Rozsáhlý požár skládky v Košťálově: Příčiny, průběh a dopady

Rozsáhlý požár velkoobjemové skládky komunálního a průmyslového odpadu v Košťálově byl ohlášen na operační středisko hasičů v neděli 11. května 2008 ve 14:22 hodin. Operační středisko na místo požáru vyslalo postupně 11 jednotek požární ochrany se 14 cisternovými vozy a protiplynovým automobilem HZS Libereckého kraje ze stanice Semily.

Průběh zásahu

Již při příjezdu ke skládce viděli hasiči hustý silný sloup černého kouře. Proto bylo požádáno operační středisko o vyslání dalších jednotek s dýchací technikou nad rámec I. stupně poplachového plánu. V době příjezdu byla požárem zasažena plocha o velikosti přibližně 500 m2, oheň se rychle šířil a na některých místech plameny dosahovaly výše až 10 metrů. Profesionální hasiči ze Semil v dýchacích přístrojích ihned nasadili první dva proudy. Na místě byla po příjezdu dalších cisternových vozů zřízena kyvadlová doprava vody. Hasební vodu hasiči dopravovali z 1,5 km vzdáleného stanoviště nad soutokem Želešského potoka a říčky Olešky. Kyvadlovou dopravu provádělo celkem 10 cisternových vo­zů.

Velitel zásahu si vyžádal zřízení štábu a prostřednictvím starostky přilehlé obce Košťálov a hlídek Policie ČR zajištění informování obyvatel obce o nevhodnosti větrání a vycházení z budov. Současně operační středisko informovalo i příslušný odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností Semily. Po příjezdu všech povolaných jednotek požární ochrany hasiči nasadili celkem 8 vodních proudů a hašení bylo rozděleno do 4 úseků. Z požární stanice Semily byl na místo požáru povolán protiplynový automobil pro výměnu tlakových lahví dýchacích přístrojů. Okolo 16. hodiny byl na místě nasazen nakladač správce firmy, který postupně rozhrnoval vrstvy odpadu, který hasiči prolévali vodou se smáčedlem. Na místě byla nasazena i další těžká technika k manipulaci s odpadem. Krátce před 18. hodinou se podařilo oheň dostat pod kontrolu.

Devítihodinového hašení hromad odpadků se účastnily profesionální jednotky hasičů ze Semil, Jilemnice, Turnova a jednotky SDH obcí Košťálov, Lomnice nad Popelkou, Semily, Peřimov, Libštát, Benešov u Semil a Roztoky u Jilemnice. Požár se rozšířil na odpadky do hloubky několika metrů na celkové ploše 950 m2. Na místo požáru bylo v cisternových vozech dopraveno celkem 536 400 litrů hasební vody a bylo přimíseno 1 200 litrů pěnidla.

Ve 20:15 hod. hasiči uhasili poslední doutnající ložiska a místo bylo protokolárně předáno technikovi skládky, který monitoroval požářiště do 7. hodiny ranní následujícího dne. Na místě byly rovněž ponechány dobrovolné jednotky z Košťálova a Libštátu, které prováděly dohlídku nad místem požáru do nočních hodin.

Čtěte také: Horní Skládka Dolní Branná

Příčina požáru a škody

Příčina vzniku požáru je v šetření. Pravděpodobnou verzí podle vyšetřovatele HZS Libereckého kraje územního odboru Semily je samovznícení komunálního odpadu. Požárem byla poškozena také fólie hydroizolace, která je součástí technologie skládky. Přesnou výši škody stanoví majitel skládky.

Dioxiny a rizika pro životní prostředí

O tom, že DIOXINY, jmenovitě TCDD (2,3,7,8-tetrachloro-dibenzo(b,e)(1,4)dioxin, jsou problém, není pochyb. Jeho škodlivost je více než mnohonásobně prokázána. DIOXINY vznikají při nedokonalých spalovacích procesech (nízké teploty a nedostatek kyslíku). Z tohoto hlediska jsou nejhorším zdrojem dioxinů požáry skládek komunálního odpadu. Vzhledem ke složení skládek (vysoký podíl PVC), nizké teploty a obsahu kyslíku je schopen jediný pořár skládky vyprodukovat množství DIOXINU odpovídající více než stoletému provozu velké spalovny komunálního odpadu.

Jak už bylo řečeno: přestože výsledky mnoha vědeckých studií prokázali, že obsah dioxinu v prostředí v posledních letech zvolna klesá, stále existuje nejen rozsáhlé zamoření životního prostředí touto látkou, ale dokonce malá množství dioxinu lze prokázat i v organismech milionů lidí. Člověk dioxiny přijímá z 95-99 % z potravin, do kterých se dostávají ze vzduchu, půdy a vody. Dioxiny jsou vysoce stabilní, a proto se v přírodě kumulují - vážou se především na tuky. V závislosti na délce expozice a koncentraci působí dioxiny nepříznivě na imunitní systém člověka a jeho nervovou soustavu. Některé dioxiny mají rovněž účinky teratogenní a karcinogenní.

Světová zdravotnická organizace stanovila denní limit příjmu dioxinů pro člověka na 1-4 pg/kg váhy, to znamená pro člověka vážícího 70 kg 70-280 pg. Denně člověk průměrně přijme cca 120-180 pg TEQ dioxinů z potravy a vzduchu, v závislosti na industrializaci své země, svého kraje nebo města, kde žije a rovněž v závislosti na skladbě jídelníčku.

Opatření ke snížení rizik

Je jisté, že v nejbližších letech se bude stále dále uvolňovat do potravních řetězců a žít v nich svým vlastním životem, záleží ale jen na nás kolik ho bude. Předpisy a důsledná kontrola vedou ke snížení DIOXINŮ v potravních řetězcích. Dalším faktorem vedoucím ke snížení DIOXINŮ v životním prostředí je silné omezení či rovnou zákaz skládkování a podpora výstavby moderních spaloven KO .

Čtěte také: Česká Lípa: Požár skládky

Možná opatření:

1. Zamezit koloběhu DIOXINů v životním prostředí jejich likvidací, například termickým rozkladem v moderních spalovnách.
2. Zamezit či alespoň snížit jejich tvorbu v největších jejich zdrojích.
3. Omezit skládkování pouze na inertní materiál, využít recyklace v největší míře, zbytek odpadu likvidovat ve spalovnách odpadu a teplo využít ke snížení lokálních topenišť.
4. Zmezit či alespoň snížit množství čistírenských kalů používaných v zemědělství, DIOXINY obsažené v kalu přecházejí rovnou do potravních řetězců.

Čtěte také: Životní prostředí a skládky odpadu

tags: #v #kostalove #hori #skladka #příčina

Oblíbené příspěvky:

• Zdravá úroda ovoce
• Koše na odpadky připevněné ke stolu: Průvodce
• Čínské slumy
• O výskytu husice nilské
• Příroda a vaše pohoda