Evropa má mnoho nádherných přírodních lokalit. Mnoho cestovatelů si národní parky spojuje s USA, ale i Evropa nabízí nepřeberné množství velkolepých divokých oblastí a stejně působivých pěších túr.
Památky s mezinárodním statusem (nebo také s nadnárodním významem) jsou na základě různých mezinárodních smluv a dohod označeny jednotlivé památky a jejich areály anebo i rozsáhlá památková území nebo jejich části, které jsou obzvláště cenné nikoli pro jednu zemi, ale pro určitý širší region, světadíl, případně celé lidstvo.
Seznam světového dědictví (World Heritage List / Liste du patrimoine mondial) patří v České republice k nejznámějším přehledům kulturních a přírodních památek s mezinárodním statusem. Jeho kulturní součásti představují hodnotovou kategorii, která v našem památkovém fondu zaujímá výjimečné místo.
V roce 1972 byla zúčastněnými státy na Generální konferenci UNESCO jednomyslně schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage), která vstoupila v platnost dne 17. 12. 1975. Úmluvou byl mimo jiné založen Seznam světového dědictví a stanoveny povinnosti států k jeho položkám, tj. nejvýznamnějším památkám světa.
V roce 1990 k ní přistoupila tehdejší Československá federativní republika; závaznou se pro ni stala dnem 15. 2. Na základě akceptování této Úmluvy byly postupně připravovány návrhy České republiky k zařazení památek na Seznam světového dědictví, z nichž Mezivládní výbor přijal již sedmnáct návrhů (šestnáct kulturních památek, jedna přírodní památka).
Čtěte také: UNESCO a plastový problém na Hendersonově ostrově
Seznam světového dědictví (známý také jako tzv. seznam památek UNESCO) je sestavován na základě Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví z roku 1972 (The World Heritage Convention / La Convention du patrimoine mondial) a jsou do něho zapisovány památky, sídla a přírodní útvary či lokality s výjimečnou světovou hodnotou (outstanding universal value).
Koncept světového dědictví je výjimečný svým celosvětovým dosahem. Statky světového dědictví patří lidem celého světa bez ohledu na území, na kterém se nacházejí, a proto se o jejich stav legitimně může také světové společenství zajímat.
Památky na Seznamu světového dědictví mohou být povahy kulturní, přírodní anebo také smíšené, pokud vykazují hodnoty obou typů. Světové památky mohou být rovněž povahy tzv. sériové, kdy je výjimečná světová hodnota reprezentována územně nespojitými částmi, které příslušné hodnotové téma vyjadřují společně.
Části takové série přitom mohou být od sebe různě vzdálené, a to jak v jedné obci, kraji i státu. Řada sériových světových památek se přitom nachází dokonce ve více státech, které jsou členy Úmluvy o ochraně světového dědictví.
Přeshraničních světových památek a nadnárodních sérií je v poměru k celkovému počtu položek Seznamu světového dědictví poměrně málo, neboť příprava takové nominace je poměrně složitá, stejně jako související navazující závazky pro společnou péči o ně, monitoring jejich stavu a přípravu společných zpráv.
Čtěte také: Seznam ohrožených památek UNESCO v ČR
Seznam světového dědictví se proměňuje každý rok, v závislosti na společném rozhodování mezivládního Výboru pro světové dědictví. Seznam je veřejně dostupný na rozsáhlém webovém portálu, který spravuje Centrum Světového dědictví, jež je součástí UNESCO a sídlí v Paříži.
Toto centrum plní ve vztahu ke světovému dědictví řadu funkcí; zejména organizuje zasedání Výboru pro světové dědictví, odborné semináře a workshopy.
Zapsáním památky na Seznam světového dědictví se uznává jeho výjimečná světová hodnota. Zápis památky na Seznam světového dědictví je potvrzeno, že taková památka svými konkrétně popsanými charakteristikami, vyjádřenými v definici výjimečné světové hodnoty reprezentuje kulturní a přírodní bohatství naší planety, a to do té míry, že je cenná nejen pro místo, kde se nachází, ale zároveň i pro celé lidstvo.
