Uhlíková a environmentální vodní stopa: Srovnání

Life Cycle Assessment (LCA) a měření uhlíkové stopy (carbon footprint) jsou dvě metody hodnocení environmentálních dopadů, které se liší především rozsahem a účelem.

Rozdíly mezi uhlíkovou stopou a LCA

Uhlíková stopa se zaměřuje výhradně na emise skleníkových plynů, zatímco LCA poskytuje komplexnější pohled na celý životní cyklus produktu nebo služby, včetně spotřeby zdrojů, toxicity a dalších faktorů. Měření uhlíkové stopy je analytická metoda zaměřená na kvantifikaci emisí skleníkových plynů (CO₂, CH₄, N₂O a dalších) spojených s danou činností, organizací nebo produktem.

LCA je metodika, která posuzuje celkový dopad produktu, služby nebo procesu na životní prostředí v průběhu celého jeho životního cyklu.

Význam měření uhlíkové stopy

Víte, co všechno ovlivňuje vaši uhlíkovou stopu - a proč byste měli znát přesné množství skleníkových plynů, které vypouštíte do ovzduší? Oba nástroje jsou velmi užitečné pro firmy, které chtějí snížit svůj dopad na životní prostředí. Uhlíková stopa je jednodušší a vhodnější pro rychlé vyhodnocení emisí a jejich snížení, zatímco Life cycle impact assesment poskytuje komplexnější pohled na celkovou udržitelnost produktu nebo služby.

Klimatická změna je globální problém a vyžaduje systémové řešení. Každé ušetřené kilo uhlíku je důležité. Bez měření není šetření, bez informací se ztratíme ve změti informací, polopravd, dezinformací a celolží. Sami se v tom snažíme co nejlépe vyznat a hledáme dobré zdroje informací, co nejvíce nezávislé a odpovídající současnému poznání.

Čtěte také: Recyklace a její dopad na uhlíkovou stopu

Pokud jde o nákupy, tak jako vždy platí: Úsporné spotřebiče jsou prima, ale nejúspornější (finančně i klimaticky) je to, co se nekoupí a tedy nevyrobí, nepoužívá, nemusí likvidovat.

Uhlíkové kalkulačky a ekoznačky

Existuje několik uhlíkových kalkulaček, které mohou pomoci s výpočtem osobní nebo organizační uhlíkové stopy:

• Uhlíková kalkulačka - kalkulačka osobní uhlíkové stopy od společnosti CI2, o. p.
• Uhlíkové kalkulačky - od společnosti CI2, o. p. s. Každá pracuje s nějakým zjednodušením a zprůměrováním dat.
• Uhlíková kalkulačka - organizace Carbon Footprint, vícejazyčná včetně češtiny.
• Uhlíková kalkulačka od Carbon Independent. Zobrazuje dílčí výpočty v různých oblastech a srovnání variant (např. veganská vs.
• Uhlíková kalkulačka pro organizace. Provozuje Environmental Paper Network.
• Footprint Calculator for Fertilizer Products Kalkulátor emisí z různých hnojiv, lokalizováno pro Evropu.

Ekoznačky (ceritfikáty) označují výrobky prokazatelně méně zatěžující životní prostředí. To lze hodnotit v mnoha oblastech - jednou z nich je také uhlíková stopa, především tedy spotřeba (především fosilní) energie při výrobě a provozu.

Energetické štítky jsou povinné označení pro vybrané skupiny elektrospotřebičů, které jsou na trhu EU (obdobné se ale používají i v jiných hospodářských svazcích nebo státech). Štítek přehledně shrnuje informace o spotřebě elektřiny při provozu (za časový úsek nebo standardní použití, např. prací cyklus) a zařazení spotřebiče do energetické třídy podle jeho ne/úspornosti.

Komplexní ekoznačky pokrývající více parametrů výroby a provozu zahrnují rovněž požadavky na úspornost výroby, případně snižování uhlíkové stopy ve formě požadavků na využívání energie z obnovitelných zdrojů. Nejsou tedy zaměřené přednostně na uhlíkovou stopu, ale mohou být dobrým vodítkem při výběru. Ekoznačku EU, Ekologicky šetrný výrobek, Modrý Anděl a Nordic Swan lze často považovat za srovnatelné v jednotlivých produktových kategoriích.

Čtěte také: Změna klimatu a uhlíková stopa

Uhlíková stopa měst

Uhlíková stopa, tedy agregovaná emise skleníkových plynů, je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Změna klimatu představuje globální změnu a globální problém životního prostředí, její příčiny a důsledky však leží také na místní úrovni. V globálním měřítku jsou města a jejich obyvatelé odpovědní za 40-70 % emisí skleníkových plynů.

Uhlíková stopa města odpovídá emisím spojeným se spotřebou domácností, podniků a dalších sektorů ve městě, bez ohledu na to, kde tyto emise vznikly. Uhlíková stopa města se stanovuje zvlášť pro následující sektory: (i) obec, úřad, zařízení provozovaná obcí (ii) domácnosti (iii) podniky a služby (iv) ostatní (nerozlišeno). Jako nejdůležitější jsou obvykle zahrnuty tyto složky městského "metabolismu": A) energie, B) doprava, C) odpady a odpadní vody, D) využití území, E) zemědělství.

Stanovení uhlíkové stopy má své nevýhody a není úplně komplexní. Proto je vhodné jej doplnit dalšími metodami posuzování udržitelnosti, jako například Life Cycle Assessment (LCA) vč. použití dalších indikátorů materiálové cirkularity nebo sociálních a ekonomických aspektů hodnocených systémů.

