Recyklace vlhčených ubrousků: Jak správně nakládat s tímto odpadem

Vlhčené ubrousky pro děti jsou velmi populární a praktické řešení pro každodenní čištění. V dnešním článku jsme pozornost zaměřili na vlhčené ubrousky a jejich dopad na životní prostředí.

Problém jednorázových vlhčených ubrousků

Jednorázové vlhké ubrousky, ať už se jedná o dětské ubrousky nebo dezinfekční ubrousky, představují velký problém pro kanalizační systémy i pro životní prostředí. Přestože jsou tyto vlhčené ubrousky často označovány jako ,,splachovatelné", představují velké riziko.

Jednou z věcí, kterou je třeba vědět, je, že vlhčené ubrousky by se nikdy neměly házet do toalety. A to platí nejen pro vlhčené ubrousky, ale také tampóny, hygienické vložky, pleny nebo vatové polštářky. Toalety nejsou určeny pro likvidaci odpadů, které obsahují plastová vlákna, a vlhčené ubrousky mohou způsobit zácpy v kanalizaci a přispět k znečištění vody.

Vlhčených ubrousků se také týká Směrnice o zákazu jednorázových plastů, kterou schválila Rada Evropské komise. Jejím cílem je ochránit životní prostředí před jednorázovými plasty, které tvoří vice než 80 procent mořského odpadu.

Protože mají jiné složení, mají i jinou schopnost rozpadnout se. Zatímco běžný toaletní papír se rychle rozloží, vlhčený ubrousek ne. Apelujeme proto touto cestou na všechny odběratele, aby likvidaci výše uvedeného odpadu prováděli jiným způsobem, než splachováním do kanalizace. K likvidaci použitých vlhčených ubrousků lze použít nádoby na tříděný odpad, směsný komunální odpad, apod.

Čtěte také: Vlhčené ubrousky a životní prostředí

Legislativa a povinnosti výrobců

Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, se týká mnoha jednorázových plastových odpadů. Redakce se obrátila na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) s dotazem, jakým způsobem je zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, implementován v oblasti ubrousků.

Pro výrobce uvedených výrobků podle zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, platí následující povinnosti:

• Provádění osvětové činnosti, tedy výrobce, informuje konečné zákazníky o skutečnosti, že tyto jednorázové plastové výrobky mají negativní dopad na životní prostředí a informuje je o vhodných alternativách nakládání s nimi.
• Povinnost úhrady nákladů obcím za nakládání s odpadem z těchto výrobků - tuto povinnost mohou výrobci vykonávat individuálně nebo prostřednictvím kolektivních systémů.
• Povinnost vedení evidence množství výrobků uvedených na trh a ohlašování údajů z evidence na MŽP.
• Pro výrobce předvlhčených ubrousků pro osobní hygienu a péči o domácnost obsahující plast platí také povinnost označování výrobků (piktogram „plast ve výrobku“).

Pro předvlhčené ubrousky získala v březnu 2025 rozhodnutí k provozování kolektivního systému společnost Plastic waste free EPR a. s.

Důvodová zpráva popisuje, že zákon stanovuje práva a povinnosti pro celou řadu vybraných plastových výrobků, a to především jednorázových plastových výrobků, které nejsou vyrobeny, navrženy či uváděny na trh tak, aby mohly být během svého životního cyklu vícekrát využity nebo mohly projít několika cykly tím, že budou vráceny výrobci k opětovnému naplnění, nebo opětovně použity ke stejnému účelu, ke kterému byly určeny.

Dle zákonodárce negativní environmentální, zdravotní a ekonomické dopady některých plastových výrobků vyžadovaly přijetí specifické právní úpravy, která by tyto dopady účinně omezila.

Čtěte také: Vlhčené ubrousky šetrné k přírodě

Třídění vlhčených ubrousků

Další důležitou věcí je správné třídění vlhčených ubrousků. Vzhledem k tomu, že některé z nich obsahují plastová vlákna, měly by být tříděny jako směsný odpad. To znamená, že by měly být umístěny do odpadkového koše spolu s ostatním odpadem, který nelze recyklovat.

