Když se někoho zeptáte, zda je podle něj pobyt v přírodě prospěšný pro zdraví dítěte, samo sebou automaticky kývne na souhlas. Už naše babičky nám říkaly, že nám pobyt na čerstvém vzduchu prospěje. Všichni nějak víme, že zelená barva uklidňuje.
V odborné literatuře se můžeme dočíst, že naše potřeba kontaktu s přírodou je s velkou pravděpodobností evolučně geneticky zakotvená. Lépe se cítíme v prostředí, ve kterém jsme se po deseti tisíce let vyvíjeli. V minulosti byli lidé už od narození v přímém propojení s okolním prostředím. To, jakým způsobem dokázali naši předkové v přírodě existovat, zajišťovalo jak jejich přežití, tak do velké míry utvářelo jejich osobnosti.
Proces identifikace s přírodou probíhá i dnes, ale změnily se vnější podmínky. Procesem socializace se napojení na přírodu zmenšuje a poznávání sebe sama se stává od přírody odděleným procesem. Úplné oddělení dítěte od přírody může mít dokonce vážné následky.
Americký spisovatel Richard Louv reaguje na informace, že děti dvacátého prvního století tráví výrazně méně času v přírodě oproti minulým generacím. Ve své knize (Last Child in the woods) mluví o nemoci z nedostatku přírody. Snížení množství času stráveného venku v přírodě a zvýšení času u elektronických obrazovek dává do souvislosti se snížením smyslového vnímání dětí, problémy se soustředěním a nárůstem fyzických a mentálních onemocnění.
Přírodní prostředí je svým charakterem do značné míry specifické. Poskytuje optimální míru smyslových podnětů, ne příliš mnoho, aby zahlcovaly, ani příliš málo, aby nudily. Tím nabízí adekvátní prostor pro odpočinek od běžných vztahů, každodenních závazků a povinností.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
V environmentálních publikacích můžeme nalézt, že kontakt s přírodou je pro dítě důležitý, protože umožňuje rozvíjení představivosti a kreativity, podporuje kognitivní a intelektový vývoj a zlepšuje sociální vztahy. Dosavadní empirické studie se snaží ověřit, že přírodní prostředí představuje pro děti příhodný prostor, který je přirozeně vtahuje a umožňuje jim volně zkoumat a objevovat, což pozitivně přispívá k jejich dlouhodobé duševní pohodě.
Výzkumy ukazují, že aktivní zapojení dětí v přírodním prostoru souvisí s řadou vývojových benefitů. Venkovní hra v přírodě zvyšuje míru dětské fyzické aktivity, zvyšuje mentální zdraví snížením stresu a úzkosti, podporuje kognitivní a sociální kompetence a má pozitivní dopad na přírodu samotnou, protože děti rozvíjejí senzitivitu a hodnoty spojené s péčí o přírodu jako výsledek svých zkušeností s přírodou.
Nejvíce probádanou oblastí je vliv bezprostředního kontaktu s přírodou na obnovu pozornosti. Hlavním důvodem je pocit odpoutání se od běžných starostí, kdy na chvíli můžeme zapomenout na veškeré povinnosti. Už jen procházka parkem má prokazatelný vliv na snížení mentální únavy.
Když jsou děti v přírodě, zapojují jiný typ pozornosti než při plnění běžných úkolů. Přímá pozornost dítěte se rychle vyčerpává. Charakter přírody umožňuje pozornosti volně klouzat a přesouvat se z jednoho podnětu na druhý. Uslyší zacvrlikat ptáka, uvidí veverku, sebere ze země oválný kamínek nebo klacík se zajímavou strukturou dřeva.
Stejné doklady prospěšného vlivu přírody na mentální obnovu platí i u dětí s diagnostikovanými poruchami pozornosti. Už dvacetiminutová procházka v parku měla prokazatelný vliv na snížení symptomů u dětí s diagnózou ADHD.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
Hra je s pobytem dítěte v přírodě úzce spjata a je těžké od sebe tyto dva fenomény oddělit. Experimentování, hra a volný čas jsou pro děti základními prvky objevování, socializace a poznávání sebe sama. Dítě se skrze hru vyvíjí, učí se o sobě a okolním světě. Příroda je otevřené a neustále se měnící prostředí, kde je možné zažívat svobodu, nespoutaný pohyb a kontakt s přírodními prvky, které podněcují dětskou představivost a naplňují dětskou potřebu neustálého objevování.
