Problémy s odpadem a stavebnictvím v Ulánbátaru a Mongolsku

I když je Mongolsko svou rozlohou 19. největší zemí světa, pouhých 3.29 milionu obyvatel z něj dělá rovněž stát s nejnižší hustotou zalidnění na světě.

Od roku 1990, kdy proběhla Demokratická revoluce, 40% mongolské populace přesídlilo do hlavního města Ulanbátar, což přineslo zvyšující se poptávku po novém bydlení a prudký rozmach stavebního průmyslu, jenž se rychle rozrůstá až dodnes.

Jelikož v Mongolsku chybí postupy pro hospodárnost, produkuje tato země nebývalé množství stavebního odpadu a suti (CDW).

V roce 2016 jsme začali s tímto projektem, abychom poukázali na problém rostoucího stavebního odpadu, který nebyl recyklován a ve většině případů byl prostě uložen na ilegální skládky, což způsobuje znečišťování prostředí.

Projekt SWITCH-Asia: Recyklace stavebních materiálů

Projekt Evropské unie SWITCH-Asia s názvem „Zlepšení účinného využití zdrojů a čistější výroba v mongolském stavebním sektoru prostřednictvím recyklace materiálů“ (zkráceně Recyklace stavebních materiálů) byl uskutečněn s pomocí organizace Charita Česká republika a jejích partnerů, aby podpořili renovaci budov způsobem, který zajišťuje klimatickou neutralitu a obnovu.

Čtěte také: Muzeum v Mongolsku s paleontologickou sbírkou

Hlavním cílem projektu bylo přispět ke snížení klimatických změn a chudoby v Mongolsku tím, že se podpoří malí a střední podnikatelé, aby začali používat šetrnější a účinnější postupy.

Projekt CDW uspěl v oblasti řízení a předání znalostí z EU do Mongolska, úspěšně se rozvinul a získali jsme normy pro recyklované stavební materiály, založili jsme moderní, vysoce přesnou (precizní) laboratoř pro vývoj těchto materiálů, a ačkoliv to původně nebylo v plánu, projekt byl realizován ve všech 21 správních jednotkách v Mongolsku, s cílem propagovat nově schválené standardy „Postup čištění, sběru, třídění, přepravy, recyklace, obnovy, využití, likvidace a skládkování stavebních a demoličních odpadů“, včetně pořádání workshopů ve všech provinciích, vysvětluje Traian Laurentiu, Hristea, velvyslanec EU v Mongolsku.

V souladu s novou Evropskou Strategií „Renovační vlna“ 2020, konkrétně jejím cílem vytvořit stavební ekosystém, který by odpovídal udržitelným řešením založených na uzavřených cyklech, využití a znovuvyužití trvale udržitelných materiálů a integrace řešení na přírodní bázi, tento projekt podporoval propagaci a rozvoj standardizovaných udržitelných řešení a znovuvyužití odpadových materiálů.

Zatímco Strategie „Renovační vlna 2020“ byla vytvořena jako strategie pro Evropu, člověk nemůže nevzít v úvahu vnější aspekt a důležitost a platnost také mimo Evropu.

Tato Strategie předpokládá, že změna směrem ke klimaticky neutrálním obytným budovám bude možná pouze v případě, že se současná povolání změní tak, aby zahrnuly dovednosti týkající se ekologie a udržitelnosti.

Čtěte také: Zoo Praha a koně v Mongolsku

Jen opravdu informovaní profesionálové mohou hrát klíčovou roli v nabízení nejnovějších dostupných technologických možností koncovým zákazníkům, aby bylo využití zdrojů a energie efektivní.

Aby se zvyšovala dostupnost těchto renovací, je třeba také školit profesionály.

Aby se podpořilo know-how a dovednosti pracovníků v tomto stavebním odvětví, byl v rámci projektu Recyklování stavebních materiálů a vyvinut nový program pro management/řízení stavebního odpadu a suti - ten se v současné době vyučuje na Mongolské univerzitě (MUST) a připravuje budoucí pracovní sílu v udržitelném a ekologičtějším stavebním sektoru.

Zkusili jsme zapojit do praxe techniky a metody recyklace a znovuvyužití stavebních materiálů poté, co se naši inženýři a zaměstnanci zúčastnili školení.

Například jsme zbourali tři objekty celní správy a 85% z nich se opětovně využilo na stavbu sportovního objektu v provincii Selenge.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Navíc jsme oddělovali dřevěný materiál z přibližně 38 000 tun stavebního odpadu, a dodali jsme z něj asi 120 domácnostem dřevo na topení.

Také jsme poskytli více než 200 nákladních vozů demoličního odpadu na sanaci přehrady v provincii Khentii.

Výchozím bodem pro fungování udržitelné renovace je znalost problematiky.

Aby se posílilo povědomí, právnická jistota a podněty pro použití inovativních postupů u veřejnosti a soukromých majitelů, byl projekt zacílen na zlepšení mongolského právního rámce managementu nakládání s odpady.

Schválení standardy „Postup čištění, sběru, třídění, přepravy, recyklace, obnovy, využití, likvidace a skládkování stavebních a demoličních odpadů“, bylo důležitým milníkem při dosahování cílů při vytváření udržitelného mongolského stavebního sektoru.

Postup byl schválen ministerstvem výstavby a rozvojem měst/městského plánování, kteří se stali jedním z nejsilnějších obhájců záměrů projektu.

Projekt SWITCH-Asia Recyklování stavebních materiálů byl jednou z úspěšných pilotních iniciativ v mongolském stavebním sektoru.