Přistoupením k Úmluvě o ochraně světového dědictví konkrétní stát vyjadřuje svou vůli spolupodílet se na snaze mezinárodního společenství chránit, zachovat a předat dalším generacím kulturní a přírodní dědictví celosvětově významné hodnoty, které se nachází na jeho území.
Česká republika jako smluvní strana úmluvy o ochraně světového dědictví plní Tuto svou odpovědnou roli v uchování světového dědictví na svém území a další závazky vyplývající z Úmluvy o ochraně světového dědictví prostřednictvím víceúrovňové spolupráce klíčových aktérů v agendě světového dědictví.
Čtěte také: Kulturní a přírodní dědictví UNESCO v České republice
Prestiž, kterou země se statky uvedenými na Seznamu světového dědictví získají, působí jako katalyzátor pro posílení pocitu odpovědnosti vůči místům, která mají ve své péči.
Státy podle kompetencí dotčených subjektů musí garantovat nezbytné podmínky pro uchování takových památek do budoucna, což zejména znamená, že u statků uvedených na Seznamu světového dědictví je třeba vytvořit strategii správy, která stanoví přesná památková opatření a kontrolní mechanismy, jejichž účinnost je sledována prostřednictvím monitoringu a reportingu.
Pro jednotlivé statky světového dědictví je proto zpracováván koncepční plán péče , pro který se i v ČR používá mezinárodně srozumitelný pojem Management Plan.
Periodický reporting je jedním z požadavků Úmluvy o světovém kulturním a přírodním dědictví. Je závazný pro všechny státy, které k Úmluvě přistoupily. Proces reportingu přispívá ke globálním monitoringu stavu zachování statků, které byly zapsány na Seznamu světového dědictví.
V ČR je navíc zaveden národní systém monitoringu stavu zachování statků světového dědictví. Jde o činnost zajišťovanou pracovníky NPÚ prostřednictvím dříve ročních (do budoucna dvouletých) monitorovacích zpráv.
Na počátku procesu je zápis památky nebo území na tzv. Indikativní seznam pro budoucí nominace. Tento krok je autonomním krokem daného státu, který nepodléhá mezinárodnímu posouzení, ale je výrazem svobodné vůle státu záměr budoucí nominace takto ohlásit.
Definice výjimečné světové hodnoty není pouze popisem umělecko-historické, konstrukční nebo jiné hodnoty, jak jsou obvykle uváděny například v Ústředním seznamu kulturních památek. Je to odborný text, který zahrnuje jak stručný popis a historii památky, ale komentuje i stav její celistvosti (integrity).
Při přípravě návrhu na zápis do Seznamu světového dědictví je neméně důležité je zformulování popisu fyzického stavu památky, rizikových faktorů pro uchování její hodnoty a vize jejich perspektivní budoucnosti - popis existujících právních nástrojů a konkrétních podmínek k odpovědné péči o takovou památku nebo území na národní úrovni.
Jednou z nejobtížnějších částí nominační dokumentace je srovnávací analýza, která vysvětluje, čím se navrhovaná památka liší od památek podobného typu na Seznamu světového dědictví nebo těch, ohlášených veřejně v záměrech jiných států prostřednictvím zápisu na Indikativní seznam.
Tato analýza má tedy doložit, že nominovaná památka tematicky Seznam světového dědictví obohatí o něco, co na něm zatím v předkládané hodnotové škále nejenže není zastoupeno, ale nemůže být překonáno ani památkami a lokalitami, které k nominaci chystají jiné státy.
Z toho vyplývá, že v Seznamu světového dědictví nemohou být všechny hodnotné památky, jakkoli v daném státu představují vysoce ceněná místa. Seznam je velmi výběrový a zapsané památky částečně symbolicky zastupují určitý stavební typ daného období v širším regionu.
