značka označuje hlavní turistické trasy, které jsou vhodné i pro rodiny s dětmi nebo méně zdatné turisty. Tyto trasy jsou většinou dobře udržované, mají značky každých 500-1000 metrů a jsou propojené s dalšími barevnými značkami (červená, zelená, žlutá).

Každá značka se skládá z modrého kruhu a čísla nebo šipky, která ukazuje směr. Číslo udává vzdálenost v kilometrech od výchozího bodu - například “3,5” znamená, že jste 3,5 km od startu trasy. Nezapomeňte si vždy zkontrolovat, jestli jsou značky čisté a viditelné.

Praktický tip: při dlouhých výletech si připravte malý zápisník a zapisujte si čísla značek, která jste prošli. Modrá značka také často slouží jako dopravní spojení mezi různými oblastmi parku. Například v Krkonoších najdete sérii modrých tras, které vás provedou od Nižního Jeseníku až po Harrachov, aniž byste museli měnit barvu značky.

Kdo se Stará o Značení Turistických Tras?

Možná se ptáte, kdo všechny ty trasy projde a následně je ještě vyznačí, odpověď už jsme zmínili výše, jsou to dobrovolníci „značkaři. Pokud byste měli zájem, i vy se můžete jedním z nich stát. Abyste se stali pomocným značkařem stačí, abyste absolvovali „zaučovacích“ 10 kilometrů pod vedením instruktora značení nebo vedoucího značkaře. Poté už se můžete začít podílet na rozvoji a udržování sítě turistického značení. Pokud pak splníte ještě absolventskou zkoušku, můžete se stát samostatným vedoucím značkařem.

Značky jsou vytvářeny pomocí speciálních šablon, díky kterým je značení jednotné na celém našem území. Každá nově vytvořená nebo opravená značka by měla vydržet alespoň 3 roky. Po uplynutí tří let by se měla daná trasa znovu projít a značky obnovit tak, aby vydržely další tři roky. Nejde tak jen o malování samotné značky, ale také o úpravu okolí, větví a porostů tak, aby byla zaručena její dobrá viditelnost.

Aby byl systém značení maximálně srozumitelný a praktický, musí se značkaři při značení trasy řídit množstvím pravidel. Značené trasy jsou vždy obousměrné. Vždy jde o to, aby byly značky snadno čitelné a dobře viditelné. Proto narazíte na různé typy značení v závislosti na tom, na jakém objektu je značka umístěna a kde se daný objekt nachází. Značky mohou být čelní, rohové, boční nebo přeponové.

Turistické Značení v Zahraničí

České turistické značení nenajdete pouze v Česku. V průběhu let se naši značkaři vydali také do zahraničí. Práci českých značkařů tak najdete třeba v rumunském Banátu nebo na Podkarpatské Rusi. Své zkušenosti předali také v Brazílii, kde společně s místními zájemci o turistické značení vyznačili 60 kilometrů u města Bataypora. Dlouholeté zkušenosti pak předali také v Albánii nebo v oblasti filipínské sopky Kanlaon. České osvědčené standardy se tak postupem času dostávají do celého světa, což mimo jiné vypovídá o kvalitě českého turistického značení a usilovné práci jeho tvůrců.

Turistické značení najdete po celém světe, někde se značí velice podobně, někde zase úplně jinak. Rozdíly jsou hlavně v počtu turistických tras a hustotě vytvořených značek. Česká republika se řadí mezi státy s nejlepší a nejpočetnější sítí turistických značek. Jak je tomu ale jinde?

Pokud se podíváme na sousední Slovensko, nenajdeme ve způsobu značení téměř žádné rozdíly. Není se čemu divit, jelikož jsme využívali stejné značení po celou dobu existence Československa. Jediným rozdílem je způsob značení délky trasy. U nás se udává délka trasy v kilometrech, na Slovensku zase v časových údajích. Ačkoliv každá země využívá vlastní způsob značení, vždy jde o to, aby byl maximálně jednoduchý a srozumitelný pro každého.

Závěrem

Jak už víte, náš systém turistického značení je opravdu kvalitní a patří mezi ty nejlepší na světě. Nemusíte se tak bát bloudění a v klidu vyrazit na výlet i bez mapy. Můžete se spolehnout na to, že čeští značkaři dělají svou práci opravdu svědomitě a vyznačili pro vás trasu tak, abyste si ji užili bez jakýchkoliv problémů. A to i v případě, že jezdíte na kole nebo na běžkách.

tags: #turistická #značka #modrá #popis

Oblíbené příspěvky:

• Hry pro děti a ochrana přírody
• Znečištění ovzduší v ČR
• Kreslení přírody voskovkami a tuší
• Ochrana anoa: Co můžeme udělat?
• Komunální odpad - prominutí