Zajímavosti ze světa přírody

11.03.2026

Svět zvířat je plný fascinujících překvapení. Ať už jde o jejich jedinečné schopnosti, neuvěřitelné instinkty nebo nečekané podobnosti s lidmi, příroda nás nepřestává udivovat.

Zvířata a jejich zvláštnosti

Věděli jste, že prasata mají třicetiminutový orgasmus?
Pijavice má 32 mozků. Doplnila Zuzka Pajerová: Pijavice vlastně nemají ani jeden mozek. Jsou to jenom svazky (zauzliny, ganglia) nervů.
Pouze samičky komárů sají krev člověka. Komáři se však primárně živí nektarem. Krev nepotřebují ke svému přežití, ale jako zdroj bílkovin pro svá vajíčka.
Komáři mají zuby a dokážou se v letu precizně vyhýbat kapkám deště.
Kočky za celý život při čištění kožichu vyloučí tolik slin, jako tekutin při močení. Stráví 30 % života péčí o své tělo. Čistota půl zdraví.
Kočky chodí po prstech. Také se potí pouze na polštářcích tlapek.
Kočka má na předních pazourách pět drápů a na zadních jen čtyři.
Kočka a kočkovité šelmy obecně nemají klíční kosti, takže se protáhnou přes jakýkoli otvor velikosti jejich hlavy. Zato má 30 obratlů.
Bílé modrooké kočky jsou často hluché.
Psi jsou prakticky barvoslepí. Rozeznávají věci nejprve podle pohybu, pak podle jasu a nakonec podle tvaru. Rozeznají však více odstínů šedé než člověk.
Psi slyší i tichoučké zvuky na vzdálenost 250 metrů, kdežto člověk maximálně 25 metrů.
Hrabání psa po vykonání potřeby není pokusem zahrabat výkaly, ale roztírání pachových výměšků z tlapek.
Medvídek koala (který nemá s medvědy nic společného) má úplně stejné otisky prstů jako člověk. Těžko se odlišují i pod mikroskopem. Koala ve stresové situaci vydává srdceryvný skřek podobný dětskému pláči.
Žirafí mládě po porodu spadne z výšky téměř dva metry, bez následků. Žirafy spí jen 20 - 30 minut denně, a to ještě ve stoje a po kouscích během dne. Čistí si uši vlastním (až půlmetrovým) jazykem. I přes obří délku krku je žirafa příliš krátká na to, aby dosáhla hlavou na zem.
Vačice virginská rodí 12 dnů po oplodnění.
Člověk sdílí 98,4 % své DNA se šimpanzem (některé zdroje uvádí 86 %, doplnil Pavel Kábrt). Ale věděli jste, že 70 % DNA sdílíme se slimákem?
Nejnebezpečnějším hmyzem je obyčejná Moucha domácí.
Největší oči na světě má obří druh chobotnice. Mládě chobotnice je při narození velké jako moucha. Mimochodem chobotnice má 3 srdce a dokáže měnit barvu i strukturu kůže.
Klokani neumí chodit pozpátku.
Leguáni, koaly a varani mají dva penisy a klokanice tři vagíny.
Pštros má větší oko než mozek. Tuto vlastnost s úspěchem převzali i někteří lidé. Také se traduje, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku. Ale je to blbost.
Nejrychleji běžící pták je pštros - dokáže fičet rychlostí až 100 km/h.
Krokodýl nemůže vystrčit jazyk ani s ním nijak volně pohybovat, protože ho má přirostlý ke spodnímu patru. Krokodýl má také nejsilnější trávení ze všech živočichů. Stráví krunýře želv, kosti, kopyta i Playstation.
Pohlaví mláďat krokodýla určuje teplota hnízda a hloubka, v jaké jsou nakladena vajíčka. A aby se krokodýli ponořili, polykají kameny jako závaží.
Zelené želvy si klíďo píďo plavou více než dva tisíce kilometrů jen proto, aby nakladly vejce na své oblíbené pláži.
Rorýsi tráví až tři roky nepřetržitě ve vzduchu.
Je potřeba 1 200 000 komárů, aby vám vypili všechnu krev.
Žížala má 5 srdcí. Když je přetržena za tlustým páskem uprostřed těla, přežije. Zbytek doroste, jako by se nechumelilo. Doplnila Zuzka Pajerová: Žížaly žádné srdce vlastně nemají.
Pouze 5 - 10 % gepardích mláďat se dožije dospělosti. Gepard se rozběhne na 70 kilometrů v hodině za tři vteřiny, což je rychleji než třeba Audi TT. Běží sice echt rychle, až 130 kiláků za hodinu, ale pokud kořist do 10-20 sekund nedostihne, lov vzdává.
Stegosaurus byl přes devět metrů dlouhý, ale měl mozek o velikosti vlašského ořechu, takže se neuměl ani podepsat.