Kritéria pro kulturní a přírodní památky jsou uvedena v Prováděcích směrnicích k naplňování Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví a poskytují smluvním státům Úmluvy návod pro její správnou formulaci. Kritérií je celkem deset, z čehož prvních šest tvoří základ pro popis výjimečné světové hodnoty kulturních statků a další čtyři pro popis hodnot přírodních statků. Pokud lze hodnoty a význam některé lokality zdůvodnit podle kritérií z obou skupin, jedná se o tzv.
Navrhované památce je přiznává výjimečná světová hodnota, pokud splňuje alespoň jedno z následujících deseti kritérií. (vi) být přímo nebo okrajově spojeny s konkrétními událostmi nebo tradicemi, myšlenkovými proudy, způsoby víry nebo uměleckými či literárními díly, která mají výjimečný světový význam.
Lokality se statusem světového dědictví v České republice jsou obecně dobře známy. Málokdo však přesně zná definice jejich vynikajících světových hodnot a jejich přesné hranice.
Publikace Světové dědictví a Česká republika, připravená Národním památkovým ústavem a Českým národním komitétem ICOMOS, se proto zaměřuje na propagaci a prezentaci lokalit Světového dědictví a na otázky související se zachováním jejich hodnot. Dvojjazyčná podoba publikace a výkladový slovník základních pojmů mohou pomoci posílit mezinárodní spolupráci, s cílem sdílet celosvětové hodnoty a odpovědnosti za jejich uchování pro příští generace. Vysvětluje proto i základní role subjektů, které se na ochraně světového dědictví podílejí.
Národních parků, které se dostaly do hledáčku cestovatelů a kteří je označili za nejkrásnější, je patnáct. Vybrali jsme tři, které jsou z České republiky relativně dostupné a jsou krásné během babího léta. Příště zvolíme jiné, kam lze zajet i v zimě.
Nedostaly se sem například Belluno v Dolomitech, Divoká tajga ve Finsku, Ecrins ve Francii, Durmitor v Černé Hoře, Triglav ve Slovinsku či Goreme v Turecku. Na všechny dojde, vyhlášeným přírodním rezervacím se budeme věnovat i nadále.
Do dnešního výběru se vešla Plitvická jezera, zejména proto, že je většina z nás má spojená se slavnými filmy režiséra Haralda Reinla s nepřekonatelnými představiteli Vinnetoua a Old Shatterhanda Pierrem Bricem a Lexem Barkerem. Kolem míst, kde se zejména Poklad na Stříbrném jezeře natáčel, vede turistická stezka.
Plitvická jezera jsou největším, nejznámějším a taky nejhojněji navštěvovaným národním parkem v Chorvatsku. Rozkládají se na horním toku řeky Korany a celá oblast je od roku 1979 zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO. Proces vzniku tufů, který vede k budování tufových neboli travertinových bariér a jehož výsledkem je vznik jezer, je výjimečnou univerzální hodnotou, pro kterou byla Plitvická jezera v roce 1979 mezinárodně uznána zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO.
Plocha necelých 300 km2 kam patří 140 jezer, 20 jeskyní a zřídel, je rozdělena do osmi prohlídkových okruhů. Park je otevřený po celý rok. Podle znalců je tu nejkrásněji na jaře a během babího léta. Vyhnout byste se měli letním měsícům a víkendům, kdy je tu nacpáno a chodníčky plné lidí vám úplně zkazí dojem z nádherné okolní přírody.
Do parku se dostanete dvěma hlavními vstupy, od nichž lze pokračovat zvolenými okruhy. Vybrat nejkrásnější trasu není snadné, rozhodujte se podle věkového složení skupiny. Trasy mají od 3,5 do 18 km, což s malými dětmi může být problém. Pro rodiny s dětmi je ideální sedmikilometrový okruh, kdy se část cesty svezete lodičkou. Takzvaný horní okruh vás zavede k vodopádu Veliki slap, kde se natáčely scény z Vinnetoua. Trasa vede kolem jezera Kaluderovac, tady se natáčel Poklad na Stříbrném jezeře. Uvidíte také slavnou jeskyni Špilja Šupljara.
