Skládky odpadu a jejich dopad na životní prostředí

Skládka označuje místo vyhrazené k ukládání směsného komunálního odpadu. Problematika skládek je legislativně ošetřena a nedávno vstoupila v platnost nová odpadová legislativa, která se tématu skládkování věnuje.

Minimalizace odpadu

Snížení množství odpadu končícího na skládkách může ovlivnit přístup každýho z nás! Představte si takovou pěknou odpadkovou pyramidu otočenou vzhůru nohama:

• Předcházení vzniku odpadu: Je dobré si promyslet, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?). I takový malý kroky každýho z nás se počítají.
• Příprava odpadů k opětovnému využití: Tohle zná podle dlouhodobých statistik nejmíň přes 70 % Čechů a není tím myšleno nic jinýho než třídění odpadu. Nejlíp ještě doma roztřídit odpad na jednotlivý složky - papír, plast, sklo, kovy a nápojáče - a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů.
• Recyklace odpadu: Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních!
• Skládkování odpadu: No a to je ta poslední možnost, kam by měl směsný komunální odpad směřovat. Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky.

Nejvíc odpadu na osobu v Evropě má Dánsko, ale na skládkách tam končí pouze 1 %! U nás je to podle dat MŽP furt skoro polovina, konkrétně podle čísla za rok 2019 se jedná o 46 %, to je pořádná nálož!

Pravidla pro skládky

Na budování a provoz skládek existují přísná, legislativně ošetřená pravidla. Na rozdíl od černých skládek to není náhodně vzniklá hora odpadu… Takže fakt ne, skládka není, jako když týden hážu špinavý oblečení přes židli, dokud ji úplně nezasypu. Skládky se musí stavět v místech s vhodným podložím a musí být dobře zaizolovaný, aby nic neprosáklo do okolí.

K izolaci se používají speciální fólie, bentonit (to je ten matroš, co se používá taky jako kočičí písek), ale taky se používají geotextilie a vrstvy jílu. Ve zdánlivým chaosu panují přísná pravidla a i po zakonzervování se skládky důsledně monitorují!

Čtěte také: Opava řeší následky povodní

Typy skládek

Není skládka jako skládka - skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam. Jablka s hruškama nemíchat…

• Skládky pro ostatní odpad (S-OO): Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný. Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.
• Skládky na inertní odpad (S-IO): Tohle cizí slovíčko říká prostě to, že tady se jedná o typ odpadu, který obvykle nemění podobu - nepodléhá žádným fyzickým, biologickým, a dokonce ani chemickým změnám. Tenhle druh odpadu není nebezpečný, nejčastěji jde třeba o suť, zeminu nebo podobný stavební odpady.
• Skládky na nebezpečné odpady (S-NO): Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu, hustý, co?

Černé skládky

Tam, kde není oficiální skládka, platí zákaz skládkování. Zákon o odpadech definuje černou skládku jako nelegálně nahromaděný odpad na místě, které není technicky ani jinak vybaveno odpad pojímat a skládkovat.

V souvislosti s nešetrným zacházením s odpady, který bohužel dělají někteří nezodpovědní jedinci, je na místě zmínit ještě dva pojmy: „littering“ a „nelegální chování“.

• Littering: Označuje „odpad, který je odhazován“, tento přístup definuje pojem „litteringové chování“. Jde třeba o odhození žvýkaček, nedopalků, různých druhů sáčků.
• Nelegální chování: Používáme pro činnost, kdy je odpad odkládán v okolí sběrných nádob na odpad, odpadkových košů nebo právě na černou skládku.

Jak se skládkuje?

Jak to na takový běžný skládce komunálního odpadu funguje?

Svozový vůz dojede na určený místo, kde vyklopí nashromážděný odpad. O zmenšení jeho objemu se postarají speciální vozy, tzv. kompaktory, které odpad rozhrnou a udusají. Každá denní vrstva odpadu se pak zasype zeminou, aby kolem nepoletovaly kousky smetí. Tahle vrstva navíc pomáhá, aby byla skládka kompaktní a držela tvar.

Čtěte také: Horní Skládka Dolní Branná

Rekultivace skládky

Když se skládka naplní, musí se tzv. rekultivovat. Cílem tohoto dlouhodobýho a náročnýho procesu je vlastně uvedení místa poznamenanýho naší činností do souladu s okolím. Skládka musí mít určitý tvar, v jejím okolí musí být vytvořeny podorniční a orniční vrstvy a musí být oseta a osázena zelení.

Součástí rekultivačního procesu je taky následná péče o zakonzervovanou skládku, kterou provází celá řada činností: její obsah musí být dokonale izolovaný a právě po uzavření a zakonzervování skládky probíhá několik let její důkladný monitoring. Analyzují se podzemní vody; pokud dochází k průsaku, musí být tato voda odčerpána, monitoruje se stav tělesa skládky, provádí se údržba zeleného krytu a také se několik let jímají vznikající bioplyny, které slouží k výrobě energie.

