Úklid plastů z moří a přírody: Závažný problém vyžadující komplexní řešení

Bez drastických opatření hrozí, že bude ve světových oceánech do roku 2050 více plastů než ryb. Na konferenci OSN o oceánech v Lisabonu na to upozornil generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval státy celého světa, aby se zasadily o větší ochranu světových moří. "Bez zdravých oceánů nemůžeme mít ani zdravou planetu," uvedl Guterres.

Ve svém proslovu na zahájení konference se zaměřil na rostoucí znečištění oceánů, ve kterých každý rok končí na osm milionů tun plastového odpadu. Šéf OSN také varoval před dalšími zdroji znečištění či nadměrným rybolovem. Vyzval k větší ochraně před dopady změn klimatu na oceány i k ochraně lidí žijících v blízkosti oceánů.

Podle Guterrese se od první konference OSN o oceánech, jež se uskutečnila v roce 2017 v New Yorku, mnoho vlád, místních komunit i soukromých subjektů začalo snažit o zlepšení stavu světových oceánů. "Společně toho musíme ještě mnoho udělat," uvedl Guterres.

Velmi kritické k postupu světových vlád jsou ekologické organizace, podle kterých se státy dostatečně nesnaží, aby zajistily mezinárodní ochranu oceánů. Poukazují na neschopnost vlád dohodnout se na smlouvách, které by měly závazná ustanovení. "Nepotřebujeme další prázdná slova doprovázená vágními prohlášeními a dobrovolnými závazky," uvedla představitelka organizace Greenpeace Laura Mellerová.

Vlády se například nedokáží shodnout na nové úmluvě, jež má chránit biologickou rozmanitost oceánů a mořské zdroje před nadměrným využíváním. Vlády o ní jednají přes deset let a poslední kolo rozhovorů skončilo v březnu nezdarem. Další se má uskutečnit v srpnu. Pětidenní konference v Lisabonu, které se účastní představitelé více než 120 států, by mohla uspíšit dosažení shody nad novou smlouvu, věří představitelé OSN.

Čtěte také: Úklid odpadu: praktické rady

Ve světových oceánech je podle nejnovější studie nizozemských vědců přes tři miliony tun plastových odpadů, které škodí nejen mořským ekosystémům. tun plastů, přičemž více jak 141 milionů tun připadá na obaly. Pás odpadu na hladině Tichého oceánu je šestnáctkrát větší, než se vědci dosud domnívali. Plovoucí masa, které se také říká Velká tichomořská odpadková skvrna, svou velikostí odpovídá čtyřnásobku rozlohy Německa, přibližuje zase německý týdeník Die Zeit. Oblast koncentrovaného odpadu sestává z bezmála osmdesáti tisíc metrických tun plastu, zjistili vědci leteckým pozorováním. Svá zjištění publikovali v odborném časopise Scientific Reports.

Odpadkový pás je nahromadění plastových výrobků ve východní oblasti Pacifického oceánu, v oblasti mezi Kalifornií a Havají. Jeho velká část skvrny není pozorovatelná pouhým okem, protože plasty se postupně rozpadají v čím dál menší částečky. Koncentrace plastů se pohybuje v řádu desítek až stovek kilogramů na metr čtvereční. „Je to vlastně dost děsivé. Jsme tak daleko od lidské civilizace, uprostřed oceánu, přesto i tady lidská aktivita zanechává stopy,“ říká oceánograf Laurent Lebreton, vedoucí vědeckého týmu, který za studií stojí.

Tichomořský pás je jen jedním z mnoha odpadkových pásů znečišťujících světové oceány. Vznikají tím, že lidé neustále vyrábí, a - po třeba jen jednom použití - zase vyhazují plastové výrobky a obaly. Plasty se přitom produkují mnohdy tak, aby vydržely co nejdéle. To přijde vhod, když člověk potřebuje například odnést nákup. Nedávné studie ukázaly, že pokud plasty zarostou drobnými organismy, mohou se stát potravou rybám nebo mořským ptákům, a tím se dostat do potravního řetězce.

Výzkumníci se snažili zjistit závažnost problému tichomořské odpadkové skvrny odebráním a analýzou vzorků plastů, to ale nabízí jen částečný vhled. Lebreton a jeho kolegové se proto rozhodli skvrnu zkoumat z ptačí perspektivy. Na padesáti plastových kusech bylo čitelné datum výroby. Nejstarší pocházel z roku 1977, další z osmdesátých a devadesátých let, nejvíce jich pak bylo z nulté dekády a jeden z roku 2010. „Z toho nicméně nevyplývá, že v době byly celou tu dobu,“ podotýká vědec Lebreton. Mnoho částí na sobě mělo útržky textu, celkem v devíti různých jazycích, převážně japonštině a čínštině.

