Ekologické Problémy v Týně nad Vltavou a Okolí

25.03.2026

Tento článek se zaměřuje na různé aspekty historie a současnosti Týna nad Vltavou a jeho okolí, od demolic panelových domů po řešení ekologických problémů.

Demolice Panelové Ubytovny v Týně nad Vltavou

V Týně nad Vltavou začala likvidace panelových domů z 80. let minulého století. Bagry bouraly byty po lidech, kteří stavěli jadernou elektrárnu Temelín. Specializovaná firma vyklidila a zbourala tři vybydlené ubytovny, které dlouhodobě nikdo nevyužíval. Dělníci se museli vypořádat i s nebezpečným azbestem.

Historie Obce Doubrava

První písemná zmínka o vsi je z roku 1295, kdy je uváděna ve tvaru Dubraua. Pro rozlišení od blízké obce Doubravky (1,5 km SV) bývá někdy uváděna jako Doubrava Velká. Název pochází od polohy v blízkosti doubravy nebo na místě bývalé doubravy, tedy vzrostlého dubového lesa. V okolí obce jsou četná archeologická naleziště, dokazující, že byla oblast osídlena již v době bronzové.

Obec náležela pravděpodobně od počátku k bechyňskému majetku, k roku 1379 je již uváděna v berním seznamu panství Týn nad Vltavou. Třicetiletá válka zpustošila obec a zbídačila místní obyvatelstvo. Ve 20. letech 20. století získali mlýn Schwarzenberkové, kteří zde v roce 1929 vybudovali známou elektrárnu, dodávající elektřinu jejich pivovaru v Protivíně. Zmínka o mlynáři Vindfelderovi se týká tzv. Nového mlýna na katastru obce, na pravém břehu řeky Vltavy. Místo bylo zatopeno v 60. letech 20. století.

Farností spadala Doubrava nejprve k Týnu nad Vltavou, od poloviny 14. století pak ke kostelu sv. Bartoloměje v Chrášťanech. Filiální škola zde byla založena roku 1837, kromě místních sem docházeli žáci z Pašovic a Hladné. Při vzniku nové územní správy roku 1850 byla Velká Doubrava přičleněna jako samostatná obec k okresu Týn nad Vltavou.

Čtěte také: Lipno nad Vltavou: Tipy na výlety a zajímavosti

Z novodobějších dějin uveďme k roku 1924 výstavbu silnice z Doubravy do Hostů a Doubravky. V únoru roku 1928 byl založen Spolek divadelních ochotníků Tyl. Zajímavá malovaná opona se slovanskými motivy a Karlštejnem v pozadí, která při té příležitosti vznikla, je dnes uložena v Městském muzeu Týn nad Vltavou.

V roce 1942 byla sloučena obec Doubrava s Doubravkou pod jedinou politickou obec. V roce 1948 získala obec velmi nezvyklým způsobem první telefonické spojení. V roce 1956 bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo. V roce 1976 byl zrušen v Doubravě samostatný místní národní výbor a obec připadla jako osada k obci Chrášťany. Toto uspořádání funguje dosud.

V obci udržuje svoji dlouholetou tradici také hostinec U Houšků, rodina jej vlastní a provozuje již od 1. světové války. Z historických a turistických zajímavostí můžeme uvést kulturní památku na území obce - dřevěný špýchar u čp. 23, na terénní vlně naproti hostinci. Zajímavostí je rovněž torzo nikdy nedokončeného mostu, který měl spojit Doubravu na pravém břehu Vltavy s Albrechtickou Hladnou na břehu levém. Do katastru obce náleží také Doubravská Hladná. Historické prameny uvádí nejstarší zmínku o Hladné k roku 1461, kdy je zaznamenána jako Hlasná.

Ekologická Zátěž v Nelahozevsi

Předmětem sporu je, zda v souvislosti se sanací skládky sudů se styreny v Nelahozevsi došlo k havárii a zda měli žalovaní k odstranění následků havárie (závadného stavu) zahájit řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42 odst. 1 vodního zákona, a pokud tak neučinily, zda jejich nečinnost představuje nezákonný zásah do práv žalobců. Soud dospěl k závěru, že ano. Byť je skládka sudů se styreny tzv.

Žalobci uvádějí, že jsou vlastníky domovních studní, v nichž v důsledku zvýšení koncentrace škodlivých látek v objektu skládky sudů se styreny došlo ke znečištění. Obec Nelahozeves vyzvala Krajský úřad Středočeského kraje a Českou inspekci životního prostředí, aby havarijní situaci řešily podle § 42 odst. 1 vodního zákona. Nikdo ze žalovaných ale žádosti nevyhověl.

Čtěte také: Třídění Odpadu Libčice

První chemické odpady byly na skládku navezeny v 60. letech dvacátého století, na konci 80. let byl prostor původní skládky zaplněn (bylo zde umístěno asi 8 500 sudů se styrenovou smolou). Na konci 90. let byly provedeny sanační práce spočívající v navezení zeminy na těleso skládky a její překrytí těsnicí fólií a geotextilií. Od roku 1992 v lokalitě skládky probíhají dílčí průzkumné práce včetně pozorovacích vrtů.

Rozhodnutím ze dne 18. 9. 2003 inspekce uložila opatření k nápravě spočívající v „odstranění závadného stavu spočívajícího v existenci skládky chemických odpadů na pozemku pana M. L. v k. ú. X ve smyslu § 112 a § 42 zákona o vodách. (…) Odstraněním celé skládky budou potenciální rizika plynoucí z existence tekutých odpadů v sudech (a v důsledku toho i potenciální ohrožení podzemních vod) zcela eliminována“.

