Ekologické dopady vedení vysokého elektrického proudu

Pod elektrickým vedením vysokého a velmi vysokého napětí jsou tzv. ochranná pásma, kde by kvůli ochraně vedení neměly růst stromy.

Distribuční společnost EG.D, člen skupiny E.ON, připravila ve spolupráci s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně nový pilotní projekt řízené výsadby rostlin v ochranném pásmu kolem elektrického vedení vysokého i velmi vysokého napětí.

První takovou výsadbu provedla specializovaná firma v lokalitě Obora poblíž Netolic na jihu Čech.

Cílem je minimalizovat nutnost kácení dřevin a přispět k rozvoji rostlin i živočišných druhů v těchto oblastech.

„Základním posláním distributora energií je, abychom zajistili bezpečnou a stabilní dodávku elektrické energie všem našim zákazníkům," říká David Šafář, člen představenstva EG.D.

Čtěte také: Předání dokumentů vedení školy pro školu v přírodě

Dodržení ochranného pásma kolem elektrického vedení je jednou ze zásad bezpečného provozování distribuční soustavy. Řídí se podle Energetického zákona, kde je jasně definováno, jak daleko od vodičů může porost být.

U vedení vysokého napětí je pásmo vymezeno vzdáleností sedmi metrů od krajního fázového vodiče a u vedení velmi vysokého napětí dokonce dvanáct metrů od krajního fázového vodiče.

Pod vodiči by neměla růst zeleň vyšší než tři metry a zároveň je pro energetiky důležité z důvodu rychlého odstraňování poruch a provádění plánovaných provozních prací udržovat podél vedení čtyři metry široký pojízdný pruh.

„Při zajišťování ochranného pásma často zůstávají vykácené lesní průseky. Skladba rostlin je navržená tak, aby splňovala nároky ochranného pásma a díky tomu nebude nutný žádný pozdější výraznější zásah do vegetace."

"Další efekt, který tento projekt má, je pak vyšší bezpečnost, protože v blízkosti vedení bude probíhat mnohem méně pracovních činností, než bylo dosud nutné," říká Denisa Litvanová.

Čtěte také: Určení konce vedení odpadu

Jako lokalitu pro pilotní projekt si společnost EG.D vybrala lesní průsek u osady Obora u Netolic.

Pro osazení plochy vybrali odborníci z Mendelovy univerzity v Brně rostliny, kterým je místní prostředí vlastní. Jedná se o šípek, pámelník bílý, kalinu obecnou a svídu krvavou.

Takto vytvořené křovinné patro bude posléze doplněno lučními travinami, které budou mít kaskádovitý vzhled a vytvoří samostatné bylinné patro.

Spojena bude i s celou řadou dalších mimoprodukčních funkcí, jako je protierozní ochrana či poutání oxidu uhličitého.

"S ohledem na mimoprodukční funkce byla zvolena i druhová skladba použitých jetelotravních směsí, které by měly snášet zastínění, produkovat menší množství nadzemní biomasy a být suchovzdorné.

Čtěte také: Hranice stoupacího vedení odpadu v SVJ

Po osazení se bude specializovaná firma o porost ještě nějakou dobu starat a kontrolovat růst rostlin.

Z hlediska další údržby je potom nejproblematičtější ten šípek. Do toho keřového patra poměrně rychle nalétnou břízy, jeřáby, osiky a další dřeviny.

Na podobné rovině bez velkých balvanů (jako je na snímcích) se do toho asi následně po nějakém zapěstování dá pouštět výkonný mulčovač. Na strmých kamenitých stráních se to bude muset udržovat ručně...

Já bych jen upozornil na skutečnost, kterou mnoho lidí nezná. Ochranné pásmo je i u kabelových VVN DC vedení a to dokonce širší. Kabel sice není vidět, ale pásmo je!!!!

Evropská komise vydala sdělení "Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období - návrh na integrovanou evropskou energetickou síť". Sdělení vyzývá k významnému navýšení infrastruktur pro přenos energie, aby byla zajištěna bezpečná, udržitelná a cenově dostupná dodávka energie v celé Evropě a aby se zároveň snížily emise CO2.

Nové nařízení (EU) č. 347/2013 o transevropských energetických sítích stanoví rámec pro plánování a realizaci energetické infrastruktury v celé EU. Stanoví devět prioritních koridorů strategické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu a ropy a tři prioritní tematické oblasti pro celou EU, a to elektrické dálnice, inteligentní sítě a sítě pro přepravu oxidu uhličitého.

Podobně jako všechny rozvojové činnosti v rámci EU musí být infrastruktury pro přenos energie plně v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí, včetně směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků (směrnice EU na ochranu přírody).

Lokality sítě Natura 2000 nemají být zcela nepřístupnými zónami a není v nich vyloučena nová výstavba či rozvoj území. Výstavba nebo rozvoj území se však musí provádět způsobem, který chrání vzácné a ohrožené biologické druhy a typy přírodních stanovišť, pro které je daná lokalita určena.

Tohoto lze často dosáhnout pečlivým plánováním, dobrým a inkluzivním dialogem a případně používáním vhodných zmírňujících opatření k odstranění či prevenci případných nepříznivých dopadů jednotlivých projektů, jakož i kumulativních dopadů na cíle ochrany dané lokality, a to hned zpočátku.

Tento dokument poskytuje pokyny, jak nejlépe dosáhnout tohoto cíle v praxi. Zvláštní pozornost věnuje správnému uplatňování povolovacího řízení podle článku 6 směrnice o ochraně přírodních stanovišť, který vyžaduje, aby všechny plány a projekty, které by mohly mít významný nepříznivý vliv na lokalitu sítě Natura 2000, byly před udělením povolení podrobeny tzv. odpovídajícímu posouzení (Appropriate Assessment, AA). Rovněž se zabývá požadavky na ochranu biologických druhů v širším okolí.

tags: #vedeni #vysokeho #elektrickeho #proudu #ekologické #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie v Česku
• Ochrana dřeva před dřevomorkou
• Doprava mezi Trnavou a Nitrou vlakem
• Jak nainstalovat WC kombi se spodním odpadem
• Vše o mosazných odpadech pro dřezy