Ohrožené památky UNESCO v České republice

Česká republika je nesmírně bohatá na stavby s historickým a kulturním významem. Praha dokonce patří k největším památkovým rezervacím na světě. Aktuálně Národní ústav památkové péče eviduje přes 40 tisíc historických nemovitých objektů. Některým památkám však hrozí znehodnocení, nebo dokonce zánik.

Památky UNESCO v České republice

Seznam světového dědictví (World Heritage List / Liste du patrimoine mondial) patří v České republice k nejznámějším přehledům kulturních a přírodních památek s mezinárodním statusem. Jeho kulturní součásti představují hodnotovou kategorii, která v našem památkovém fondu zaujímá výjimečné místo.

Seznam světového dědictví (známý také jako tzv. seznam památek UNESCO) je sestavován na základě Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví z roku 1972 (The World Heritage Convention / La Convention du patrimoine mondial) a jsou do něho zapisovány památky, sídla a přírodní útvary či lokality s výjimečnou světovou hodnotou (outstanding universal value). Koncept světového dědictví je výjimečný svým celosvětovým dosahem.

Statky světového dědictví patří lidem celého světa bez ohledu na území, na kterém se nacházejí, a proto se o jejich stav legitimně může také světové společenství zajímat. Památky na Seznamu světového dědictví mohou být povahy kulturní, přírodní anebo také smíšené, pokud vykazují hodnoty obou typů. Světové památky mohou být rovněž povahy tzv. sériové, kdy je výjimečná světová hodnota reprezentována územně nespojitými částmi, které příslušné hodnotové téma vyjadřují společně.

Seznam světového dědictví se proměňuje každý rok, v závislosti na společném rozhodování mezivládního Výboru pro světové dědictví. Seznam je veřejně dostupný na rozsáhlém webovém portálu, který spravuje Centrum Světového dědictví, jež je součástí UNESCO a sídlí v Paříži. Toto centrum plní ve vztahu ke světovému dědictví řadu funkcí; zejména organizuje zasedání Výboru pro světové dědictví, odborné semináře a workshopy.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Zapsáním památky na Seznam světového dědictví se uznává jeho výjimečná světová hodnota. Zápis památky na Seznam světového dědictví je potvrzeno, že taková památka svými konkrétně popsanými charakteristikami, vyjádřenými v definici výjimečné světové hodnoty reprezentuje kulturní a přírodní bohatství naší planety, a to do té míry, že je cenná nejen pro místo, kde se nachází, ale zároveň i pro celé lidstvo.

Přistoupením k Úmluvě o ochraně světového dědictví konkrétní stát vyjadřuje svou vůli spolupodílet se na snaze mezinárodního společenství chránit, zachovat a předat dalším generacím kulturní a přírodní dědictví celosvětově významné hodnoty, které se nachází na jeho území. Česká republika jako smluvní strana úmluvy o ochraně světového dědictví plní Tuto svou odpovědnou roli v uchování světového dědictví na svém území a další závazky vyplývající z Úmluvy o ochraně světového dědictví prostřednictvím víceúrovňové spolupráce klíčových aktérů v agendě světového dědictví.

Státy podle kompetencí dotčených subjektů musí garantovat nezbytné podmínky pro uchování takových památek do budoucna, což zejména znamená, že u statků uvedených na Seznamu světového dědictví je třeba vytvořit strategii správy, která stanoví přesná památková opatření a kontrolní mechanismy, jejichž účinnost je sledována prostřednictvím monitoringu a reportingu. Pro jednotlivé statky světového dědictví je proto zpracováván koncepční plán péče , pro který se i v ČR používá mezinárodně srozumitelný pojem Management Plan.

Periodický reporting je jedním z požadavků Úmluvy o světovém kulturním a přírodním dědictví. Je závazný pro všechny státy, které k Úmluvě přistoupily. Proces reportingu přispívá ke globálním monitoringu stavu zachování statků, které byly zapsány na Seznamu světového dědictví. V ČR je navíc zaveden národní systém monitoringu stavu zachování statků světového dědictví. Jde o činnost zajišťovanou pracovníky NPÚ prostřednictvím dříve ročních (do budoucna dvouletých) monitorovacích zpráv.