Když byl projekt v roce 2016 zahájen, nebyly k dispozici dostatečné informace o tehdejším stavu budov, a výhodách znovuvyužití materiálů.

Nedostatek důvěry v kvalitu prototypu materiálu vyrobeného z recyklovaného odpadu byl též výzvou, se kterou se tým musel potýkat.

Organizují se celostátní mediální kampaně, které vzdělávají a informují miliony lidí o CDW managementu a jeho důležitosti ve vytváření udržitelného stavebního prostředí v Mongolsku.

Projektový tým také spolupracoval na 14 výstavách a expozicích.

Již během realizace tohoto projektu byly založeny pevné základy partnerství veřejného a soukromého sektoru, vytvořena příslušná politika a právní prostředí a schopnosti vyvíjet projekt celostátně.

Ekonomická situace Mongolska a příležitosti pro české firmy

Mongolsko je druhou největší vnitrozemskou zemí světa s populací přibližně 3,5 milionu obyvatel, což z něj činí jednu z nejřidčeji osídlených zemí na světě.

Nízká hustota zalidnění a rozsáhlé území vytvářejí potenciál pro rozvoj infrastruktury, průmyslu i regionální konektivity.

Mongolská ekonomika staví na bohatství svých více než 8 000 nalezišť uhlí, mědi, zlata a dalších nerostných surovin, díky nimž těžební sektor v roce 2023 tvořil zhruba čtvrtinu HDP a přes 90 % vývozních příjmů (rekordních 15 miliard USD).

Vláda prosazuje modernizaci procesů - od zavádění tzv. „zelené těžby“ s dekarbonizací provozů, recyklací vody a digitalizací až po rozvoj downstream kapacit prostřednictvím komoditní burzy a podpory domácího zpracování s vyšší přidanou hodnotou.

Současně připravuje první ropnou rafinerii a podporuje projekty jako plynovod Power of Siberia 2, které směřují k energetické soběstačnosti.

Intenzivní urbanizace a důsledky klimatických změn zhoršují mongolské výzvy v oblasti vodních zdrojů a životního prostředí.

Rychlý rozvoj Ulánbátaru přetížil stávající zásobovací a kanalizační sítě, což si vynucuje rozsáhlé investice do nových zdrojů pitné vody, moderních čistíren odpadních vod a účinných systémů nakládání s odpady.

Paralelně se budují průmyslové parky (např. pro zpracování kůží), jež vyžadují špičkovou environmentální infrastrukturu.

Mongolská vláda spolu s mezinárodními partnery, jako jsou Millenium Challenge Corporation či EBRD, tak financuje klíčové projekty na zajištění udržitelných vodních zdrojů, rozšíření kapacity čistíren a modernizaci odpadového hospodářství.

Pro české firmy zde mohou najít příležitosti v dodávkách technologií pro těžbu a stavebnictví, infrastrukturních projektech, modernizaci zemědělství s využitím precizních technologií i v rozvoji environmentálních a energetických řešení včetně obnovitelných zdrojů.

Pro české firmy to znamená bohaté příležitosti: v oblasti vodního hospodářství lze dodávat čerpadla, filtrační a úpravárenské systémy, potrubí, ventily i měřicí techniku; pro čištění odpadních vod kompaktní i velkokapacitní čističky, membránové a UV technologie; v odpadovém hospodářství sběrná vozidla, třídicí linky, lisy, zařízení na spalování či kompostování i systémy pro zpracování nebezpečných odpadů.

Průmyslové parky hledají integrované systémy čištění odpadních vod, chemické filtry, odvětrávání a zařízení na nakládání s pevnými zbytky.

Environmentální poradci mohou pomáhat s projektováním, legislativou, modelováním vodních zdrojů a školením místních odborníků.

Mongolsko oceňuje řešení, která jsou odolná vůči drsnému podnebí, nákladově efektivní a snadno udržovatelná.

České firmy mají možnost zapojit se do těchto projektů formou subdodávek, které mohou zahrnovat činnosti jako sběr, svoz, třídění a recyklaci odpadů.

Tyto činnosti jsou realizovatelné jak prostřednictvím účasti na státních zakázkách, tak i formou soukromých investic.

V Mongolsku nejsou malé a střední podniky připojeny k centrálním čističkám.

Místní zákony navíc vyžadují, aby tyto firmy disponovaly vlastními čistícími zařízeními.

Tato situace tak přináší českým firmám obchodní příležitosti v dodávkách, instalaci a údržbě průmyslových čistících systémů.

Mezinárodní organizace často hledají konzultanty pro technickou spolupráci, což představuje pro české poradenské firmy zajímavou příležitost.

Vzhledem k častým povodním v Mongolsku jsou mobilní protipovodňové zábrany nezbytné v mnoha regionech této země.

Jedná se o další oblast, kde mohou české firmy nabídnout své technologie a expertízu v oblasti ekologických řešení a ochrany před katastrofami.

Znečištění a odpadové hospodářství v Ulánbátaru

Zajištění přístupu k čisté vodě a zdravému životnímu prostředí patří k hlavním prioritám mongolské vlády.

Ulánbátar, kde žije téměř polovina ze 3,4 milionu obyvatel, čelí akutnímu nedostatku vody a znečištění.

tags: #Ulan #Bator #Mongolsko #obyvatelstvo #skládka #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Procházka a protažení
• Klíčové Koncepty Environmentální Geografie
• Legislativa pro obce - elektroodpad
• Inspirace přírodou v kresbách na zeď
• Energetická Transformace