Co se stane, když se skládka naplní? Řádně se zakonzervuje a ještě několik let se monitoruje třeba stav podzemních vod a jímají se bioplyny.

Budoucnost skládek odpadu

Odpady a jejich vyprodukovaný množství jsou čím dál diskutovanějším tématem po celým světě. V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy.

Jejím cílem je právě tlak na odklon odpadu ze skládek, a tedy zvýšení míry jeho materiálovýho využití zejména ve formě recyklace, příp. formou energetickýho využití.

Čtěte také: Česká Lípa: Požár skládky

A že jsou ty cíle ambiciózní! V roce 2035 bychom měli recyklovat 65 % komunálního odpadu a na skládky by mělo putovat maximálně 10 % komunálu!

Jedním z nástrojů nový odpadový legislativy je například postupný zvyšování poplatku za skládkování odpadu, který poputuje na skládku. Pro občany to bude znamenat změnu tzv. skládkovacího poplatku, který se bude odvíjet od hospodaření obce s odpady. Cena za tunu uloženou na skládku totiž vzroste ze současných 800 Kč až na 1890 Kč v roce 2029.

Jedním z cílů nový odpadový legislativy je, aby obce více edukovaly a motivovaly občany v oblasti nakládání s odpady. To by mělo vést k minimalizaci množství vyprodukovanýho odpadu, zejména toho, který skončí bez dalšího využití v odpadkovým koši a následně v popelnici, a tedy bez možnosti dalšího materiálovýho využití.

Takže třiďte odpad, má to VELKÝ smysl!

Případ černých skládek: Chýně u Prahy

Představte si, že vám na pozemek vyvážejí odpad bez vašeho souhlasu. Z černé skládky se stane hora, z níž by při troše fantazie mohla vést kratší sjezdovka. To je případ skládky demoličního odpadu mezi Chýní a Chrášťany u Prahy. Viník uniká trestu a majitelům, kteří proti haldám odpadu na svých polích bojují desítky let, se šance na odškodnění vzdaluje. Zemina a stavební suť se sem vyvážely přes dvacet let.

Jednu dobu se tady otočilo i 150 nákladních aut denně, ale dnes by nikdo nepoznal, že jde o černou skládku. Kopec je porostlý nálety, sem tam vzrostlejší stromek, na obloze krouží draví ptáci a místní sem chodí venčit psy nebo jezdit na čtyřkolkách.

Stavební odpad sem vršil řadu let podnikatel Jindřich Frýdl. Svoje skládkové podnikání kdysi založil na starém stavebním povolení z roku 1988 pro tehdejší JZD Chýně, které slíbilo rekultivovat tehdejší skládku v bývalé pískovně a vybudovat tam lesopark. Podnikatel ale místo revitalizace krajiny pouze přidával stavební odpad. Navzdory protestům majitelů, na jejichž pozemcích skládka rostla.

Soudy ani stát majitelům pozemků dosud nepomohly. Černá skládka pokrývá více než 20 hektarů, její svahy nejsou zpevněné. Vedoucí stavebního úřadu v Hostivicích Vojtěch Budil dostal v roce 2019 tříletý podmíněný trest a zákaz činnosti na sedm let za nezákonné prodlužování skládky.

Rozšíření skládky v Čáslavi

Palčivým tématem pro Čáslavské jsou nyní plány na rozšiřování provozu. A byť závazné stanovisko EIA nepředstavuje povolení záměru, ale je důležitým podkladem pro vydávání dalších rozhodnutí, vyvolalo v Čáslavi značný rozruch. Včetně úvah o tom, kdo by se proti němu měl (anebo mohl) odvolat.

