Včela hraje velice důležitou úlohu v ekosystému jako "třetí sexuální partner" při rozmnožování rostlin. Ačkoli v průběhu vývoje přírody tato úloha nejprve náležela výhradně větru, opylení hmyzem (ale i kolibříky, netopýry, či hlodavci) se stalo pro některé rostliny mnohem výhodnějším.
Jednak tím byla zajištěna reprodukce i za bezvětří a přenos pylu na větší vzdálenosti zaručuje vyšší genetickou variabilitu. Proto se některým rostlinám vyplatí investovat do nadprodukce nektaru, aby tak nalákala hmyzího opylovače.
Medovice se dostává na povrch rostlin díky tzv. hmyzím producentům a slouží dalším živočichům jako potrava (včely, mravenci). Vztah mezi producenty a rostlinou je často ne zcela správně označován jako parazitární. Ukázalo se, že i z této zdánlivé nevýhody může rostlina profitovat.
Např. u Lípy (rod Tilia) přebytečná medovice stéká po listech do země, kde stimuluje aktivitu nitrifikačních bakterií, čímž je rostlině zprostředkován větší přísun dusíku a fosforu. Včely sbírající medovici na listech z nich současně odstraňují i přichycené rzi.
Význam včely jako opylovače oproti jiným druhům vyplývá z rozdílu jejich odlišné biologie. Zvláště u ranně kvetoucích rostlin (třešně, višně) by nemohli čmeláci zajistit dostatečné opylení. Zatímco včely zimují v počtu několika tisíců jedinců, u čmeláků přezimují jen jednotlivé oplozené samičky a v době jejich květu teprve budují svá hnízda.
Čtěte také: Ekosystém a ochrana rostlin
Pro včely je navíc typická tzv. flórokonstantnost, čili věrnost jednomu druhu rostliny, čímž je zajištěno nejen efektivní opylení, ale i omezení mezidruhového křížení. U zemědělských plodin je opylení důležité zejména v případě ovocných stromů, kdy se zvyšuje výnos plodů až o 90%. U řepky představuje opylení zvýšení produkce zhruba o 30%.
Opylení včelou má nezanedbatelný význam rovněž u zeleniny, jetelovin, luskovin a dalších kulturních plodin (slunečnice, pohanka, svazenka). Chov včel není ovšem jen důležitým intenzifikačním nástrojem rostlinné výroby, ale je na něm závislá celá řada volně žijících živočichů živících se různými druhy trav a plody planě rostoucích stromů, keřů a bylin.
Vymizení včel by mělo za následek vážné ekologické a ekonomické důsledky. Proto k záchraně včel vyzval i Evropský parlament, dle jehož vyjádření jsou na včelách závislé až tři čtvrtiny produkce potravin v EU.
V širším smyslu jsou včely ohrožovány v důsledku negativních antropogenních změn životního prostředí. Rovněž není evolučně vybavena schopností bránit se toxickým látkám. To vysvětluje, proč tolik včel umírá v důsledku otrav při postřicích.
Konkrétní případy, kdy jsou včely ohrožovány člověkem:
Čtěte také: Co je Věrná Obdoba Ekosystému?
V poslední době se objevují zprávy o velkých úhynech včel po celém světě. Tyto katastrofy postihly nejvíce USA (90%), Kanadu (40%), ale i Austrálii, Asii a Evropu (Španělsko, Francie, Německo, Itálie). V roce 2007 uhynulo kolem 30% včelstev v České republice. Tento fenomén dostal označení jako CCD (Colony Collapse Disorder) a projevoval se náhlým zmizením včel z úlů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny.
Odborníci se domnívají, že se jedná o celý komplex vlivů, jejichž účinek je prohlouben tím, že působí současně. Jelikož včela velice citlivě reaguje na změny prostředí, mohou být tyto úhyny důležitým varovným signálem pro člověka.
Existuje celá řada různých infekčních a parazitárních onemocnění, které mohou ohrozit jak dospělé včely, tak jejich vývojová stádia. Způsobují je viry, houby, bakterie, prvoci a roztoči. Zmíním alespoň některá nejzávažnější, která v poslední době působí značné škody včelařům nejen v naší republice, ale i jinde ve světě. Jedná se o nemoci včel a pro člověka nejsou nikterak nebezpečné.
Mezi úhlavní nepřátele včel, který v posledních letech sužuje včely i včelaře, patří roztoč Varroa destructor. Na včelu medonosnou (Apis mellifera) přešel ze svého původního hostitele včely indické (Apis cerana indica). V roce 1977 se jeho areál rozšířil i na území bývalé ČSSR. V současné době je jeho výskyt prakticky celoplošný. Škodí jak dospělým včelám, tak včelímu plodu a při přemnožení může dojít až ke zhroucení včelstva. Neměla by se podceňovat ani jeho negativní úloha jakožto přenašeče a hostitele včelích virů. Obecně snižuje celkový fitness včelstva, což vede ke zvýšení pravděpodobnosti propuknutí vážných nemocí (např. mor včelího plodu).
Nebezpečí včelích virů spočívá především v jejich symbiotickém způsobu života spolu s roztočem Varroa destructor. Ten jim poskytuje vhodné prostředí pro život a reprodukci, čímž se mu na oplátku dostává něčeho jako biologické obrany. Jedná se např. o Vir chronické paralýzy, Vir akutní paralýzy, Vir deformovaných křídel, Kašmírský vir, Izraelský vir akutní paralýzy a další.
Čtěte také: Ekologický chov
Mezi nejzávažnější onemocnění patří mor včelího plodu. Způsobuje ho bakterie Paenibacillus larvae. Napadení se projevuje rozkladem larvy a jejím následným zaschnutím. Během napadení jedné larvy vytvoří až 5 miliard spor. Pro dospělé včely není patogenní, ale jejich prostřednictvím se šíří. Pokud se u včelstva projeví klinické příznaky a jsou potvrzeny laboratoří, je nezbytné přikročit k likvidaci včel, úlu a ostatního zařízení, které je možné spálit.
Původcem onemocnění je prvok Hmyzomorka včelí (Nosema apis). Množí se v závislosti na teplotě a bývá příčinou úhynu včelstev hlavně na jaře.
| Oblast | Úhyn |
|---|---|
| USA | 90% |
| Kanada | 40% |
| Česká republika (2007) | 30% |
tags: #verna #reprodukce #ekosystemu #definice