Skvrna v Pacifiku sestává pouze z odpadků, které plavou na mořské hladině. Do jejího objemu nejsou započítány plasty, které se potopily. „Nevíme, jaký je stav znečištění ve vrstvách pod odpadkovou skvrnou a na mořském dně,“ píší autoři ve studii. Lidstvo vyrobilo přes osm miliard tun plastu. Francie a Británie zastaví výrobu peelingových krémů s mikroperlami. Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy je asi 80 tisíc tun plastů. Některé jsou staré až 30 let. Mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy je asi 80 tisíc tun plastů.

Čtěte také: Globální iniciativy pro úklid

Není tajemstvím, že se oceány se začínají nebezpečně plnit odpadky, které ubližují všem jejich obyvatelům i nám lidem. Situace začíná být vážná. Kolik je přesně ve světových oceánech plastů, nevíme. Odborníci ale odhadují, že jde o stovky milionů tun - navíc sem neustále proudí další a další odpadky. Prý je to tolik, jako by pod hladinu každou minutu vysypal plnou korbu popelářský vůz. Současným tempem tak bude v roce 2050 v mořích více plastů než ryb. Už dnes přitom platí za lidský nepořádek životem více než milion ptáků a stovky tisíc savců, jako jsou delfíni, velryby či tuleni. A to každý rok.

Objev nové plastové země

Situace zašla tak daleko, že v moři začala plout obrovská hromada lidských odpadků tvořená zejména plasty. Nalezneme ji v severní části Tichého oceánu. Zrodila se tu působením podmořských proudů, které sem během mnoha let zanesly a svým vírem zkoncentrovaly odpadky ze všech koutů světa. Možná to zní kuriózně, ale ve skutečnosti je to katastrofa. Nejde jen o nějakou plující skládku uprostřed nekonečného Pacifiku: Podle nejnovějších propočtů tato takzvaná Velká pacifická odpadková skvrna zabírá plochu třikrát větší než Francie nebo stejně velkou jako celé Mexiko.

Oceánský stát hrůzy

Ekologové tento plující ostrov dokonce prohlásili za nový stát. Pojmenovali ho Souostroví odpadků a navrhli i jeho státní symboly. Na vlajce má PET lahev na modrém a bílém poli, cestovní pas zdobí zvířata zamotaná do rybářských sítí či velryba plující mořem odpadků. Na bankovkách zase uvidíte výjevy ze znečištěného pobřeží. Nejde přitom o nadsázku, která má varovat před tím, co se může stát. Podobné výjevy jsou v mnoha oblastech běžnou realitou.

Mořský vysavač Ocean Cleanup

Mladý nizozemský vynálezce Boyan Slat se svým projektem Ocean Cleanup už několik let pracuje na myšlence velkého úklidu oceánů. Její součástí je i systém zaměřený na likvidaci Souostroví odpadků. Skládá se z obrovských sítí zavěšených na obřích natlakovaných trubkách. Sítě budou zachycovat plastové odpadky a trubky je do sebe vcucnou podobně, jako když doma vysavačem uklízíte drobky z koberce. Namísto do prachového sáčku ale odpad poputuje do obřích lodí, které ho nakonec odvezou na pevninu k zasloužené recyklaci. Projekt má během pěti let zredukovat velikost Souostroví odpadků na polovinu.

Co s mikroplasty?

Staré, pomačkané a vyšisované plastové lahve, sáčky, obaly od sušenek… To vše můžeme nějakým způsobem z oceánů odstranit. Jenže to není jediný problém s plasty v mořích. Minimálně stejně velké potíže zůstávají okem neviditelné. Vlivem slunce a neustálého pohybu mořských vln se plastové odpadky doslova rozemílají na stále menší kousky. Konečným stadiem jsou mikroplasty - úlomky tak malé, že si je živočichové pletou s planktonem a žerou je. Mikroplasty se v potravním řetězci hromadí, stoupají skrze něj a v tělech ryb se klidně mohou dostat i na náš talíř. Boyan Slat proto tvrdí, že je důležité odpadky posbírat ještě předtím, než začnou mikroplasty uvolňovat.

Čtěte také: Uklízejte při běhu: Plogging

Ať je snědí bakterie!

Naději našli nedávno japonští biologové, a to rovněž v mikrosvětě. Objevili bakterii Ideonella sakaiensis, které plast nevadí - naopak si na něm přímo pochutnává. Přišli na ni před dvěma lety na jedné skládce a začali ji hned zkoumat. Letos rozklíčovali strukturu enzymu, kterým bakterie rozkládá polyethylentereftalát - materiál, z něhož se vyrábějí například PET lahve. Doufají, že bude brzy možné enzym používat v recyklačních centrech pro odbourání odpadních plastů, a to zcela bez zátěže životního prostředí. Někteří odborníci již také naznačili, že může pomoci i při úklidu oceánů. Ostatně vědci také nedávno vyvinuli podobnou bakterii, která pro změnu požírá naftu. A mají v pláni ji využít při příští ropné havárii na moři.