Realizaci zakázky provázely problémy (odstoupení od smlouvy společnosti, která měla přebírat odpad, prodlevy, vyčerpání rozpočtu z důvodu nečekaného rozsahu díla), ministerstvo proto mělo nejpozději v roce 2020 realizovat kroky potřebné k urychlenému řešení celé situace, neudělalo však nic. V červnu 2020 byly práce opětovně přerušeny kvůli nedostatečné kapacitě zařízení, na které měl být odpad odvezen. Poté již technické práce na skládce nebyly obnoveny. Zhotovitel ponechal skládku nezabezpečenou, čímž došlo k promývání otevřené stavební jámy dešťovou vodou, a tím k šíření kontaminace. Tím zhotovitel zapříčinil vznik havárie.

Sudy na skládce obsahují koncentrát styrenů a jejich směsí nejasného a různorodého chemického složení, který IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) klasifikuje ve skupině 2A - pravděpodobně karcinogenní pro člověka již ve velmi nízkých koncentracích a který je obecně značně škodlivý pro člověka a životní prostředí. Žalobci jsou proto přesvědčeni, že přestože je skládka vedena a rekultivována (resp.

Obec Nelahozeves podala krajskému úřadu a inspekci podněty k řešení havarijního stavu ohrožujícího zdraví obyvatel, který byl způsoben opuštěním a nezajištěním skládky proti působení vnějších vlivů (zejména deště), přístupu zvěře či nepovolaných osob. Na podporu svých tvrzení obec k podnětům předložila zprávu z monitoringu povrchových a podzemních vod v okolí skládky a zprávu z plošného monitoringu podzemních vod v části ulic Pod Strání a Zagarolská (dvě studny z monitorovaných objektů patří žalobcům - ve zprávě jsou označeny PSX a PSY) zpracované Mgr. P. D.

Čtěte také: Odpadové hospodářství Kralupy

Ze zprávy z plošného monitoringu plyne, že ve třech domovních studnách byly v březnu 2023 zjištěny koncentrace ropných látek, které více než pětkrát překračují dříve platný limit pro pitnou vodu. Celkově se znečištění ropnými látkami nachází v šesti domovních studnách. Z monitoringu dále plyne, že v 18 studních [mj. ve studni žalobce b)] byly zjištěny nadlimitní hodnoty chloridů (a to až sedmkrát překračující limity pro pitnou vodu). V jedné studni byly zjištěny zvýšené koncentrace naftalenu.

Podle žalobců je tedy zřejmé, že současný stav lze považovat za havárii, neboť v letech 2020-2022 prokazatelně došlo k náhlému zhoršení podzemních vod. Nelze souhlasit s krajským úřadem, že znečištění podzemních vod je na dlouhodobé úrovni. Dosah této havárie se neustále zvětšuje a není vyloučeno, že se znečištění bude nadále rozšiřovat do nižších partií obce, mimo její území a dále do Vltavy.

Obec k podnětům přiložila také znalecký posudek č. 016446/2023 „Posouzení stavu otevřeného staveniště částečně rozebrané skládky sudů se styreny Nelahozeves a projektové dokumentace opětovného zavezení jámy a zakrytí díla izolací“ zpracovaný Ing. M. J. dne 20. 4. 2023. Ten potvrzuje shora uvedené a dále to, že u odhalených sudů na svazích opuštěné stavební jámy jednoznačně sudy ztratily těsnící funkci.

Stav převážné části sudů zakrytých v tělese skládky (mimo odtěženou plochu) není vidět. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze ale předpokládat obdobný havarijní stav, při kterém může vlivem koroze selhat těsnící funkce sudů (ocelové sudy jsou na skládce uloženy už asi 40 až 60 let). Znalec proto aktuální stav sudů hodnotil jako havárii.

Dalším stěžejním důvodem pro podání žaloby je vadná a nerealizovatelná projektová dokumentace pro změnu stavby před dokončením s názvem „Dočasné uzavření skládky sudů v k.ú. Nelahozeves“ ze září 2022. Podle ní při dočasném uzavření skládky nesmí zhotovitel do skládky a do uložených odpadů zasahovat. Technické řešení změny stavby před dokončením tedy podle žalobců není proveditelné.

Podle závazného stanoviska Městského úřadu Kralupy nad Vltavou bude nutné najít nového zhotovitele, který bude pokračovat v sanaci lokality (toto období odhadl na pět až sedm let). Krajský úřad v přezkumném řízení iniciovaném k podnětu obce Nelahozeves závazné stanovisko změnil tak, že je doplnil o hodnocení možnosti zhoršení stavu útvarů podzemní a povrchové vody; v podstatě však shledal závěry městského úřadu jako správné. To podle žalobců svědčí o laxním přístupu krajského úřadu, který nedostatečně prověřil skutkový stav a spokojil se s dočasným zakrytím skládky.

Žalobci prostřednictvím petice, kterou podepsalo 600 občanů Nelahozevsi, vyzvali kompetentní správní orgány k okamžitému řešení situace, kterou označují jako „ekologická havárie“. Nezákonný zásah žalobci spatřují v nezahájení řízení o uložení nápravných opatření podle § 42 vodního zákona, čímž jsou prokazatelně dotčeni, neboť nepřetržitým šířením kontaminace podzemních vod dochází k zásahu do jejich ústavních práv na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí.

Soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby, resp. K otázce pasivní věcné legitimace krajského úřadu žalobci uvedli, že situace popsaná v žalobě ohrožuje jakost povrchových a podzemních vod nejen v rámci katastrálního území obce Nelahozeves, ale v rámci celého dílčího povodí Dolní Vltavy, resp. povodí Labe.