Valašské muzeum v přírodě: Historie a Fojtství

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je jedinečným místem, které uchovává a prezentuje tradiční valašskou kulturu a architekturu. Myšlenka na jeho založení se zrodila počátkem 20. století a postupně se rozvinula v rozsáhlý komplex s několika areály.

Zrod myšlenky muzea v přírodě

V roce 1909 se bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi natrvalo usadili v Rožnově. Již tehdy v nich zrála myšlenka muzea v přírodě inspirovaná úsilím o uchování měšťanských domů z rožnovského náměstí. Vše usměrnila cesta Aloise Jaroňka, druhého z bratrů, do skandinávských zemí.

Navštívil právě vznikající muzeum v přírodě v městě Aarhus v Dánsku a poznal první a nejstarší muzeum v přírodě na světě, Skanzen u Stockholmu. V roce 1911 byl v Rožnově založen muzejní spolek a v roce 1913 byl předložen první projekt muzea. K výstavbě Valašského muzea v přírodě však mohlo dojít až několik let po válce.

Valašská dědina

V 50. letech vznikl projekt Valašské dědiny a v 60. letech našeho století došlo k jeho realizaci. Cílem výstavby se stala pravdivá rekonstrukce modelu valašské dědiny. Tak se na rožnovské pasece, zvané Stráň, postupně vystavělo na 40 objektů, vše, co k valašské vesnici patří.

Dřevěné městečko

Dřevěné městečko je nejstarší částí Valašského muzea v přírodě. Rozkládá se v rovinatém terénu městského parku. Veřejnosti bylo zpřístupněno v roce 1925 a od tohoto roku se postupně rozvíjí dodnes.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Návštěvníkům ukazuje podobu historického náměstí tvořeného souborem originálních dřevěných staveb přenesených především z rožnovského náměstí a širšího okolí. Několik roubených objektů zde bylo postaveno podle existujících i zaniklých předloh. Nahlédnete zde do způsobu bydlení a života v malém městě v období od poloviny 19. až po první čtvrtinu 20. Prohlídková trasa je vedena po rovině, cesty jsou dlážděné s možností odpočinku na lavičkách.

V areálu je přísně zakázáno rozdělávat otevřený oheň a kouřit mimo vyhrazená místa. Kouřit je dovoleno na podsíňcích hospod.

Fojtství z Jasenné

V úterý 19. ledna 2021 došlo k podpisu smlouvy mezi Národním muzeem v přírodě a potomky fojtského rodu Mikuláštíků z obce Jasenná na Zlínsku. Fojtství z Jasenné je původní roubenou stavbou z poloviny 18. století in situ, jejíž interiér slouží jako muzejní expozice. Patří k unikátním památkám lidové architektury jižního Valašska.

Dědičky fojtského rodu Mikuláštíků o objekt pečovaly od roku 1993, kdy jim byl v restituci vrácen. „Jsme velmi rády, že objekt našeho fojtství přechází pod správu Národního muzea v přírodě. Věkem dochází k úbytku sil fyzických i možností finančních, a tak pro nás bylo stále složitější se o fojtství starat a udržovat jej v odpovídajícím stavu. Díky změně správce máme jistotu, že fojtství tu bude uchováno pro další generace. A to je to nejdůležitější.

„Chtěl bych poděkovat dědičkám za péči, se kterou fojtství spravovaly a umožnily, aby sloužilo veřejnosti. Převzetím fojtství v Jasenné získává Valašské muzeum v přírodě první objekt in situ. Věřím, že jako správci plně využijeme našich zkušenosti s obnovou a provozem památkově chráněných objektů,“ sdělil Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě.

Čtěte také: Historie Valašského muzea

Vzácný originál valašského roubeného patrového fojtství s pavlačí pochází z roku 1812. Nechal ho postavit tehdejší lidečský fojt František Františák. Z důvodu sňatku s dcerou mlynáře v roce 1834 se však rozhodl přenést stavbu na jiné místo, a to k Šimarovu mlýnu na říčce Senici v Lidečku.

