Soutěž Czech Nature Photo, do které se každoročně hlásí fotografové z Čech i Slovenska, zná své vítěze. Czech Nature Photo představuje a hodnotí nejlepší snímky živé přírody českých a slovenských autorů.
Devátý ročník výstavy Czech Nature Photo se letos koná na místě nejprestižnějším - v Tereziánském křídle Pražského hradu, ve spolupořadatelství Czech Photo a Správy Pražského hradu. Výstava obsahuje všechny oceněné a další vybrané fotografie.
„Každý rok se objevují noví fotografové a my to máme ještě trošku obhospodařené tím, že máme souběžně soutěž, která se jmenuje Czech Photo Junior, která je zaměřená na děti ze základních škol a středoškoláky, takže si vychováváme i podhoubí fotografů,“ popisuje ředitelka Czech Photo Veronika Souralová.
Do soutěže, která má osm kategorií, se letos přihlásilo 231 účastníků. Lidé mohou vidět fotografie ze všech kategorií, ať už jsou to ptáci, savci, obojživelníci a krajina, rostliny a houby, vlastně všechno, co nám nejenom česká příroda nabízí za svoje poklady.
Výstava představuje nejen ty nejlepší fotky přírody a zvířat, ale upozorňuje také na důležitost ochrany přírody. Vítěznou fotografií se stal zimní snímek Vojtěcha Schmidta.
Čtěte také: Přehled nejlepších fotografií přírody
„Fotografie vznikla za polárním kruhem, kam jsme původně s kamarády jeli fotit polární záři, ale zatáhlo se, přišla mlha a fotili jsme mlhu a najednou se tam objevil bělokur, což je v podstatě taková polární slepice. Krásně mi tam zapózoval, takže to byl takový nečekaný moment, příjemné překvapení,“ vzpomíná autor.
Výstava Czech Nature Photo se koná pod záštitou paní Evy Pavlové, manželky prezidenta republiky, a je přístupná až do 17. dubna. Slavnostní večer v Plečnikově pavilonu na Pražském hradě odstartoval letošní ročník Czech Nature Photo - soutěže, která každoročně oceňuje nejlepší fotografie živé přírody pořízené českými a slovenskými autory.
Hlavní cenu, titul Fotografie roku, získal Vojtěch Schmidt za snímek „Bělokur v bílé tmě“, který mezinárodní porotu zaujal svou minimalistickou estetikou, silnou atmosférou a výjimečným zachycením severské krajiny. Do letošního ročníku soutěže se přihlásilo 231 fotografů s téměř dvěma tisíci snímky, které hodnotila mezinárodní porota složená z odborníků z oblasti fotografie, přírodních věd i vizuální kultury.
Výběr vítězných a dalších vybraných fotografií je nyní k vidění na prestižním místě - v Tereziánském křídle Pražského hradu. Výstava byla zahájena 23. dubna a probíhá pod osobní záštitou manželky prezidenta republiky Evy Pavlové. Ta při zahájení připomněla, že fotografie mohou být silným nástrojem, jak veřejnosti přiblížit význam ochrany přírody: „Fotografie krásně ukazují, jak je život na planetě pestrý - jak v České republice, tak i daleko za jejími hranicemi.
Absolutní vítězkou soutěže Fotograf divoké přírody roku se stala Američanka Karine Aignerová. Té se podařilo vyfotit klubko včel, které se točilo nad rozehřátým pískem na texaském ranči. Tento úkaz vznikl, protože se několik samců snažilo spářit s jedinou samičkou nacházející se uprostřed bzučící koule. Autorka snímku si cenu zasloužila za svůj smysl pro detail pohybu a intenzity. „Ukázala, jak malé včely dokážou být velkými soupeři,“ upřesnila Kidman Coxová.
Čtěte také: Zelená louka tapeta
Aignerová však nebyla jedinou oceněnou fotografkou. Soutěž má totiž devatenáct různých kategorií. Jednou z nich je i cena pro Mladého fotografa divoké přírody roku. Jedná se o dechberoucí detailní snímek otevřené tlamy plejtváka Brydeova. Vynořující se kytovec zaujal talentovaného fotografa zejména svým kontrastem mezi tmavou kůži, růžovými dásněmi a našedlými kosticemi, jež používá pro zachycení drobné kořisti.
A stejně tak se to líbilo i porotě, která nešetřila chválou. „Z čelistí velryby pochází tento oslnivý výtvor. Ostré detaily drobných kostic jsou zasazeny do barevné abstrakce lemované kaskádou vodních kapek,“ okomentovala dílo předsedkyně poroty.
Úžasné fotografie, u nichž se diváci možná i zasmějí, pořídil Dmitrij Kokh. Muže na ostrově Koljučin v Čukotském moři zastihla bouře. Když se před ní chtěl někde schovat, narazil na chatu. Jenže ta už byla obydlená. Nikoliv však lidmi, ale polárními medvědy. Ti ho možná i díky panující mlze nezaznamenali.