Žralok tygří sežere vše, co mu přijde pod zuby (které se mu mimochodem obnovují i po vylomení). Jelikož zblajzne opravdu cokoliv (plechovky, kanystry na benzin...), je nazýván "smetištěm moře". Žralok také cítí kapku krve na vzdálenost více než jeden kilometr.
Traduje se, že žralok je jediné zvíře, které nikdy neonemocní a že dokonce imunní vůči všem druhů chorob včetně rakoviny. Žraloci mohou vydržet bez jídla i půl roku. Zaznamenaný rekord byl 15 měsíců, po které žralok nepozřel ani sousto.
Velbloudí hrb (který může vážit až 35 kg) neuchovává vodu, ale tuk, který velbloud spotřebovává při nedostatku potravy. Jakmile je tuk v hrbu "vyžraný", visí mu jen tak lážo plážo na zádech.
Sloní zub váží 4 kilogramy. Chobot slona je srůstem nosu a horního rtu. Množství slonů bez klů se za poslední desetiletí zvýšilo z 1 % na 30 %, protože lidé zabíjejí slony s největšími kly a zbylí sloni předávají dál své genetické dispozice.
Jediný savec na světě, které neumí skákat, je slon. Nechce zbořit planetu. Přitom při chůzi se pohybuje téměř neslyšně, protože velmi lehce našlapuje jen na konečky prstů. Slon také denně spořádá potravu o 10 % hmotnosti svého těla.
Jen dvě tři zvířata na světě se mohou podívat za sebe, aniž by musela otáčet hlavou. Králík a papoušek. A chameleon.
Hlemýždi mají stovky až tisíce zubů.
Největší vejce na světě klade žralok. Ale klade.
Šváb může žít i deset dnů bez hlavy.
Africký pes Basenji je ostatním psům pro smích.
Ne všichni lední medvědi se ukládají k zimnímu spánku. Jen březí medvědice. Stěny v jejich brlohu zledovatí díky teplému medvědímu dechu, teplota se tak drží okolo 18 stupňů ideálních pro medvíďata, která se rodí holá a vypadají jako gigakrysy.
Některé chobotnice ve stresu pojídají svá chapadla.
Pásovec umí chodit pod vodou.
Veverky zasadily už miliony stromů, když zapomněly, kam zahrabaly ořech.
Pokud zemře královna mravenců, zemře i celá kolonie, protože se již nenarodí žádný další mravenec. Proto si ji mravenci hlídají jako... jako královnu. Ta se dožívá až 20 let a za tu dobu zplodí 150 milionů potomků. Sype to jak Baťa cvičky.
Mravenci nikdy nespí, jen každou chvilku krátce odpočívají, jinak pracují prakticky 24 hodin denně. Existuje přes 12 500 mravenčích druhů.
Žáby nemusí pít vodu. Vstřebávají ji kůží. A při skákání vždy zavírají oči.
Nezmarovitý polypovec Turritopsis nutricula (příbuzný medůzy) je nesmrtelný, neumírá přirozenou smrtí.
Ústřice umí změnit své pohlaví.
Lev se může pářit až 50x denně. To je každou půlhodinu včetně noci. A není u toho zrovna tichý.
Kůň ejakuluje po 14 vteřinách. Ale ta prasata...
Blecha dokáže skočit do vzdálenosti 150 - 350x větší, než je délka jejího těla.
Srdce velryby bije pouze 9 krát za minutu. Oproti tomu rytmus srdce ježka je 300 úderů za minutu. I ježek je ale žabař proti kanárkovi, jehož srdce bije rychlostí 1000 tepů za minutu (doplnila Marie Provazníková).
Jazyk Plejtváka obrovského váží více než dospělý slon. Novorozené mládě váží tři tuny a přibírá 4 kg za hodinu, protože vypije 250 litrů mléka denně. Jeho tepny jsou tak široké, že by se jimi protáhl dospělý člověk. Za jeden den Plejtvák bez problémů spořádá tři tuny žvance (a pak vydrží nejíst i půl roku).
Někteří delfíni spí s jedním okem otevřeným. A poznají své kámoše i po dvaceti letech. Oslovují se jmény. Jejich komunikace sama o sobě je neuvěřitelně zajímavá.
Sova má tři víčka. Také je to jediný pták, který při mrkání zavírá horní víčka. Všichni ostatní ptáci zvedají spodní. Zkuste si to představit na sobě.
Ústa medúzy jsou zároveň její anus. Někteří lidé, zdá se, trpí podobným problémem, soudě dle způsobu jejich vyjadřování. Mimochodem medúza je tvořena z 97 % vodou a kdybyste ji nechali na slunci, vypařila by se.
Lední medvěd je schopen za jednu hodinu spořádat tolik jídla, jako je deset procent jeho hmotnosti.
Šnek může přelézt přes žiletku, aniž by se poranil.