Na počátku procesu je zápis památky nebo území na tzv. Indikativní seznam pro budoucí nominace. Tento krok je autonomním krokem daného státu, který nepodléhá mezinárodnímu posouzení, ale je výrazem svobodné vůle státu záměr budoucí nominace takto ohlásit.

Čtěte také: Ochrana ještěrek

Definice výjimečné světové hodnoty není pouze popisem umělecko-historické, konstrukční nebo jiné hodnoty, jak jsou obvykle uváděny například v Ústředním seznamu kulturních památek. Je to odborný text, který zahrnuje jak stručný popis a historii památky, ale komentuje i stav její celistvosti (integrity).

Při přípravě návrhu na zápis do Seznamu světového dědictví je neméně důležité je zformulování popisu fyzického stavu památky, rizikových faktorů pro uchování její hodnoty a vize jejich perspektivní budoucnosti - popis existujících právních nástrojů a konkrétních podmínek k odpovědné péči o takovou památku nebo území na národní úrovni.

Kritéria pro kulturní a přírodní památky jsou uvedena v Prováděcích směrnicích k naplňování Úmluvy o ochraně světového přírodního a kulturního dědictví a poskytují smluvním státům Úmluvy návod pro její správnou formulaci. Kritérií je celkem deset, z čehož prvních šest tvoří základ pro popis výjimečné světové hodnoty kulturních statků a další čtyři pro popis hodnot přírodních statků. Pokud lze hodnoty a význam některé lokality zdůvodnit podle kritérií z obou skupin, jedná se o tzv. Navrhované památce je přiznává výjimečná světová hodnota, pokud splňuje alespoň jedno z následujících deseti kritérií.

(vi) být přímo nebo okrajově spojeny s konkrétními událostmi nebo tradicemi, myšlenkovými proudy, způsoby víry nebo uměleckými či literárními díly, která mají výjimečný světový význam.

Lokality se statusem světového dědictví v České republice jsou obecně dobře známy. Málokdo však přesně zná definice jejich vynikajících světových hodnot a jejich přesné hranice. Publikace Světové dědictví a Česká republika, připravená Národním památkovým ústavem a Českým národním komitétem ICOMOS, se proto zaměřuje na propagaci a prezentaci lokalit Světového dědictví a na otázky související se zachováním jejich hodnot. Dvojjazyčná podoba publikace a výkladový slovník základních pojmů mohou pomoci posílit mezinárodní spolupráci, s cílem sdílet celosvětové hodnoty a odpovědnosti za jejich uchování pro příští generace. Vysvětluje proto i základní role subjektů, které se na ochraně světového dědictví podílejí.

Čtěte také: O projektu Klokánek

Současné hrozby pro památky UNESCO

Většina důkazů podávajících svědectví o rozmanitosti přírodního bohatství i lidské kultury je totiž ohrožena.

Po zařazení na soupis UNESCO se stal jednou z jejich nejvyhledávanějších destinací. Na druhou stranu, právě masová turistika je po globálním oteplování jednou z hlavních příčin ničení výjimečných památek.

Horší než davy neukázněných turistů jsou ale pro památky a přírodní lokality, a to nejen ty zapsané na seznamu UNESCO, důsledky globálního oteplování. Podle zprávy OSN z loňského dubna jsou kvůli změně klimatu ohroženy stovky nejvzácnějších přírodních a historických pamětihodností, mimo jiné i Velký bariérový útes v Austrálii, italské Benátky nebo hora Kilimandžáro v Tanzanii. Zvyšující se hladina moří, sílící hrozba povodní a ubývající biodiverzita by podle této studie mohly mít zhoubný vliv až na 830 památek zapsaných na listině UNESCO, tedy téměř na 95 procent!

Ozbrojené konflikty k ochraně architektonické či přírodní pokladnice světa nepřispívají. Vojenskými akcemi je ohrožena například také kulturní krajina a archeologické pozůstatky Bamjánského údolí v Afghánistánu. V roce 2001 zde došlo ke zničení obřích Buddhů a část lokality je kvůli rozmístěným nášlapným minám nepřístupná. Stav maleb v jeskyních se tak prudce zhoršuje.