Podmínky pro zvětšení skládky

1. V rámci řízení o změně integrovaného povolení (dále jen „IP“) vedené k záměru pro V.
2. V rámci územního řízení pro povolení V. etapy skládky předložit krajinářský projekt areálu Centra komplexního nakládání s odpady Čáslav vypracovaný autorizovaným krajinářským architektem.
3. V rámci územního řízení pro povolení V.
4. Pro V. a každou další etapu rozšíření skládky provést aktualizaci biologických průzkumů v místě budoucího rozšíření.
5. Výsadbu doplnit bobulnatými keři pro zvýšení biotopové a potravinové nabídky pro ptactvo (např.
6. V rámci provádění přípravných prací (např. kácení dřevin), skrývky a terénních úprav zajistit přítomnost biologického dozoru, který na základě zjištěných aktuálních dat realizuje potřebná opatření v zájmu ochrany přírody (časové nebo prostorové omezení ve fázi přípravy území nebo záchranný transfer jedinců na bezpečnou lokalitu).
7. Skrývkové práce budou prováděny mimo hlavní vegetační sezónu, tj. od října do 15.
8. Rozšíření skládky pro V.
9. Ukládání odpadů do V.
10. Současně se zprovozněním odpovídajícího dopravního napojení CKNO (neveřejná komunikace propojující silnice II/339 (ulice Pražská) a místní komunikaci (ulice K Betonárce) nebo přeložka II/339) zakotvit ve smlouvách s příslušnými dodavateli dopravních služeb zákaz jízd nákladní dopravy centrem města Čáslav.
11. Do 60 dní od zveřejnění závazného stanoviska instalovat záchytné sítě v místě aktivního složiště tak, aby byly co nejvíce minimalizovány úlety pevných kusů odpadů do okolního prostředí.
12. Z důvodů prevence minimalizace zápachu provést nejpozději do konce roku 2025 analýzu složení skládkového plynu na vstupu a výstupu z kogenerační jednotky z hlediska možného výskytu sloučenin způsobujících zápach.
13. Minimalizovat (např.
14. V suchém období bude sledována prašnost v areálu a při pojezdu vozidel.
15. Provádět pravidelný monitoring celistvosti těsnění skládky 2x ročně po dobu I., II. i III.

Dohodu o spolupráci mezi AVE CZ a městem podepsal starosta Čáslavi Jaromír Strnad (SOCDEM/Nezávislí) 27. 9. 2023. AVE CZ se zavazuje ke garanci ročních plateb v letech 2024 - 2030 ve výši minimálně 30 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků. Dále ke garanci ročních plateb po roce 2030 ve výši minimálně 16 000 000 Kč bez ohledu na výši vybraných poplatků, od roku 2024 ke garanci příspěvků na rozvoj Městské nemocnice Čáslav ve výši 5 000 000 Kč ročně, od roku 2024 ke garanci 400 000 Kč na podporu sportu a kultury ve městě Čáslav, k zajištění on-line monitoringu v režimu 24/7 na vstupu a poskytování pravidelných měsíčních reportů o vlivu na životní prostředí.

Skládka v Lišově

Veřejným projednáním posudku a dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí pro záměr společnosti A.S.A. České Budějovice, bude završen veřejný proces posuzování kontroverzní stavby skládky v Lišově. Provozovatel skládky, společnost A.S.A. České Budějovice usiluje v průběhu deseti let již o třetí rozšíření skládky s tím, že pokaždé je veřejnost ubezpečována, že se jedná o konečnou fázi před celkovou rekultivací. S vědomím a podporou města Lišov je nyní žádáno o zvýšení kapacity na dalších 112 000 kubíků. Při ukládání 40 000 kubíků odpadků ročně, převážně z Českých Budějovic, to představuje naplnění hory odpadků o rozloze 1,5 hektaru. Životnost skládky, která končí příští rok , se tak může prodloužit o další tři roky.

Problém skládek v Indonésii

Indonésie je známá svými běloskvoucími písečnými plážemi, exotickou kuchyní a neklidnými sopkami. Co ovšem turisté běžně neuvidí jsou hory odpadu a malé „sopky“ v podobě provozů pálících nejen plastový odpad. Město Bekasi se nachází vedle Jakarty, hlavního města Indonésie, odkud do Bekasi proudí komunální odpad, který se sem posledních 30 let dovážel na obří skládku. Skládka Bantar Gebang má rozlohu jako 200 fotbalových hřišť a je víc než 45 metrů vysoká, což z ní dělá jednu z největších asijských skládek. Od roku 2019 při této skládce funguje nová spalovna odpadu. Ta momentálně běží pouze v testovacím režimu a zpracovává 100 tun odpadu denně.

Také se vrátili do města Karawang, kde se pro výrobu vápna používá plastový odpad a staré pneumatiky. Spalování těchto materiálů bez jakéhokoliv čištění a filtrace kouře významně znečišťuje okolní životní prostředí.

Spalování odpadu, ať už otevřeným způsobem jako v Karawangu nebo ve spalovně na skládce Bantar Gebang, ani skládkování není správnou cestou pro udržitelné nakládání s odpadem. Obzvlášť v zemi jako je Indonésie, kde mohou být toxické zbytky po spalování odpadu dále využívány například ve stavebnictví. Mimojiné se z nich vyrábí cihly, které se v rámci areálu spalovny používají na dláždění chodníků a jejichž prostřednictvím se jedy mohou desítky let šířit a přetrvávat v okolí.

tags: #hory #skládka #s #odpady #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická rizika přepravy ropy v Rusku
• Udržitelnost a stříbro
• Poplatky za odpad ve Frenštátě p. R.
• Kompost pro vaši zahradu v okrese Tachov
• STK Sadov a emise