Ústav půdní ekologie: Co to je?

V Českých Budějovicích se Československá akademie věd (ČSAV) objevila poprvé v závěru 70. let 20. století. Stalo se tak v souvislosti s rozhodnutím Ústředního výboru Komunistické strany Československa (1974) a v návaznosti na usnesení jejího XV. sjezdu přesunout část výzkumných kapacit z Prahy na venkov.

Počátky a budování Jihočeského biologického centra ČSAV

Budování regionálních pracovišť ČSAV do značné míry souviselo se snahou tehdejšího stranického a státního vedení odsunout část vědeckých pracovníků mimo Prahu, kde vzhledem k velké koncentraci výzkumných a vysokoškolských institucí bylo obtížné provádět jejich politickou kontrolu (cenzura, výjezdy do zahraničí). Svou roli hrálo také vědomí událostí let 1968-1969, kdy pražská inteligence výrazně akcelerovala celý obrodný proces.

Vedení ČSAV nicméně toto rozhodnutí, prezentované jako „další etapa rozvoje našeho základního výzkumu“, uvítalo, neboť dlouhodobá koncepce rozvoje ČSAV do roku 2000 zajišťovala finance na rozvoj pracovišť a jejich přístrojové vybavení, které by vláda výzkumné činnosti v Praze nenabídla. Přesun do Českých Budějovic měl rovněž vyřešit problémy vyplývající z dislokace jednotlivých ústavů, které byly rozptýleny na řadě nevyhovujících míst po celé Praze.

Vedení města České Budějovice a Jihočeského kraje tento přesun podporovalo, neboť v něm spatřovalo zlepšení akademického prostředí jižních Čech, kdy se dosavadní vysoké školy ve městě věnovaly především výuce a výzkum tvořil jen zanedbatelnou složku jejich činnosti.

Ústavy ČSAV nově dislokované do Českých Budějovic byly sdruženy do tzv. Jihočeského biologického centra ČSAV (JčBC), které oficiálně existovalo od 1. 10. 1981 do 15. 11. 1990. Jeho vůdčí osobností byl ředitel Entomologického ústavu V. Budování akademického areálu ve městě započalo již 1978. Tehdy byla pro potřeby ČSAV adaptována budova bývalé Střední technické zemědělské školy v ulici Na Sádkách (počátkem 1980 zde bylo již 80 pracovníků), nicméně od počátku se počítalo s ambiciózním projektem, který se víceméně podařilo naplnit až po 1989.

Čtěte také: Přehled zkratek v environmentální oblasti

Tím byla vlastní výstavba biologického centra, s níž se začalo 2. 4. 1980, kdy byl položen základní kámen, poblíž areálu Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské ve Čtyřech Dvorech. Do 1984 měly být plně postaveny objekty Parazitologického a Entomologického ústavu a jejich pomocné provozy (1. etapa), na což okamžitě měla navazovat 2. etapa, plánovaná do 1988, která měla vést k výstavbě Ústavu experimentální botaniky, vývojových dílen a sympoziálního střediska.

Ústav krajinné ekologie a 1986 nově založený Ústav půdní biologie měly do budoucna sídlit v rekonstruované budově Na Sádkách. V lednu 1984 zřídilo prezidium ČSAV českobudějovické pracoviště Společné laboratoře, útvary a provozy, které mj. zahrnovalo i knihovnu, a 13. 5. 1985 byly za účasti předsedy československé vlády Lubomíra Štrougala (* 1924) slavnostně otevřeny objekty dokončené v 1. etapě výstavby centra (plný provoz byl zahájen do konce 1985).

Třetí etapa byla zahájena roku 1989. Původně zahrnovala výstavbu druhé budovy Ústavu experimentální botaniky, samostatné budovy Ústavu půdní biologie a celoakademických vývojových dílen. Jejího dokončení se již ujala Jihočeská univerzita a její nově založená Biologická fakulta, neboť ČSAV po 1989 procházela výrazným snižováním počtu pracovníků i investic (zejm. 1991-1993).

I v Českých Budějovicích tak počet pracovníků JčBC poklesl ze 650 o více než jednu třetinu; především šlo o redukování laboratorního personálu, přičemž došlo i k reorganizaci některých ústavů a zrušení řady pomocných pracovišť. Spolupráce JčBC i jeho jednotlivých ústavů se zemědělskými, lesnickými a vodohospodářskými podniky kraje přinesla řadu významných a ekonomicky využitelných výsledků.

Profil jednotlivých ústavů

V rámci Jihočeského biologického centra působila řada specializovaných ústavů:

Čtěte také: Jak obhájit práci na ÚŽP?