Novodobá výstavba zase ohrožuje opevněnou ázerbájdžánskou metropoli Baku, jež utrpěla vážné škody následkem zemětřesení v roce 2000. Podobně je na tom etiopský národní park Simien, kde v důsledku budování silnic a rychlého růstu populace mizí vzácné druhy savců. Pytláctví a nedostatek odborného řízení jsou pro změnu zkázou pro národní park Comoé v Pobřeží slonoviny nebo Garamba v Demokratické republice Kongo.

Novela stavebního zákona a její dopad na památky UNESCO

26. Vážený pane premiére, obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v mimořádně závažné věci potenciálních negativních dopadů plánované novely stavebního zákona a souvisejících předpisů na kulturní dědictví České republiky. Rozumíme snaze o zjednodušení a zkvalitnění stavebního řízení a stejně tak chápeme, že ochrana památek musí na novou situaci adekvátně reagovat. Musíme však bohužel konstatovat, že návrhy úpravy památkového zákona, které přímo souvisejí s navrhovanou novelou stavebního zákona, jdou daleko nad rámec technické úpravy, která by v této souvislosti byla logická a očekávatelná. Jedná se přitom o návrhy, které památkovou péči nepochopitelně oslabují a v důsledku ohrožují jak v domácím, tak i mezinárodním kontextu.

1. Návrh novely zákona mechanicky ruší ochranná pásma památkových rezervací a zón, mezi které patří i památky zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (Praha, Kutná Hora, Český Krumlov a další). Tento krok je v rozporu nejen se smyslem a dosavadní dikcí zákona, ale také s mezinárodními závazky, které na sebe Česká republika zapsáním památek na Seznam přijala. Ochranná pásma přitom slouží k ochraně cenných fenoménů, jako jsou harmonické stavební celky, tradiční panoramata, dálkové pohledy a jedinečný, atraktivní obraz historických sídel. Přijetí návrhů v předložené formě by znamenalo razantní snížení míry ochrany těchto hodnot. V případě statků Světového dědictví může následovat zápis dotčených lokalit na Seznam světového dědictví v ohrožení a následně - nedojde-li k nápravě - i vyškrtnuto ze Seznamu světového dědictví. Jsme proto přesvědčeni, že ochranná pásma je třeba zachovat.
2. Návrh novely památkového zákona ruší závazná stanoviska u zásahů do staveb v památkových zónách a přenáší rozhodovací pravomoc přímo na stavební úřad. Ten se však podle stavebního zákona a novelizovaného zákona o státní památkové péči nebude moci vyjádřit k dílčím úpravám historických objektů v zóně, včetně podob jejich průčelí a střech. Může tak například dojít k devastaci cenné barokní či secesní fasády, která bude po otlučení plastických prvků mechanicky pokryta polystyrénovými deskami. Obdobným zásahům nebude moci památková péče zabránit, neboť uvedená novela jí znemožní takové záměry vůbec posuzovat. Opět se to týká nejen „běžných“ památkových zón, ale i těch, které jsou zapsány na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO (jako například Lednicko-Valtický areál, přeshraniční hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, nebo krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem). Mezinárodní důsledky tohoto kroku by byly stejně závažné jako u bodu prvního. Podle našeho názoru je třeba závazná stanoviska a stávající regulaci v památkových zónách zachovat, jak se ostatně stalo již při předchozích změnách zákona o státní památkové péči v souvislosti s přijetím stavebního zákona v roce 2021.
3. Novela zákona předpokládá vyjádření památkové péče pouze v nejranější fázi, kdy často není záměr zásahu do památky a chráněného prostředí detailně specifikovaný a nelze zcela předvídat dopady realizace. Takové opatření postrádá logiku z hlediska výkonu památkové péče i stavební praxe, která zejména v případě intervencí do památkového fondu vyžaduje průběžný dozor a koordinaci požadavků zúčastněných stran. Je v rozporu jak s duchem a smyslem památkového zákona, tak s mezinárodními úmluvami o ochraně památek, k nimž se Česká republika připojila.
4. Návrh novely celkově oslabuje ochranu veřejného zájmu na ochraně památek, který má památkový zákon chránit. Památkové péči výslovně ukládá povinnost „přihlédnout k zájmům vlastníků památek“, které ovšem někdy mohou být v rozporu s oprávněným zájmem o ochranu kulturního dědictví. Přijetí novely by v důsledku znamenalo, že orgány památkové péče by nemohly odmítnout ani takový záměr, který by byl ve zjevném a příkrém rozporu s hodnotami památky nebo chráněného území (jak bohužel názorně dokládá například zákonem přímo zmiňovaná přednost fotovoltaických panelů před zájmy ochrany památek i v těch nejcennějších územích). Zároveň mají dotčené orgány používat jen „nejmírnější“ prostředky ochrany a jejich stanoviska mohou být nahrazena fikcí souhlasu, pokud se nestihnout vyjádřit v krátké lhůtě, což může v praxi znamenat, že se důležité dopady stavebních záměrů vůbec neprověří.
5. Návrh novely zákona o státní památkové péči ukládá orgánům památkové péče „dbát na kvalitu autorské architektonické tvorby“, čímž nově dělá z památkové péče hlavního garanta kvality současné architektury. Ta je bezpochyby velmi žádoucí, ale těžko za ni mohou ze zákona odpovídat orgány památkové péče, jejichž hlavní úlohou je ochrana památek a snaha o zachování jejich stávajících hodnot. Kvalita současné architektury je mimořádně důležitá, a to nejen v památkově chráněných územích. Její garance by však měla být úlohou jiného adekvátního odborného tělesa.
6. Novela zcela nesystémově zavádí možnost konzultovat projekt památkové obnovy vedle Národního památkového ústavu i se „znalcem nebo profesorem v oboru architektury nebo památkové péče“. Oproti stanovisku odborné instituce tak má být postaven názor jednotlivce, který je vybrán a placen investorem, což je v příkrém rozporu s principy nestranného hájení veřejného zájmu a v důsledku povede k dalšímu oslabení a znevěrohodnění odborné památkové péče jako takové. Bez autonomního orgánu, který zajišťuje realizaci cílů památkové ochrany a má k tomu právní nástroje, nelze veřejné zájmy ochránit.
7. Je třeba dále upozornit, že novela obsahuje bohužel i řadu triviálních legislativně technických chyb, například to, že protiprávní jednání nebude možné postihnout pokutou. Návrh totiž sice změnil rozsah povinností, ale do skutkové podstaty přestupku tyto změny promítnuty nebyly, takže nelze reálně uplatnit sankce. Není přípustné, aby norma stanovující řadu povinností, neměla funkční sankční ustanovení, a tedy nebyla reálně schopna plnění těchto povinností vynutit.