Uhlíková stopa ve vodním hospodářství

Souslovím uhlíková stopa se obvykle míní souhrnný indikátor množství skleníkových plynů vypuštěný v rámci zvolených hranic sledovaného produktového systému. Jelikož CO2 není jediným skleníkovým plynem ovlivňující klima na Zemi, vyjadřují se environmentální dopady technologií, materiálů či produktů nikoliv pouze pomocí emisí CO2, ale souborným indikátorem označovaným GWP (Global Warming Potential), který v sobě zahrnuje i příspěvky dalších skleníkových plynů (např. metan, N2O, freony, SF6 a další plyny).

Základním nástrojem určení uhlíkové stopy je vždy posouzení životního cyklu LCA vypracované v souladu s ČSN ISO 14040 a ČSN ISO 14044. Ačkoli má LCA již téměř 30letou historii, není dosud v České republice zkušenost s ní natolik rozšířena (jako v jiných zemích), aby mohla být aplikována interně ve všech organizacích, které ji v brzké době budou v rámci nefinančního reportingu potřebovat.

Čtěte také: Důležitost uhlíkové bilance lesů

Pro rychlá a je třeba zdůraznit pro orientační výpočet uhlíkové stopy, se proto používají tak zvané konverzní faktory, pomocí kterých si organizace zjišťují, jakou hodnotu kg CO2 ekv. Má například spotřebované 1 kWh elektrické energie, tepla či jiných vstupních a výstupních materiálů či produktů. Ačkoli je používání konverzních faktorů poměrně snadné, skrývá se v něm řada rizik pro získání nesprávného výsledku.

Historicky byla uhlíková stopa využívána především v souvislosti s hodnocením vlivu průmyslových odvětví na změnu klimatu. Postupem času se však její použití rozšířilo i do dalších sektorů, včetně vodního hospodářství.

Již dnes je zřejmé, že uhlíková stopa nebude jediný požadovaný indikátor environmentální udržitelnosti. Další indikátory budou zaměřeny na snížení znečištění, efektivitu využívání surovin včetně oběhového hospodářství, biodiverzitu a vodní zdroje.

Ekologická stopa a vodní stopa domácností

Zkusme si představit, jaký dopad mají různé činnosti domácností na výslednou ekologickou stopu. Celková stopa spotřeby potravin v ČR na osobu je 1,13 globálních hektarů (gha) a stopa pastvin 0,11 gha, dohromady 1,23 gha. Maso a produkty z masa zodpovídají i za více než třetinu stopy spotřeby potravin, další třetinu tvoří mléko a mléčné výrobky. Relativně nejvyšší stopu má hovězí a telecí maso, ryby, sýry a máslo. Naopak významně nižší stopu má vepřové a drůbeží maso.

Uhlíková stopa tvoří 60 % celkové ekologické stopy ČR a na jednoho obyvatele připadá 3,33 gha. Největší ekologickou stopu má spotřeba elektřiny a uhlí, naopak nejnižší biomasa a zemní plyn. Ekologická stopa dopravy je způsobena emisemi CO2 a záborem půdy pro infrastrukturu. Z hlediska osobních aktivit vzniká jednoznačně nejvyšší stopa při cestování letadlem. Z hlediska absolutního dopadu má ovšem samozřejmě největší vliv silniční doprava; v ČR dosahuje 0,49 gha na obyvatele.

Vodní stopa znamená objem vody, který je zapotřebí k zajištění zboží a služeb spotřebovaných obyvateli určitého státu. Globální průměrná vodní stopa je 1 240 m3 na obyvatele a rok. Vodní stopa průměrného obyvatele ČR je o něco málo vyšší než globální průměr - 1 572 m3 na obyvatele a rok. Největší část vodní stopy je ovšem spotřebována na produkci zemědělských produktů, pro ČR je to více než 900 m3 na obyvatele a rok.

Příklad z praxe: SmVaK Ostrava

Průměrná uhlíková stopa jednoho litru vody v PET lahvi je 0,299 kg CO2e, u stejného objemu pitné vody z produkce SmVaK Ostrava je hodnota 1 980x nižší. Společnost SmVaK Ostrava se rozhodla komplexně analyzovat, jakým způsobem ovlivňuje její činnost okolní životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů již v roce 2015. Proto v souladu s normou ČSN ISO 14064-1 detailně sleduje svou uhlíkovou stopu.

Společnost realizuje řadu projektů vedoucích ke snižování uhlíkové stopy, jako jsou například instalace malých vodních elektráren, kogeneračních jednotek, fotovoltaických elektráren, využívání efektivnější dmychadel nebo obnova vozového parku k ekologičtějším vozidlům. Každoročně tak sleduje, zda se jí daří uhlíkovou stopu snižovat.

Z dat SmVaK Ostrava vyplývá, že uhlíková stopa jednoho litru kvalitní pitné vody z produkce společnosti dodané koncovému odběrateli činí 0,0001463 kg CO2, oproti tomu údaje uváděné pro průměrnou litrovou lahev vody v pet lahvi uvádějí hodnotu o několik řádů vyšší - 0,299 kg CO2.

Celkové emise SmVaK Ostrava se mezi lety 2014 a 2023 snížily o 10 %. Společnost má zpracovaný strategický dokument - energetickou koncepci, jejímž cílem je navrhnout směřování společnosti v oblasti hospodaření s energiemi, a potažmo vlivy na životní prostředí pro období do roku 2030.

tags: #uhlikova #a #environmentalni #vodni #stopa #srovnani

Oblíbené příspěvky:

• Montáž odpadní chromové rozety
• Velký rybník Červená Voda
• Odvoz eternitu Liberec
• Jak se rozkládá nafta v přírodě?
• Radioaktivní odpad z Dukovan a Temelína