Jak poznat, že vlhčené ubrousky obsahují umělá vlákna? Vlhčené ubrousky obsahující plastová vlákna mají na obalu obrázek želvičky pod vodou. Obrázek je v modrém poli a značí plast v produktu.

Některé vlhčené ubrousky mohou být označeny jako "biologicky rozložitelné" nebo "recyklovatelné“. Skvělým a vysoce kvalitním výrobcem biologicky rozložitelných vlhčených ubrousků je česká značka Linteo Baby. Například jejich vlhčené ubrousky Biodegradable s aloe vera jsou 100% rozložitelné. Jsou velmi šetrné, bez alkoholu, s 98% obsahem čisté vody pro vysokou a dlouhotrvající hydrataci. Jsou šetrné k přírodě a velmi jemné k dětské pokožce. Neobsahují žádné PEG emulgátory, parfémy ani jiná barviva.

Vliv odpadků v přírodě

Odpadky v přírodě a na horách jsou nejenom estetickým problémem, ale mohou mít také závažné dopady na životní prostředí a zdraví lidí. V dnešní době se bohužel stále setkáváme s tím, že jsou někteří lidé lhostejní k tomu, kde a jakým způsobem svůj odpad likvidují. Ať už je to v lese, na pláži, na horách nebo jinde, nezodpovědné chování může způsobit velké škody a mít negativní dopad na přírodu a celou společnost. Proto je důležité si uvědomit, že každý z nás má zodpovědnost za to, jak se chováme k našemu okolí.

Nejvíce pak udiví trvání rozkladu vlhčených ubrousků. Z tabulky výše je jasné, že bychom v přírodě neměli nechávat žádné odpadky včetně přírodních. Jak by to vypadalo, kdyby na Sněžce každý nechal ohryzek? I 14 dní rozkladu je dlouhá doba.

Čtěte také: Šetrná péče o miminko

Základem je vzít si s sebou na výlet něco na uskladnění odpadků a ty s sebou vzít zpátky do civilizace, kde odpadky poctivě vyhodíme. Nejjednodušší je igelitka, která zaručí, že se vám od odpadků nezašpiní ostatní výbava do hor. Kdo až tak nevěří chatrnému plastu, může igelitku ještě vložit do odolného sáčku.

Chcete přispět k čistotě naší krajiny? Můžete pomoci na každém výletu. Stačí, když v přírodě nějaký odpadek uvidíte a vezmete jej tam, kam patří. Další možností je zúčastnit se každoročních úklidových akcí, u kterých můžete pomoci nejen přírodě, ale i své peněžence. Například u nejvyšší hory Liberecka se můžete zúčastnit akce Zelený Ještěd, která má za cíl úklid Ještědu a okolí. Před letní sezonou se zapojují dobrovolníci z celého regionu a uklízejí okolo vysílače, sjezdovky i les po zimní sezoně.

Při pobytu v přírodě je důležité dodržovat několik zásad:

• Běžte na toaletu v turistických chatách (jsou-li k dispozici).
• Berte si s sebou plastové sáčky na použitý toaletní papír.
• Dejte pozor, ať poblíž není řeka nebo potok.
• Nepoužívejte vlhčené ubrousky.

Kam správně třídit odpad

I ten největší třídicí šampion občas hodí odpad tam, kam nepatří. Třídění odpadů zvládají obyvatelé ČR velice dobře, což dokazují i poslední výsledky třídění odpadu. Ale snad u každého někdy přijde chvíle, kdy si s nějakým odpadem neví rady.