• Entomologický ústav (založen 1953 v Praze) byl za ředitelství V. Landy mezi prvními akademickými pracovišti přesunutými do Českých Budějovic. Je zaměřen na základní i aplikovaný výzkum hmyzu (hmyz jako škůdce, významná složka přírodní biodiverzity či jako modelový objekt výzkumu). V rámci své činnosti ústav řeší biomedicínské problémy (výzkum dědičnosti, řízení denních rytmů, mechanismus působení hormonů aj.) a otázky ochrany přírody (matematické modelování, sledování změn životního prostředí, boj se škůdci).
• Hydrobiologický ústav vznikl roku 1990 osamostatněním dosavadní Hydrobiologické laboratoře (dříve součást Ústavu krajinné ekologie). Zabývá se výzkumem vzájemných vztahů mezi organismy ve volné vodě nádrží a jezer, působením klimatických faktorů na fungování vodních ekosystémů - zejm. provádí dlouhodobé sledování přehrad Vltavské kaskády a vodní nádrže Římov, kde dokumentuje vývoj eutrofizace a acidifikace nádrží (včetně horských jezer) a prognózuje tak jejich další vývoj.
• Parazitologický ústav (založen 1962 v Praze, od 1984 v Českých Budějovicích) se věnuje studiu druhové diverzity, biologie a fylogenetických vztahů vybraných skupin parazitických živočichů s důrazem na jejich interakce s hostiteli na organismální, buněčné i molekulové úrovni. Při výzkumu jsou používány tradiční metodické přístupy včetně elektronové mikroskopie a zejm. moderní molekulárně-biologické, biochemické a imunologické metody. Objekty studia jsou jedno- a mnohobuněční cizopasníci ryb, vybrané skupiny parazitů člověka a hospodářských zvířat a krev sající členovci přenášející virová a bakteriální onemocnění, především klíšťata.
• Ústav molekulární biologie rostlin vznikl 1990 oddělením českobudějovického pracoviště od Ústavu experimentální botaniky se sídlem v Praze. Je zaměřen především na základní výzkum v oblasti molekulární genetiky a genového inženýrství, rostlinné virologie, fyziologie a biofyziky fotosyntézy.
• Ústav půdní biologie vznikl 1986 osamostatněním Laboratoře půdní biologie od tehdejšího Ústavu krajinné ekologie. Rozvíjí obor půdní biologie zahrnující půdní zoologii, mikromorfologii, mikrobiologii a chemii. Řeší základní otázky spojené s tvorbou a úrodností půd. Vědecké projekty jsou zaměřeny na výzkum společenstev půdních organismů v přírodních i lidskou činností ovlivněných ekosystémech, na problematiku vzájemných vztahů mezi půdními živočichy, mikroorganismy a neživými složkami půdy, na otázky koloběhu živin v půdě a tvorby humusu. Poznatky se aplikují v zemědělství, lesnictví a ochraně životního prostředí. Ústav se mj. podílí na vydávání časopisu European Journal of Soil Biology.

Transformace a současnost

Usnesením XXVII. zasedání Akademického sněmu AV ČR ze dne 15. 12. 2005 bylo s účinností od 1. 1. 2006 sloučeno pět českobudějovických vědeckých ústavů AV ČR se Společnou technicko-hospodářskou správou biologických pracovišť AV ČR do společného pracoviště s názvem Biologické centrum AV ČR, v.v.i.

Vedle biologických ústavů AV ČR působí od 2004 v Českých Budějovicích i společenskovědní pracoviště AV ČR Centrum raně novověkých studií, společné výzkumné a ediční pracoviště Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a Historického ústavu AV ČR, které se nachází v areálu univerzity a AV ČR ve Čtyřech Dvorech. Jeho poslání spočívá zejm. v kritickém edičním zpřístupňování pramenů k českým dějinám raného novověku.

V minulosti v Českých Budějovicích sídlil také Ústav systémové biologie a ekologie (s daným názvem od 1. 7. 2005, dříve Ústav ekologie krajiny, od 2012 pod názvem Centrum výzkumu globální změny sídlil v Brně), jehož aktuálním právním nástupcem je Mikrobiologický ústav AV ČR, jehož jedna pobočka je v Třeboni. Historicky navázal na činnost Ústavu krajinné ekologie a Laboratoře analytické chemie JčBC.

Předmětem výzkumu, probíhajícího na třech hierarchických úrovních (atomární až buněčné, buněčné až populační, populační a krajinné), byl systém chápaný jako přírodně-sociální jev.

Vývoj názvu a právní formy

• 1. dubna 1993: Zřízen jako Ústav ekologie krajiny AV ČR.
• 1. července 2005: Přejmenován na Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR.
• 1. ledna 2007: Změna právní formy na veřejnou výzkumnou instituci.
• 1. března 2011: Přejmenován na Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Specifika půdy jako životního prostředí

Laboratoř se zabývá především ekologií půdní mikrofauny. Studujeme vliv prostředí, fyzikálních, chemických a biologických faktorů na půdní faunu a její vývoj, stejně jako vliv fauny na půdní organickou hmotu. Vzhledem k významu mikrofauny se zaměřujeme zvláště na extrémní polární a vysokohorské ekosystémy, ale pracujeme i v tropech a v mírném pásu stejně jako zemědělských půdách. Taxonomicky pokrýváme skupiny Rotifera, Nematoda a Tardigrada, ale i Oribatida a další. Studujeme i vliv požárů na lesní ekosystémy.

Čtěte také: Dějiny Ústavu ekologie krajiny

Cíl projektu: Projekt se zabývá interakcemi mezi půdou, srážkami, vegetací a půdní faunou během vývoje lesního ekosystému po požáru. Cílem je 1) zhodnotit vliv různých typů vegetace předcházejících požáru na vlastnosti půdy a složení půdních společenstev, 2) popsat důsledky požáru pro srážko-odtokové vztahy a 3) vyhodnotit mobilitu látek v půdě a povodí a jejich odnos v závislosti na složení půdní organické hmoty a míře shoření zkoumaných povodí.

tags: #ústav #půdní #ekologie #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Energetická náročnost škol
• Životní prostředí v blízkosti domovů
• Dopad emisí na klima
• Bydlení z recyklovaných materiálů
• Dopady znečištění na zdraví