Do Plitvic se můžete vydat i se čtyřnohým mazlíčkem, jen ho musíte mít na vodítku. Zakázáno je koupání, byť mnohá jezera ke koupání lákají, zejména v letních měsících, chuť si ve vlastním zájmu nechte zajít. V létě, které tu ale končí 21. srpna, můžete park navštívit denně od 7 do 20 hod., od 21. 8. do 30. 9. se zavírá o hodinu dřív. Do parku vás pustí nejpozději v 17 hod.
Národní park Saské Švýcarsko máme hned za humny a téměř pupeční šňůrou je spojené s Českým Švýcarskem. Geomorfologicky se jedná o region Labské pískovce a procelé Českosaské Švýcarsko jsou charakteristická skalní města, soutěsky a hluboké, lidmi téměř nedotčené lesy. Na německé straně můžete navíc vidět i stolové hory a dechberoucí výhledy do údolí Labe.
Turistickým magnetem je výhledová skála Bastei s kamenným mostem Basteibrücke a pozůstatky pozdně středověkého hradu Rathen. Právě tady se před dvěma staletími začalo s budováním turistické infrastruktury.
K vyhlídce se můžete dostat dvěma způsoby. Buď z parkoviště v obci Lohmen nebo Hohnstein, odkud autobusem dojedete k hotelu, který je na dohled kamennému mostu. Jste-li turisticky zdatnější, bude pro vás přijatelnější varianta, kdy se z lázeňského městečka Kurort Rathen vydáte po červené turistické značce vzhůru k jezírku Amselsee, po němž se můžete svézt na pramici či na kanoi. Dále budete pokračovat po modré značce vzhůru až k Bastei. Trasa měří pět kilometrů a zvládnou ji i méně trénovaní. Zpět se vrátíte strmým sestupem.
Do konce září pod Basteibrücke probíhá skalní divadlo s uměleckou produkcí. Vstupenka vám platí i jako jízdné v hromadné dopravě. Zajímáte-li se o historii, neměli byste minout pevnost Königstein na protějším břehu řeky, přitom nedaleko od Bastei. Jedno z největších opevnění Evropy bylo vybudované na skále s rozlehlou náhorní plošinou. Komplex v určité době patřil i českým králům. Během 20. století zde bylo vězení, zajatecký tábor a na přelomu 40. a 50. let minulého století převýchovné zařízení pro problémovou mládež.
Národní přírodní park Soomaa, v překladu Země bažin, je opak parků výše. Leží na jihu Estonska, jihovýchodně od lázeňského města Pärnu a hlavní roli v něm hraje voda. Rozloha parku je 400 km2, protéká jím několik přítoků řeky Pärnu, které během jara opouštějí svá koryta a zaplavují okolí. Až polovina parku se v tomto období stává nepřístupná.
Po dřevěných chodnících, které vedou celou oblastí, se projdete kolem vřesovišť, rašelinišť a bažin, mají tu i stezku bobrů či losů.
Oblast není pro turistiku uzavřená, právě naopak. Pro místní farmáře je turistika vítaným zdrojem obživy. Na svých farmách nabízejí ubytování, velké množství kanálů je rájem pro milovníky kanoistiky, můžete sem i se psy, jen je opět musíte mít na vodítku. Nejvyhledávanější lokalitou jsou rašeliništní jezera u osady Riisa. Park je nádherný po celý rok a za každého počasí.
Ze vyhlídkových věží budete mít celou oblast jako na dlani. Pohybujte se jen po vyznačených chodnících.
Na kontinentu tak rozmanitém jako Evropa jsou tisíce krásných míst, která musíte vidět. Zde je ochutnávka dalších UNESCO pokladů:
Tyto lokality představují jen zlomek přírodního a kulturního bohatství, které Evropa nabízí a které je chráněno statusem UNESCO.
tags: #unesco #evropa #přírodní #lokality