Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm slaví sto let. V podhorském městě Rožnově pod Radhoštěm rozprostírajícím se na úpatí Beskyd stojí Valašské muzeum v přírodě, první a až do 70. let 20. století jediné muzeum svého typu v naší zemi. Valašské muzeum bylo první, a až do 70. let 20. století jediné svého typu v naší zemi.
Jeho součástí je Dřevěné městečko, jedno z nejstarších ve střední Evropě. Vzniklo v roce 1925. V roce 2025 si Valašské muzeum v přírodě připomíná významný milník - 100 let od svého založení. Během tohoto období se muzeum stalo klíčovým centrem pro uchování a prezentaci valašské kultury a tradic.
Za vším stojí členové rožnovského muzejního spolku, bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. O jeho vznik se zasloužili členové rožnovského muzejního spolku, zejména sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkové. Ti dali podnět k založení muzea v přírodě už v roce 1913, protože chtěli zachránit několik původních staveb na rožnovském náměstí. Již před první světovou válkou předložili plány na přenesení několika roubených staveb do městského parku. Pak přišla 1. světová válka, a tak se vznik muzea opozdil.
Uskutečnit své cíle se jim však podařilo až při přípravách národopisné slavnosti v roce 1925. Na mýtinku lázeňského parku byly tehdy přestěhovány dva roubené domy z rožnovského náměstí spolu s dalšími menšími stavbami a v prostorách mezi nimi se odehrála velkolepá folklorní slavnost zvaná Valašský rok. Na louku uprostřed městského parku byly tehdy přestěhovány dva roubené doby z náměstí v Rožnově a několik menších objektů.
Původně byly v městském parku jen dvě budovy s drobnými stavbičkami. Dnes má muzeum několik areálů - Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. Vstup do Mlýnské doliny. Dosud posledním areálem muzea se v roce 1995 staly Pustevny se zvoničkou a s objekty Maměnka a Libušín, které byly na konci 19. století vystavěny podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče, a staly se národní kulturní památkou. V roce 1995 se staly čtvrtou součástí Valašského muzea Pustevny se zvoničkou a slavnými stavbami slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče - Libušínem a Maměnkou. Jedná se o známou turistickou lokalitu v sedle radhošťského masivu. Jednotlivé objekty byly vystavěny v letech 1897 až 1899. Do dnešních dnů se areály průběžně rozrůstají o další historické stavby, které dokreslují malebný obraz tradičního Valašska.
Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě
Jak vyplývá z předchozího textu, Dřevěné městečko je původní a tedy nejstarší částí celého skanzenu. V současné době je Dřevěné městečko jednou ze čtyř částí muzea, pátá je ve výstavbě a bude otevřena v roce 2027. Dřevěné městečko - hostinec Na Posledním groši. Mezi stavbami najdeme kostel sv. Dřevěné městečko - kostel sv.
Již samotní zakladatelé si uvědomovali, že městská část muzea dostatečně nevypovídá o způsobech života na celém Valašsku, a proto usilovali o realizaci vesnického areálu. Záměr na vybudování Valašské dědiny vznikl na počátku 50. let a o desetiletí později byla zahájena na rožnovské pasece zvané Stráň výstavba prvních roubených chalup a hospodářských staveb. V 60. letech minulého století byla na protější pasece Stráň započata výstavba nejrozsáhlejší části muzea - Valašské dědiny. Svou členitostí a bohatým souborem lidových staveb areál připomíná podobu skutečných valašských dědin z období od konce 18. století do 50. let století dvacátého. Dřevěné městečko a Valašská dědina byly na počátku 80.
Stavba této technické části muzea byla započata na začátku 80. let minulého století. Mlýnská dolina byla postavena na údolní louce naproti Dřevěnému městečku. U starého vodního náhonu byly postupně od 70. let 20. Zpřístupněna pro veřejnost je od roku 1983.
V současné době vzniká za horizontem Valašské dědiny nový, pátý muzejní areál Kolibiska se třemi desítkami staveb dovezených z okolí. Jeho otevření se plánuje na rok 2027.
Velice působivým objektem je Valašský Slavín v okolí kostela sv. Anny. V době vzniku byl tento prostor spíše ukázkou historických kamenných náhrobků a litinových křížů. Kolem kostelíka sv. Anny je hřbitov zvaný Valašský Slavín.
Čtěte také: Zábava pro děti: Valašské muzeum v Rožnově
Místo odpočinku zde mají např. Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijská vítězka (oštěp) Dana Zátopková, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi. Symbolický hrob zde má i evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát.