Podívejme se na několik nejčastějších prohřešků:

• Papírové kapesníky a ubrousky: Po použití už nejsou vhodné k recyklaci, patří proto do směsného odpadu. Obecně platí, že mokrý a znečištěný papír do modrého kontejneru nepatří.
• Vlhčené ubrousky: Obvykle se vyrábějí z polyesteru, polypropylenu, bavlny, buničiny (celulózy) nebo vlákna z umělého hedvábí. Navíc bývají napuštěné roztokem vody a čisticích a hydratačních látek a konzervantů. Vlhčené ubrousky mohou obsahovat také dezinfekční látky nebo alkohol. Nepatří přitom ani do papíru, ani do přírody - vyhazujeme je do směsného odpadu.
• Plechovky od barev: Malířské barvy jsou chemie, zbytky barvy znečišťují materiál a recyklace pak není možná. Jejich místo je ve sběrném dvoře nebo ve sběru nebezpečného odpadu.
• Nádobí z varného skla: Varné sklo má jinou strukturu, jiný bod tavení a obsahuje různé další příměsi - zkrátka to není sklo takové, jak ho známe z běžných zavařovaček, lahví či sklenic. Proto patří do sběrného dvora, ne do barevného kontejneru. Podobně je tomu s laboratorním sklem či sklokeramikou.
• Blistry od léků: Recyklace těchto kompozitních obalů není nemožná, ale je velmi komplikovaná a v podstatě se nevyplatí. Žlutý kontejner je mimo hru.
• Krabice od pizzy: Mastnota a zbytky sýra dělají z běžně recyklovatelné krabice nerecyklovatelný obal, který patří do směsného odpadu. Pokud je čistá jen část krabice, klidně ji můžeme odtrhnout a vytřídit jako čistý papír.
• Sáčky od koření: Recyklace takového kompozitního materiálu je velice obtížná až nemožná. Sáčky od koření patří jen a pouze do směsného odpadu.
• Elektronické cigarety: Obsahuje totiž baterii, tzn. elektroodpad. A s tím je to jednoduché: nepatří do barevných kontejnerů, ale odnášíme je do sběrného dvora nebo do elektroboxů v obchodech.

Třídění odpadu má smysl o to větší, když víme, co kam skutečně patří. Některé obaly sice na první pohled vypadají recyklovatelně, ale kvůli svému složení nebo znečištění do barevných kontejnerů nepatří. V takových případech je lepší volit směs nebo sběrný dvůr.

Iniciativa Samosebou.cz zaměřená na třídění a recyklaci odpadu, která je projektem společnosti Eko-Kom, sestavila přehled položek, které při třídění Čechy nejčastěji matou. Tady jsou:

• Papírové kapesníky, utěrky a ubrousky: Podle iniciativy Samosebou.cz jde ale o velmi rozšířený omyl. Platí totiž, že mokrý či znečištěný papír do modrého kontejneru nepatří. Správně se tedy vyhazuje do směsného odpadu. Tam mimochodem patří i vlhčené ubrousky.
• Krabice na pizzu: „Ale mastnota a zbytky sýra dělají z běžně recyklovatelné krabice nerecyklovatelný obal, který patří do směsného odpadu,“ upozorňuje iniciativa.
• Sáčky od koření: Sestává se z tenké vrstvy plastu, papíru a často nechybí ani vrstva hliníku - dobrý obal pro zachování kvality koření a aroma. Jenže kam s ním? Recyklace takového kompozitního materiálu je podle iniciativy velice obtížná až nemožná. A zde tedy není ve hře žlutý kontejner ani žádný jiný na třídění odpadu. „Sáčky od koření patří jen a pouze do směsného odpadu,“ zdůrazňuje.
• Blistry od léků: Recyklace těchto kompozitních obalů není nemožná, ale je velmi komplikovaná a v podstatě se nevyplatí. Žlutý kontejner je tedy mimo hru.
• Nádobí z varného skla: „Varné sklo má jinou strukturu, jiný bod tavení a obsahuje různé další příměsi - zkrátka to není sklo takové, jak ho známe z běžných zavařovaček, lahví či sklenic,“ zdůrazňuje iniciativa Samosebou.cz. Proto patří do sběrného dvora, nikoli do barevného kontejneru. Podobné je to s laboratorním sklem či sklokeramikou.
• Plechovky od barev: Jenže malířské barvy jsou chemie, zbytky barvy znečišťují materiál a recyklace pak není možná. Jejich místo je ve sběrném dvoře nebo ve sběru nebezpečného odpadu.
• Elektronické cigarety: Obsahuje baterii, to z ní dělá elektroodpad. A pak už je to jasné: nepatří do barevných kontejnerů ani do směsného odpadu. Je potřeba odnést ji sběrného dvora nebo do elektroboxů v obchodech.