Rostliny a jejich zvláštnosti

Jediné ovoce se semínky na povrchu je jahoda. Jahoda není plod. Plody jsou ta zrníčka - nažky, proto nejsou semínka na povrchu, ale jsou schované v nažce. To červené na jahodě je zdužnatělé květní lůžko.
Neexistuje žádné přirozeně modré jídlo. Ale čaj ze slézového květu čerstvě po zalití je krásně modrý. Za chvilku zezelená. Doplnila Daniela v komentářích.
Doteky a hlazení rostliny způsobují její rychlejší růst.
Bambus roste rychlostí až 0,9 m za den. Toho se využívalo ve středověku jako forma mučení. Odsouzený se přivázal nad pevnou bambusovou větev a ta mu prorostla konečníkem až do žaludku.

Ostatní zajímavosti z přírody

Na severním pólu nejsou žádní tučňáci.
Krávy vyprodukují 30 % metanu na světě. Prděním. Kráva při žvýkání pohne čelistí 40000x denně. A dávají více mléka při poslechu hudby. Největší efekt má skladba Everybody Hurts od R.E.M.
Orel má na sobě průměrně 7000 pírek. Kdo se diví, tomu je divno.
Kdákání kačen nevydává ozvěnu. Nikdo nevěděl, proč, dokud dva chlapíci nezjistili, že je to mýtus. Ozvěna tam je, jen se nedá rozeznat od původního kejhání.
Rozdíl mezi rohy a parohy je ten, že parohy zvíře každoročně shazuje, kdežto rohy jsou trvalé a stále se zvětšují. Parohy rostou mnohem rychleji. U velkých jedinců i o několik centimetrů denně. Roh má například nosorožec. Parohy třeba jelen. Petr Müller poslal upřesnění: Paroh je plný (srnec, jelen), rohy jsou duté (kráva). Roh nosorožce je něco jiného, něco jako kožní zrohovatělý materiál, strukturu má spíše jako nehet.
Teplota krve ryb žijících v Antarktidě může dosáhnout až -2 stupně Celsia.
Na každého člověka usmrceného žralokem připadá 2 000 000 žraloků zabitých lidmi.
Ryzí zlato je tak měkké, že se dá tvarovat i rukama.
Při silném dešti se blesky vyskytují i 50 km a více od jádra. Pokud se blesk vyskytne ve slohovité oblačnosti, může být i dále než 100 km od jádra.
Během jedné zimy napadne 1 000 000 000 000 000 000 000 000 sněhových vloček. Největší sněhová vločka měla 38 centimetrů milimetrů.
Na zemi existuje 1 200 000 druhů zvířat, 300 000 druhů rostlin a 100 000 jiných druhů.
Obrovská podzemní řeka se plaví v podzemí pod Nilem.
Největší mrazy na Zemi byly naměřeny 21. července 1983 v Antarktickém Vostoku. Solidních minus 89 stupňů Celsia.
Zvuk se ve vodě šíří 4x rychleji než ve vzduchu, přes pevné látky ještě rychleji.
Rajče je ovoce.