Vnitřní vybavení domu nastiňuje situaci z období přelomu 19. a 20. století, kdy v domě žila rodina jednoho z přiženěných mlynářů. V jizbě se nejen bydlelo, ale zároveň se zde vyráběly a opravovaly součástky k mlýnskému zařízení. Jde o dědictví předků, které se díky péči rodiny Mikuláštíků dochovalo od roku 1748 po celé generace v původním stavu až do dnešních dnů. Mikuláštíkovo fojtství náleží k nejhodnotnějším památkám tradičního lidového stavitelství celé východní Moravy.

Poprvé se uvádí v urbáři z roku 1585 jako zákupní rychta s lánem polí a mlýnem. V roce 1663 se nově zvoleným fojtem stal Jura (Gura) Mikuláštík, jehož potomci fojtství dochovali až do dnešních časů. Při honu zachránil hraběti život a tímto činem se fojtství v roce 1726 vrátilo zase zpět rodině Mikuláštíků - zvláštním privilegiem (darovací smlouvou) do vlastnictví na věčné časy. Jiří Mikuláštík (syn Jury) mimo tyto důležité listiny zaplatil v hotovosti 200 zlatých.

Mikuláštíkovi vždy dobře hospodařili a v roce 1739 dostali od tehdejšího vizovického pána Františka Karla Minkvicburka povolení na obnovení mlýna a valchy. V roce 1748 se fojt Jiřík Mikuláštík (syn Jiřího) rozhodl postavit pro svoje fojtství nový velký dřevěný dům s pavlačí: to je onen dům, který po celou dobu, až do dnešních dnů stojí na svém původním místě tak, jak byl v dávné době postaven a vždy náležel rodu Mikuláštíků.

Aktivity muzea

Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům. Kromě výrobků na prodej předvádějí svoji zručnost početným návštěvníkům muzea.

Čtěte také: Zábava pro děti: Valašské muzeum v Rožnově

Služby pro návštěvníky

• Rezervace: možná
• Platba kartou: ano
• Fotografování, filmování: ano
• Přístup psa do areálů za poplatek (podmínkou je vodítko a náhubek). Zákaz vstupu pouze do budov a na Valašský Slavín u kostela v Dřevěném městečku.
• Sociální zařízení: ano
• Prodej: Pamětní medaile, Reklamní zápalky, Knihy o Valašsku, CD, DVD a videokazety, Upomínkové předměty - Emil Zátopek, Aktivity duchovních, Keramika, Modrotisk, Proutěné výrobky, Slivovice, Výrobky ze dřeva atd.
• Občerstvení: restaurace s tradičními pokrmy
• Pronájem prostor: Janíkova stodola, Komorní amfiteátr, Velký amfiteátr, Konferenční sál - Sušák
• Svatební obřad: předem kontaktujte muzeum pro více informací
• Úschovna: ano
• Šatna: ano
• Kouření: přísný zákaz
• Služby cyklistům: úschovna kol, nabíjecí stanice pro elektrokola

Dostupnost

• Vzdálenost vzdušnou čarou: 600 m SV směrem z centra Rožnova p.R.
• Vlakem: vlaková stanice Rožnov pod Radhoštěm cca 1,5 km
• Autobusem: autobusová zastávka rest. Rožnov U Eroplánu cca 700 m, nádraží cca 1,5 km
• Pěšky: červeně značená TZ z centra podél nábřeží Bečvy
• Na kole: dálková cyklotrasa č. 6260 Bečva
• Autem: městem prochází mezinárodní silnice E442 (Karlovy Vary - Liberec - Olomouc - Žilina (SR), příjezd povolen až k místu. Placené parkování pro návštěvníky u Mlýnské doliny.

Valašské muzeum v přírodě, Palackého 147, 756 61, Rožnov pod Radhoštěm.

tags: #Valašské #muzeum #v #přírodě #fojtství #historie

Oblíbené příspěvky:

• Současný stav reformy
• Jan Holub - Měření Emisí Prosek
• ropné znečištění půdy
• PCR v české krajině
• Bezdotykový koš Bezdoteku: Test a zkušenosti