Konec mořské skládky

Nápad vysát z moře odpadky nebo na ně poslat plastožrouty zní výborně. Jenže uklidit oceán vyřeší jen polovinu problému. Pokud budeme nadále každoročně vyrábět miliony tun plastových lahví, obalů a sáčků, které vyhodíme hned po použití, brzy naplníme moře plastem znovu. Přední vědci proto upozorňují, že se musíme naučit s plasty šetřit. Na vině jsou zejména země jihovýchodní Asie, odkud míří největší množství plastů do řek a moří. Podle posledních odhadů je největší problém s recyklací plastů v Číně, Indonésii, Vietnamu či Srí Lance.

Likvidace pro všechny

Čína přitom donedávna zpracovávala plastový odpad pro celý svět. Z jejích přístavů putovaly lodě naplněné zbožím, a aby se nevracely zpět prázdné, vykupovala Čína od Evropanů i Američanů plastový odpad a zajišťovala jeho recyklaci. Nebo také ne. Díl viny tak nejspíš neseme i my - právě lahve od našich limonád mohly skončit na druhém konci světa vysypané do řek a moří. Čína nicméně nedávno zpřísnila pravidla pro dovoz odpadků a doufá, že tak sníží množství nerecyklovaných plastů. Snad to opravdu přispěje k napravení tohoto podivného putování použitých plastů po celém světě.

Afrika vede

Nepřísnější pravidla pro používání plastů dnes ale platí v africké Keni. Není to ani rok, co Keňa zakázala použití veškerých plastových tašek a sáčků kromě těch na odpadky a těch, které se používají v nemocnicích. Kdokoli zákon poruší, dostane pokutu v řádu stovek tisíc korun. Je to drsné, ale účinné. Už během několika měsíců si místní obyvatelé všimli, že v ulicích je méně odpadků. Rybáři méně bojují se sáčky zapletenými do sítí a místní řezníci říkají, že zvířata na porážku už nemají v zažívacím traktu zbytky rozžvýkaného igelitu. Nová nařízení mají zkrátka úspěch. Chtějí je proto převzít i okolní země a Keňa plánuje, že se brzy zaměří na omezení vzniku odpadu z PET lahví. Snad se naučí s plastem šetrně hospodařit celý svět.

Americká organizace Ocean Conservancy pomáhá čistit oceány od odpadků. Každoročně pořádá dobrovolnický úklid moří a oceánů, kterého se loni zúčastnilo více než půl milionu lidí. Někteří uklízeli odpadky z břehů, jiní se dokonce vydali je sbírat s potápěčským vybavením na dno moře. Našli jich více než osm tun a přitom pečlivě zaznamenali, o jaké odpadky šlo.

Uhodnete, čím moře nejčastěji znečišťujeme? Dodáme, že kromě toho, co je na seznamu, našli sběrači také osm mikrovlnek, čtyři drony, dva psací stroje, vánoční stromeček, skluzavku a dokonce i jeden klavír.

V závěsu za tažnou lodí vyrazilo v sobotu ze San Franciska první zařízení organizace The Ocean Cleanup („úklid oceánu“), které by mělo sbírat plastový odpad v Tichém oceánu. Systém nyní putuje k takzvané velké pacifické skládce mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje na 1,8 bilionu kusů plastu.

Zařízení má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém se má za působení větru, mořských proudů a vln automaticky zformovat do tvaru písmene U a pohybovat se rychleji, než plastové odpadky, které jsou podle tvůrců hlavně těsně pod hladinou.

Oceánský sběrač odpadu bude poháněn přírodními silami vždy nějakou dobu brázdit vody Tichého oceánu, dokud senzory nevyšlou zprávu o tom, že se záhyb naplnil odpadem. Přivolaná loď pak nashromážděné plasty odveze na pevninu, kde budou zrecyklovány.

„Doufám, že The Ocean Cleanup se stane příkladem toho, jak jsme schopni vyřešit problém,“ řekl při vypouštění „Systému 001“ autor myšlenky Slat. Jeho společnost má v plánu do roku 2020 vyslat na moře 60 úklidových systémů.

Udělejte si komplexní náhled na problém odpadů. V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje - levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?