Další oblastí, ve které hraje příroda svou roli, je emoční prožívání. Čas strávený v přírodě, na hřišti s převahou přírodních prvků nebo už jen výhledem z okna do zeleně, má pozitivní vliv na snížení hladiny stresových hormonů i subjektivně vnímanou míru stresu. Aktivity, které využívají přírodní prvky, lze využít pro výuku v souvislostech.
Výzkumy dokumentují, že školy využívající své okolí jako přirozený rámec pro učení, dosahují lepších vzdělávacích výsledků nejen v přírodních vědách a matematice, ale také ve čtení a psaní či společenských vědách.
Velkým benefitem a zároveň bariérou v kontaktu dětí s přírodou je vnímaná míra rizika. Přitom právě dovednost čelit riziku a správně vyhodnotit rizikovou situaci je zásadní pro dětský kognitivní a fyzický vývoj, který dítěti umožňuje ochránit sebe sama v měnícím se okolním prostředí. Přírodní hřiště je jedinečným prostorem, kde může dítě zažívat riziko měnícího se prostředí s možností různé míry nezávislosti na ostatních.
Pokud budeme minimalizovat rizikové situace, děti nebudou vědět, jak si s nepředvídatelným prostředím poradit a nebudou mít dostatečnou důvěru, že dokážou překonat překážky vlastním způsobem. S postupným vývojem dítěte a zvyšujícími se schopnostmi pohybu se způsoby využívání prostoru v přírodě mění.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Často zmiňuji slovo příroda nebo přírodní prostředí. Každý z vás si pod těmi slovy zaručeně něco představí, s velkou pravděpodobností ale nebudete mít na mysli totéž. Někdo má s přírodou spojenou představu divočiny, kam lidská noha několik let nevstoupila. Někomu zase stačí zahrádka za domem, nebo procházka do blízkého parku. Můžeme ale brát v potaz jakýkoliv kousek zeleně, který máme dostupný. Zároveň když dva dělají totéž, není to totéž. Výsledný efekt závisí jak na typu prostředí a zastoupení vegetace, tak na způsobu jeho využití.
Vliv má to, jak děti čas trávený venku vnímají, roční období, jak dlouhý čas venku tráví, a jakou činnost venku dělají. Kromě věku, kterému je potřeba přizpůsobit typ aktivity, hraje svou roli také pohlaví. Chlapci preferují větší skupinky a hry s jasně danými pravidly, zatímco dívky dávají větší prostor své fantazii a nestrukturovaným hrám.
Zaručeně největší vlivem je ale postoj rodiče, případně pedagoga. Rodič je dítěti vzorem a průvodcem, dítě přejímá jeho postoje a vzorce chování minimálně do doby, než je připraveno vytvářet si své vlastní. Strach rodičů je jednou z největších bariér, které stojí mezi dítětem a jeho volným pohybem v přírodě. Pokud jim ale neumožníme objevovat svět na vlastní pěst a samostatně testovat své hranice, svět pro ně nikdy nebude bezpečným místem, ve kterém si s každou situací dokážou poradit.
Podle reprezentativního výzkumu u nás dítě tráví v přírodě průměrně 2 h denně. Příroda má na lidskou psychiku prokazatelně blahodárný vliv bez ohledu na to, zda jsme malí nebo velcí. Nabízí nám dostupné prostředky, které můžeme využívat a je jen na nás, zda tomu tak opravdu bude.
Ať vás zavede spousta cest jedinečnou přírodou kamkoli, buďte k ní ohleduplní. Má to smysl, třiďte odpad. Projekt Čistou přírodou apeluje v novém spotu na návštěvníky k ohleduplnému přístupu k přírodě.
Z přírody je v podstatě základem inspirace veškeré tvorby, ať už se jedná o křivky, linie či vzory, ať jde o stůl tvaru listu či je na textilu květinový vzor. Kdo dokáže doma vytvořit podobnou barevnou harmonii, jakou nabízí příroda, určitě bude žít velmi vyrovnaně a spokojeně.
Za novou značkou Zlesart stojí architektka Daniela Polubědovová a podnikatel Petr Novák. Reálné větvičky, špalíky a rostliny Daniela výtvarně transformovala do užitkových předmětů, jako jsou madla u skříní, zábradlí, úchytky, věšáčky i subtilní nohy podpírající desky stolků. Petr Novák si totiž vše z hliníku, mosazi a oceli vyrobil sám v rodinné Modelárně Novák, jejíž historie se datuje až k druhé světové válce.
tags: #v #prirode #jako #doma #co #to