Vážený pane premiére, předpokládáme, že záměrem reformy stavebního práva bylo jeho zkvalitnění, a to i na poli ochrany památek. Předložená novela jde však směrem opačným, jak názorně doložil též Veřejný ochránce práv ve svém stanovisku ze dne 19. 1. 2026. Přijetí této novely by mělo zásadní negativní dopady na osud památek v České republice, včetně těch, které jsou zapsané na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Připomínáme, že Česká republika byla v listopadu 2025 zvolena do Výboru pro světové dědictví a její prestiž a důvěryhodnost v oblasti péče o památky by přijeom problematických návrhů významně utrpěla. Vzhledem k závažnosti situace bychom Vás proto rádi požádali o zahájení standardního připomínkového řízení, které by umožnilo sporné body vyjasnit a upravit návrh novely stavebního zákona a souvisejících předpisů, zejména památkového zákona, tak, aby k oslabení veřejného zájmu na ochraně památek nedošlo. Vážený pane premiére, děkujeme Vám za pozornost, kterou tomuto závažnému tématu věnujete. Jsme plně připraveni se do odborné diskuse k uvedené věci zapojit a napomoci tak vzniku předpisu, který zajistí plnou ochranu našeho unikátního kulturního dědictví. doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D., v. r. doc. Ing arch. Tomáš Efler, Ph.D., v. r. doc. Ing. arch. doc. PhDr. Martin Horáček, Ph.D., v. r. doc. Mgr. Radka Nokkala Miltová, Ph.D., v. r. prof. Tomáš Pospiszyl, Ph.D., v. r. PhDr. Anna Pravdová, Ph.D., v. r. prof. PhDr. Marie Rakušanová, Ph.D., v. r. prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., v. r. prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D., v. r. prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., v. r. prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral DSc., v. r. doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D., v. r. ředitel Ústav dějin umění Akademie věd ČR, v. v. doc. PhDr. Jana Zapletalová, Ph.D., v. r. Mgr. doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, 1. Mgr.

