Moravskoslezský kraj se pyšní mnoha přírodními krásami a rekreačními oblastmi. Mezi nejvyhledávanější destinace patří Jezero Štěrkovna v Hlučíně, známé také jako Hlučínské jezero.
Hlučínské jezero, které se nachází nedaleko Ostravy, vzniklo v 70. letech 20. století jako důsledek těžby štěrkopísku. Po ukončení těžebních prací se plocha zatopila vodou a vznikla přírodní nádrž o rozloze více než 140 hektarů.
Charakter místa vychází z jeho historie. Břehy přírodní části a některé z budov ukazují ještě štěrkovnu, rekreační areál vystihuje svou dobu vzniku na začátku devadesátých let s projektem z minulého režimu, do kterého jsou postupně přidávány současné atrakce a vybavení.
Paměť místa však sahá dále - k lužní krajině řeky Opavy. Stopy této krajiny jsou všude okolo v rámci vegetace a podmáčených ploch nebo lidmi vytvořených Kozmických ptačích luk.
Hlučínsko obecně prošlo relativně bouřlivou historií. Území patřící k habsburské monarchii za vlády Marie Terezie připadlo Prusku roku 1742 a následně až do roku 1920 bylo území periferní pruskou oblastí, která však postupně získávala význam svým nerostným bohatstvím a průmyslem. Po první světové válce nakonec Hlučínsko připadlo Československu na základě Versailleské mírové smlouvy. Od roku 1938 však bylo Hlučínsko součástí Německa.
Čtěte také: Přečtěte si o historii hnutí výchovy v přírodě
Podobně jako Hlučínsko - území u hranic s vazbami přes hranice, Štěrkovna vznikla přímo na hranici dříve vedené řekou Opavou. Jak je možné vyčíst z historických map a leteckých fotografií, bylo území jezera částečně prostorem meandrující se Opavy a jejích přítoků a z části políčky a pastvinami.
Ještě za minulého režimu vznikl ambiciózní projekt rekreačního areálu na místě bývalé štěrkovny. Až v roce 1990 se štěrkovna přebudovala na vodní nádrž pomocí potřebných vodohospodářských úprav - odtěžení mělčin, zpevnění břehů a vybudování nápustných a výpustných objektů. Vzhledem k nedostatku financí však byla vybudována jen část, kterou známe nyní. V areálu byly vybudovány potřebné stavby zázemí a služeb, které známe ze současnosti. Areál byl postupně doplňován o objekty hřišť, atrakcí a aktivit pro návštěvníky, což probíhá dodnes.
Posledním velkým vstupem do území je realizace první etapy projektu sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku. Ten umožňuje další rozvoj areálu díky vyjmutí jezera ze záplavového území.
Hlučínské jezero je dominantně rekreačním prostorem s nadmístním potenciálem a dosahem. Leží na katastru tří obcí - Hlučína, Kozmic a Dobroslavic. Okolo rozsáhlé vodní plochy se nachází zejména placený sportovně rekreační areál a plochy spíše přírodního charakteru.
Hlučínské jezero je ideálním místem pro letní rekreaci. Areál jezera nabízí bohaté zázemí, díky čemuž si zde každý najde to své:
Čtěte také: James Cook a Havaj
Nejbližšími sídly v okolí jezera jsou Jilešovice v katastru Dobroslavic, které s jezerem téměř sousedí. Hlučín je také v přímém kontaktu s jezerem přes placený rekreační areál. Okraj Kozmic dělí od jezera cca 1 km volné krajiny. Z těchto užších vazeb je jistě nejvýznamnější město Hlučín se svými 13 500 obyvateli, kteří využívají rekreační areál, ale také celé jezero pro procházky a sport. Jezero je však především rychle dosažitelné ze třísettisícové Ostravy a ve druhém směru ze vzdálenější Opavy a to autem, přístupné je i pomocí železnice. Především ze zastávky v Jilešovicích, ale také z druhé strany z Kozmic a Hlučína. Je rovněž potřeba pamatovat na blízkost polských hranic a relativně husté osídlení kolem Rybniku, odkud lidé často přijíždějí.
Z hlediska těchto sídel je to rekreační areál, který je lákadlem, okolní krajina a místa jsou pro většinu lidí druhotná až nepodstatná. Krajina je však nedílnou součástí místa a tvoří charakter jezera pro všechny jeho návštěvníky.
Jezero se nachází v nivě řeky Opavy, která okolí silně utvářela. Na Dobroslavickou stranu je údolí ukončeno relativně strmým svahem, naopak na sever se krajina od řeky mírně zvedá a tvoří široké údolí.
Z hlediska pohybu pěších a cyklistů bylo jezero téměř mimo značené trasy. To se nyní změnilo cyklostezkou podél Opavy a uzlu u Jilešovic, kde je přímý kontakt s jezerem. Turistické trasy jezero míjejí podél hlavní komunikace na východní straně jezera. V Jilešovicích se také nachází zázemí pro vodáky, kteří okolo řešeného území sjíždí Opavu.
Velká část jezera je veřejně přístupná bez omezení. Výjimkou je soukromý pozemek ve hlučínské části (1300/38), pronajímané pozemky sloužící převážně ke sportovně rekreačním účelům v Kozmickém katastru a samozřejmě placený rekreační areál na většině katastru Hlučína. Ten však nyní funguje pouze omezenou dobu v průběhu letní sezóny a zbytek roku je přístupný. V sezóně areál může působit jako bariéra v pohybu okolo jezera.
Čtěte také: Šumava: Příroda a historie v jednom
Jedinou placenou plochou je rekreační areál, který v sobě zahrnuje sportoviště, pláže a kemp. Tato využití se překrývají. Veřejné plochy jsou využívány k rekreaci volné. Placený areál je mimo sezónu přístupný v omezeném režimu a umožňuje průchodnost. Sezóna areálu je velice krátká, omezená na nejteplejší období roku - cca ½ června až ½ září.