Za každou fotografií zveřejněnou na oficiálních stránkách soutěže Fotograf divoké přírody roku se skrývá příběh. Jeden zajímavý měl i Fernando Constantino Belmar, který potmě čekal, až užovka uloví netopýra. Autorova trpělivost byla úctyhodná. Po delším vyčkávání měl totiž jen pár sekund na to, aby pořídil záběr, na kterém se plaz vrhne po létajícím savci, než jej pak stáhne do štěrbiny, v níž se schovává.
Následující snímek rozhodně není pro lidi trpící arachnofobií. Když si Gil Wizen při návštěvě Ekvádoru všiml mnoha malých pavoučků na zdech po celém jeho pokoji, zajímalo ho, odkud se berou. Při pohledu pod postel zkoprněl. Ohromné množství svých dětiček hlídala samice palovčíka brazilského, též přezdívaného banánový pavouk. Tento druh je vysoce útočný a řadí se mezi jedny z nejjedovatějších.
Čtěte také: Umělecké foto akty v přírodním prostředí
Zatímco většina lidí by s křikem opustila budovu, Gil se svého podpostelového nájemníka o velikosti lidské dlaně rozhodl vyfotit. A to s využitím perspektivy tak, aby vypadal ještě větší. Poté jej bezpečně přemístil ven.
Celkově devatenáct fotografů získalo ceny v různých kategoriích soutěže Fotograf divoké přírody roku. Mezinárodní odborná porota vybírala z pořádné porce fotografií, konkrétně z 38 575 přihlášených snímků z 93 zemí. Vyhlášením soutěže však celý proces nekončí. Vítězné fotografie budou součástí výstavy Přírodovědného muzea v Londýně.
Fotografická soutěž s jediným zadáním: zachycení mangrovových ekosystémů. V přírodě mají svoji nezaměnitelnou roli, lidské počínání však jejich rozsah enormní rychlostí zmenšuje. Právě prostřednictvím ocenění za nejkrásnější snímky ekosystémů se snaží autoři soutěže společnost o důležitosti mangrovů poučovat.
Ceny, které porotci letos předávali již po jedenácté, mají za cíl zvýšit povědomí o mangrovových lesích - stromech odolných vůči soli, které rostou na rozhraní sladké a slané vody - a celkovém ekosystému, který se nachází ve více než 120 zemích po celém světě. Mangrovy hrají klíčovou roli v boji proti změně klimatu - jedná se o uhlíkové zásobníky. Zároveň se však jedná o jedny z nejohroženějších ekosystémů na světě.
„Navzdory svému významu jsou mangrovy často přehlíženy. Na rozdíl od ikonických ekosystémů, jako je amazonský deštný prales, jsou mangrovy často nesprávně posuzovány a považovány za bažiny nebo pustiny zamořené komáry. Právě zde se fotografie stává mocným nástrojem změny. Jedna z kategorií ocenění je věnována ohrožení mangrovových porostů.
Další finalisté v této kategorii zachycují krabíky zapletené do rybářských sítí, mangrovové lesy přeměněné na chov krevet a sucho. Stoupající hladina moře, slanost a extrémnější cyklóny poškozují les a vyhánějí místní komunity. „Je to víc než jen soutěž. Je to výzva k pozorování, vnímání a učení.
Vítězem letošního ročníku Wildlife Photographer of the Year 2024 se stal fotoreportér Shane Gross se snímkem pulců ropuchy západoamerické. Jeho fotce nedotčeného podvodního světa konkurovaly snímky téměř šedesáti tisíců fotografů. Mezi ty vítězné se dostal portrét rysa, souboj kajmana a anakondy i plastový obsah žaludku buřňáka světlonohého.
Hodiny pod vodou strávil fotoreportér Shane Gross, aby se mu podařilo vyfotit pulce ropuchy západoamerické (Anaxyrus boreas) na ostrově Vancouver Island na západě Kanady. Každý neopatrný pohyb znamenal rozvíření bahna na dně a následně sníženou viditelnost. Pulci se promění v ropuchy několik týdnů po vylíhnutí. Odhaduje se, že 99 procent z nich se nedožije dospělosti. Aby toho nebylo málo, dospělce ohrožují silnice, pesticidy a herbicidy i primitivní houby chytridiomycety.
"Shane Gross nás fotkou vtáhne do scény, o které by většina z nás nikdy netušila, že vůbec existuje. Staví nás doprostřed pohybu milionů jedinců a zdůrazňuje tím fakt, že krása a kouzlo existují všude. Porota šedesátého ročníku letos hodnotila rekordních 59 228 fotografií od fotografů ze 117 zemí a regionů. Soutěž Wildlife Photographer of the Year se vyhlašuje od roku 1965 a při jejím zrodu stál časopis BBC Wildlife Magazine, který se tehdy jmenoval Animals.
tags: #vítězné #fotky #krásy #přírody