Většina z nás používá každý den výrobky určené k péči o pleť, vlasy, kůži či zuby. Kosmetika je důležitou součástí našich životů a v tomto odvětví mají obaly na kosmetické a farmaceutické produkty několik důležitých úkolů. Obaly od kosmetiky se ale časem promění v odpady, se kterými se musíme vypořádat.

Obaly na kosmetiku hrají důležitou roli hned z několika důvodů - chrání obsah před kontaminací, působením světla a vlhkosti a jinými vlivy, které mají negativní dopady na kvalitu produktu, a zajišťují tak po určitou dobu jeho trvanlivost - plní tedy ochrannou funkci, navíc umožňují manipulaci s produktem a jsou nositelem důležitých informací.

Například tuby na krémy chrání výrobky před vzduchem, protože by mohl snížit jejich účinnost. Aerosoly, často uchovávané ve sprejích, a oleje vyžadují obaly, které zabrání průniku vlhkosti, ale také třeba světla, jež urychluje degradaci obsahu (proto bývají právě oleje baleny v tmavě hnědém či černém skle). Kosmetika s aktivními složkami musí být pečlivě balena, aby nedošlo k její kontaminaci, proto se běžně používají obaly s vakuem (jedná se například o jednorázové balení pleťových masek).

Spreje (např. od laků na vlasy) třídíme do kovových odpadů, protože jsou obvykle vyrobeny z hliníku nebo z oceli. Obsah sprejů musíme před vytříděním dokonale vyprázdnit. Některé značky kosmetiky již nabízejí programy zpětného odběru obalů, čímž podporují jejich opětovné využití nebo správné zpracování.

Kosmetické obaly mohou obsahovat kombinaci plastů, skla a kovů - jedná se právě o obaly od jednorázových masek, které jsou obvykle vyrobeny z kombinace plastů a kovů. Komplikované z hlediska dalšího využití jsou také obaly s pumpičkami, které se často používají k balení tekutých produktů. Pumpičky jsou obvykle vyrobeny z plastu a kovu, navíc v nich zůstávají zbytky produktů, a proto jsou třídění a recyklace takových obalových odpadů komplikované.

Vatové tampony a vlhčené ubrousky patří do směsného odpadu - nikdy je nehážeme do WC! Právě tyto výrobky ale lze snadno nahradit eko variantami. Pro odličování nebo čištění pleti je možné použít pratelné látkové tampony z bavlny. Jednorázová holítka patří do směsného odpadu, protože jsou vyrobena z různých materiálů, které od sebe obvykle nelze jednoduše oddělit. Při další manipulaci navíc hrozí riziko poranění i infekce. Kam vyhodit prošlou kosmetiku nebo tu, kterou nevyužijeme?

Plastové obaly (bez zbytků produktů) patří do kontejnerů na plast, ty jsou označeny žlutou samolepkou. Může se jednat o tuby od krémů, nádobky od šamponů či sprchových gelů nebo kelímky od masek na vlasy. Skleněné obaly - například od parfémů či olejíčků - mají své místo v kontejneru na sklo.

Pokud si nejsme jisti, do jaké sběrné nádoby konkrétní odpad patří, napovědí recyklační značky. Tyto jednoduché grafické symboly doplněné o písmenné zkratky a čísla jsou umístěny na většině obalů. Pokud je to možné, je vhodné se vyhnout jednorázově použitelným produktům a obalům - například i, které lze prát. A v neposlední řadě - některé obaly se stát odpadkem nemusí.

tags: #vlhčené #ubrousky #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše na stelivo – srovnání
• Technická kontrola vozidel
• Tipy pro návštěvu Domu přírody Blaník
• Půda v záplavových oblastech
• Průvodce pro obyvatele bytových domů