Praha a UNESCO: Hrozí vyřazení ze seznamu?

Historické centrum Prahy by mohlo být zařazeno mezi památky v ohrožení. Seznam památek, kterým hrozí akutní nebezpečí zániku, spravuje UNESCO. Komisařům vadí plánované výškové stavby i chystaný nový stavební zákon, který nepočítá se závaznými stanovisky památkářů. Z nedostatečné péče o historické dědictví viní UNESCO český stát i Prahu. Radnice nepovažuje za reálné riziko vyřazení ze seznamu a celkově považuje zprávu za pozitivní.

Historické centrum hlavního města je památkou světového dědictví UNESCO od roku 1992. Kromě prestižního seznamu pamětihodností se ale nyní může ocitnout i v méně lichotivém přehledu. Mezinárodní rada pro památky a sídla ICOMOS spolu s UNESCO totiž upozorňují na rizika pro historickou tvář metropole.

Památkoví komisaři vidí nebezpečí zejména v plánovaných výškových stavbách v Praze. Opakovaně si například všímají výstavby na Pankrácké pláni, doporučují také zastavit projekt Rezidence park Kavčí hory. Připomínají, že V Tower se tyčí do výšky 104 metrů, přestože Výbor pro světové dědictví už v roce 2008 doporučil pro nové budovy v Pankráckém pentagonu horní hranici 60 až 70 metrů.

Podle ředitele NPÚ Praha Jaroslava Podlisky ale nemá UNESCO největší problém s tím, že jsou na Pankráci až stometrové budovy. „UNESCO vlastně připouští, že by ty budovy mohly stát, co naopak nepřipouští, je výstavba výškových budov přesahujících stávající,“ uvedl. Praha ovšem se stavbou ještě vyšších budov počítá.

Za problematický považují komisaři i chystaný nový stavební zákon, podle nějž by už stanoviska památkářů pro výstavbu neměla být závazná. Upozorňuje ale na převýšené novostavby a nástavby v památkové rezervaci, které narušují historickou střešní krajinu města. Například u budovy Drn na Národní třídě komisaři konstatují, že je o dvě patra vyšší, než by být měla. To podle nich vytváří nebezpečný precedens pro další nežádoucí navyšování budov v centru města.

Uvádí to ve zprávě, která vznikla po březnové monitorovací návštěvě Prahy. Komisaři vyjádřili politování nad nečinností státní správy. Radnice zprávu vítá, podle Zaorálka probíhají jednání

„Reaktivní monitorovací mise z roku 2019 vyjadřuje politování, že smluvní stát nereagoval na obavy, doporučení a žádosti o řadě rozsáhlých rozvojových projektů navrhovaných uvnitř nárazníkové zóny, památky a širším okolí, vyjádřené v předchozích zprávách z misí, ani na rozhodnutí Výboru požadující plán na omezení výškových budov s cílem zabránit vizuálnímu narušení historické městské krajiny v Praze,“ píše se mimo jiné ve zprávě.

Zástupci obou památkářských institucí poslali dokument ministerstvu kultury i zástupcům hlavního města. Radnice zprávu považuje za pozitivní, protože památkářské organizace už nemluví o kompletním vyškrtnutí Prahy ze seznamu kulturního dědictví. „Vnímáme hodnotu, jakou zápis na Seznam světového dědictví pro Prahu má, stejně jako nedůsledný přístup, který směrem k Centru světového dědictví UNESCO bohužel zvolila předchozí politická reprezentace,“ sdělila České televizi radní Hana Třeštíková.

„Je pozitivní, že spekulace, které se objevily, se nepotvrdily a Praze vyškrtnutí nehrozí. Ve zprávě se neuvádí ani nic o omezení nebo uvedení do jiné zóny. Jsou tam nějaké výtky, většina z nich ale míří nad legislativní rámec. S tím ale Praha nemá zmocnění cokoliv dělat, maximálně dávat připomínky,“ doplnil mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Zcela opačně vnímá závěry světových institucí Klub Za starou Prahu. „Je to poslední varování. Je to krok, který snižuje prestiž toho místa,“ míní.

Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) Praze nehrozí, že by ze seznamu světového dědictví zmizela. „V tuto chvíli nejde o to, že by se tu mělo zopakovat něco podobného, jako se stalo v Drážďanech. Tam si udělali referendum, odhlasovali, že chtějí most, a UNESCO to respektovalo, že se rozhodli, že jdou jinudy. Taková situace v Praze není, my se v Praze chceme dohodnout,“ ujistil šéf resortu kultury.

I úvahy o zařazení Prahy na seznam ohrožených památek považuje Zaorálek za předčasné, jednání s UNESCO podle něj probíhá a situace se dá zvládnout. Výsledek diskuzí s organizací očekává někdy v příštím roce. „UNESCO bude teď čekat na to, jakým způsobem budeme reagovat. Záleží na tom, jak se vypořádáme s jejich výhradami, bude probíhat další hodnocení,“ shrnul ministr.

„Reakce bude podrobně zpracována ve Zprávě o stavu zachování historického centra Prahy, o jejíž předložení požádal rovněž Výbor pro světové dědictví,“ slíbila mluvčí ministerstva kultury Petra Hrušková. Některá z doporučení se podle ní budou společně s Centrem světového dědictví probírat během společného mezinárodního workshopu v Praze k tématu výškové regulace, který se bude konat v březnu 2020.

My nechráníme Prahu kvůli UNESCO a turistům, ale kvůli sobě, kvůli dalším generacím. Výškovými stavbami bychom tuto neuvěřitelně pozitivní věc zničili. Existuje názor, že bez výškových budov není Praha světová, ale to je omyl. Místo toho je potřeba se věnovat regeneraci okrajových částí.

Co dělat pro záchranu ohrožených památek?

Na letošním zasedání v Québeku výbor UNESCO probíral kromě kandidátů také situaci třicítky památek, které na seznamu už figurují, ale patří do kategorie ohrožených. Tam se památka ocitá, jestliže splňuje určitá kritéria, například objeví-li se závažné porušení materiálu, struktury či ornamentálních prvků nebo pokud hrozí vážné zásahy do architektury či městského urbanismu, které by znamenaly zásadní ztrátu historické autenticity či kulturní významnosti místa.

Zda je o památku dostatečně pečováno, posuzuje UNESCO opravdu přísně. Z tohoto důvodu některá města o zápis do seznamu raději nežádají, případně litují, že se tam dostala. Prvním příkladem je rakouský Innsbruck, kde v posledních letech vyrostlo několik moderních budov podle návrhů mezinárodně proslulých architektů. Radnice už měla připravenou žádost o zápis, ovšem z obavy, že moderní architektura by si s titulem UNESCO "nerozuměla", ji stáhla.

Jestliže zápis na seznam ohrožených nepřináší požadovaná zlepšení, UNESCO může památku ze Světového dědictví dokonce úplně vyškrtnout. Zatím se tak stalo jen jedinkrát - vloni byla "vyloučena" rezervace přímorožců arabských v Ománu.

Vlastník kulturní památky nebo jím řádně zplnomocněná osoba je povinna učinit oznámení u příslušného správního orgánu státní památkové péče, pokud došlo ke zjištění poškození nebo ohrožení kulturní památky nebo národní kulturní památky (např. živelní pohroma, dopravní nehoda, vandalismus, teroristický čin, nepovolená stavební činnost apod.). Zároveň si vyžádá vydání rozhodnutí o způsobu odstranění závady.

Seznam památek UNESCO v České republice

• Kutná Hora - historické centrum, chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
• Lednicko-valtický areál
• Holašovice - vesnická rezervace
• Kroměříž - zahrady a zámek
• Litomyšl - zámek a zámecký areál
• Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice
• Brno - vila Tugendhat
• Třebíč - židovská čtvrť a bazilika sv.
• Jana Nepomuckého na Zelené hoře

tags: #ohrožené #památky #unesco #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální výchova v praxi: Zkušenosti učitelů
• Nová legislativa EU a Švýcarsko
• Odpadkové koše Orion: Recenze
• Řešení problémů s emisemi u Renault Megane 3
• Materiály pro výrobu košů