Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů, nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.
Skutečně účinná druhová ochrana se neobejde bez důvěryhodných a objektivních znalostí činitelů ohrožujících současné a budoucí rozšíření a početnost planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, kupř. hub.
Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě.
Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.
Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa je známý taky jako Červený seznam IUCN. Kdo na něm je, tomu hrozí smrt. Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa, nebo také Červený seznam IUCN je opravdový seznam živočichů a rostlin, který poprvé sestavil v roce 1964 Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN - International Union for Conservation of Nature), nejvýznamnější celosvětové společenství zabývající se ochranou přírody a přírodních zdrojů.
Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů
IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím. Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení.
V ABC 22/2017 píšeme o dvou (vyhynulý nebo kriticky ohrožený), ale celkem jich je devět, případně, zařadíme-li tam i kategorii druhy běžné či domestikované, tak jedenáct. Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku:
Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.
Aaron Hague a Kathryn Breonová z univerzity v americkém městě Salisbury se pokusili vyčíslit závažnost pěti faktorů obvykle považovaných za nejvýznamnější z hlediska působení na druhy a další taxony (Conserv. Sci. Pract., 4, e12670, 2022). Využili k tomu uznávaný červený seznam celosvětově ohrožených druhů, nejméně dvakrát za rok aktualizovaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN).
Protože odborníci zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní činitele, které mají uvedený stav na svědomí. Na rozdíl od předcházejících analýz využili vědci pro svůj rozbor celou databanku IUCN, a to údaje z roku 2019.
Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR
Hlavní hnací síly ohrožující další existenci druhů na naší planetě zahrnovaly rozpad, přeměnu a úplnou ztrátu biotopů v důsledku lidské činnosti, nadměrné využívání populací organismů lovem, odchytem, sběrem a sklizní včetně pytláctví, invazní druhy, nemoci a geny, znečišťování prostředí a změny podnebí, přičemž do poslední kategorie patří v tomto pojetí i dopady počasí.
Na 88,3 % z 20 784 druhů, u nichž byly k dispozici potřebné údaje, působilo ničení biotopů, zatímco 26,6 % negativně ovlivňovalo jejich nadměrné využívání lidmi. Čtvrtinu globálně ohrožených taxonů zasáhly dopady nepůvodních invazních organismů. Důsledky znečišťování prostředí se projevily u 18,2 % druhů, jež byly předmětem výzkumu. Vůbec nejmenší podíl na ohrožení druhů vyhubením nebo vyhynutím, konkrétně 16,8 %, připsali experti změnám podnebí a působení počasí.
Již ze součtu výše uvedených procentuálních podílů dosahujícího 175 % je zřejmé, že některé druhy fauny a flóry a další organismy ovlivňuje současně více vnějších činitelů. Autoři proto v dalším kroku vybrali z celé databáze náhodně 2155 druhů a zjistili, který faktor považují hodnotitelé za do té míry dominantní, že je příčinou ohrožení příslušného druhu. Uvedený počet určila statistická analýza jako pro obdobné úvahy zcela dostatečný.
I v tomto případě se ukázala jako nejdůležitější hnací síla ohrožení druhů vymizením (extinkcí) rozpad, přeměna a úbytek vhodného prostředí, a to pro plných 71,3 % druhů.
Jestliže něco vyplývá ze zmiňované studie na první pohled, pak je to skutečnost, že ničení biotopů představuje závažné nebezpečí pro více druhů než další faktory dohromady. Současně se potvrzuje, že proběhlé a probíhající změny podnebí zatím nepředstavují pro další existenci druhů na naší planetě tak klíčovou hrozbu, jak se někdy ne zcela přesně uvádí.
Čtěte také: Česká republika: Analýza ohrožení
Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů. Zvířata o tom sice neví, ale existuje hororový seznam, na který se určitě nechtějí dostat.
tags: #počet #ohrožených #živočichů #v #ČR #seznam