Plochy u hlavního vstupu jsou převážně pojaty jako sportovní. Je zde florbalové hřiště, beachvolejbal a hřiště na basketbal, která zároveň slouží jako zpevněná plocha pro kulturní akce. Na vodní ploše při vstupu je provozován vodní vlek pro vodní lyžování a wakeboarding.
Dále se již nachází jádro areálu sloužící ke koupání a rekreaci u vody. Dříve, když existoval pouze první záliv, byla soustředěna naprostá většina lidí zde, nyní je však do jezera otevřeno i druhé „oko“, okolo kterého je také oblázková pláž a lidé budou hojně využívat i tento prostor. Mezi dvěma plážemi se nachází bývalé brouzdaliště kruhového půdorysu, které však z hygienických důvodů nefunguje, zároveň je v této části břehu vymezen prostor pro nudapláž. U prvního zálivu je také hlavní objekt zázemí s bufetem a terasou. Zároveň jsou zde dětské prvky a brouzdaliště. U druhého zálivu se již nachází jeden ze vstupů do části kempu. Na vstup je navázáno základní zázemí a hřiště. Zároveň se zde nachází pronajímatelné chatky. Druhý vstup do kempové části je téměř na konci areálu. Oblázková pláž pokračuje ještě za hranici placené části.
Mísení všech aktivit je pochopitelné, ale může generovat problémy jak pro ubytované v kempu, tak pro využívání sportovišť.
Z hlediska sociálního zázemí kapacitně vybavení dostačuje. Z hlediska občerstvení je to otázkou - vznikají další stánky, které potenciálně kanibalizují již postavené objekty občerstvení. Nabídka sportovních ploch má jistě rezervy, nicméně se jedná o spojený problém se sezónností využívání. Herní prvky a prvky pro děti jsou hodně soustředěné do jednoho místa, u kterého není žádný stín. Sportoviště jsou volně k využití návštěvníkům areálu, což neumožňuje jejich rezervaci a využití zvlášť.
V blízkosti pláží chybí možnost stinných míst pod stromy. Bývalé koupaliště - „oko“ - nyní tvoří spíše bariéru a využití tohoto centrálního místa je pro kvalitu areálu důležité. Nabízí se městem navrhovaná varianta biotopu.
Jezero Štěrkovna je také známé díky řadě kulturních a sportovních akcí, které se zde pravidelně konají. Mezi nejvýznamnější patří:
Okolí jezera nabízí krásnou přírodu, která je ideální pro procházky nebo cyklovýlety. Trasy vedoucí kolem jezera jsou nenáročné, což z nich činí perfektní volbu i pro rodiny s dětmi.
Jezero v současné době zcela postrádá litorální zóny vegetace a přirozenou členitost břehů. Okolní vegetace má převážně charakter sukcesních lesíků s vtroušenými plochami neudržovaného bezlesí. Místy se objevují jak hodnotnější fragmenty lužních lesů, tak potenciálně cenných vlhčích luk a roztroušené zeleně savanovitého charakteru. Velmi cenné jsou také fragmenty již existujících či plochy expandujících lužních lesů.
Při zběžném zoologickém biologickém průzkumu lokality byly nalezeny vzácnější druhy bezobratlých (např. batolec červený), obojživelníků, plazů (ještěrka obecná, užovka obojková, slepýš křehký) i ptáků (hnízdící lejsek šedý, rybák obecný).
Současný potenciál podpory biodiverzity není příliš velký, ale velmi bohatý species pool vzácných a ohrožených druhů v okolí (mj.
Jednotlivé břehové úseky se poměrně zásadně liší v biotopové skladbě a tedy i cílových stavech biotopů podporující biologickou rozmanitost i výskyt vzácných a ohrožených druhů.
Pokud si chcete návštěvu jezera spojit s objevováním okolí, nabízí se několik zajímavých míst:
Z hlediska přístupnosti je jedinou bez omezení nepřístupnou plochou rekreační areál, což je velice pozitivní. Zároveň je velice vhodné, že je mimo sezónu možné areálem projít. Za předpokladu vzniku okružní cyklostezky nebo využívané cesty podél areálu by stálo za zvážení využití služeb a energie i na druhou stranu od ní.
Bariérou v pohybu i vizuální bariérou je také hustá vegetace po jižní straně jezera, která téměř neumožňuje průchod z cyklostezky k jezeru ve velmi dlouhém úseku. V maximální míře by mělo být možné procházet okolo vody.
V areálu se očekává velká potřeba údržby - opravy vybavení, modernizace areálu, běžná údržba a úklid. Areál by z našeho pohledu neměl vysloveně hledat bezúdržbová řešení za cenu kvality, ale spíše se snažit vytěžit z jedinečnosti místa a velké spádovosti a údržbu (množství a kvalitu služeb) odrazit v ceně vstupného.
Mimo areál bude snaha spíše hledat řešení méně náročná, která budou oproti údržbě areálu malá, ale mohou mu velice pomoci. Vhodné je udržovat prostupnost územím a postupně zvyšovat biodiverzitu území, což bude mít za následek jednak jednorázové zásahy a poté už jen jednoduchou udržovací a korigační fázi.
Hlučínské jezero je ideálním místem pro ty, kdo hledají spojení aktivního odpočinku, kulturních zážitků a relaxace v přírodě. Díky své poloze, kvalitnímu zázemí a široké nabídce aktivit se řadí mezi nejlepší rekreační destinace v Moravskoslezském kraji.
tags: #historie #štěrkovny #Hlučín #ekologická #klasifikace