Ocean Cleanup je projekt čištění oceánů od plastového odpadu. Vznikl už před sedmi lety v Nizozemsku a několikrát jsme o něm psali i v ábíčku. Nyní představil novou technologii, která má za úkol vyřešit problém odpadků hned na počátku. Jedná se o loď zvanou Interceptor, která nebude sloužit na mořích, nýbrž na řekách. Interceptor dokáže posbírat až 100 tun odpadků denně. Většina odpadu se dostává do oceánů z řek. Není to ovšem tak, že v každé řece unáší proud pár lahví a nedopalků, které tam zahodil neslušný vodák nebo výletník. Podle aktuálních propočtů je za většinu plastu v mořích zodpovědná jen hrstka řek. Ocean Cleanup provedl výzkum 30 000 toků a zjistil, že 80 % veškerého odpadu proudící do oceánů ze zhruba tisícovky z nich. Přesně řečeno do nich lidé nasypou až 2,7 milionu tun plastů ročně.

Interceptor má za úkol zachytit odpadky ještě předtím, než se dostanou na volné moře. Vypadá jako kříženec rybářské a nákladní lodi. Odpad chytá do sítí a po páse v zadní části posunuje dovnitř lodi. V ní se nachází celkem šest kontejnerů, které se postupně plní nepořádkem. Loď dokáže lapit až 100 tun odpadků denně. Jakmile navrší i ten poslední kontejner, pošle automaticky zprávu na mobil místnímu provozovateli.

Velká výhoda Interceptoru je jeho jednoduchost. Systém sítí, které mají chytat odpadky na otevřeném moři, provází celá řada poruch. Musí bojovat s divokými rozmary počasí, vlnami nebo s migrací mnoha druhů živočichů. Říční varianta je oproti tomu bezproblémová. Řeka teče vždy jen jedním směrem, takže lze snadno zachytit veškerý odpad proudící do moře. Sběrný pás navíc zabere jen část toku. Velkou výhodou celého systému je nízká cena a provoz. Loď má na střeše solární panely, které vytvářejí veškerou elektřinu potřebnou pro provoz. Díky tomu, že ji ukládají do lithiových baterií, může popelář zachytávat nepořádek každý den, a to i v noci.

V současnosti fungují už dva Interceptory - jeden v Malajsii a druhý v Indonésii. Brzy se objeví třetí v deltě řeky Mekong ve Vietnamu a podle aktuálních informací se další chystá uklízet hlavní město Dominikánské republiky. Konstruktéři v Ocean Cleanup pracují na tom, aby do roku 2025 vodní popeláři pokryli všech tisíc nejznečištěnějších řek na světě. I likvidace nepořádku může vypadat kouzelně. Důkazem je Mr. Trash Wheel v americkém přístavu Baltimore. Je to průkopník technologie sběru říčních odpadků, který začal fungovat už v roce 2014. Za pět let posbíral více než 1200 tun odpadků. Stal se dokonce jednou z atrakcí města a rodina baltimorských pojídačů smetí se rozrostla o další dva členy, přičemž třetí je na cestě.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Všechna práva vyhrazena.

Nejčastější odpadky nalezené při úklidu moří

Americká organizace Ocean Conservancy pomáhá čistit oceány od odpadků. Každoročně pořádá dobrovolnický úklid moří a oceánů, kterého se loni zúčastnilo více než půl milionu lidí. Někteří uklízeli odpadky z břehů, jiní se dokonce vydali je sbírat s potápěčským vybavením na dno moře. Našli jich více než osm tun a přitom pečlivě zaznamenali, o jaké odpadky šlo.

Zde je seznam nejčastějších odpadků nalezených při úklidu moří:

1. Nedopalky cigaret - 1 863 838
2. Plastové lahve - 1 578 834
3. Víčka od lahví - 822 227
4. Obaly od jídla - 762 353
5. Igelitové tašky - 520 900
6. Víčka od kelímků - 419 380
7. Brčka - 409 087
8. Skleněné lahve - 390 468
9. Plastové pytle - 386 655
10. Pěnové obaly na jídlo - 365 584

Každodenní záchrana

Ačkoli nežijeme u moře, do velkého úklidu oceánů se můžeme zapojit také. Stačí snížit svou spotřebu plastů. Zamyslet se nad tím, jestli opravdu potřebujeme všechny ty jednorázové plastové výrobky nebo stopadesát levných plastových hraček. Odmítnout plastové brčko, které se nerozloží ani za celý lidský život. Nakupovat do své vlastní opakovaně použitelné tašky. Nosit si láhev na vodu a nekupovat si ji v "PETkách". Nebrat si fórovou plastovou propisku, i když je zadarmo. A tak dál.

tags: #uklizeni #plastu #z #more #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody Krkonoše - klima
• Efektivní kompostování s Viko
• Nemoci z povolání u zdravotníků
• Komunální odpad Kladno
• Znečištění Ovzduší v ČR