Přírodní lokality v České republice

Česká republika má mnoho přírodních krás. S trochou nadsázky lze říci, že se u nás dá najít všechno: od horské krajiny přes lesotundru, step, mokřady a rašeliniště, slaniska s dozvuky vulkanické činnosti, vyhaslé sopečné útvary, rozmanitá skalní města, ledovcová jezera ale i několik malých „pouští“, tzv. písečných přesypů. Pojďte tato místa objevit i vy!

Zde je přehled nejúchvatnějších přírodních lokalit v České republice, včetně nejvyšších hor, rozlehlých národních parků a tajemných jeskyní:

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory je krajinou prastarých lesů, rašelinišť i podhorských luk. Jizerské hory jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, nejvyšší hory české části hor.
Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.
Chráněná krajinná oblast Lužické hory leží mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem. Až do 13. století zde bylo území neprostupných pohraničních hvozdů, dnes zde však již najdete kulturní krajinu formovanou v průběhu staletí člověkem.
Komorní hůrka (495 m) je nejmladší sopkou na území Českého masivu a nachází se nedalo měst Cheb a Františkovy Lázně. Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Vrchol Komorní Hůrky dnes dosahuje výšky 503 m n.
Jeskyně Na Pomezí se nacházejí v komunikačně významném stejnojmenném sedle (576 m) v Rychlebských horách, 2 km severně od Lipové-Lázně. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.
Chráněné krajinná oblast Český kras se rozkládá od Prahy jihozápadním směrem k Berounu. Pestrá a mnohotvárná krajina zahrnuje téměř 700 jeskyní s nejdelším jeskynním systémem v Čechách, významná naleziště zkamenělin a cennou teplomilnou květenu i zvířenu.
Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici.
Národní geoparky jsou území, která představují výjimečné geologické bohatství a další přírodní a kulturní dědictví naší země. Tuto charakteristiku splňuje i Geopark Broumovsko, který je již 9.
V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.
V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed lužních lesů, se stékají řeky Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím ČR, Rakouska a Slovenska.

Zajímavé úkazy v přírodě

Ve východní části ostrova Jáva se nachází unikátní sopka Gunug Merapi, jinak nazývaná „Hora ohně“. Nejedná se ale o obyčejný vulkán, tento chrlí modrou lávu. Když jsou sirné plyny vystaveny kyslíku a ozářené roztavenou horkou lávou, zbarvuje ji do safírově modré barvy. Její tok je navíc pomalejší a má vyšší teplotu v rozmezí 600-900 °C. U sopky se také nachází malebné vulkanické jezero s tyrkysově zbarvenou vodou. Koupání v něm se ale nedoporučuje.
V Yosemitském národním parku se nachází vodopád nazývaný „Koňský ohon“, který padá z 610 metrů vysokých skalních útesů nejvyššího žulového monolitu světa, hory El Capitan. Ty tvoří je dostatečné množství vody a sklon slunečních paprsků. Úkaz lze pozorovat jen několik dnů v měsíci únoru kolem poledne.
Poušť Atacama v Chile patří mezi nejsušší místa na Zemi. Prší zde jen velmi zřídka. V jejím středu se údajně nacházejí oblasti, kde nepršelo stovky až tisíce let. Naposledy se tak stalo v roce 2015, kdy Atacamu skropily silné lijáky a proměnily ji v růžově kvetoucí oázu. V některých částech zde napršelo během 12 hodin tolik, co jindy za celých sedm let. Teploty na poušti se v létě přes den pohybují okolo 50 °C, v noci padají až k 0 °C.
Tajemný ostrov Island je proslulý svou geotermální činností a vulkanickou aktivitou. Nachází se zde mnoho gejzírů a horkých pramenů, ale také tzv. parních věží.
Krvavé vodopády v Antarktidě objevil v roce 1911 Griffith Taylor. Vědci totiž nemohli přijít na to, proč voda pod ledovcem nezamrzá, i když je její průměrná teplota -17 °C, a co je příčinou její prapodivné červenohnědé barvy. Speciální radar ale prokázal, že zbarvení vyvolává oxid železa. Pod ledovcem se totiž nachází síť řek se slanou vodou, která obsahuje oxid železnatý. Sůl ve vodě pak navíc vytváří teplo, díky čemuž voda neustále taje. Jezero je staré už více než dva miliony let.