V roce 1995 se staly čtvrtou součástí Valašského muzea Pustevny se zvoničkou a slavnými stavbami slovenského architekta Dušana Samo Jurkoviče(2) - Libušínem a Maměnkou. Stojí na Karlově kopci nad areálem Valašské dědiny. I když není součástí skanzenu, návštěvníci se k ní zpravidla vypraví. Byla postavena podle plánů Dušana Jurkoviče z roku 1896 teprve v letech 2010 - 2011. Slavnostní otevření se uskutečnilo 28. První neúspěšné pokusy o stavbu se odehrály v 60. letech minulého století. Původně měla stát na kopci Brdo u obce Brňov. Dřevěná (buk, smrk, jedle) stavba na betonové podezdívce obložené kamenem je vysoká 31,1 metru. Zpravidla bývá otevřená od 15. dubna do 15.
Dne 3. Při požáru byla nenávratně zničena vnitřní výzdoba, jejímž autorem byl malíř Mikoláš Aleš. Znovuotevření Libušína proběhlo 30. Pustevny s Jurkovičovými stavbami Libušínem a Maměnkou patří k nejkrásnějším místům nejen u nás.
Podoba by však nebyla celistvá bez života v muzeu. Nejvýraznějším rysem současného dění v areálech je cílevědomé úsilí o jejich oživení prostřednictvím interiérových i exteriérových expozic, prezentace tradičních technologií řemeslných, zemědělských i podomáckých, lidového umění, obyčejů a folkloru. Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům. Kromě výrobků na prodej předvádějí svoji zručnost početným návštěvníkům muzea. V průběhu roku tu probíhají v muzeu akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. Zrovna dnes tu vykládají valašské báje a pověsti.
Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm si oblíbily české i zahraniční filmové produkce. Objevuje se v pohádkách, celovečerních filmech a seriálech. A svoji pohádku tu mohou prožívat i svatebčané. Jako téměř každý takovýto areál, také rožnovský se čas od času stane středem zájmu filmařů. Exteriéry valašského muzea se ve filmech objevují od roku 1976. Samozřejmě, že tematicky převládají pohádky.
Čtěte také: Rožnovské Valašské muzeum
„Připravujeme 63 programů, z toho 31 programů tradičních i speciálních, např. Lázeňský výlet, Velký redyk a Dožínky, dále festivaly, besedy, edukační programy a workshopy. Návštěvníci se mohou těšit na speciální dny otevřených dveří do muzejního zákulisí, volné vstupy a novou expozici Polčákovy chalupy z Prlova. Odnést domů si budou moci nové propagační materiály, jubilejní aršík se známkou, novou publikaci Valašsko sobě a národu. Těžištěm oslav 100. výročí budou Rožnovské slavnosti, které se uskuteční ve dnech 4.-6. července. Těšit se můžete na unikátní folklorní dědictví v podání domácích i zahraničních souborů. Pozornost upoutá rumunský mužský tanec Calus, zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Představí se zahraniční soubory z Belgie, Maďarska a krajané z Chorvatska. Festival nabídne slavnostní reprízu divadelního představení "Valašská svatba rožnovská" po 100 letech. Pro milovníky valašského odzemku bude připravena škola, workshop a soutěž. Uskuteční se pokus o shromáždění co nejvyššího počtu krojovaných Valachů a zápis do České knihy rekordů. „Po celý rok budou oslavy výročí doprovázeny grafickým motivem radnice, který vytvořil Bohumír Jaroněk a upravila rožnovská grafička Eliška Chovancová. Současně vzniklo nové video Klenot Valašska zachycující muzeum od svítání do soumraku, od jara do zimy. Autorem díla je Adam Uličný, hudební skladatel a producent z Rožnova pod Radhoštěm, který pro video složil skladbu plnou magické hudby. Výstavní sál Sušáku bude od 14.
Pro návštěvníky jsou zde připravené opravdové ukázky života a práce na Valašsku v 19. století. Můžete zažít nevšední den a vidět při práci kováře, mlynáře, vodní i větrný mlýn, tesaře, tkadlenu, sedláka, ale třeba i husopasku nebo pana učitele. Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. Zaparkovat lze na placeném parkovišti vedle skanzenu. Při prohlídce areálu určitě ochutnáte výbornou valašskou kyselicu, čaj od babičky, ovčí sýr, uzenou klobásu či opojnou medovinu.
tags: #valasske #muzeum #v #prirode #historie